Lagotto Romagnolo

Lagoťák je skvělý pes do aktivní rodiny, má velice milou povahu, díky které se hodí k dětem. Má mnoho energie a je hravý, rád tráví čas s dětmi, ale jejch soužití musíte mít vždy pod kontrolou. Své rodině je oddaný, zvládne být sám a počkat, než se vrátíte z práce. A co ocení hlavně vaši sousedé, tak téměř neštěká.

Vzhledem ke své přívětivé povaze to není dobrý hlídač, ale dokáže se bránit. S cizími lidmi nemá problém, naopak se k nim bude chovat přátelsky. Podobné je to i se soužitím s jinými psy, není to konfliktní typ a bude s nimi dobře vycházet. Co se týká ostatních domácích mazlíčků, tak je ideální pokud s nimi vyrůstá od malička. 

Výcvik je jednoduchý, protože romaňolský pes je velmi inteligentní, chápavý a rád pracuje se svým páníčkem. Díky tomu se hodí i pro začínající kynology. Je citlivější na hrubší zacházení, proto buďte trpěliví a vydejte se cestou pozitivní motivace.

Toto plemeno potřebuje dostatek pohybu. Je velice aktivní a musíte ho zaměstnat. Z toho důvodu se nehodí třeba pro seniory, kteří mají problémy s přílišným pohybem a nedopřejí mu, co bude potřebovat. 

Každý den byste měli vyrazit na delší procházku, pouze pustit ho na zahradě nestačí. A pozor, když se bude nudit, může vám začít hloubit díry. Venku si dávejte pozor na pouštění z vodítka, stále má vyvinutý lovecký pud, i když ne tak silně. Trénujte tedy odvolání, abyste věděli, že poslechne. V léte je ideální vyrazit k vodě, kterou lagoťák doslova miluje a využije každé příležitosti se vykoupat.

Lagoťák se hodí i na různé kynologické sporty. Je mrštný, takže můžete vyzkoušet agility, ale třeba i dog dancing. Také s ním můžete vyzkoušet canisterapii, díky své milé povaze, je ideálním společníkem. Díky svému skvělému nosu se hodí na stopy.

Ač se péče o srst může zdát náročná, stačí ji pravidelně jednou za čas rozčesat, ale zase ne příliš často, jinak se bubou ztrácet typické vlnky. Co je ale potřeba alespoň jednou ročně, je nutná střihová úprava, aby se zabránilo plstnatění. Pokud plánujete účast na výstavách, nechce si od chovatele poradit, jak má pes správně vypadat. 

Lagoťák miluje vodu, a proto byste mu měli pravidelně kontrolovat povislé uši, zda tam nemá nějaký zánět. Každý den byste pak měli kontrolovat oční okolí a odstranit ospalky. Zapomínat nesmíme ani na zubní kámen, na to je dobré pravidelné mechanické čištění zubů. 

Poslední na řadě jsou drápky, ty by se měly zkracovat aslepoň jednou měsíčně, a to v případě, že nedochází k jejich samovolnému obrušování. Ne tento úkon zvykejte psa již od štěňěte, packy jsou pro ně citlivé a každý pes si je hlídá. 

Vzhledem k tomu, že se jedná o vodního psa, tak má kromě voděodolné srsti jednu anatomickou zvláštnost, a to jsou blány mezi prsty na tlapkách, aby se mu lépe plavalo a byl ve vodě obratnější.

Zajímavý název lagotto romagnolo pochází z italského lago, což je výraz pro jezero a Romagna podle oblasti na severu země, kde se tito psi vyskytovali. 

Každý pes potřebuje kvalitní stravu, aby byl zdravý a celkově prospíval. Záleží, čím se rozhodnete krmit. Na výběr máte granule, tedy kompletní krmiva a pak barfování, při kterém připravujete krmné dávky samy. 

Pokud si vyberete granule, tak volíte ty pro střední plemena psů a zhruba ve věku 15 měsíců můžete ze štěněčích přejít na dospělácké. U granulí vždy čtěte složení, abyste se přesvědčili o tom, jakou mají kvalitu. Na prvním místě by rozhodně mělo být maso. 

Stále více páníčků v dnešní době krmí tzv. barfem, to znamená, že psovi dávají syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky. Ale sestavení vyvážené krmné dávky je pak pouze na vás. Nejdříve je nutné si nastudovat potřebné informace, abyste svému psovi spíše neublížili. Maso seženete ve specializovaných prodejnách a kupuje se vždy ve větším množství. Vše pak naporcujete a uchováváte v mrazáku, počítejte s tím, že tam budete potřebovat nějaké místo navíc.

Průměrná délka života: 14 - 16 let

Lagoťák je celkem zdravé plemeno, které se dožívá i poměrně vysokého věku. Objedvit se u něj mohou problémy s pohybovým aparátem, a to konkrétně dysplazie kyčelních i loketních kloubů. Někteří chovatelé dělají i dobrovolné vyšetření na luxaci patelly. Z preventivních důvodů můžete podávat kloubní výživu, která bude klouby chránit.

U tohoto plemene se může objevit juvenilní epilepsie, která je neurologickým onemocněním. Typické pro toto onemocnění je, že se vyskytuje u štěňat a zhruba do 13 týdnů věku se ztrácí. Do chovu jsou ovšem puštěni pouze jedinci s výsledkem vyšetření clear nebo carrier tedy přenašeč, ten může být spojen pouze s čistým jedincem.

Romaňolský pes se spíše hodí do domku se zahradou, kam ho můžete vypustit. Srst je odolná proti vnějším vlivům, takže může bydlet i venku. Ale je rád v kontaktu se svou rodinou, a proto je lepší, pokud má přístup dovnitř. Bydlet může i v bytě, ale jen za předpokladu, že mu dopřejete dostatek pohybu.

Žádné zvláštní zacházení nepotřebuje. Naopak díky snadné ovladatelnosti se hodí i pro začínající kynology. Jen je nutné mít na paměti, že je to opravdvdu aktivní pes, takže pokud jste spíše gaučový povaleč, rozhodně si ho nepořizujte, strádal by.

Pokud plánujete uchovnění svého psa, musíte s tím počítat již při koupi štěněte. To musí mít samozřejmě průkaz původu FCI a nemělo by vykazovat žádné vady proti standardu. Pak stačí splnit předepsané podmínky uchovnění Klubem loveckých slídičů. 

Uchovnění je možné od věku 12 měsíců jedince. Splnit musíte účast na 3 výstavách, alespoň 2 z toho musí být výstavy vyššího typu (kde se zadává titul CAC). Nejhorší známka, kterou si můžete odnést z kruhu, je Velmi dobrá. Na výstavě musí do posudku zapsat kohoutkovou výšku a typ skusu. 

Dále je nutné absolvovat vyšetření na dyplazii kyčelního kloubu. Při spojení chovného páru je potřeba hlídat, aby jedinec, který má horší výsledek než A, byl spojen vždy s jedincem, který má max. A. Dále musíte svého psa nechat testovat na juvenilní epilepsii, přijatelný výsledek je clear nebo carrier. Pokud máte přenašeče, musíte ho vždy spojit s čistým jedincem. 

Romaňolský vodní pes není příliš známe ani rozšířené plemeno. Zaměnit se dá s jinými vodními psy. V průběhu věků byl také křížen s jinými plemeny a jako plemeno se ustálil až koncem 20. století.