topovat ověřit
Český strakatý pes

Český strakatý pes

Český strakatý pes
100%
Další pojmenování: strakáč, horákův laboratorní pes
Český strakatý pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Plemena neuznaná
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 905
Země původu: Československo
Patronát Česká republika
Vznik plemene: 50. léta 20. století
Průměrná délka života: 11 - 13 roků
Původní využití: Laboratorní pes
Využití dnes: Agility, Frisbee, Obedience, poslušnost psa, Dogdancing, Domácí mazlíček, Rodinný pes, Společenský pes, Aktivní pes
Kluby v ČR:

Spolek českého strakatého psa

VARIETY PLEMENE Český strakatý pes

Toto plemeno se vyskytuje ve dvou různých varietách s krátkou a dlouhou srstí. 

Krátkosrstá

Oficiální

Krátká srst je patrová a má podsadu, která je patrná hlavně v zimě. Po celém těle je přiléhající, delší srst se nachází na spodní straně krku, zadní straně stehen a spodní straně ocasu. 

Dlouhosrstá

Oficiální

Dlouhá srst je lehce zvlněná, také má podsadu a je splývající. Kratší je srst na hlavě a přední straně končetin. Delší srst najdeme kolem uší, kolem krku tvoří límec, na prsou, hrudníku a břiše splývá. Na předních končetinách vytváří delší srst praporce, na zadních pak kalhoty. Praporec je také na ocasu.  

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Český strakatý pes je poměrně nové plemeno, byl vyšlechtěn v 50. letech 20. století, ale ne pro radost, nýbrž kvůli dost smutnému účelu, kterým bylo testování v laboratořích Fyziologického ústavu Československé akademie věd v Praze. Cílem bylo plemeno středního vzrůstu s klidnou povahou.

Nově vzniklé plemeno bylo pojmenováno jako Horákův laboratorní pes, protože za jeho vyšlechtěním stál František Horák, který se podílel i na českém teriérovi. U zrodu stáli dva kříženci a později byl využit i německý ohař. Nové plemeno bylo registrováno v roce 1960, ale až do 80. let minulého století se mimo výzkumné ústavy nedostalo. Tehdy přestal být využíván pro svůj původní účel a dostal se mezi běžné lidi, kteří ho oblíbili díky milé povaze a dalším skvělým vlastnostem. 

POVAHA

Český strakatý pes je plemeno s milou povahou a skvěle se hodí do rodiny. Má rád děti a větší ratolesti se s ním klidně mohou věnovat nějakému kynologickému sportu. Jinak vždy platí, že soužití dětí (zvláště menších) a pejska byste měli mít pod kontrolou. 

Strakáč je přátelský, ale na nově příchozího vás upozorní štěkotem, i když by mu neublížil. Dobře vychází i s jinými domácími mazlíčky nebo psy. Vlastně soužití s jinými zvířaty je pro něj žádoucí, protože společnost všech členů rodiny vyloženě vyhledává. 

Toto plemeno se hodí i pro začátečníka, protože je učenlivé a výcvik není složitý, důležité je, začít se socializací hnedka, jak si přivezete štěňátko od chovatele. Musíte být důslední, abyste zkrotili strakáčův temperament. Strakáč se bude snažit vám vyhovět, ke svým páníčkům velmi přilne a je jim rád na blízku.

 

POHYB

trakáč potřebuje dostatek pohybu, takže počítejte každý den s delší procházkou. Ideální je, pokud vyrazíte i s ostatními psími kamarády z okolí, aby si mohli vzájemně pohrát. Toto plemeno potřebuje také zaměstnat mozek, takže buďte kreativní, abyste ho unavili.

Jedná se o všestranně nadaného psa, takže se můžete společně věnovat různým kynologickým sportům. Neztratí se v agility, dog dancingu nebo poslušnosti. Navíc s ním mohou cvičit i větší děti, protože se jedná o dobře zvladatelného psa. Vzhledem k přátelské povaze můžete vyzkoušet i canisterapii a společně pomáhat tam, kde je to potřeba.

PÉČE

Krátká srst nevyžaduje žádnou speciální péči, bohatě vám postačí jednou týdně projet speciální rukavicí nebo gumovým hřbílkem. V době línání je lepší sáhnout po vyčesávacím kartáči pro krátkou srst. Pokud máte variantu s delší srstí, tak byste měli po kartáči sáhnout častěji. 

Každý den odstraňte případné ospalky z očního okolí. Jednou týdně zkontrolujte uši, zda v nich není zánět či jiný problém, vzhledem k tomu, že jsou povislé, nemusíte si toho na první pohled všimnout. Nezapomínejte na péči o zuby, nejlepší obranou proti zubnímu kameni je mechanické čistění, ale podávat můžete i doplňky stravy, které o zoubky pečují. 

Jednou měsíčně zkontrolujte délku drápků a v případě potřeby je zastřihněte. Ne tento úkon zvykejte od štěněte, protože se u psů jedná o neoblíbenou činnost. Pokud si na to netroufáte, drápky vám zastřihnou v salonu nebo u veterináře. 

ZAJÍMAVOSTI

Český strakatý pes byl vyšlechtěn pro velmi smutné účely a tím bylo testování v laboratořích, proto byl také původně pojmenován jako Horákův laboratorní pes (stál za ním pan František Horák). 

 

VÝŽIVA

Pokud strakáčovi dopřejete kvalitní krmivo, přispíváte tím k jeho zdravému a spokojenému životu. Krmit můžete granulemi, které obsahují všechno důležité. Druhou možností je barfování, kdy jednotlivé krmné dávky připravujete sami a podáváte syrového maso, kosti, přílohy a doplňky. 

Při výběru granulí čtěte složení a řiďte se podle něj, je vhodné, pokud je na prvním místě uvedeno maso. Lepší jsou granule se sníženým obsahem obilovin nebo bez nich. Přihlédnout musíte i k věku, zhruba do 15–17 měsíců můžete krmit granulemi pro juniory a pak přejít na dospělácké.

Než se pustíte do barfování, musíte si nejdříve nastudovat potřebné informace, abyste byli schopni sestavit psovi vyvážený jídelníček, protože je to ve vašich rukou. 

Zdraví

Strakáč je zdravé a nenáročné plemeno. Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem, a to dysplazie kyčelního kloubu nebo luxace pately. Při uchovnění jsou však požadována vyšetření na tyto nemoci, doporučujeme vybírat štěňata po zdravých rodičích. Preventivně můžete podávat kloubní výživu.

Dále se mohou objevit srdeční vady – klub doporučuje nechat u kardiologa vyšetřit jedince, kteří mají při kontrole vrhu šelest na srdci. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Jedná se o aktivního psa, který potřebuje dostatek pohybu a pozornosti svého páníčka. Pokud se mu nemůžete věnovat, protože jste např. velmi pracovně vytížení, tak si ho nepořizujte, protože by strádal. 

Díky své velikosti se hodí do bytu i domku se zahradou, který pro něj bude lepší volbou. Může pobývat i venku, ale vzhledem k jeho přátelské povaze a potřebě kontaktu s páníčkem mu odloučení neprospívá psychicky. Proto umístěte jeho pelíšek ideálně uvnitř, kde bude mít přehled o všem, co se děje.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud byste se rádi se svým psem zapojili v chovu, je potřeba to plánovat již v době pořízení štěňátka, to nesmí mít v době odběru od chovatele žádné vady ze standardu, pak je větší předpoklad, že z něj vyroste jedinec, který splní podmínky pro uchovnění, které stanovuje Spolek českého strakatého psa.

Pro uchovnění se musíte zúčastnit bonitace, což je akce, na které je pes posouzen a odchází s výsledkem chovný nebo nechovný. Předtím je nutné splnit další podmínky. Musíte absolvovat výstavu pořádanou klubem od třídy mladých výše. Nejhůře si můžete odnést známku velmi dobrá. 

Následně jsou povinná i zdravotní vyšetření, a to na dysplazii kyčelního kloubu a luxaci pately. Obojí je možné až od 12 měsíců věku. Posuzující protokol na DKK může napsat pouze MVDr. Michal Čáp. Do chovu jsou přijati jedinci s max. výsledkem DKK 3 a LP 2. Dále můžete absolvovat vyšetření srdce, ale patří pouze k doporučeným, tedy není povinné. 

Aktivní využití v chovu je možné od 15 měsíců věku, u fen je horní věková hranice stanovena na 8. rok věku.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Přestože se jedná o české národní plemeno, mnoho lidí si může myslet, že je to voříšek. Můžeme si na něm všimnout některých exteriérových rysů podobných s německým ohařem. 

Německý krátkosrstý ohař

Německý krátkosrstý ohař

Na rozdíl od strakáče je to plemeno uznané Mezinárodní kynologickou federací. Zároveň je větší, kohoutková výška u psů je 62 až 66 cm a u fen je to 58 až 63 cm. Český strakatý pes měří psi 45 až 53 cm fenky 43 až 51 cm. Strakáč je vždy trikolorní. Ohař může být hnědý nebo černý s bílou. 

 

Jack Russell Teriér

Jack Russell Teriér

Jack je také uznán FCI, velikostně je menší, měří od 25 do 30 cm. Vyskytuje se dokonce ve třech varietách podle typu srsti, ale zbarvená je vždy bíle s černými nebo tříslovými znaky. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Středně velký tříbarevný strakatý pes s harmonickou stavbou těla, která nepůsobí těžkým dojmem. Má vyvážené proporce, mírně obdélníkový rámec, pevnou konstituci, bez hrubosti nebo lymfatičnosti. Má klopené uši. 

Důležité proporce:

Index formátu těla: délka trupu tvoří 110 až 120 % výšky v kohoutku.

Index výšky: hloubka hrudníku tvoří 50 %výšky v kohoutku.

Index délky hlavy: délka hlavy tvoří 40 % kohoutkové výšky.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 49 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
fenky: 47 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
Osrstění:

Existují dvě varianty srsti – krátká a dlouhá, oba jsou rovnocenné. Krátká srst je patrová a má podsadu, která je patrná hlavně v zimě. Delší ale přiléhající srst je na spodní straně krku, zadní straně stehen a spodní straně ocasu. 

Dlouhá srst je nepatrně zvlněná a stejně tak podsada. Kratší je na hlavě a přední straně končetin. Naopak delší je kolem uší, na krku vytváří límec, na prsou, hrudníku a břiše je splývavá. Na předních končetinách vytváří praporce, na zadních vznikají kalhoty. Zároveň je praporec na ocase. 

Přechodný typ srsti není důvodem k penalizaci (pokud má krátkosrstý jedinec výrazně delší srst na zadní straně stehen a delší odstávající srst na spodní straně ocasu).

Zbarvení:

Trikolorní ve dvou základních typech – černožlutobílé a hnědožlutobílé. 

Černožlutobílý jedinec má černě pigmentovanou nosní houbu i tmavé oči. Hnědožlutobílý má nosní houbu játrovou a světlejší oči. Opět je na oba typy pohlíženo rovnocenně.

Základní je tmavá barva (hnědá, černá) se žlutými znaky v kombinaci s bílou barvou. Ideální poměr mezi zbarvenou a nepigmentovanou plochou na těle je 1 : 1. Bílé plochy musí být v oblasti žluté barvy tečkovány žlutě, v oblasti tmavé barvy černě nebo hnědě. Velikost a hustota teček není rozhodující, ale tečkované plochy by neměly vytvářet vzhled melírovaného zbarvení (roan). 

HLAVA

Suchá, lehká a mírně klínovitá. Její délka dosahuje přibližně 2/5 kohoutkové výšky. Kůže na hlavě je jemná, netvoří vrásky, srst u obou variet je krátká. Hlava odpovídá pohlaví, u fen je jemnější a u psů robustnější. 

MOZKOVNA

Plochá, čenichová partie je stejně dlouhá jako mozkovna. 

Stop:

Nevýrazný. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní hřbet je rovný, čenichová partie nepůsobí zašpičatěle. Nosní houba je černá u černožlutobílých psů a hnědá u hnědožlutobílých jedinců. Vždy je dobře pigmentovaná. 

Pysky:

Těsně přiléhají k čelisti. 

 

Čelisti, zuby:

Skus je npravidelný a nůžkový, v obou čelistech je 6 řezáků a dva špičáky. Silné a dobře vyvinuté zuby jsou v čelistech postavené kolmo. Plnochrupost je považována za přednost, ale pro plemeno je spíše charakteristická absence některých molárů a premolárů, což není vylučující vadou. 

Oči:

V závislosti na zbarvení jsou tmavě hnědé u jedinců s černou a světlejší u jedinců s hnědou. Mají mandlový tvar a nejsou vypoulená. 

Víčka:

Pigmentovaná a dobře přiléhající, těžký víčka se považují za vadu. 

Uši:

Klopené dopředu a mají tvar písmene V. Jsou poměrně malé a přiléhají těsně ke skráním. Při natažení dosahují ke koutku úst. Ohbí ucha se nachází těsně nad úrovní temene. 

KRK

Nesený šikmo, není příliš dlouhý a směrem k hlavě se zužuje. Je přiměřeně silný a na hrdle je volnější kůže, ale netvoří lalok. 

TRUP

Hřbet:

Pevný, rovný s vyjádřeným kohoutkem. Dozadu se mírně svažuje. 

Bedra:

Rovná a spíše delší. 

Záď:

Rovná nebo mírně spáditá, není přestavěná. 

Hrudní koš:

Hrudník je dobře utvářený, ale ne přehnaně hluboký nebo sudovitý. Je prostorný a při pohledu shora se směrem k zádi mírně zužuje. Je hlubší než širší. Vzdálenost od lokte ke kohoutku je stejná jako od země k lokti. 

Břicho a slabiny:

Břicho je pevné, vtažené. 

Spodní linie:

Dolní okraj hrudníku dosahuje k loketním kloubům. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Dobře úhlené, paralelní se středně silnými kostmi. 

Lokty:

Směřují rovně dozadu, přiléhají k tělu, nejsou vybočené, ani vbočené. 

Předloktí:

Rovně s dobře vyvinutým, suchým svalstvem, a to za ze všech úhlů pohledu. 

Tlapy hrudních končetin:

Nejsou příliš velké, spíše kočičí, mají dobře klenuté prsty a silné drápky, které nemusí být plně pigmentované. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Dobře úhlené, paralelní se středně silnými kostmi a přiměřeným osvalením. při pohledu zezadu jsou rovné. 

Nárt:

Pevný. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako u předních končetin. 

CHODY PSA

Čilý, elegantní, prostorný, plynulý, vytrvalý a vydatný. Přirozeným typem chodu je nízký klus s diagonálním posunem končetin. Linie je hřbetu je při pohybu zachována. Chod je pružný, lehký a prostorný. 

OCAS

Není nasazený příliš vysoko. Směrem ke špičce se zužuje. Při natažení dosahuje minimálně ke hleznu. Je nesen ve tvaru šavle, a to i nad úrovní hřbetu. Je povoleno i zakroucení nad hřbetem, ale zakroucení do strany není žádoucí. Jeho osrstění odpovídá celkovému osrstění celého těla. 

přečteno: 663x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...