Vee Eight's Bulldogs

Jak, proč a kdy naše stanice vznikla?

R. 1999, zřejmě výstavní úspěchy mého prvního bulldoga Jerryho, mezinárodní zájem o jeho krytí a následně hluboké studium této u nás prozatím neznámé rasy.

Proč jsme se rozhodli právě pro zvolená plemena?

Nikdy jsem psa nechtěl, protože je to především starost. Jako dítě jsem chtěl černého levharta, ale to mi rodiče nedovolili. Konečné volby však nelituji, celkem jsme si s rasou padli do noty. Ti moji mají aspoň krátké chlupy, takže mi to tolik neleze do huby a bůhvíkam ještě:)

Jaký byl náš první pejsek? Jak jsme k němu přišli?

A to je ten průser: hned můj první pes byl ten nejlepší ze všech a vlastně si ho vymyslela nejdříve moje bývalá přítelkyně a následně potom moje bývalá manželka:) Koupil jsem ho samozřejmě z renomované chovné stanice.

Jaké máme zásady a cíle v chovu?

Jak se říká: exteriér + povaha + zdraví, spíše v opačném pořadí...

Jakých akcí se s pejskem zúčastňujeme?

Jezdil jsem 3 roky všude, kam to v rozumné míře šlo (střední Evropa).Byli jsme však dost omezeni naší rasou "prozatím neuznanou" FCI. A pak to psa přestalo bavit:) Pravdou je, že i mne, protože naše rasa kromě diskriminačních prvků zažívala také svůj pozvolný úpadek a nikdo s tím nechtěl nic dělat. Opustil jsem proto definitivně systém FCI a navázal styky s organizacemi a předními chovateli ze země původu USA a západem Evropy. Chvilku jsem vydával časopis o plemeni C&S Bulldogger a následně od r.1993 pořádám každoročně akce pro AB a jiné rasy typu Bull.

Jakých úspěchů jsme s pejsky dosáhli?

S Jerrym jsem absolvoval 30 převážně FCI výstav za cca 3 roky, ve své třídě tuším nebyl nikdy poražen (ale jo, ve štěněcím věku na své první akci usnul únavou v kruhu a porazil jej tak jeho sourozenec!), má nejméně 23 BOBů a asi 20 CACů. Pak jsem se už věnoval spíše osvětě a organizaci v rámci plemene.

Jaký servis nabízíme novým majitelům? Jsme s nimi v kontaktu?

Servis nabízím klasický, jako většina seriózních chovatelů se zkušenostmi a dobrou vůlí. Měl jsem dokonce i tzv. pozáruční servis, když jsem si bral zpátky také dorostlé jedince, kteří jejich majitele přestali z nejrůznějších důvodů a tragických výmluv bavit. Až když už jsem je neměl na zahradě kam dávat, musel jsem s touto zárukou skončit:((( Rád bych byl se všemi v kontaktu, opravdu, ale oni obvykle sami nechtějí a ani Vám nepošlou sem tam fotku ani zprávu, jak se mým odchovům daří. Raději všechno řeší na "sockách" anebo s každým hlupákem za plotem. Nechci Vám brát iluze s touto rádoby pozitivní otázkou (a následnou odpovědí), ale doba se dost změnila a popravdě si ani nejsem jist, zda většina zdejší aktivní populace má mentální předpoklady postarat se pořádně o kytku nedejbože o psa...

Naše motto

Pravda o buldocích