topovat ověřit
Australská kelpie

Australská kelpie

Australian Kelpie
100%
Další pojmenování: nemá
Australská kelpie

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 293
Of. zkratka plemene v ČR: AKE
Země původu: Austrálie
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 12 - 13 roků
Původní využití: Pasení
Využití dnes: Pasení, ovčácký pes, Agility, Frisbee, Aktivní pes, Rodinný pes
Kluby v ČR:

Welsh Corgi a Kelpie klub CZ (http://www.corgiklub.cz)

VARIETY PLEMENE Australská kelpie

Australská kelpie se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Historie kelpie se začala psát v 19. století. Předky tohoto plemene jsou ovčáčtí psi ze Skotska, kteří se nazývali kallade a working collie, ale nejedná se o collii typu Lassie, kterou si zřejmě každý vybaví. Do Austrálie tyto psy přivezl Georg Robertson, kolem roku 1843, kdy založil farmu v Západní Virginii a začal se věnovat chovu zvířat. 

V 70. letech poblíž Robertsonovi farmy pracoval Jack Gleeson, kterému se velmi líbili pastevčtí psi. Fenka, která byla přímým potomkem dovezených psů se k němu dostala tak, že ji vyměnil se synem farmáře za svého koně. Jack ji pojmenoval Kelpie, společně s ní se vydal na cesty, během kterých navštívil svého přítele Marka Tullyho, ten mu daroval psa Mosse – černou kolii. Kolem roku 1873 se ze spojení Kelpie a Mosse narodila štěňata.

V tu dobu byli do Austrálie dovezeny dvě černé kolie, jednalo se o psa Brutuse a fenu Jenny pana Gilberta S. Eliota. Brzy po příjezdu do Austrálie se i tomuto páru narodila štěňata, jedním pejskem z vrhu byl Cäsar, který se později stal otcem třetího vrhu Kelpie. Z tohoto spojení se narodila fenka Kelpie II., která měla později štěňata s Mossem. Jejich štěňátka se nazývala Kelpie's pups a nakonec to bylo zkráceno a vznikl název plemene. Do krve nového plemene byla postupem času ještě přimíchána krev jiných ovčáckých psů.

Do České republiky se první kelpie dostala koncem 90. let minulého století. Jednalo se o fenku přímo importovanou z Austrálie a dovezl ji pan Jiří Tancer. V roce 2001 byl importován pes z Ruska a první štěňata se narodila v roce 2003 v chovatelské stanici Xapatán.

POVAHA

Kelpie je velice inteligentní plemeno, ráda spolupracuje s lidmi a snadno se učí, protože je velice šikovná. Hodí se do aktivní rodiny, protože potřebuje mnoho pohybu. S dětmi vychází bez problémů a dokáže je respektovat, ale i ony se k ní musí chovat slušně. S ostatními zvířaty problém nemá, je velmi přátelská, při venčení s dalšími psy se v ní mohou produdit pastevecké pudy a může se pokoušet o jejich nahánění. 

Toto plemeno má slušnou dávku temperamentu a potřebuje jej ovládat. Výchová musí být důsledná, ale není obtížná, protože kelpie se snaží svému pánovi zavděčit, jak to jenom jde. Je velmi ochotná k vykonávání povelů, ale někdy má svou hlavu a může jednat samostatně. Kelpie není žádná citlivka, ale rozhodně je důležité, abyste si s ní vybudovali pevný vztah založený na vzájemné důvěře. Pokud ji budete všechno neustále zakazovat, tak tím můžete negativně ovlivnit její přirozeně zvídavou povahu.

Když ji dostatečně zaměstnáte, nemá sklony k ničení věcí. Kelpie je velmi ostražitá a na blížící se nebezpečí upozorní hlasitým štěkotem. Na zahradu bez jejího vědomí rozhodně nikdo nevkročí.

POHYB

Australská kelpie je proslulá tím, že se jedná o neunavitelného psa. Již na první pohled je zřejmé, že bude potřebovat obrovské množství pohybu a zaměstnání, aby vybila svou energii. Rozhodně se hodí pouze pro aktivní lidi, nevydrží nic nedělat, potřebuje mít nějaký program. Spokojená bude na dlouhých procházkách, při běhu nebo vás může doprovázet u kola.

Kelpii nedělá problém denně ujít několik desítek kilometrů, je velice vytrvalá. Toto plemeno nemá sklony k utíkání, a to ani na procházkách, i když je bez vodítka. Pokud se svým psem máte dobrý vztah, tak se vás bude držet a hlídat si vás. Je nutné ji dostatečně zaměstnat, aby si nemusela vymýšlet vlastní zábavu.

Jako původní práce kelpií sloužilo pasení, této aktivitě se můžete věnovat i dnes jako sportovní disciplíně, váš pes to jistě ocení. Je to však všestraně využitelné plemeno, takže se můžete zapojit do jiných kynologických aktivit. Vyzkoušet můžete agility, flyball, dogfrisbee či dogdancing. Kelpie je velmi inteligentní a nedělá jí problém výcvik poslušnosti, společně můžete skládat i zkoušky.

PÉČE

Kelpie není na péči náročnější než ostatní plemena. Srst potřebuje pravidelně jednou týdně kartáčovat, dvakrát ročně v období línání je nutné každodenní vyčesávání. Časté šamponování není nutné, pouze v případě, že se váš pes zašpinil a nepomůže si sám. Kelpie ovšem ráda plave a v letních měsících s ní můžete vyrazit k vodě.

Kontrolujte délku drápů a v případě potřeby zkraťte, protože pokud se kelpie nepohybuje po tvrdším povrchu, tak nedochází k přirozenému obrušování drápků. Vhodné je použít speciální kleště a zvykat na tuto činnost pejska již od štěněte. 

Pečovat byste měli i o chrup, nejlepší prevencí proti vzniku zubního kamene je mechanické čištění zubů, nedáte tak šanci zubnímu plaku, aby se usadil a proměnil v zubní kámen. Používat můžete i doplňky stravy, které pozitivně ovlivňují prostředí v dutině ústní.

ZAJÍMAVOSTI

Můžeme si povšimnout jisté podobnosti kelpie a psa dinga, proto se přímo nabízí domněnka, že australští dingové byli kříženi s původními pasteveckými psi, ze kterých se později vyvinula kelpie. Z praktických hledisek je ovšem přilití krve dinga velice nepravděpodobné, protože farmáři k němu neměli moc přívětivý vztah, a proto by jej nepoužili v chovu. Přesto v Austrálii kříženci dingů existují. Přes Austrálii je postavený tzv. dingo plot, který byl obnoven počátkem 20. století a měl zabránit přesunu smeček z jedné části ostrova do druhé. Je dlouhý více jak 5,5 tisíce kilometrů.

Další zajímavostí ze světa kelpií je samotný název plemene. Je odvozen z pojmenování fenky, v podstatě zakladatelky chovu. Ale ve Skotsku, odkud byli dovezeni pastevečtí psi do Austrálie, je Kelpie nadpřirozená bytost žijící v blízkosti vodních toků a vyskytující se v podobě koně.

VÝŽIVA

Aby pes prospíval, tak mu musíte poskytnout kvalitní stravu bez ohledu na plemeno. Můžete psovi dávat kompletní krmiva, tedy granule a konzervy, které obsahují vyvážený poměr všech látek, které pes potřebuje. Je ovšem nutné kupovat kvalitní krmiva, takže doporučujeme si o tom něco přečíst a hlavně prohlížet složení. Na prvních místech se vždy musí objevit maso a minimální množství obilovin. Granule jsou rozdělené pro psy podle velikosti, věku a také specifických potřeb, je možné, že vaše kelpie bude potřebovat krmivo pro psy v zátěži, protože bude velmi aktivní.

Další možností krmení je přirozená strava, jedná se o tzv. BARF (z anglického Bones and Raw Food). Svému psovi podáváte syrové maso, zeleninu, přílohy a kosti. Než začnete krmit BARFem, je nutné si předtím nastudovat potřebné informace, protože musíte sestavovat vyváženou krmnou dávku tak, aby pejskovi nic nechybělo. Připravte si dostatek místa v mrazáku, protože jednotlivé porce budete ukládat právě tam.

Krmit můžete i vařenou stravou, ale při tepelné úpravě dochází ke ztrátě mnoha prospěšných látek. Například při zažívacích potížích je vhodné sáhnout po rýži a vařeném kuřecím mase. Je to dietní strava pro podrážděný žaludek.

Zdraví

Průměrný věk: 13 let

Kelpie patří ke zdravým a odolným plemenům. Objevit se u ní mohou genetická onemocnění – dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a dědičné oční vady (DOV). Před přijetím jedince do chovu jsou však požadována vyšetření právě na tato onemocnění, takže když si budete vybírat štěně po zdravých rodičích, tak se nemusíte bát. Ovšem genetika je někdy mocná čarodějka.

DKK je onemocnění kyčelního kloubu, které se vyskytuje u mnoha plemen. Před uchovněním musíte nechat svého psa vyšetřit a do chovu jsou přijati jedinci maximálně se stupněm C.

DOV (dědičné oční vady) je onemocnění očí, na které se poprvé vyšetřuje před plánovaným zapojením jedince do chovu, poté je nutné vyšetření každé dva roky opakovat a mít jej bez nálezu.

 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Australská kelpie nevyžaduje větší péči než jiná plemena. Odlišuje se od nich hlavně pohybem. Toto plemeno potřebuje obrovské množství pohybu a zaměstnání, aby vybilo přebytečnou energii. Pokud se mu nebudete dostatečně věnovat, tak se zabaví samo například likvidací různých věcí a může se stát i agresivním.

Jedná se o velmi inteligentního psa, který je zvídavý a musíte být proto kreativní při vymýšlení aktivit. Pokud jej budete moc krotit a nic mu nedovolíte, tak se to negativně může odrazit na jeho povaze. Společně se můžete věnovat různým psím sportům a posílit váš vztah.

Kelpie se příliš nehodí do bytu, potřebuje dostatek prostoru. Díky husté srsti a podsadě může celoročně pobývat venku. Celodenní pobyt v malém kotci je naprosto nevhodný. Pokud si myslíte, že ji pustíte samotnou na zahradu, aby se vyvenčila a proběhla, tak to nebude fungovat. Kelpie potřebuje pozornost, zaměstnání a kontakt se svým pánem, takže se jí musíte věnovat. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud chcete, aby mohla vaše australská kelpie zasáhnout do chovu, tak prvním předpokladem je koupě štěněte s průkazem původu nadějného pro chov a výstavy, tady bez zjevných vad oproti standardu. Je však nutné počítat i s tím, že z perfektního štěňátka může vyrůst dospělák s odchylkou od standardu a tudíž nebude uchovněn, proto pro vás musí být pejsek v první řadě přítelem a společníkem.

Abyste kelpii v ČR uchovnili, tak musíte splnit podmínky Wels Corgi a Kelpie klubu CZ. Je nutné se zúčastnit bonitace od věku 15 měsíců, tam je pejsek posouzen komisí a vše je pečlivě zaznamenáno do bonitační karty. Dále musíte absolvovat výstavu od věku 9 měsíců, kde je možné obdržet titul CAC (klubová, speciální, národní, mezinárodní), z kruhu si můžete odnést známku nejhůře Velmi dobrý.

U kelpií je nutné při přihlášce k bonitaci předložit výsledek vyšetření DKK (nejhůře stupeň C). Před prvním použitím jedince v chovu se musí provést vyšetření DOV (dědičných oční vad) s výsledkem negativní, to je nutné opakovat každé dva roky.

Preferováni jsou plnochrupí jedinci, ale uchovněni mohou být i psi, kterým chybí maximálně 2 zuby typu P a M (nesmí být ovšem vedle sebe). Samci musí mít obě varlata vyvinutá a sestouplá v šourku.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Australská kelpie není v České republice tolik známé plemeno, i když se stává stále oblíbenější. V okolí se spíše setkáte s neznalostí plemene než přímo záměnou za jiné, i když při troše představivosti je možné si kelpii splést s australským honáckým psem nebo belgickým ovčákem malinoisem.

Australský honácký pes

Australský honácký pes

Tato plemena nemají společnou jen zemi původu. Ve standardu mají dokonce uvedenou naprosto totožnou výšku, která je u fen v rozmezí od 43 cm do 48 cm a u psů od 46 cm do 51 cm, podobný typ srsti – s podsadou a voděodolnou. Liší se ve zbarvení, honácký pes se vyskytuje v modré a červené (skvrnité a kropenaté), kelpie na rozdíl on něj má jednobarevnou srsrt nebo s pálením. Honácký pes má robusnější postavu, kelpie proti němu působí atletičtějším dojmem. Obě plemena se používala převážně na farmách, kelpie jako pastevecký pes a honácký pes strážil dobytek a pomáhal s jeho naháněním. Společnou mají i pracovitost a vytrvalost. 

Belgický ovčák

Belgický ovčák

Ze čtyř variet belgického ovčáka by s kelpií mohl být zaměnitelný malinois, ale to jen v případě, že dotyčný nezná ani jedno z plemen, protože je zde rozdíl ve výšce. Zatímco kelpie se pohybuje v rozpětí od 43 cm do 51 cm, tak malinois dosahuje kohoutkové výšky až kolem 60 cm. U malinoise je navíc možné pouze žluté zbarvení s uhlováním a černou maskou.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Kelpie působí dojmem mrštného, aktivního psa vysokých kvalit. Je pracovitá a neúnavná. Má pružné končetiny a svaly ve výborné kondici. Nesmí působit vyhuble.

Důležité proporce:

Délka psa je větší než jeho kohotuková výška, a to v poměru 10 : 9 (měřeno od předhrudí k hrbolkům sedací kosti). 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 48,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 45,5 tolerance: +2,5 cm, -2,5cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost standard neuvádí.
Srst:

Skládá se z krátké, husté podsady a krycí srsti. Ta je uzavřená, přiléhající a voděodolná. Na hlavě, uších, hrudních končetinách a tlapkách se nachází krátká srst. Na krku je delší a vytváří límec. Pod trupem směrem dozadu ke končetinám je srst delší a na stehnech tvoří malé praporce. Ocas je bohatě osrstěný až huňatý. Na trupu by měla srst být optimálně průměrně dlouhá 2 až 3 cm, přílš dlouhá nebo krátká srst je považována za vadu.

Zbarvení:

Kelpie se vyskytuje v těchto barvách: jednobarevná černá, červená, fawn, čokoládová, kouřově modrá, dále je možná černá s pálením a červená s pálením.

HLAVA

Celkový tvar a obrysy společně vytvářejí liščí výraz, který změkčují oči mandlového tvaru. Hlava je v dobrém poměru k celkové velikosti psa.

MOZKOVNA

Lebka:

Lehce zaoblená a mezi ušima široká.

Čelová rýha:

Čelo probíhá v rovném profilu až ke stopu.

Stop:

Vyjádřený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Je jasně vyznačená a dobře modelovaná. Upřednostňuje se tlama mírně kratší než mozkovna. Barva nosní houby odpovídá barvě srsti.

Pysky:

Pevné a suché, nejeví známky volnosti.

Čelisti, zuby:

Skus je nůžkový (spodní řezáky přiléhají za horní bez ztráty kontaktu). Zuby jsou zdravé, silné a rovnoměrně rozmístěné.

Líce:

Jsou zaoblené k tlamě, nevystupují, ani nejsou hrubé.

Oči:

Jsou středně velké, mají mandlový tvar, jasně vyznačené koutky a inteligentní horlivý výraz. Jsou hnědé v harmonii k barvě srsti. U modře zbarvených jedinců se připouští světlejší barva oka.

Uši:

Středně velké uši jsou na lebce nasazené široce, směřují dopředu, na vnějším okraji jsou lehce zaoblené. Jsou vztyčené a stoupají k jemné špičce. Kůže na uších je jemná, ale silná, uvnitř jsou dobře osrstěny.

KRK

Je lehce klenutý, středně dlouhý, silný a postupně přechází v plece. Dostatečné osrstění vytváří límec, kůže na krku není volná.

TRUP

Horní linie:

Rovná a pevná.

Bedra:

Dobře osvalená a silná. 

Záď:

Celkem dlouhá a spáditá.

Hrudní koš:

Hrudník je spíše hluboký než široký. Hrudní koš je dobře klenutý.

Břicho a slabiny:

Slabiny mají dobrou hloubku.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Jsou svalnaté, mají silnou a dobře modelovanou kostru, při pohledu zepředu jsou rovné a paralelní.

Plece:

Suché, šikmo uložené a osvalené. Ramenní lopatky jsou uložené blízko ke kohoutku.

Nadloktí:

S ramenní lopatkou svírá pravý úhel. 

Lokty:

Nevybočují dovnitř, ani ven.

Přední nadprstí:

Kvůli pružnému pohybu a snadnému manévrování je nadprstí při pohledu ze strany lehce šikmé.

Tlapy hrudních končetin:

Jsou kulaté, silné, a kompaktní. Mají hluboké polštářky, dobře klenuté prsty a krátké silné drápy.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Jsou široké a silné, postoj není úzký ani široký. Končetiny jsou při pohledu zezadu od hlezen k tlapkám rovné a paralelní.

Kolena:

Jsou dobře zaúhlená.

Hlezno:

Je dostatečně nízko uložené.

Tlapy pánevní:

Tlapky jsou stejné jako na předních končetinách – kulaté, silné, a kompaktní. Mají hluboké polštářky, dobře klenuté prsty a krátké silné drápy.

CHODY PSA

Kelpie dosahuje téměř neomezené vytrvalosti, která je od ní kvůli práci vyžadována. To je možné jen díky dokonale zdravé tělesné stavbě. V pohybu je kelpie volná a neunávná, má schopnost dobrého manévrování i ve vysokých rychlostech. Při klusu se tlapky se zvyšující rychlostí přibližují, ale když je pes v klidu, tak stojí široce.

OCAS

Je osrstěn huňatou srstí, nasazen v prodloužení spadající zádě, dosahuje k hleznu. V klidu je svěšený v lehkém oblouku. V pohybu a afektu je nošen zvednutý, ale nikdy nesmí být nesen nad vertikální linií procházející kořenem ocasu.

přečteno: 8 715x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...