topovat ověřit
Australský honácký pes

Australský honácký pes

Australian Stumpy
80%
Další pojmenování: ACD
Australský honácký pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce 2 - Honácká plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 287
Of. zkratka plemene v ČR: honák
Země původu: Austrálie
Patronát Austrálie
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Honácký pes
Využití dnes: Nahánění dobytka, Pracovní pes, Agility, Rodinný pes, Aktivní pes, Hlídací pes, Záchranářský pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů málopočetných plemen psů

VARIETY PLEMENE Australský honácký pes

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

V Austrálii se dříve k nahánění dobytka používali psi přivežení z Velké Británie, ale brzy se ukázalo, že nejsou zvyklí na australské podnebí a v horku se jim špatně pracovalo. Zároveň neuměli pracovat s divočejšími kusy. Proto australští chovatelé přistoupili k vyšlechtění nového plemene, které by plně vyhovovalo jejich potřebám. 

S těmito pasteveckými koliemi (smithfieldskými) z Anglie tedy zkřížili psa dingo. Vyšlechtění jedinci však byli příliš tvrdí a kousali. Přistoupilo se k dalšímu křížení, použity byly opět kolie (blue merle), ale v dalších generacích byla ještě přilita krev kelpií, dalmatinů a bullteriérů. 

V 19. století tedy vzniklo nové plemeno, které odpovídalo požadavkům australských statkářů. Australák dokáže skvěle spacifikovat dobytek, je samostatný a hlavně odolává i horkému počasí. 

POVAHA

Jedná se o velmi aktivního a temperamentního psa, kterého zkrotí zkušený páníček. Své rodině je velmi oddaný a na páníčka se dost fixuje, proto je nutné učit ho od štěněte zvládat samotu. 

Je to skvělý hlídač a obránce, k cizím lidem se chová ostražitě. Pokud ho chcete seznámit se všemi členy rodiny a přáteli, udělejte to ještě ve štěněcím věku, aby si na ně zvykal od mala. Obecně platí, že důsledná socializace je velice důležitá, a to i např. ohledně soužití s dětmi nebo jinými psy či mazlíčky. Pokud není australák na tyto členy domácnosti zvyklý a objeví se až v jeho dospělosti, budete muset být velmi obezřetní. 

Jelikož se jedná a pracovité a samostatné plemeno, jeho výchova a výcvik se hodí pro zkušenější kynology, kteří si s ním dokáží poradit. Ovšem je velmi inteligentní a dobře se učí, takže se společně můžete věnovat obedienci.

POHYB

Jedná se o velice aktivní plemeno, které potřebuje dostatek pohybu. Pokud mu ho nedopřejete, bude strádat. Každy den počítejte s delší procházkou a ideálně i nějakou aktivitou, při které se váš pes unaví. 

Můžete chodit na psí cvičiště a věnovat se různým kynologickým aktivitám. Kromě agility či klasického výcviku, můžete vyzkoušet i něco méně tradičního. Australáci se využívají na vyhledávání drog a najdou uplatnění také v záchranařině. Vyzkoušet můžete tedy např. nosework.

Je to ideální parťák pro aktivní život, tedy pokud rádi vyrážíte na výlety a túry, australský honácký pes bude skvělým společníkem.

PÉČE

Australákova srst nevyžaduje žádnou speciální péči, ale měli byste ji alespoň jednou týdně vykartáčovat. V období línání ideálně každý den.

Každý den, zkontrolujte oční okolí a odstraňte případné ospalky. Občas zkontrolujte uši, zda jsou čisté v pořádku. Nezapomínejte na péči o chrup, ideální je mechanické čistění zubů, zároveň můžete podávat i doplňky stravy, které pomáhají bojovat proti zubnímu kameni.

Jednou za měsíc prohlédněte, jak jsou na tom drápky. Pokud bude mít australák dostatek pohybu po tvrdém povrchu, pravděpodobně si je bude přirozeně obrušovat, ale ne všechny mohou být dostatečně krátké. Na stříhání drápků zvykejte od štěněte, abyste s tím neměli v dospělosti problém.

ZAJÍMAVOSTI

Při nahánění dobytka australák pracuje tak, že jej kouše (štípe) do spodní části končetin (kopyt a hlezen), aby stádo dostal tam, kam potřebuje a zvířata jej respektovala. 

VÝŽIVA

Kvalitní krmení je důležité, aby byl pes zdravý a celkově prospíval. Australák je velmi aktivní, takže musíte přizpůsobit výživu jeho potřebám. Podávat můžete granule nebo krmit přirozenou stravou (BARFem). Obojí má svoje klady i zápory.

Krmení granulemi je pro páníčky jednoduché a bez starostí. Pes dostává v krmné dávce vše, co potřebuje. Musíte jen vybrat ty správné granule, proto vždy čtěte složení a zaměřte se na to, aby maso bylo na prvním místě. Složení by neměla být přehlídka obilovin, volte granule se sníženým obsahem obilovin nebo zcela bez nich. Uvidíte, co bude vašemu psovi vyhovovat. Zhruba do 15 až 18 měsíců můžete zůstat u granulí pro juniory a poté přejít na dospělácké. Australáka budete možná muset krmit granulemi pro psy v zátěži. 

Barfování je pro páníčky náročnější, musíte si nastudovat vše potřebné, abyste psovi sestavili vyváženou krmnou dávku. Do misky pak servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Máte skutečně přehled o tom, co váš pes sní.

Zdraví

Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem. Zejména dysplazie kyčelního a loketního kloubu (DKK se povinně vyšetřuje k uchovnění). Je vhodné preventivně podávat kloubní výživu, a to nejen v období růstu, ale klidně celoživotně.

Dále je australák náchylný na dědičné oční vady, zejména progresivní retinální atrofii sítnice. Opět se před uchovněním vyšetřuje, takže by se mělo u štěňat eliminovat. Objevit se může také hluchota, ale spojit se mohou pouze jedinci, kteří jsou oboustranně plně slyšící. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Australský honácký pes je náročný hlavně na pohyb. Zároveň to není pes, kterého necháte celé dny samotného na zahradě, protože na svého páníčka je velmi fixovaný a potřebuje mu být na blízku. 

Nehodí se do bytu, ideální je pro něj dům se zahradou, kde může mít zateplený kotec s boudou, ale rozhodně by tam neměl trávit většinu času. Spíše se hodí na to, že ho tam můžete uklidit před návštěvou, nebo když jej nechcete nechat o samotě doma.

Australák potřebuje důslednou výchovu a socializaci již od štěněcího věku, je důležité to nepodcenit, protože v dospělosti se vám to pak všechno vrátí.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Plánujete zapojení vašeho psa v chovu? Měli byste to zohlednit již při výběru štěňátka, to nesmí být žádné vylučují vady uvedené ve standardu. Jedná se o štěňátko s předpoklady pro chov a výstavy. Podmínky uchovnění stanovuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů. 

Od věku 15 měsíců se musíte zúčastnit bonitace, což je speciální chovatelská akce podobná výstavě, na které je pes posouzen a hodnocen jako chovný nebo nechovný. Zároveň musíte absolvovat alespoň jednu klubovou výstavu (mimo třídy dorostu) se známkou nejhůře velmi dobrá. 

Předepsaná jsou i zdravotní vyšetření. Jedná se o rentgeny na dysplazii kyčelního kloubu, nejhůře stupeň 2/2. Dále je povinné testování DNA-PRA-prcd, kdy jeden z páru musí mít výsledek Normal/clear nebo Pattern A či N/N. Dále se testuje také hluchota prostřednictvím BAER testu a přípustný výsledek je pouze oboustranně plně slyšící. 

Aktivní využití v chovu je možné od věku 18 měsíců, u psů není stanovena horní věková hranice, u fen je to 8. rok věku.Je možné odchovat jeden vrh v jednom kalendářním roce. Pokud je feně dvakrát proveden císařský řez, již dále nesmí být využita v chovu.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Honáčtí psi nejsou v našich končinách tolik rozšíření a známí. Potkat je můžete hlavně na výstavách. Ale jako páníček takového plemene se připravte na to, že ho kolemjdoucí příliš poznávat nebudou. Jako plemeno záměny uvádíme jeho „bratra“ australského honáckého psa s krátkým ocasem.

Australský honácký pes s krátkým ocasem

Australský honácký pes s krátkým ocasem

Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do první skupiny. samozřejmě obě pochází z Austrálie a mají dokonce i stejnou kohoutkovou výšku. U psů je to 46 až 51 cm a u fen je to 43 až 48 cm. Zbarvení je také podobné. Hlavním rozlišovacím znamením obou plemen je, jak už název napovídá, ocas, přesněji jeho délka. Australák s krátkým ocasem má jeho délku max. 10 cm, je nasazený vysoko, ale není nesen příliš nad linií hřbetu.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Kompaktní, silný a symetricky stavěný pracovní pes. Je ochoten plnit obtížné úkoly. Kombinace síly, vyváženosti, mohutnosti a dobré svalové kondice vytváří dojem hbitosti, vytrvalosti a síly. Za závažnou vadu se považuje sklon k vyhublosti nebo tloušťce. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 48,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 45,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem uváděna.
Srst:

Hladká s krátkou, ale hustou podsadou. Krycí srst je rovná, uzavřená, tvrdá a dobře přiléhající, takže odolává dešti. Na spodní straně těla a mezi končetinami je srst delší a u stehen zjemňuje tvar. Krátká srst je na hlavě, včetně vnitřku ucha, na přední straně končetin a tlapkách. Podél krku je hustší i delší. Za vadu se považuje příliš dlouhá i krátká srst. Tělo pokrývá srst v průměru dlouhá 2,5 až 4 cm. 

Zbarvení:

Jsou dvě možnosti modrá a červeně skvrnitá. 

Modrá může být modře skvrnité, kropenatá, se znaky nebo bez nich. Znaky mohou být černé, modré nebo pálené, a to nejlépe pravidelně rozmístěné na hlavě. Dále na hrudních končetinách do jejich poloviny, kde zasahuje až na přední část hrudníku a hrdlo. Pálení je také na čelistech. Na zadních končetinách je pálení na jejich vnitřní straně stehen, kolenech a rozšiřuje se na vnější stranu od hlezen po prsty. Pálená může být i podsada, ale nesmí prosvítat pod modrou krycí srstí. Na trupu by neměly být žádné černé znaky. 

Červeně skvrnitá zahrnuje pravidelné červené skvrny po celém těle, a to včetně podsady (nikdy není bílá či krémová). Na hlavě mohou být červené znaky. Žádoucí je, aby byly rozmístěny pravidelně. Na trupu jsou pak sice povolené, ale ne žádoucí. 

HLAVA

Mohutná a měla by být v rovnováze s ostatními proporcemi těla a odpovídat celkové stavbě. 

MOZKOVNA

Lebka:

Široká a mezi ušima mírně klenutá. 

Stop:

Patrný, ale slabý. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černá. Tlama je široká a pod očima dobře vyplněná. Postupně se zužuje a vytváří středně dlouhou, hlubokou a mohutnou tlamu. Roviny lebky a tlamy jsou paralelní. 

Pysky:

Suché a přiléhající. 

Čelisti, zuby:

Zdravé a silné zuby jsou rovnoměrně rozmístěné. Skus je nůžkový (horní řezáky těsně překrývají ty spodní). Zdravé a silné zuby jsou důležité, protože pes musí pracovat s dobytkem kousáním do pat (heeling biting). Spodní čelist je hluboká, silná a dobře vyvinutá. 

Líce:

Osvalené, ale nejsou hrubé, ani vystouplé. 

Oči:

Oválné oči jsou středně velké, nejsou vystouplé, ani zapadlé a vyjadřují inteligenci a pozornost. Pokud ke psovi přistoupí cizí člověk, objeví se záblesk nedůvěry. Oči jsou tmavě hnědé. 

Uši:

Středně velké uši jsou spíše menší než větší. Základna je široká, jsou osvalené, vztyčené a mírně špičaté. Nemají lžičkovitý tvar, ani nepůsobí netopýřím dojmem. Na lebce jsou posazeny široce a naklánějí se ven. Při zvýšené pozornosti jsou vztyčené. Kůže je silná, ale i vnitřek ucha je dobře osrstěn. 

KRK

Středně dlouhý krk je velmi silný a dobře osvalený, směrem k trupu se rozšiřuje. Na hrdle není volná kůže. 

TRUP

Délka od špičky hrudní kosti s hrbolku sedací kosti v rovné linii je větší než kohoutková výška v poměru 10 : 9. 

Horní linie:

Rovná. 

Hřbet:

Silný. 

Bedra:

Široká, silná a osvalená. 

Záď:

Spáditá a poměrně dlouhá. 

Hrudní koš:

Hrudník je osvalený, hluboký a poměrně široký. Žebra jsou dobře klenutá a uložená. Hrudní koš není sudovitý. 

Břicho a slabiny:

Slabiny jsou hluboké. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Mají silné, kulaté kosti, a to i v tlapkách. Při pohledu zepředu jsou rovné a paralelní. 

Plece:

Plece jsou osvalené a jejich kostra silná, ale příliš mohutné plece narušují správný pohyb a omezují pradovní schopnosti. 

Rameno:

Šikmá, osvalená a dobře úhlená vůči nadloktí a nejsou příliš blízko kohoutku. 

Přední nadprstí:

Pružné, při pohledu ze strany je lehce v úhlu předloktí. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Široké, silné a osvalené. Zezadu jsou od hlezen k tlapkám rovné a paralelní. Nejsou příliš blízko u sebe, ani příliš daleko od sebe. 

Stehna:

Široká, dlouhá a dobře vyvinutá. 

Kolena:

Dobře úhlená. 

Hlezno:

Silné a kolmé k zemi. 

Tlapy pánevní:

Kulaté s krátkými, silnými, dobře klenutými a vzájemně přiléhajícími prsty. Polštářky jsou hluboké a tvrdé. Drápy jsou silné a krátké. 

CHODY PSA

Pohyb je správně volný, pružný a neúnavný. Pohyb předních končetin je v souladu s pohybem zadních končetin. Zásadní je schopnost rychlého a náhlého pohybu. Důležitý je zdravý pohyb. Za závažené vady se považuje chůdovitý pohyb, mohutné nebo ochablé plece, příliš rovně uložená ramena, slabost loktů, nadprstí nebo tlap, rovná kolena, sbíhavá či rozbíhavá hlezna. S rostoucí rychlostí pohybu se tlapky přibližují k sobě, ale v klidu poskytují dostatečnou oporu. 

OCAS

Nasazený poměrně nízko, a to v prodloužení spádité zádi. Délkou dosahuje přibližně ke hleznu. V klidu je svěšený v mírném oblouku. V pohybu či při zvýšené pozornosti je zvednutý, ale nikdy nesmí být nad vertikální linií procházející kořenem ocasu. Je hustě osrstěn jako kartáč. 

přečteno: 448x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...