logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Tento pes se do bytu vůbec nehodí. Potřebuje výběh na zahradě.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tohoto psa můžete přes den nechat venku na zahradě a vlastní boudou nepohrdne, ale bydlet by měl doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno není vhodné pro seniory.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psi snáší dobře za předpokladu včasné a důsledné socializace.

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno se pro vykonávaní psích sportů vůbec nehodí.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno nesnáší teplé počasí příliš dobře.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má velmi silně vyvinutý lovecký pud, jakmile se v houští něco šustne, tak za tím bude chtít vyrazit.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Toto plemeno je neuvěřitelně energické, až by se mohlo zdát neunavitelné.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes může být hlídačem za předpokladu vhodného výcviku.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Tento pes líná hodně, a to i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Tento pes příliš neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Péče o tohoto psa není tolik náročná.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tohoto psa nemoci příliš netrápí.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

Toto plemeno nemá sklony k obezitě.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno není v České republice tak populární.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Toto je obří plemeno.

Deerhound

Deerhound

Deerhound
Další pojmenování: Skotský deerhound, skotský jelení pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina X. - Chrti
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 164
Země původu: Skotsko
Vznik plemene: Starobylé plemeno
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Lovecký pes, Rodinný pes
Kluby v ČR:

Czech Deerhound Club (http://www.cdc-deerhound.cz)

Klub chovatelů chrtů Praha (http://www.kchch.estranky.cz)

VARIETY PLEMENE DEERHOUND

Deerhound se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Historie deerhounda je úzce spjata s podobným irským vlkodavem, po určitou dobu se zřejmě vyvíjeli společně. Ale jedno je jisté, obě plemena jsou starobylá. Ke vzájemnému křížení došlo prokazatelně v polovině 19. století, kdy kapitán Graham použil skotského jeleního psa, aby oživil krev irského vlkodava.

Deerhound je skotské plemeno a první zmínky o něm jako samostetném plemeni pocházejí z 16. století. Deer byl vyšlechtěn pro lov jelenů, odkud pochází i jeho název (deer = jelen a hound = honič).

Ve středověku náleželo vlastnictví deerhounda pouze vyšším vrstvám, kdo ho měl, tak ve společnosti něco znamenal. V 18. století došlo k velkému útlumu plemene, protože vysoká zvěř byla častými hony téměř vyhubena. Do středu pozornosti se dostal greyhound, který lovil i zajíce. 

K regeneraci plemene začalo docházet až po roce 1825. Na konci 19. století se chovu věnoval kapitán Graham, který uspořádal rodokmeny významných zástupců deerů. Chovatelský klub v Anglii byl založen v roce 1886 a standard pak sepsán o šet let později. 

V roce 1979 byla do plemenné knihy zapsána první fena na území Slovenska, ta ovšem nikdy neměla štěňata. Do Čech byl první pes přivezen v roce 1986. První vrh deerhooundů se u nás narodil až v roce 1993. V roce 2009 pyk vznikl samostatný klub plemene – Czech Deerhound Club.

Deerhound patří v České republice stále k málopočetným plemenům. Najdeme ho i v ostatní evropských zemích a nechybí ani v Severní Americe. 

POVAHA

Deerhound kalme velikostí, ve skutečnosti je to velmi milý a klidný pes. Hodí se jako rodinný společník, ale není to závislák. Bude vám samozřejmě rád na blízku, ale občas chce mít svůj klid. Je hravý a dobře vychází i s dětmi, ty se ovšem musí naučit jej respektovat a nechat ho odpočívat, když bude sám chtít. Pokud nebude o vaši společnost stát, tak si půjde ledhnout jinam.

Je to inteligentní a učenlivý pes, základní poslušnost zvládne bez problému, ale je to spíše pes jednoho pána. Deerhound není doma ostražitý a příliš něštěká, takže jako s hlídačem s ním rozhodně nepočítejte. S cizími lidmi nemá problém vycházet, je k nim velmi milý a návštěvu přivítá. S ostatními psy vychází bez problémů.

Deerhound se umí urazit, ale to sami poznáte. Když se mu něco nebude líbit, tak prostě odejde pryč. Může jít k jinému členovi rodiny, aby vám dal najevo, že o vás teď nestojí.

POHYB

Deerhound potřebuje dostatek pohybu a samozřejmě svůj prostor, kde bude moc v klidu odpočívat. Dobře se bude mít v rodinném domě s přístupem na zahradu, ale procházky mu to nevynahradí. 

Venku mějte na paměti, že je to lovecké plemeno, deerhound má velice vyvinutý lovecký pud, a proto jej nepouštějte na neoplocených místech, protože riskujete útěk za zvěří.

Na míru šitým sportem je pro deerhounda coursing. Skvěle se při něm vyběhá a uvolní. Případně můžete společně vyrazit na projížďku na kole a nebo vám bude rád dělat společnost při pěší turistice. S deerhoundem se můžete věnovat i canisterapii, má pro ni přímo ideální povahu a s takovým obříkem budete jistě vzbuzovat pozornost.

PÉČE

Je potřeba pravidelně pečovat o deerhoundovu srst, která je hrubá. Není vhodné ji kartáčovat, ale pořiďte si hřeben s ocelovými hroty. Vyčesávat stačí jednou týdně a v obsobí línání častěji, abyste pomohli uvolněným chlupům. Na první pohled by se mohlo zdát, že deera je třeba trimovat nebo stříhat, ale není tomu tak!

Zvýšenou pozornost byste měli věnovat uším, doporučuje se odstraňovat chloupky ze zvukovodu, aby nevznikaly záněty. Uši i oči je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby vyčistit.

Další, co je nutné pravidelně kontrolovat, jsou drápky. Předpokládáme, že deer si drápy obrousí, ale nezapomínějte na pátý dráp na předních packách, který není ve styku se zemí a zastřihujte jej, aby nezarostl.

ZAJÍMAVOSTI

Deerhound je také spjat se slavnými jmény v anglické historii. Známá je fenka Maida, kterou vlastnil básník a spisovatel sir Walter Scott. Maida ovšem nebyla čistokrevným skotským jelením psem, ale do její krve byl pravděpodobně přimíchán pyrenejský horský pes. Maida vypadala jako deer, ale měla hustý bílý límec kolem krku. Maida měla několik potomků, a proto ji bylo možné dohledat v mnoha rodokmenech.

Další významná deerhoundí jména jsou Solomon, Hector, Bran a Keildar. Ti patřili královně Victorii. Poslední jmenovaný se zapojil v chovu a pomohl při regeneraci plemene. Ke zvučným jménům chovatelských stanic 19. a 20. století patří Rotherwood a Ardkinglass. Pokud má váš pes v rodokmenu předky z těchto stanic, tak máte být na co pyšní.

VÝŽIVA

Správné krmení psů velkých a obřích plemen je velice důležité, a to zejména ve štěněcím věku, kdy je nutné rostoucímu tělu dopřát vše potřebné, aby se dobře vyvíjelo. I v dospělosti věnujte krmení patřičnou pozornost, aby váš deerhound žil ve zdraví a spokojenosti.

Nejjednodušší je krmit kompletním krmivem, protože pes dostane vše potřebuje a vy se nemusíte o nic dalšího starat. Je ovšem potřeba vybrat kvalitní granule. A jak je poznat? Stačí se podívat na složení a případně si nechat poradit. Na prvním místě by ve složení mělo být maso, dále mi by v nich měly být vitamíny, minerály či nízký obsah obilovin. Granule se často dělí podle velikosti, vybírejte ty pro velká a obří plemena, v mladém věku krmte štěněčími nebo juniorskými, ty mají více živin pro tělo ve vývoji.

Možná jste již slyšeli o barfování, to je způsob krmení přirozenou stravou, jídelníček se skládá ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. Než ovšem začnete krmit barfem, je nutné si nastudovat potřebné informace, protože musíte svému psovi sestavit vyváženou krmnou dávku, ve které bude mít všechno, co potřebuje. Při velikosti deerhounda je nutné počítat s tím, že budete potřebovat extra místo v mrazáku pro připravené krmné dávky.

ZDRAVÍ

Obří plemena psů se nedožívají tak dlouhého věku, průměrně je to 8 až 9 let. Vy jim můžete zajistit kvalitní život, pokud jim poskytnete dostatečnou péči a hlavně kvalitní krmení. K uchovnění nejsou potřebná žádná zdravotní vyšetření. 

Strašákem velkých a obřích plemen psů je torze žaludku, což je velmi vážný stav, při kterém je pes ohrožen na životě. K přetočení může dojíz po jídle, kdy pes hltá a spolyká i mnoho vzduchu, dojde pak roztažení a nafouknutí žaludku, pak nastává obávané přetočení, při nemž je zaškrcen vstup i výstup z žaludku a sazaženy jsou i okolní cévy. Následně dochází k narušení krevního oběhu a šoku. Při pozdní pomoci nastává smrt. 

Nejčastěji k torzi dochází ve večerní až nočních hodinách po posledním krmení, a když se ráno vzbudíte, může být už na zásah veterinárního lékaře pozdě. A jak torzi předcházet? Nekrmte pozdě večer, kdy už psa nebudete mít pod dohledem. Zabraňte hltání, pokud váš pes rychle jí, pořiďte mu protihltací misku, která jej zpomalí. 

Nutné je pečovat o pohybový aparát deera, a to už od štěněčího věku. Doporučujeme podávat kloubní výživu, která dodá namáhaným kloubů vše potřebné a zajistí zdravý vývoj kloubů.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Deerhound potřebuje dostatek lásky a péče jako každé jiné plemeno. Povahově je to překvapivě velmi klidný pes. Vzhledem k jeho velikosti je jasné, že kolem sebe musí mít dostatek prostoru. Může bydlet v bytě i domě se zahradou, ale výběh venku mu rozhodně na uspokojení potřeby pohybu nebude stačit.

Měl by mít své stabilní místo s pohodlným a dostatečně velkým pelechem, kde bude moc v klidu odpočívat. Spát může i na zahradě, srst jej ochrání i proti nepříznivému počasí.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud byste rádi, aby se váš deerhound zapojil do chovu, je potřeba na to myslet již při nákupu štěněte. To musí pocházet z chovatelské stanice a mít průkaz původu, pak by také mělo mít předpoklady pro chov a výstavy. Ani to vám ale nezajistí, že váš pes bude šampion, proto te musí v první řadě být parťák pro život. 

Deerhound patří k obřím plemenům, a proto dospívá až v pozdějším věku. Psi mohou být zařazeni do chovu od 18 měsíců a fenky až od věku 24 měsíců. Předtím je nutné absolvovat výstavy – váš pes musí být nejméně třikrát ohodnocen na výstavě vyššího typu (klubová, speciální, národní nebo mezinárodní), a to známkami nejhůře jednou výborná a dvakrát velmi dobrá. Posudek musí pocházet minimálně od dvou různých rozhodčí. 

K uchovnění je potřeba, aby na jednom z výstavních posudků byly uvedeny informace jako je počet zubů, skus a kohoutková výška. Tyto údaje pak musí jakýkoliv rozhodčí nebo veterinární lékař potvrdit v Žádosti o zařazení do chovu, která je k dispozici na stránkách klubu chovatelů a přátel skotských jeleních psů.

Z chovu jsou vyloušeni psi, kteří mají výrazné odchylky od standardu (abnormality), také příliš bázliví a agresivní jedinci. Navíc samci musí mít oba varlata sestouplá a plně vyvinutá v šourku.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Deerhound má velice typický vzhled, kterí není tak snadno zaměnitelný. Nejedná se o příliš rozšířené plemeno, takže se jeho majitelé mohou setkat s tím, že ho veřejnost nebude znát. Splést si jej můžete s irským vlkodavem, který je možná trochu známější. 

Irský vlkodav

Deerhound -

Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do skupiny číslo deset k chrtům. Jejich historie je spjata a dříve docházelo i k jejich křížení. V dnešní době jsou to naprosto samostatná plemena. Deer pochází ze Skotska, kdežto vlkodav byl chován převářžně v Irsku. 

Hrubá srst pokrývá oba chrty, irský vlkodav má uznanou šedou, žíhanou, červenou, černou, bílou a žlutou, ale ve standardu je uvedeno, že se připouští jakákoliv barva, kterou mají i deerhoundi. Jako rozlišovací znak nám neposlouží ani výška, protože deer má mít minimálně 71 cm u fen a 76 cm u psů, spodní hranice u vlkodava je u fen stejná a psů je to 79 cm.

Deerhound má na první pohled špičatější čumák. Jeho postava působí více chrtím dojmem, je podobný např. hrubosrstému greyhoundovi. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Je velmi podobný hrubosrstému greyhoundovi, ale je větší a má silnější stavbu kostry.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: Min. 76 cm
fenky: Min. 71 cm
Hmotnost:
psi:45,5 kg
fenky: 36,5 kg
Srst:

Deerhound je chlupatý, ale ne zarostlý. Nepřípistná je zvlněná a měkká srst podobná ovčí. Správně by měla být hustá, dobře přiléhající (krycí), na dotek je drsná nebo tvrdá. Na trupu a krku je srst pružná a drsná, dlouhá 8 až 10 cm. Na hlavě, hrudníku a břiše je mnohem jemnější. Na vnitřní straně předních a zadních končetin se tvoří praporce. 

Zbarvení:

Typické je tmavě modrošedé, tmavé nebo světlejší šedé, žíhané, žluté, červeně pískové nebo červenohnědé. Plaví jedinci mají černé znaky. Dovolené jsou bílé znaky na hrudi, prstech a špičce ocasu. Žádoucí je co nejméně bílé barvy. Nepřijatelné jsou bílé znaky na hlavě či bílý límec.

HLAVA

Protáhlá. 

MOZKOVNA

lebka:

Není klenutá, ale plochá, nad očima nepatrně vystupuje. Mezi ušima je nejširší a směrem k očím se zužuje. Mozkovna je pokryta přiměřeně dlouhou, ale jemnější srstí.

Stop:

Není.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nos je lehce klabonosý a černě pigmentovaný. Tlama se směrem k čumáku zužuje. U světle zbarvených psů je ideální černá tlama.

Pysky:

Přiléhají, vousky z hedvábné srsti vytvářejí bradku.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti svírají dokonalý nůžkový skus, to znamená, že orní řezáky těsně překrývají ty spodní, kterou jsou v čelistech postaveny kolmo. Chrup je úplný.

Oči:

Tmavé, měly by mít barvu lískových ořechů nebo hnědou, světle zbarvené očí je nežádoucí. Jsou přiměřeně plné s měkkým výrazem hledícím do dálky (v případě, že je pes v klidu), pronikavé a plné zájmu (v případě zaujetí.

Víčka:

Černě lemována.

Uši:

Vysoko nasazené a v klidu složené dozadu. Při zaujetí jsou zvednuté nad hlavou, ale vždy složené, někdy mohou být napůl vzpřímené. Nežádoucí je velké, masité a ploché ucho. Na uších je měkká, lesklá a srst podobná myšímu kožíšku. Čím kratší srst a menší ucho, tím je to lepší. Na uších nejsou třásně ani dlouhá srst. Jsou černě nebo tmavě zbarvené.

KRK

Dostatečně dlouhý, silný a může být pokrytý hřívou. V místě nasazení hlavy je výrazný týlní hrbol. Na hrdle nenajdeme žádnou volnou kůži.

TRUP

Tělo a jeho stavba je podobná jako u greyhounda jen většího rozměru i kostry.

Horní linie:

Rovná horní linie je nežádoucí.

Bedra:

Dobře klenutá a pozvolna spadají k ocasu.

Záď:

Široká, spáditá a plná síly. Kyčelní hrboly jsou posazené daleko od sebe.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Jsou široké, rovné a ploché.

Plece:

Lopatky jsou šikmo uložené, nejsou příliš daleko od sebe. Moc šikmo uložené a strmé lopatky nejsou žádoucí. 

Lokty:

Žádoucí je dobrá šířka.

Předloktí:

Žádoucí je dobrá šířka.

Tlapy hrudních končetin:

Dobře tvarované a kompaktní se silnými drápy.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Mezi kyčelními hrboly a hleznem je velká vzdálenost.

Kolena:

Dobře zaúhlená.

Tlapy pánevní:

Dobře tvarované a kompaktní se silnými drápy.

CHODY PSA

Pohyb je aktivní, lehký a s dlouhým krokem.

OCAS

Je dlouhý téměř až na zem a postupně se zužující (u kořene silný). V postoji je držený rovně dolů nebo mírně do oblouku. V pohybu nošen do oblouku, ale ne nad linii hřbetu. Je dobře osrstěný, v horní části je srst drsná a krátká, ve spodní delší a může se objevit i praporec. Kroužkující nebo do boku nošený ocas není žádoucí.

přečteno: 92x