logo
ALT_DETAIL_POROVNANI
Pes vhodný ...
pro začátečníky
do bytu
pro pobyt venku
pro alergiky
pro seniory
k dětem
k jiným psům
ke kočkám
na psí sporty
na dlouhé tratě
Přizpůsobivost
snáší samotu
chladné počasí
teplé počasí
citlivost
Vycvičitelnost
učenlivost
inteligence
žvýkací pud
lovecký pud
štěkání a vytí
energie
hravost
hlídač
potřeba cvičit
Zdraví a péče
línání
slintání
snadná péče
zdraví
sklon k obezitě
Ostatní
popularita
velikost
Italský chrtík

Italský chrtík

Piccolo Levriero Italiano
Další pojmenování: Italian Greyhound, IG, Iggie, Galgo italiano

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina X. - Chrti
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 200
Země původu: Itálie
Vznik plemene: Starověký Egypt
Původní využití: Společenský pes
Využití dnes: Domácí mazlíček, Společenský pes, Coursing
Kluby v ČR:

Klub chovatelů italských chrtíků (http://www.italsky-chrtik.utf.cz)

Klub chovatelů chrtů (http://www.kchch.estranky.cz)

VARIETY PLEMENE ITALSKÝ CHRTÍK

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Mapa egyptItalský chrtík je velmi staré plemeno, první zmínky o něm pocházejí ze starověkého Egypta ještě z doby před naším letopočtem. Malby typově podobných psů byly nalezeny na stěnách hrobek a v některých případech byli tito společníci mumifikováni společně se svým pánem. Toto plemeno bylo zřejmě vyšlechtěno ze svých větších chrtích bratrů a sloužilo vždy jako společník. 

Z Afriky se plemeno dostalo do Evropy přes Řecko a Itálii asi v 5. století našeho letopočtu. Malý a elegantní psík byl ozdobou dvora a panovníci z celé Evropy si jej oblíbili. V 15. století jej dokonce na svých obrazech zvěčnili i známí malíři, Jan van Eyck a Hans Memling. Ve Velké Británii se chrtík stal módním plemenem na počátku 19. století. V této době se objevila snaha o miniaturizaci, která vedla k problémům se zdravím a po vlně velké oblíbenosti hrozilo téměř vyhynutí chrtíka. Až koncem 19. století plemeno zachránila skupina chovatelů, která se vrátila k původnímu typu chrtíka. 

Do tehdejšího Československa byli první chrtíci přivezení koncem 60. let minulého století a první vrhy se narodily na počátku 70. let. V současné době je kolébkou kvalitního chovu Francie, Itálie a Skandinávie.

POVAHA

Italský chrtík je velmi společenské plemeno. Svého pána bezmezně miluje a dává mu to patřičně najevo. Bez svého čtyřnohého miláčka neuděláte ani krok a bude vás všude následovat, abyste se mu doma náhodou někde neztratili. Samotu nesnáší příliš dobře, proto je nutné jej na ni již od štěněte zvykat, abyste zamezili jakékoliv negativní reakci, jako je ničení prostředí nebo neustávající hlasový projev, zatímco jste v práci.

Při poznávání nových lidí či zvířat může být zpočátku zdrženlivý, ale k cizím je přátelský. K dětem se chová mile, ale musí respektovat jeho prostor a nenarušovat jej. Je to velmi hravý a neustále pozitivně naladěný psík. Se psy se snáší dobře a nemá problém s nimi vycházet. S ostatními domácími zvířaty si bude rozumět v případě, že s nimi bude vyrůstat. Chrt se v něm nezapře a vždy působí elegantně.

Výchova italského chrtíka není obtížná, protože je chytrý a učenlivý. Hodí se i pro začínající chovatele, kteří mají dostatek porozumění. Je to citlivý pes a musíte s ním jednat jako s aristokratem. Rozhodně zapomeňte na tvrdý výcvik, k výchově vám bude stačit pozitivní motivace, protože chrtík udělá za oblíbený pamlsek, co vám na očích uvidí. 

 

POHYB

Přestože se jedná o malého psa, tak je to velmi aktivní plemeno. Potřebuje dostatek pohybu, ale přizpůsobí se svému pánovi a ležením na gauči rozhodně nepohrdne. Hodí se jako společník pro běhání. Italský chrtík je velmi rychlý a pokud se chcete věnovat nějakému psímu sportu, tak můžete vyzkoušet oblíbený coursing, při kterém se váš pejsek dostatečně unaví. 

Zejména při nepříznivém počasí bude chrtík raději vyhledávat teplo vaší postele a ven ho dostanete jen na nutné vykonání potřeby. V zimě počítejte s kratšími procházkami a funkčním oblečkem. V tomto období je vhodné zaměstat chrtíka i psychicky zajímavým hlavolamem nebo hrou, aby se nenudil.

Při venčení mějte na paměti, že předci tohoto nohatého psíka jsou chrti s vášní pro lov. A i když chrtík byl šlechtěn jako společenské plemeno, tak se v něm může probudit lovecký pud. Na procházkách je doporučováno mít jej na vodítku. Na volno jej pouštějte na oplocených pozemcích, kde víte, že nemá, kam utéct.

PÉČE

Péče o italského chrtíka není složitá, je velmi čistotný a navíc nemá typický psí zápach. Líná minimálně a povšimnout si toho můžete v období výměny srsti dvakrát do roka. Pro péči o srst můžete používat gumové hřbílko, kterým psa i přijemně promasírujete.

Pravidelně byste měli kontrolovat délku drápků a udržovat je krátké, aby nedocházelo k deformaci tlapky při chůzi. Při pohybu na tvrdém povrchu dochází k samovolnému obrušování drápů, ale s nízkou váhou chrtíka to nemusí být dostatečné. Ve vaší výbavě by rozhodně něměly chybět kleště na drápky. 

Abyste zabránili případným problémům s chrupem, tak je nutné udržovat zuby čisté a bojovat proti zubnímu kameni, pokud se pejskovi tvoří. Nejlepší obranou je prevence proti vzniku. Zuby můžete čistit mechanicky, nebo používat doplňky stravy, které tvorbě zubního kamene zamezují.

ZAJÍMAVOSTI

Italští chrtíci byli oblíbenci královny Kleopatry. A jak se z Egypta dostali až do Itálie? Ceasar je měl obdržet darem právě od své milenky a obdivovatelky plemene. Realita je ovšem jiná, protože víme, že chrtíci se na Apeninský poloostrov dostali až v pátém století našeho letopočtu. Itálie tedy původně africké plemeno vzala za své a v současné době nad ním drží patronát.

VÝŽIVA

Co se týká stravy, tak je italských chrtík nenáročný, vzhledem ke své váze toho moc nesní. Dopřejte mu kvalitní krmení, aby měl dostatek všech potřebných látek. Krmit jej můžete kompletními krmivy (granule a konzervy) nebo syrovou stravou (BARFem). Při výběru krmiva zohledněte i věk psa, asi do 12 měsíců se doporučuje štěněcí krmení, které má vyšší obsah proteinů a tuků, aby štěně dobře rostlo. Po dosažení prvního roku věku je vhodné přejít na krmivo určené pro dospělé psy a asi v 7 až 8 letech můžete začít dávat krmení vhodné pro seniory.

Krmení granulemi je pohodlné a nemáte s tím žádné starosti, kupujte ovšem kvalitní granule ideálně s označením low grain (nízký obsah obilovin) nebo grain free (bez obilovin). Vždy čtěte složení a na vlastní oči se přesvědčte, co se v granulích objevuje. Na prvních místech by měla být zastoupena největším podílem masová složka (moučka, sušené nebo čerstvé maso). S konzervami jednejte opatrně, protože si můžete psa snadno rozmlsat a pak budete muset vymýšlet, jak na něj vyzrát.

Jestliže chcete mít přehled o tom, co váš mazlíček skutečně sní a nevadí vám trávit čas přípravou jeho krmení, tak můžete vyzkoušet krmení syrovou stravou. Naž začnete tímto způsobem krmit, tak je nutné si nastudovat potřebné informace, protože musíte poskládat vyváženou krmnou dávku, aby vašemu psovi nic nechybělo. Taková strava je velmi pestrá, kromě syrového masa nechybí ani ovoce, zelenina, přílohy a samozřejmě kosti, s těmi začínejte pomalu a vždy je podávejte v syrovém stavu, nikdy ne tepelně opracované.

ZDRAVÍ

Průměrný věk: 12–15 let

Chrtík je vcelku zdravé plemeno, k uchovnění jedince je nutné nechat udělat vyšetření na luxaci pately, v současné době je výsledek pouze orientační a neovlivňuje celkový závěr bonitační komise. Chovatelský klub chce zmapovat výskyt tohoto onemocnění u chrtíků a studii podložit právě vyšetřeními chovných jedinců. Aby bylo vyšetření platné, tak je nutné navštívit veterinárního lékaře, který je k tomuto úkonu certifikovaný.

Chrtíci mohou mít problém se srtí, kdy se na jejich těle objevují lysiny, toto onemocnění je svázano s modrými, šedými či plavými jedinci. Jedná se o alopecii (CDA - Colour Diloute Alopecia, česky syndrom lysosti u modré barvy). Nemoc je provázaná s dilutními geny, ale zatím není dostatečně prozkoumána, aby se vědělo, jak se dědí. Nemoc se u psa projeví od 6 měsíců do věku 3 let, nelze léčit, příznaky je možné pouze zmírnit. Je vhodné nezapojovat jedince s prokázanou alopecií do chovu, v Americe je to dokonce zakázáno.

Vzhledem ke své tělesné konstrukci je italský chrtík náchylný k prostydnutí, proto je vhodné ho v zimních měsících oblékat, v případě potřeby můžete mít po ruce tašku, do které pejska dáte, což je při skladnosti chrtíka velmi jednoduché.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Italský chrtíkItalský chrtík potřebuje blízkost svého pána, samotu snáší špatně a musí si na ni zvykat už od štěněte. Je to citlivý pes, takže při výchově nesmíte být hrubí, ale použít pozitivní motivaci. Od raného věku je nutné, aby se setkával s co nejvíce novými věcmi, aby se nelekl vlastního stínu a vyrostl z něho vyrovnaný pes.

Chrtíkovi musíte dopřát dostatek pohybu, protože v malém těle se skrývá velký sportovec, který vás překvapí svou rychlostí, může konkurovat i větším chrtům. Vděčný bude za dlouhé procházky, ale dávejte pozor na pouštění na volno. Jakmile spatří zajímavý podnět, může za ním vyrazit.

Vzhledem ke krátké srsti je psa nutné chránit proti nepřízni počasí. V zimních měsících byste měli pořídit funkční obleček, který pejska zahřeje. Při velkých mrazech není vhodné chodit na dlouhé procházky, aby chrtík neprochladl. Problematické je venčení v dešti, protože chrtíci nemají rádi vlhko. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Abyste mohli svého italského chrtíka uchovnit, tak musíte mít jedince s průkazem původu a splnit podmínky dané klubem. Pokud máte chovatelské ambice, tak již při koupi štěněte vybírejte to, které má předpoklady pro chov a výstavy, i když není zaručeno, že vám z něj vyroste standardní jedinec.

Bonitaci je možné absolvovat od věku 13 měsíců, jedinec bude posouzen a porovnán se standardem, odchylky se pečlivě zaznamenají do bonitačního listu. K bonitaci se předkládá výsledek vyšetření na luxaci pately, které musí provést oprávněný veterinární lékař, výsledek ovšem nemá vliv na uchovnění.

Psi i feny jsou do chovu zařazeni po úspěšném absolvování bonitace a chovat lze od 15 měsíců věku, horní věková hranice není u psů stanovena a u fen je to osmý rok života. Klubem byl stanoven maximální počet pěti vrhů za život feny.

Za vadu je považována jakákoliv odchylka od standardu. Psi musí mít obě varlata vyvinutá a sestouplá v šourku. Toleruje se ztráta dvou zubů, ale nesmí to být špičáky nebo řezáky. Vždy by mělo docházet ke spojení jedinců, kteří nemají stejné vady.

Vylučující vady jsou: agresivita či přehnaná bázlivost, jakékoliv psychické a fyzické abnormality, sbíhavé nebo rozbíhavé osy mozkovny a tlamy, nedostatečně pigmentovaný čumák, klenutý nebo prohnutý hřbet nosu, podkus či předkus, kohoutkový výška více jak 38 cm a méně jak 32 cm, vícebarevná srst, ocas nesený nad hřbetem, depigmentace okrajů očních víček a skvrnité nebo bílé oči.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Italský chrtík je typickým představitelem malých chrtů a žádný jiný takový není. S velkými chrty byste si jej splést neměli, protože rozdíl výšky je opravdu rapidní. Existuje však plemeno, které se objevilo v 19. století, jedná se o zmenšeninu greyhounda a při neznalosti je možné si tyto psy splést.

Whippet

Italský chrtík -

Pokud bude stát italský chrtík s whippetem vedle sebe, tak je od sebe na první pohled rozeznáte podle výšky, u chrtíka se má pohybovat mezi 32 až 38 cm a whippet je větší, jeho kohoutková výška je 44 až 47 cm u fen a 47 až 51 cm u psů. Většinou ale na tato dvě plemena narazíte spíše odděleně a výška se těžko určuje.

Obě plemena mají milou a přátelskou povahu, whippet byl šlechtěn k lovu, takže je to jeho vášeň, chrtík naproti tomu sloužil vždy jako společník, ale to neznamená, že jej šustící listí nezaujme.

U whippetů je přípustné jakékoliv zbarvení v různých kombinacích, chrtík má naopak standardem stanovená možná zbarvení a odchylky jsou považovány za vadu. S barvou souvisí i pigmentace nosní houby, u chrtíka je žádoucí tmavý čumák, ale whippet jej může mít zbarvený v souladu s celkovou barvou srsti.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Italský chrtík je noblesní a elegantní jako každý chrt, je štíhlý a má kvadratický rámec.

Důležité proporce:

Vzhledem ke kvadratickému rámci těla by se jeho délka měla shodovat s kohoutkovou výškou. Délka hlavy může dosahovat až 40 % kohoutkové výšky a polovinu celkové délky hlavy zabírá mozkovna.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 35 cm    tolerance: +3 cm, -3 cm
fenky: 35 cm    tolerance: +3 cm, -3cm
Pozn. k hmotnosti:
Maximální hmotnost může být 5 kg.
Srst:

Jemná, krátká a hedvábná, vyskytuje se po celém těle. Jakýkoliv náznak praporců je nežádoucí.

Zbarvení:

U italského chrtíka je přípustné jednobarevné černé, šedé a izabelové (béžová, světle žlutá) zbarvení v různých odstínech. Bílá barva se může objevit pouze na hrudi a tlapkách.

Kůže:

Jemná a po celém těle přiléhá, výjimkou jsou lokty, na kterých může být volnější.

HLAVA

Protáhlá a úzká, po stranách mírně zaoblená.

MOZKOVNA

Délka mozkovny zabírá polovinu celkové délky hlavy.

lebka:

Plochá a pod očima je dobře modelovaná. Podélná osa mozkovny a tlamy je rovnoběžná. Svaly nesmějí být příliš výrazné a stejně tak týlní hrbol.

Nadočnicové oblouky:

Nápadné.

Čelová rýha:

Mírně vyznačená.

Stop:

Mírně patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Směrem ke špičce čumáku se zužuje. Čenich je černý a nozdry dobře otevřené.

Pysky:

Mají tmavě pigmentované okraje, jsou tenké a dobře přiléhají.

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou silné a protáhlé. Chrup je do čelistí vsazen kolmo. Zuby by měli být kompletní. Skus nůžkový a řezáky jsou postaveny do oblouku. 

Líce:

Ploché.

Oči:

Nejsou příliš hluboko posazené, ani nevystupují, směřují dopředu. Jsou velké, okrouhlé a výrazné. Duhovka by měla být tmavá.

Víčka:

Okraje víček jsou pigmentované.

Uši:

Malé a nasazené vysoko, mají jemnou chrupavku. Obvykle jsou nošeny složené dozadu na týlu hlavy a horní části krku. Jakmile se pes vzruší, tak se ucho u kořene vztyčí a boltec se stáčí do stran (tzv. motýlí ucho nebo ucho do vrtule).

KRK

Od kohoutku je výrazně oddělený, šíje je mírně klenutá a spodní linie zase mírně vypouklá. Délka krku je stejná jako délka hlavy. Je dobře osvalený a kuželovitý, kůže nevytváří lalok.

TRUP

Délka trupu je stejná jako kohoutková výška (případně může být o něco menší).

Horní linie:

Profil je rovný, bederní partie mírně klenutá a plynule přechází v záď.

Kohoutek:

Dobře vyjádřený, vrcholy lopatek jsou postavené blízko k sobě.

Hřbet:

Rovný a dobře osvalený.

Bedra:

Mírně klenutá.

Záď:

Široká, svalnatá a velmi šikmá.

Spodní linie:

Prsní kost tvoří poměrně krátký a výrazný oblouk, který bez přerušení přechází do linie břicha.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné a svislé po celé délce, mají suché osvalení.

Plece:

Lopatky jsou mírně šikmé. Svaly jsou dlouhé, výrazné a dobře vyvinuté.

Nadloktí:

Otevřený úhel mezi lopatkou a pažní kostí. Rovnoběžná s podélnou osou trupu. Jsou mírně delší než lopatky.

Lokty:

Nevbočené ani nevybočené.

Předloktí:

Rovné, ploché a suché, při pohledu zepředu i ze strany svislé. Stavba kostí je jemná. Délka končetiny od země po loket je větší než délka od lokte ke kohoutku. Rýha od zápěstních kloubů k loktům je dobře patrná.

Tlapy hrudních končetin:

Jsou malé a téměř oválné. Mají klenuté a dobře sevřené prsty. Polštářky jsou pigmentované, ale ne příliš objemné. Drápy jsou pigmentované v souladu se zbarvením tlapky.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Dobře zaúhlené. Při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné. 

Stehna:

Dlouhá, suchá a ne příliš objemná. Mají výrazné osvalení.

Kolena:

Pevná a silná. 

Nárt / zanártí:

Nárty jsou při pohledu zezadu rovnoběžné.

Hlezno:

Bérce jsou šikmé a mírně delší než stehna. Stavba kostí je jemná, rýha mezi svaly lýtka je dobře vyjádřená.

Tlapy pánevní:

Oválné, ale méně než přední tlapky. Prsty jsou klenuté a sevřené. Polštářky nejsou příliš objemné a drápy pigmentované v souladu se zbarvení tlapky stejně jako u předních končetin.

CHODY PSA

Klus je prostorný s vyšší akcí, cval rychlý se silným odrazem. Hrudní končetiny se pohybují dopředu s mírně zvednutými a ohnutými zápěstími. Celkově je pohyb pružný a harmonický. 

OCAS

Je nízko nasazený a pokytý krátkou srtí jako celé tělo. Od kořene směrem ke špičce se zužuje. V první polovině je rovný a nízko nesený, ve druhé zahnutý. Při natažení dosahuje k vrcholu hlezna. 

80%
přečteno: 1 359x