topovat ověřit
Irský teriér

Irský teriér

Irish terrier
0%
Další pojmenování: nemá
Irský teriér

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina III. - Teriéři
Sekce 1 - Velcí a střední teriéři
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 139
Země původu: Irsko
Patronát Irsko
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Agility, Lovecký pes, Aktivní pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů teriérů

VARIETY PLEMENE Irský teriér

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Předci irského teriéra byli na ostrovy přivezeni kolem 4. století př. n. l. keltskými kmeny. V 17.–18. století existovali podobní psi různých barev i velikostí a typ nebyl jednotný. Plemeno vzniklo ve druhé polovině 19. století, první zmínka o něm pochází z roku 1847, ale nejednalo se o irského teriéra, jak ho známe dnes. 

V roce 1879 byl založen chovatelský klub irských teriérů a koncem 19. století došlo k zákazu kupírování uší, ke kterému se v té době hojně přistupovalo. V roce 1881 byl sepsán první standard a v roce 1897 byl upraven – přestaly se tolerovat šedé odstíny srsti a bílé znaky na tlapkách. V této době vznikl právě moderní irský teriér.

POVAHA

Irský teriér se hodí pro aktivní páníčky, je to odvážný pes, který dobře hlídá, a zároveň má vyvinutý lovecký pud. I když k dětem dokáže být trpělivý, není to vyložené rodinný pes, raději si od nich drží odstup, pokud ovšem patří do smečky, bude je bránit. Děti musí vědět, jak se k němu chovat a jejich soužití byste měli rozhodně mít pod kontrolou. 

S ostatními zvířaty nevychází dobře, má tendenci je lovit, takže by se mohlo stát neštěstí. S jinými psy se v lásce nemá, je dominantní a nevychází s nimi. I když konflikt nevyvolá, tak do potyčky se zapojí. K cizím lidem je rezervovaný, protože je může chápat jako potenciální nebezpečí. 

Jedná se o inteligentního psa, který se cvičí poměrně dobře. Ovšem abyste zkrotili temperamentního teriéra, tak musíte být dostatečně důslední a hlavně trpěliví. Zapomeňte na fyzické tresty a křik, využijte raději pozitivní motivaci. Důležitá je včasná socializace, vhodné je najít si trenéra a navštěvovat cvičák. Hodí se spíše pro zkušenější páníčky.

POHYB

Jedná se o aktivní plemeno, které potřebuje každý den delší procházku. Zároveň byste ho měli zaměstnat, aby se nenudil. V takovém případě může vymýšlet hlouposti a třeba vám začít ničit vybavení domácnosti. Pozor na pouštění z vodítka na neoplocených plochách, aby vám neutekl za zvěří. 

Kromě lovecké upotřebitelnosti se hodí i na jiné kynologické aktivity. Vynikat může v agility, poslušnosti (obedience), flyball, ale klidně můžete vyzkoušet také canicross (běh se psem). Můžete se věnovat stopám nebo záchranařině. 

Je to skvělý parťák na výlety a turistiku, jen ho nezapomeňte mít pod kontrolou, má tendenci pronásledovat rychle se pohybující věci. 

PÉČE

Irský teriér nemá po těle příliš dlouhou srst, časté kartáčování tedy není třeba. Jeho hrubá srst však vyžaduje pravidelné trimování, můžete se tuto úpravu naučit dělat sami, ale pokud si na to netroufáte, v salonu vám psa upraví. Pokud byste chtěli jet na výstavu, tak se poraďte s chovatelem, jak srst připravit. 

Každý den prohlédněte oční okolí a případné nečistoty odstraňte, jednou týdne zkontrolujte také uši. Nějakého zánětu si na první pohled nemusíte všimnout. Pečovat byste měli také o chrup, nejlepší prevencí vzniku zubního kamene je pravidelné mechanické čištění zubů alespoň jednou za dva dny. 

Jednou měsíčně se podívejte na drápy a v případě potřeby je zkraťte. Stříhání drápků je nejméně oblíbená činnost u mnoha psů, a proto na to zvykejte svého psa od štěněte. Pokud si na to netroufáte, můžete vyrazit k veterinárnímu lékaři nebo do salonu. 

ZAJÍMAVOSTI

Toto plemeno, jak už jeho název napovídá, pochází z Irska. Kromě něj mají Irsko za zemi původu ještě další 3 teriéři. Právě irský teriér je pravděpodobně nejstarším z nich, ale vzhledem k chybějícím důkazům to nejde s přesností dokázat. Kromě něj z Irska pochází ještě Kerry blue teriér, Irish soft coated wheaten teriér a glen of imal teriér. 

VÝŽIVA

Vybrat správné krmení je důležité, aby váš pes prospíval a byl zdravý. Můžete se rozhodnout pro granule, které jsou kompletním krmivem a je v nich všechno, co pes potřebuje. Další možností je populární barfování, kdy podáváte syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky. Ale sestavení vyvážené krmné dávky je na vás. 

Při krmení granulemi je důležité dbát na jejich kvalitu, tu poznáte ze složení, při výběru si jej vždy přečtěte, na prvních místech by rozhodně mělo být maso. U granulí musíte zohlednit věk a velikost plemene, pro irského teriéra vybírejte ty pro střední plemena a zhruba do 12 měsíců můžete krmit granulemi pro štěňata/juniory, pak je vhodný čas přejít na ty pro dospělé psy.

Barfování je pro páníčka náročnější v tom, že si nejdříve musíte načíst potřebné informace, abyste věděli, jak svému psovi sestavit vyvážený jídelníček. Maso a vše ostatní seženete ve specializovaných prodejnách s barfem, ale i v mnoha klasických chovatelských potřebách. Jednotlivé porce si většinou připravíte na nějakou dobu dopředu a zamrazíte, počítejte tedy s tím, že vám to spolkne nějaké místo v mrazáku. 

Zdraví

Při uchovnění nejsou vyžadována žádná zdravotní vyšetření, což také svědčí o tom, že irčan je zdravé plemeno. I tak se u něho mohou některé nemoci objevit. 

Jedná se o cystinurii, tedy metabolickou ledvinovou poruchu, při které dochází k hromadění cystinu v moči, a to zapříčiňuje tvorbu močových kamenů. Bohužel neexistuje žádný test, který by předpověděl, zda jedinec onemocní nebo ne, lze pouze vyšetřit hladinu aminokyselin. 

Druhou nemocí je hyperkeratóza, jedná se o dědičné kožní onemocnění, které způsobuje popraskání polštářků na tlapkách a tím bolestivou chůzi. Bohužel se nedá léčit, pouze se mírní příznaky. Existuje ovšem test, které vám řekne, zda je jedinec zdravý, přenašeč nebo nemocný. Je tedy vhodné vybírat si štěně po testovaných rodičích. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Tento teriér může bydlet v městském bytě i domku se zahradou, hlavní je, abyste mu dopřáli dostatek pohybu a zaměstnání. Není to ovšem pes do kotce, měl by mít svoje místo uvnitř domku. 

Hodí se spíše pro aktivní páníčky a zkušené kynology. Je to tvrdohlavý teriér, tak je potřeba vědět jak na něj. Ideální je navštěvovat nějaké základní hodiny poslušnosti. Při procházkách jej nepouštějte z vodítka, aby neutekl za zvěří a pozor dejte také na možné potyčky s jinými psy. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chcete se aktivně zapojit do chovu irského teriéra? Pak na to myslete již při výběru štěňátka. Samozřejmě musí mít průkaz původu a hlavně by nemělo mít žádné vady ze standardu. Některé chyby se mohou projevit až jak pes dospívá (např. špatné přezubení) a to již chovatel neovlivní, takže pes by pro vás měl vždy být v první řadě parťák a společník. 

V České republice stanovuje podmínky přijetí do chovu Klub chovatelů teriérů. Zúčastnit se musíte výstavy pořádané klubem a odnést si z kruhu nejhůře známku velmi dobrá. V posudku musí být uvedena kohoutková výška, typ skusu a počet zubů. Je tolerována absence max. 2 zubů (pokud chybí M3, tak to nevadí) a při spojení musí být vždy alespoň jeden z rodičů plnochrupý.

Aktivní využití v chovu je možné od 15 měsíců věku, u feny je horní věková hranice stanovena na 8. rok věku, psi horní hranici nemají. Fena může odchovat maximálně 1 vrh za 1 kalendářní rok.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Irský teriér se dá pro laika snadno zaměnit s jinými podobný teriéry. Liší se od sebe obvykle jen zbarvení a případně velikostí. Jednotlivá plemena byste mohli porovnat např. na výstavě, kde uvidíte více jedinců vedle sebe. Všechna z plemen jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do 3. skupiny k teriérům. Pochází z Velké Británie nebo Irska. 

Lakeland teriér

Lakeland teriér

Lakeland teriér je mírně menší, měří v kohoutku do 37 cm, kdeežto irský teriér má kolem 45,5 cm. Váží kolem 7,7 kg psi a 6,8 kg fenky. Má tvrdou srst s dobrou podsadou a zbarvení je černé nebo modré s pálením, pšeničně červené, červenošedé, játrové, modré nebo černé. 

Welsh teriér

Welsh teriér

Welsh teriér měří v kohoutku maximálně 39 cm a váží kolem 9 kg. Je tedy menší je o pár centimetrů. Základní rozdíl je tedy ve zbarvení, přednost se dává černé nebo tmavě šedé s pálením, a to bez černé kresby na prstech. Irský teriér je proti němu červený či žlutočervený. 

Airedale terrier

Airedale terrier

Erdelteriér je větší, jeho kohoutková výška je 58 až 61 cm u psů a 56 až 59 u fen. Hmotnost standard neuvádí, ale pohybuje se mezi 18 až 28 kg v závilosti na velikosti jedince. Srst má tvrdou, drátovitou, ale ne rozježenou. Na zádech má černé nebo šedavé sedlo, tmavší je i horní strana krku a ocasu. Zbytek těla je zbarven tříslově. Irský teriér nemá sedlo a je menší. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Působí aktivním, pružným, živým a houževnatým dojmem. Má dostatek substance, ale není nemotorný, protože rychlost, vytrvalost a síla jsou pro něj důležité. Nesmí být tupý, ani těžký, ale by být stavěn na liniích rychlosti, které představují elegantní a sportovní typ. 

Pozn. k výšce

Zhruba 45,5 cm (18 palců).

Hmotnost:
psi 12,25 kg
fenky: 11,4 kg
Srst:

Hustá, drátovitá, jakoby rozlámaná, ale ploše přiléhající. Chlupy rostou tak blízko u sebe, že i když je rozhrneme, tak není vidět kůže. Srst není hedvábná, ani měkká. Není tak dlouhá, aby překrývala obrys těla, a to hlavně u zadních končetin. Srst není zvlněná, ani kudrnatá. Na obličeji je srst stejná jako na těle, ale dlouhá maximálně 7 mm a téměř hladká, rovná. Vous je jediná přípustná dlouhá srst na těle. Kozí bradka naznačuje, že srst je špatná a hedvábná. 

Nohy jsou bez praporců a porůstá je tvrdá srst, která je stejně kvalitní jako jinde na těle, ale není tak dlouhá. 

Zbarvení:

Ideálně je jednotné, preferuje se jasně červená, červeno-pšeničná, nebo žlutočervená barva. Na hrudníku je někdy bílá skvrna. 

HLAVA

Dlouhá bez vrásek a záhybů. 

MOZKOVNA

Plochá, mezi ušima je úzká a směrem k očím se zužuje. 

Stop:

Viditelný v podstatě jen z profilu. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černě pigmentovaná. 

Pysky:

Dobře přiléhají a na vnější straně jsou černé. 

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou silné a svalnaté, jejich délka umožňuje dobré uchopení. Zuby jsou silné, bez zánětů, rovnoměrné a horní řezáky těsně překrývají ty spodní. 

Líce:

Nejsou příliš plné. Pod očima se mírně ztrácejí, aby neměly vzhled chrta. 

Oči:

Tmavé, malé, nevystouplé, plné života s ohnivým a inteligentním výrazem. Světlé nebo žluté oko je velmi nežádoucí. 

Uši:

Malé ve tvaru písmene V, přiměřeně silné, nasazené správně a překlopené k lícím. Horní linie ohybu ucha je zřetelně nad úrovní hlavy. Visící ucho jako např. u ohaře není pro toto plemeno charakteristické. Polovztyčené ucho je ještě méně žádoucí. Srst na uších je krátká a tmavší než srst na zbytku těla. 

KRK

Dost dlouhý a postupně se rozšiřuje k plecím. Je správně nesený, kůže nevytváří lalok. Po obou stranách krku bývá mírní zvlnění, které dosahuje skoro až k základně ucha. 

TRUP

Symetrický, ani příliš dlouhý, ani příliš krátký. 

Hřbet:

Silný a rovný, bez známek ochablosti za plecemi. 

Bedra:

Svalnatá a velmi mírně klenutá. Feny mohou být v bedrech delší než pes. 

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký a osvalený, ne však plný nebo široký. Žebra jsou dosti pružná, spíše hluboká než oblá, náležitě uložená vzadu. 

KONČETINY

Oba páry se pohybují přímo dopředu. 

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Jemné, dlouhé a šikmo uložené. 

Lokty:

Pohybují se volně po stranách. 

Předloktí:

Středně dlouhé, dokonalé rovné, s řádně vyvinutými kostmi a svaly. 

Přední nadprstí:

Krátká, rovná a téměř neznatelná. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Silné a svalnaté. 

Stehna:

Mocná. 

Kolena:

Středně zaúhlená. 

Hlezno:

Nízko u země. 

Tlapy pánevní:

Silné, středně okrouhlé a přiměřeně malé. Prsty jsou klenuté, nejsou vbočené, ani vybočené. Žádoucí jsou černé drápy. Polštářky jsou zdravé a nepopraskané, bez rohovitých výrůstků. 

CHODY PSA

Končetiny jsou vedeny přímo vpřed a rovnoběžně. Lokty se pohybují souběžně s osou těla, po stranách volně. Kolena nejsou vbočená, ani vytočená. 

OCAS

Nasazený poměrně vysoko, nesený čile, ale ne nad hřbetem, nebo zatočený. Je patřičně silný, plný a dost dlouhý. Hustě ho porůstá drsná srst, která není roztřepená, ani nevytváří praporce. 

V zemích, kde je to povoleno, se ocas kupíruje tak, že zůstávají 2/3 jeho délky. Jinde se ponechává přirozený. 

přečteno: 183x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
0%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...