topovat ověřit
30.07.2020 / 22.04.2024
Komondor

Komondor

Komondor
100%
Další pojmenování: nemá
Komondor

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 53
Země původu: Maďarsko
Patronát Maďarsko
Vznik plemene: První písemná zmínka 1544
Průměrná délka života: 10 - 12 roků
Původní využití: Pastevecký pes, strážce stád
Využití dnes: Střežení stád, Rodinný pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Pannonia klub

VARIETY PLEMENE Komondor

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Komondor pochází z Maďarska, kam se zřejmě dostal s kočovnými kmeny. Jeho hlavním posláním bylo hlídání stád na rozlehlých loukách. Plemeno je poměrně staré, o čemž svědčí i první doložený záznam, který pochází z roku 1544. Komondor je dokonce zmíněn ve spisech ze 17. století samotným Janem Amosem Komenským. 

Válka znamenala pro mnoho plemen temné období a jinak tomu nebylo ani u komondora. Jedinci tohoto plemene byli vojáky zabíjeni, když se potřebovali dostat do objektu, který komondor střežil. Za to, že plemeno přetrvalo až do dnešní doby, můžeme poděkovat chovatelům, kteří ho po druhé světové válce vzkřísili. Dnes se chová po celém světě, i když patří k málopočetným plemenům a běžně na procházce ho rozhodně nepotkáte. 

Komondor - mapa Maďarsko

POVAHA

Jedná se o původně pastevecké plemeno, které je schopné samostatně jednat. V dnešní době bývá často rodinným společníkem a spolehlivým hlídačem majetku. S dětmi vychází dobře, ale ony se musí naučit ho respektovat a nechat jej v klidu, když nebude stát o jejich společnost. Poměrně dobře vychází i s ostatními mazlíčky, má potřebu je ochraňovat stejně jako lidskou rodinu. Problém může mít s ostatními psy, protože mívá sklony k dominantnímu jednání.

K cizím lidem se chová obezřetně a v případě nutnosti je připraven kdykoliv zasáhnout, aby vás bránil. Není to žádný uštěkanec, většinou v tichosti vyčkává a sleduje svěřený pozemek. Pokud by někdo bez svolení vkročil na jeho území, komondor bude jednat.

Hodí se spíše pro zkušené kynology, kteří si s ním poradí. Důležitá je včasná socializace a správná výchova i výcvik. V případě nezvládnutí výchovy a výcviku, může být pes nebezpečný, každý chovatel by měl tedy nové páníčky svých odchovů vybírat obezřetně. Komondor bývá tvrdohlavý, a proto potřebuje důsledného pána. Pokud vás bude respektovat jako pána, tak bude bez problémů poslouchat, ale jakmile zjistí, že mu projde cokoliv, tak toho využije.

POHYB

I když máte komondora na zahradě, počítejte s tím, že budete muset alespoň na jednu procházku vyrazit. Jelikož bylo jeho prací střežit stáda, tak nemá zakořeněný lovecký pud, takže by neměl utíkat za zvěří, ale pozor dávejte na jiné venčící se pejsky, protože komondor s nimi moc nevychází.

S komondorem se můžete věnovat různým aktivitám i chodit na psí cvičiště. Má rád procházky, ale vzít ho můžete i ke kolu. Někteří jedinci tohoto plemene mají složenou canisterapeutickou zkoušku a společně se svými páníčky pomáhají.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velké plemeno, dávejte pozor na jeho přetěžování ve štěněčím věku.

PÉČE

Možná přemýšlíte o tom, jak se správně pečuje o srst komondora, když má takový „neudržovaný“ vzhled. Péče není příliš složitá, štěňata mají kratší srst, která je poměrně jemná a jak rostou, mění se i srst. S dospíváním se začínají vytvářet typické provázky a srst plstnatí. Aby ze srsti nebyl jeden velký dred, tak musíte pravidelně projíždět provázky prsty, aby od sebe zůstaly oddělené. Nebudete potřebovat žádný hřeben, postačí vám prsty. Jednou za čas je potřeba komondora vykoupat, aby jeho srst měla slonovinou barvu a nikoliv našedlou.

Pozornost věnujte péči o oči, které jsou schované pod chlupy. Pravidelně odstraňujte ospalky a případně další nečistoty z očního okolí. Kontrolujte i stav uší, jsou povislé a navíc překryté srstí, a proto není na první pohled vidět, že je tam něco špatně. Nezapomínejte ani na chrup, je vhodné mechanicky čistit zuby a podávat doplňky stravy, které podporují zdraví dutiny ústní. Kolem tlamy se dá srst lehce zkrátit, aby nedocházelo k jejímu ušpinění při jídle. 

I když je komondor velké plemeno, je nutné myslet na zkracování drápů. Pravděpodobně si je bude samovolně obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu. Minimálně jednou měsíčně však zkontrolujte délku všech drápků a v případě potřeby je zastřihněte. Na zkracování drápů zvykejte psa již od štěněte, protože to nepatří mezi jejich oblíbenou činnost, na tlapky bývá většina psů velmi opatrná.

ZAJÍMAVOSTI

Každého na první pohled upoutá komondorova srst, nemá totiž typický kožíšek, na který jsme zvyklí od jiných psů. Komondorova srst vytváří plstnaté provazce, které vypadají jako dredy. Srst jej v minulosti chránila před šelmami, které chtěly napadnout stáda na pastvinách. Díky hustým provazcům bylo obtížnější komondora zranit. Navíc se díky barvě odlišoval od dalších zvířat a nebylo možné si ho splést právě s predátorem.

VÝŽIVA

U velkých plemen je správná výživa zvláště důležitá. Aby byl pes zdravý a prospíval po všech stránkách, musíte mu dopřát kvalitní stravu, která naplní jeho výživové potřeby. Také musíte dodržovat určité návyky, protože u větších plemen se může objevit torze žaludku. Dodržovat byste měli dvě základní pravidla, rozdělit krmení do více dávek a nechat psa po jídle odpočívat.

Krmit můžete granulemi, které jsou kompletním krmivem, což znamená, že pes v nich má všechno a nemusíte již nic přidávat. Vybírejte ty pro velká plemena psů, jsou jim přizpůsobeny nejen velikostí granulí. Dále přihlédněte i k věku, cca do 20 měsíců můžete zůstat na juniorských granulích a až poté přejít na dospělácké. Granule by měly obsahovat dostatek masa a je vhodné vybírat ty se sníženým obsahem obilovin nebo bez nich, protože bývají častým alergenem.

Další možností je barfování, krmení přirozenou stravou, při němž jednotlivé krmné dávky připravujete sami a psovi do misky servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Není to ovšem pro každého, protože o barfování si nejdříve musíte načíst potřebné informace, abyste psovi v určitém časovém úseku sestavili vyváženou krmnou dávku. 

Zdraví

Průměrná délka života: 10 - 12 let

Komondor je poměrně zdravé plemeno, které není příliš zatíženo nemocemi. Vzhledem k velikosti plemene se mohou objevit potíže s pohybovým aparatém, a to konkrétně dysplazie kyčelního kloubu, na níž je povinné vyšetření při uchovnění. Vyskytnout se může i dysplazie loketního kloubu, ale tam má vyšetření dobrovolný charakter a uchovnění neovlivňuje. Před koupí štěněte se vždy zajímejte o zdravotní stav rodičů a výsledky jejich vyšetření. Jako prevenci proti kloubním obtížím můžete podávat kloubní výživu a zejména ve štěněčím věku psa nepřetěžujte.

Vyskytnout se může i torze žaludku, kterou můžete částečně ovlivnit správnými stravovacími návyky. Jedná se o akutní stav, který se musí řešit operativně, proto v případě podezření na nic nečekejte a jeďte k veterináři. Abyste předešli přetočení žaludku, je lepší rozdělit denní dávku do více menších porcí a hlavně nechat psa po jídle odpočívat.

Komondor

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Komondor bude šťastný v domě se zahradou, kterou bude moc hlídat. Měl by mít k dispozici boudu a kotec. Vzhledem k srsti, která ho ochrání proti nepříznivému počasí, může celý rok bydlet venku. Potřebuje však být v kontaktu se svým pánem a ne být neustále sám na zahradě. Nehodí se do městského bytu, tam by strádal.

Toto plemeno není vhodné pro začátečníky, protože bývá tvrdohlavé a může mít i sklony k dominantnímu chování. Proto by si jej měl pořídit zkušený páníček, který bude vědět, jak k němu přistupovat, aby z něj vychoval vyrovnaného a poslušného psa.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

K uchovnění jedince je nutné splnit podmínky stanovené klubem, v České republice zaštiťuje chov plemene Pannonia klub. Jedinec musí mít samozřejmě průkaz původu FCI.

Musíte absolvovat bonitaci, což je chovatelská akce podobná výstavě, na které je pes posouzen odbornou komisí. Účast je možná od 18 měsíce věku. Dokládá se účast na výstavě pořádané klubem, kde je nutné ve třídě mladých, otevřené, pracovní, šampionů nebo mezitřídě získat nejhůře známku velmi dobrá (stejná známka se uznává také ze země původu). 

Předkládají se výsledky zdravotních vyšetření. Pro komondora je povinné vyhodnocení rentgenů na DKK (dysplazii kyčelního kloubu) a vyšetření očního okolí u předepsaného veterinárního lékaře. 

Po uchovnění je možné aktivní využití v chovu u psů i fen od věku 18 měsíců, u psů není horní věková hranice stanovena a u fen je to 8. rok věku. Během 12 měsíců může fena odchovat maximálně jeden vrh.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Komondor má typickou a dost nezaměnitelnou srst, proto splést si ho s jiným plemen není téměř možné. Nabízí se jeho maďarský kolega puli, který má stejnou strukturu srsti a pak italské plemeno bergamský ovčák.

Puli

Puli

Jedná se také o maďarské plemeno, které patří do první skupiny FCI k ovčáckým a honáckým psům. Na první pohled je menší než komondor. Kohoutková výška puliho je 39 až 45 cm u psů a 36 až 42 cm u fen. Srst obou plemen má podobnou strukturu, je provazcovitá a plstnatí. Zatímco komondor má pouze jednu, a to slonovinovou barvu, tak puli může být černý (i s lehkým rezavým nádechem), v odstínech žluté (plavé) s černou maskou nebo perlově bílý.

Bergamský ovčák

Bergamský ovčák

I bergamský ovčák sdílí s komondorem a pulim první skupinu FCI a navíc má plstnatou srst, která tvoří typické prameny. Na rozdíl od obou maďarských plemen ale pochází z Itálie. Je větší než puli, ale menší než komondor, jeho kohoutková výška je 60 cm u psů a 56 cm u fen. Ovčák může mít jednobarevné šedé zbarvení, nebo šedé skrvny různých odstínů. Povolená je také isabelová a plavá, nebo temně černá srst.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o velkého, mohutně stavěného psa, který má atraktivní zevnějšek. Důstojné chování vzbuzuje respekt či dokonce strach. Není tak úplně milý. Robustní tělo je porostlé provazcovitou, zacuchanou, dlouhou a hustou srstí. Z boku má tělo tvar šikmého obdélníku. Hustě osrstěná hlava se zvedá nad tělo. Ocas bývá svěšený dolů, ale jeho špička je téměř horizontálně zahnutá nahoru. Zbarvení je slonovinové. 

Důležité proporce:

Tělo je mírně delší než kohoutková výška. 
Hrudník je hluboký a dosahuje asi poloviny výšky v kohoutku. 
Tlama je kratší než polovina dělky hlavy. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: min. 70 cm
fenky: min. 65 cm
Pozn. k výšce

Psi měří minimálně 70 cm a feny 65 cm. 

Hmotnost:
psi 50 až 60 kg
fenky: 40 až 50 kg
Srst:

Dlouhá srst se skládá z krycí srsti, která je hrubší a podsady, jež je jemnější. Charakter určuje poměr mezi oběma typy. Srst je chundelatá a má tendence k zacuchávání, některé části nejsou vůbec zacuchané nebo jenom minimálně. Srst je hustá, provazcovitá a vlnitá. Na zádi, v bederní oblasti a zadní straně stehen je srst nejdelší (20 až 27 cm). Středně dlouhou srst (15 až 22 cm) nalezneme na hřbetě, po stranách hrudníku a kolem lopatek. Kratší srst (10 až 18 cm) je poté na temeni, lících, obočí, uších, krku a končetinách. A nejkratší srst (9 až 11 cm) je na pyscích a spodní části končetin. Nejvíce žádoucí je neupravená, zacuchaná srst. 

Zbarvení:

Slonovinové. 

Kůže:

Břidlicově šedá kůže je silně pigmentovaná. Stejně jako dásně a horní patro. Nežádoucí je růžová kůže a málo pigmentu. 

HLAVA

Široká, ale v vzhledem k tělu je v dobrém poměru. Hustá srst ji nedělá disproporční. 

MOZKOVNA

Lebka:

Klenutá. 

Nadočnicové oblouky:

Dobře vyvinuté. 

Stop:

Dobře vyvinutý, ale není příliš strmý. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nos je rovný, tupě zakončený, nosní houba je černě pigmentovaná. Tlama není zašpičatělá, nosní hřbet je rovný.

Pysky:

Černě pigmentované, těsně přiléhají k tlamě i lícním kostem. Koutky úst jsou roztřepené. 

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou dobře osvalené, mohutné a silné. Chrup je pravidelný, úplný podle zubního vzorce a zuby jsou postaveny v nůžkovém skusu. 

Líce:

Středně dlouhé a široké. 

Oči:

Tmavě hnědé oči jsou uložené horizontálně. 

Víčka:

Dobře přiléhají k oční bulvě, jejich okraje jsou černě pigmentované. 

Uši:

Jsou na vyklenuté lebce nasazeny středně vysoko. Mají tvar písmene U nebo V, jsou svěšené a nezvedají se ani při zvýšené pozornosti. 

KRK

Velmi dobře osvalený, s horizontální přímkou svírá úhel 35 stupňů. V klidu je nesen v prodloužení hřbetní linie. Na hrdle není lalok a kolem krku není límec. Krk je spíše kratší než středně dlouhý. 

TRUP

Horní linie:

Široká a velmi dobře osvalená. 

Kohoutek:

Vepředu jasně zřetelný, je dostatečně dlouhý. 

Hřbet:

Krátký. 

Bedra:

Středně dlouhá. 

Záď:

Středně dlouhá, široká a lehce spáditá. 

Hrudní koš:

Hrudník je dobře osvalený a široký. Koš je středně hluboký, dlouhý a široký. 

Spodní linie:

Břicho je mírně vtažené. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Jejich celkový vzhled ovlivňuje dlouhá provazcovitá srst. Přední končetiny jsou rovné a mohutné, paralelní a vertikální při pohledu zepředu i ze strany. Postoj je široký a končetiny se pohybují volně, to vše díky širokému hrudníku. S trupem jsou pevně spojené, kostra je mohutná a silná. Klouby na končetinách jsou velké. 

Plece:

Lopatky jsou uložené středně šikmo. Jejich špice jsou umístěny vertikálně nad nejhlubším místem hrudníku. 

Tlapy hrudních končetin:

Silné, velké a mají dobře přiléhající prsty. Silné polštářky jsou pružné a břidlicově šedé, stejně jako drápy. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

V postoji jsou středně úhlené. Je vyžadováno, aby v pokračování středně dlouhé zádi byly dobře osvalené a široké končetiny. 

Stehna:

Objemná a silně osvalená. 

Paspárky:

Odstraňují se. 

Tlapy pánevní:

Podobné předním tlapkám, ale delší. 

CHODY PSA

Volný, lehký a pravidelný. Krok je prostorný a široký. 

OCAS

Nízko nasazený, svěšený, jeho špička je téměř horizontálně ohnutá nahoru. Měl by dosahovat ke hleznu. Při zvýšené pozornosti je zvednutý, ale ne výše než je linie hřbetu. 

přečteno: 1 884x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...