Jihoruský ovčák

Ke své rodině je velmi přátelský a ochranitelský. Jedná se o inteligentní a samostatné plemeno. S dětmi dokáže při vhodné socializaci vycházet dobře, ale přece jenom to není hračka a potřebuje také svůj klid, nenechá si od nich líbit všechno. Soužití psa a dítěte musíte mít pod kontrolou. 

Jeho přirozený instinkt mu velí chránit svou rodinu, mějte tedy na paměti, že doma máte obranáře. K cizím lidem bude vždy rezervovaný, ale pokud mu ukážete, že to jsou přátele, nebude s nimi mít problém. S ostatními mazlíčky se zvládne snášet, ale vše závisí na důkladné socializaci od štěněcího věku. 

Výchova a výcvik tohoto plemene je pro zkušené kynology. Říká se, že je to pes jednoho pána a ten by měl mít důslednou ruku. Nesmíte svého psa nechat rozhodovat a ukázat mu, že se může dělat co chce, naopak je nutné, aby pochopil, že páníček jste tady vy. Ale pozor, neznamená to, že mu budete svou sílu demonstrovat fyzicky!

Jedná se o velmi aktivního psa, který potřebuje dostatek zaměstnání. Pokud se nevěnuje svému původnímu využití, tak je rozhodně budete muset unavit jinak. Každý den se nevyhnete delší procházce. 

Jihoruský ovčák se nehodí na kynologické sporty typu agility či dogdancingu. Soutěže v poslušnosti taky vyhrávat nebudete, nemá rád neustálé opakování, je to samostatný pes, který umí vyhodnotit situaci a rozhodnout se.

Vzhledem k dlouhé srsti je potřeba počítat s tím, že je nutné ji pravidelně kartáčovat a případně odstraňovat různé zachycené nečistoty z venku. Pokud se chcete zúčastnit výstavy, pak  je nejlepší si s výstavní úpravou nechat poradit od chovatele.

Alespoň jednou týdně kontrolujte uši, jak jsou převislé a pokryté dlouhou srstí, tak se mohou objevit záněty. Není od věci mít doma vhodné kapičky a uši případně ošetřit. Každý den pečujte o oční okolí, odstraňte nečistoty a ospalky. Do pravidelné péče by mělo patřit také čištění zubů, i když tento ovčák na usazování zubního kamene tolik netrpí.

Takto velký pes si pravděpodobně bude drápy obrušovat samovolně, ale jednou měsíčně je zkontrolujte a pokud jsou některé delší, tak je zkraťte. Zvykejte na tento úkon od štěněcího věku, protože většina psů nemá stříhání drápků v lásce.

Jedná se o původní plemeno, které je velmi inteligentní, ale hlavně samostatné. Co to znamená? Jihorus nebude plnit bez rozmyslu každý váš povel a co vám na očích uvidí. Pokud v tom nespatří žádný význam a vyhodnotí situaci jinak, tak bude jednat podle sebe. Je to přirozený ochránce, což znamená, že ho nemusíte hlídání nijak učit.

Jihoruský ovčák je velký pes, který potřebuje kvalitní stravu, aby byl zdravý a prospíval po všech stránkách. Krmení granulemi je jednodušší pro páníčky, protože pes tam má vše, co potřebuje, ale pokud si na to troufáte, můžete také barfovat. Důležité je dodržovat správné stravovací návyky, abyste předcházeli torzi žaludku. Tedy rozdělit denní porci alespoň na 2 dávky a po jídle dodržovat klidový režim.

Při krmení granulemi vybírejte ty pro velká a obří plemena. Vždy čtěte složení, jen tak se přesvědčíte o tom, že jsou granule skutečně kvalitní. Až do věku 20–24 měsíců můžete dávat granule pro juniory a pak přejít na dospělácké.

Pokud se rozhodnete barfovat, je velice důležité si předtím nastudovat potřební informace, abyste psovi neublížili a dopřáli mu dostatek všech potřebných látek. Zvláště u takto velkých plemen je vyvážený jídelníček velmi důležitý. Při barfování podáváte syrové maso, kosti, přílohy a doplňky.

U tohoto plemene se mohou objevit problémy s pohybovým aparátem, a to hlavně dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Na obě onemocnění jsou však jedinci při uchovnění vyšetřováni, takže doporučujeme vybírat štěně pro zdravých rodičích, ale dívejte se v rodokmenu i další předky. Již od štěněte je vhodné podávat preventivně kloubní výživu.

U jihoruského ovčáka se může objevit torze žaludku, které je akutním život ohrožujícím stavem. Je nutné okamžitě vyhledat veterináře a řeší se operativně. Předcházet jí můžete dodržováním správných stravovacích návyků.

Jedná se o plemeno, které není vhodné do bytu, je to pes, který by rozhodně měl bydlet u domku se zahradou, ideálně někde na vesnici. Jeho srst ho ochrání proti rozmarům počasí, a proto může po celý rok být venku. Na zahradě by měl mít kotec s boudou, která bude zabezpečená proti dešti a větru.

Vzhledem k jeho velikosti byste měli myslet i na to, že péče a hlavně případné veterinární náklady budou poměrně finančně náročné.

Jihoruský ovčák se hodí pro zkušené kynology, kteří si s ním poradí. Musíte být důslední, trpěliví a vědět jak na něj. 

Chov jihoruského ovčáka v České republice zaštiťuje Klub ruských a asijských ovčáckých psů. Základním předpokladem je vlastnictví psa s průkazem původu FCI, už když si štěně kupujete, nemělo by mít žádné vady ze standardu, to znamená, že má předpoklady pro chov a výstavy.

Musíte absolvovat bonitaci, což je speciální chovatelská akce podobná výstavě, kde je pes posouzen odbornou komisí. Zároveň je potřeba zúčastnit se výstavy pořádané klubem, a to od mezitřídy, nejhůře si můžete odnést známku velmi dobrá. 

Je požadováno také zdravotní vyšetření, a to rentgeny na dysplazii kyčelních a loketních kloubů. Vyšetření můžete podstoupit nejdříve od 18 měsíců věku. Výsledek DKK může být nejhůře 3 (D) a DLK 2 (C).

Aktivní zapojení v chovu je možné u psů od 18 měsíců věku a u fen je hranice stanovena na 22 měsíců. 

Jihoruský ovčák u nás není nijak rozšířené, ani známé plemeno. Málokdo by jej poznal. Vzhledově je podobný jiným ochráncům stád.