logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné ty, kteří už mají alespoň základní zkušenost s výchovou psa.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno můžete chovat v bytě, ale musíte mu dopřát vše, co potřebuje.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Toto plemeno není vhodné pro pobyt venku, musí bydlet doma a na zahradě se rádo proběhne.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno si mohou pořídit senioři, kteří mají se psy zkušenosti a dopřejí mu vše, co potřebuje.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psi snáší dobře za předpokladu včasné a důsledné socializace.

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Toto plemeno se hodí i na delší trati, stačí zjistit, jaká disciplína bude jeho oblíbenou.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Tento pes má teplé počasí rád.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes může být hlídačem za předpokladu vhodného výcviku.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Tento pes líná hodně, a to i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

U tohoto plemene se nemusíte bát zvýšené produkce slin.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Tento pes vyžaduje poměrně dost péče.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

Tento pes je velmi náchylný k obezitě, dopřejte mu dostatek pohybu a hlavně jej nepřekrmujte.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Tento pes je u nás velmi rozšířený a jistě jste jej na ulici ve vašem městě již potkali.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Tento pes se řadí k malým plemenům.

Anglický kokršpaněl

Anglický kokršpaněl

English cocker spaniel
Další pojmenování:

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina VIII. - Slídiči, přinášeči a psi vodní
Sekce 2 - Slídiči
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 5
Of. zkratka plemene v ČR: AC
Země původu: Velká Británie
Vznik plemene: 19. století
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Rodinný pes, Společenský pes, Domácí mazlíček, Výstavní pes, Lovecký pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů loveckých slídičů (KCHLS)

VARIETY PLEMENE ANGLICKÝ KOKRŠPANĚL

Toto plemeno nemá samostatně klasifikované variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Název „španěl“, jenž od počátku označoval širokou skupinu navzájem příbuzných psů, pochází nejspíše ze starofrancouzského výrazu „espaignol“, který označoval psa ze sousedního Španělska. Konkrétní označení „kokršpaněl“ vzniklo pravděpodobně následkem přímé souvislosti s pracovním využitím plemene. Tito psi byli hojně využíváni během lovu pernaté zvěře, včetně sluky lesní, která se v angličtině nazývá „woodcock“.

Prapůvodní domovinou dávných předchůdců současného anglického kokršpaněla byly vzdálené východní oblasti, o čemž svědčí některé hmotné historické doklady z éry starověké Makedonie. Odtud se předkové jednoho z vůbec nejstarších loveckých plemen dostali na Pyrenejský poloostrov a později dále do Evropy. O výskytu těchto psů v Anglii, kde plemeno prodělalo později rozhodující vývoj, existují věrohodné doklady již z 10. století.

Úplná diferenciace jednotlivých plemen španělů proběhla až v druhé polovině 19. století. Tehdy byla postupně rozdělena jednotlivá plemena španělů tak, jak je známe dnes. Do té doby byli psi dlouhá staletí pouze zevrubně rozdělováni na dvě skupiny podle areálu využití: vodní a polní. Důležitým kritériem, jenž ovlivnil další dělení španělů, byl způsob lovu. Určití psi měli za úkol nadhánět lovenou kořist, další včetně kokršpaněla byli cvičeni k vyplašení lovné zvěře a jejímu následnému aportování.

Anglický kokršpaněl byl zahrnován do širší skupiny polních španělů (v podkategorii malých španělů tohoto druhu) ještě v období, kdy už se začaly v 19. století pořádat na anglickém území první výstavy psů. První chovatelský klub tohoto plemene byl v Anglii založen roku 1873 a plemeno bylo uznáno nedlouho poté. V roce 1883 došlo k přelomovému okamžiku. Anglický kokršpaněl byl poprvé představen v samostatné třídě na výstavě v Ashtonu.

POVAHA

Toto přátelské plemeno zažívá již po dlouhá desetiletí neutuchající popularitu a patří na žebříček těch konstantně nejoblíbenějších. Vděčí za to nejen své střední velikosti, díky které si ho za společníka volí mnoho lidí toužících po přiměřeně vzrostlém rodinném psovi, ale taktéž svému celkově atraktivnímu vzhledu, umocněnému širokou škálou barevných variant. Přítulný anglický kokršpaněl jako by vypadl z mnoha dětských kreseb, zpodobňujících toho nejopravdovějšího pejska na světě.

Anglický kokršpaněl je inteligentní, veselý a hravý pes, který svou upřímnou spontánní radostí umí strhnout všechny okolo sebe. Svoje veselí dává hojně najevo mohutným máváním ocasem, jež je pro něj naprosto typické. V jeho počínání se odráží požitek ze života a vyvážená dávka temperamentu. Dokáže si plně vychutnat jak aktivní chvíle dovádění venku při hře, tak klidné okamžiky po boku svého pána v pohodlí domova. Tento pes může být občas pořádně tvrdohlavý a popudlivý, při správném vedení ovšem vítězí jeho velká učenlivost.

Určití zástupci tohoto plemene si poněkud libují v nadměrném štěkání, které si sousedi zrovna moc pochvalovat nebudou. Dalším nežádoucím rysem zaznamenaným u některých psů tohoto plemene mohou být sklony ke zvýšené nervozitě. Ve většině případů se ale jedná o výborné a bezproblémové společníky, kteří jsou skvělými kamarády pro lidi všech věkových kategorií, včetně dětí. K těm se dokážou chovat s vytříbenou jemností.

POHYB

Anglický kokršpaněl byl po dlouhá staletí využíván ryze coby lovecký pes, jenž byl vysoce ceněn pro svůj brilantní čich. Tento pes má proto do vínku dánu potřebu vyvíjet denně nějakou zajímavou činnost. Je třeba ho dostatečně zaměstnat mentálně i fyzicky, aby byl zcela šťastný a nesměroval svou činorodost nežádoucím směrem. Dokáže neúnavně aportovat a zpravidla miluje vodu. Lovecký výcvik, trénink obedience, agility nebo flyball jsou pro něj to pravé.

Zároveň je to pes značně přizpůsobivý, nedělá mu problém etablovat se i v nepříliš sportovně založené domácnosti. I tak je mu nezbytně nutné dopřát každodenní svižné procházky, které přitom nemusí být několikahodinové, a velké množství mentálního tréninku. Dostatek pohybové aktivity je u tohoto plemene důležitý z hlediska prevence obezity, která se u anglického kokršpaněla rozvíjí dosti snadno.

Při pohybu v přírodním terénu je třeba pamatovat na to, že se může velice snadno ozvat kokršpanělův silný lovecký instinkt. Pokud zvětří zajímavou stopu, není-li perfektně vycvičen, nezareaguje na přivolání a s nadšením sobě vlastním se vydá za jejím pachem, přičemž zapomene na vše ostatní. Z tohoto důvodu je lepší ho mít v některých situacích raději na vodítku.

PÉČE

Aby se u anglického kokršpaněla plně rozvinula jeho vřelá a přátelská povaha, potřebuje nejprve projít dostatečnou socializací, v jejímž rámci se seznámí s okolním světem a naučí se, jak adekvátně reagovat na různé podněty. Pečlivá socializace je jednou z nedílných součástí správné výchovy. Naprosto klíčový je důkladný výcvik, vedený s důsledností a citem. Negativní metody a tresty vnímá anglický kokršpaněl velmi citlivě, mohou napáchat těžké škody na jeho důvěře v člověka. Při svém původním pracovním zaměření byl anglický kokršpaněl zvyklý rozhodovat se často ve stěžejních momentech sám. Není ochoten uposlechnout příkaz za každou cenu, musí být silně motivován a povzbuzován pamlskem či hrou.

Anglický kokršpaněl potřebuje blízký kontakt se svou lidskou smečkou, v odloučení od ní by byl frustrován a velmi by trpěl. Izolovaný kotec není nic pro něj, skvěle se zabydlí v bytě či domě.

Osrstění tohoto psa vyžaduje pravidelnou péči ve formě důkladného vyčesávání, na které je dobré psa navyknout již od brzkého štěněčího věku. Vhodné je používat na většinu partií těla hustý kartáč, na tlapky a hůře dostupné části těla pak menší hřeben s řídkými zuby, kterým opatrně rozčešeme zacuchanou srst a vyčešeme všechny odumřelé chlupy. Užitečným pomocníkem je masážní rukavice, jejíž použití je většině psů značně příjemné a navíc tato pomůcka zajistí dobré promasírování kůže.

Srst by měla být vyčesávána optimálně obden či po každé procházce, při které došlo k jejímu výraznému zašpinění. Pečlivé vyčesání zajistí odstranění většiny nečistot. Pro udržovaný vzhled psa je nezbytné pravidelné zastřihávání a trimování srsti. Zvláštní péči v tomto směru vyžaduje především oblast hlavy a jednotlivé tlapky, kde je třeba zkracovat příliš dlouhé chlupy mezi polštářky a prsty. Pes by měl být stříhán alespoň dvakrát do roka.

Zvýšenou pozornost věnujeme péči o uši anglického kokršpaněla, které se nezřídka stávají pověstnou Achillovou patou zástupců tohoto plemene. Kontrolujeme pravidelně, zda je zvukovod čistý a prostý jakýchkoliv náznaků počínajícího zánětu. V případě silného zanesení nečistotami používáme k šetrnému vyčištění uší přípravek zakoupený u veterinárního lékaře. Pravidelně psovi čistíme průměrně dvakrát týdně chrup speciální zubní pastou pro psy a nezapomínáme ani na včasné zastřihávání drápků.

ZAJÍMAVOSTI

Ve své domovské Anglii je anglický kokršpaněl dodnes jedním z nejvíce populárních psů. Zástupci tohoto plemene byli nejčetněji oceněni na prestižní Cruftově výstavě. Angličané zkrátka nedají na milého a radostného kokršpaněla dopustit. Dokladem o jeho neotřesitelném postavení na špici oblíbenosti je ostatně i volba nejsledovanějšího páru z britské královské rodiny, Kate a Williama. Mladí manželé si nedlouho po svém sňatku pořídili černé štěně anglického kokršpaněla jménem Lupo. Jejich společné fotografie rázem zaplnily čelní stránky novin a byly v mžiku obrovským hitem. Zcela největší senzací se stala společná fotografie mladého páru a jejich maličkého synka, v jehož těsné blízkosti se nachází právě Lupo. Mladý pár si díky Lupovi získal sympatie mnohých a u svých dosavadních sympatizantů získal přízeň ještě o něco větší než doposud.

VÝŽIVA

Kvalitní strava je jedním ze stěžejních předpokladů pro dobrou kondici a pevné zdraví každého psa. U anglického kokršpaněla je důležité postarat se o optimální podíl živin ve stravě, korespondující s jeho životním stylem a mírou aktuální fyzické zátěže. Vhodné je volit krmivo, obsahující látky přispívající ke zdraví srsti psa. Zástupci tohoto plemene mají sklony k obezitě a proto je třeba hlídat, aby nebyli nikdy překrmováni. V současnosti volí většina chovatelů granulované krmivo, ale někteří připravují stravu pro svého psa stejně jako dříve doma. V takovém případě je připravovaná krmě pro psa bezesporu chuťově atraktivnější než granule, zároveň je však pro chovatele obtížnější sestavit vyváženou denní dávku.

V každém stadiu svého života má pes poněkud odlišné nároky na stravování. Štěně, dospělý pes i pes senior vyžadují jiný poměr živin v podávaném krmivu, štěně navíc vyžaduje krmení vícekrát za den. V každém věku psa platí, že při změně typu krmiva je třeba si počínat nanejvýš obezřetně, neboť trávicí trakt psa je velmi citlivý a při každé náhlé změně krmiva hrozí psovi nežádoucí zažívací potíže. Na krmivu pro psa se nikdy nevyplatí šetřit, protože nesprávně živený pes může mít zvýšené sklony k různým druhům onemocnění a co příliš spořivý chovatel ušetří na krmivu, to později mnohokrát utratí u veterinárního lékaře. Proto nikdy nekupujeme podezřele levné krmivo s nejasnými údaji o složení či velkým množstvím chemických přídatných látek a mizivým podílem masa.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

U anglického kokršpaněla se můžou vyskytovat v poněkud zvýšené míře některá onemocnění, která sužují i zástupce mnoha dalších psích plemen. Mezi nechvalně známé neduhy a obávané strašáky většiny chovatelů psů patří dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Zodpovědní chovatelé anglického kokršpaněla cílevědomě usilují o postupnou minimalizaci tohoto nepříjemného zdravotního problému, který je bez odpovídajícího vyšetření u veterinárního lékaře často těžko odhalitelný.

Anglický kokršpaněl dále inklinuje ke kožním onemocněním, která jsou většinou podmíněna dědičně a jejich řešení je někdy poměrně vleklé. Zaznamenán byl i určitý počet alergických reakcí na různé podněty. Vzhledem k postavení a výrazné délce uší je anglický kokršpaněl vystaven zvýšenému riziku problémů se zevním zvukovodem. Tomuto plemeni se nevyhýbá také řada očních chorob (progresivní retinální atrofie, šedý zákal, entropium, ektorpium). U některých mladých jedinců ve věku do dvou let dochází vzácně k selhání ledvin. Dalším spíše zřídka se vyskytujícím onemocněním je epilepsie.

Patrně v důsledku velké popularity tohoto plemene a vysoké poptávky po štěňatech došlo v minulosti ke křížení jedinců, kteří by byli za jiných okolností okamžitě vyřazeni z chovu. Tito psi totiž vykazovali závažné zdravotní problémy v podobě tzv. „syndromu zuřivosti“. Případy, kdy kokršpaněl náhle a bezdůvodně pokousal člověka včetně členů své vlastní smečky, byly poprvé zaznamenány v 50. letech 20. století v Anglii, přičemž nejvíce v nich figuroval kokršpaněl zlatavého zbarvení. Problém s agresivní kousavostí se vyskytl u psů různého věku a po určité době odezněl často stejně rychle, jako se objevil. V současné době je věnována zvýšená pozornost tomu, aby chovní psi nevykazovali ani náznakem sklony k tomuto zdravotnímu problému. Při výběru štěněte je třeba počínat si s nejvyšší obezřetností a volit pouze zodpovědného a seriózního chovatele. I v současnosti představuje anglický kokršpaněl jedno z vděčných plemen pro množitele psů, kteří se ani za mák nezajímají o povahu a zdraví psa či snad budoucí spokojené soužití psa a jeho nového majitele.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Psi i feny tohoto plemene mohou být uchovněni po dovršení 14-ti měsíců věku při dodržení podmínek stanovených příslušným chovatelským klubem. Fena je následně limitována dovršením osmého roku věku, u psa platí povolení k řádnému uchovnění neomezeně. Po dosažení jednoho roku věku psa je třeba provést odborné veterinární vyšetření ohledně dysplazie kyčelního kloubu. Klub nedoporučuje spojení dvou psů, u nichž byla prokázána dysplazie i pouze na nižší úrovni ( stupeň C).

Podmínkou pro uchovnění psa je absolvování jedné výstavy při hodnocení alespoň velmi dobře, pokud se jedná o jedince, jenž má za sebou úspěšně složenou loveckou zkoušku. U psa bez lovecké zkoušky musí být ověřena účast na dvou výstavách, z nichž jedna je vyššího typu a pes v rámci výstav získá ocenění nejhůře v kombinaci výborně a velmi dobře. U feny bez lovecké zkoušky je tolerováno velmi dobré hodnocení na obou výstavách, pro feny s loveckou zkouškou platí stejná pravidla jako pro psy z této kategorie.

K chovu nejsou připuštěni zástupci plemene, kteří vykazují výrazné exteriérové odchylky od stanoveného standardu. Nepřípustná je rovněž přílišná agresivita či nadměrná bázlivost psa.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Americký kokršpaněl

Anglický kokršpaněl -

Toto plemeno bylo vyšlechtěno v USA a oficiálně uznáno jako samostatné v roce 1946. Od anglického kokršpaněla se vydělovalo pozvolna, když začaly být řadou amerických chovatelů preferovány některé odlišnosti, které angličtí chovatelé považovali spíše za nežádoucí. Dnešní americký kokršpaněl se od anglického bratra liší na první pohled v partii hlavy, neboť hlava amerického kokra je dosti zřetelně klenutá. Dalším výrazným exteriérovým rozdílem je odlišná délka trupu. Americký kokršpaněl se vyznačuje o poznání kratším hřbetem, než má jeho anglický kolega. Rozdíly panují také ve využití psa. Zatímco na evropské půdě a zejména v Anglii zůstalo dodnes zachováno pracovní využití anglického kokršpaněla v poměrně velké míře, na půdě USA bylo toto plemeno od počátku vnímáno primárně jako společenský pes. To souvisí rovněž s ještě honosnější úpravou dlouhé srsti v ušní oblasti, se kterou by měl americký kokršpaněl při práci v terénu patrně praktické problémy. Americký kokršpaněl je celkově nepatrně nižší a může vážit o cca dva kilogramy méně.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Souměrně stavěný lovecký pes veselého naturelu, tělesně zdatný. Výstavní jedinci mají oproti pracovním psům robustnější stavbu těla; lovečtí psi působí odlehčenějším dojmem.

Důležité proporce:

Kohoutková výška a délka trupu, měřená od kohoutku ke kořeni ocasu, se zhruba shodují.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 40 cm    tolerance: +1 cm, -1 cm
fenky: 38,5 cm    tolerance: +0,5 cm, -0,5 cm
Hmotnost:
psi:13,75 kg,    povolená odchylka: +0,75 kg, -0,75 kg
fenky: 13,75 kg,    povolená odchylka: +0,75 kg, -0,75 kg
Srst:

Hladká, na dotyk připomínající jakostí hedvábí, nesmí být drátovitá, zvlněná či kudrnatá. Oblast trupu, hrudní končetiny a pánevní končetiny ve směru nad hlezny jsou pokryty praporci delšího osrstění.

Zbarvení:

Jednobarevné nebo vícebarevné.

V případě jednobarevného zbarvení se jedná o následující barvy: zlatá, červená, černá, černá s pálením, čokoládová (játrová), čokoládová s pálením. Jednobarevné bílé zbarvení se nepřipouští, bílé zbarvení se může objevit u jednobarevných psů pouze na hrudi, a to v podobě malého znaku.

Vícebarevné varianty jsou trojího základního typu: Bělouš (tzv. modrý bělouš, modrý bělouš s pálením, citronový bělouš, oranžový bělouš, čokoládový bělouš, čokoládový bělouš s pálením), bikolor (kombinace černobílá, čokoládová a bílá, oranžová a bílá, citronová a bílá), trikolor (černá a bílá s pálením, čokoládová a bílá s pálením). U bikolorního zbarvení může i nemusí být přítomno tečkování.

HLAVA

MOZKOVNA

Adekvátně vyvinutá, proporcionálně vyvážená, bez přehnané gracilnosti či robustnosti.

Stop:

Nápadný, položený v polovině vzdálenosti mezi špičkou nosní houby a týlním hrbolem.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Kvadratického vzhledu, nosní houba dostatečně velká.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti. Zuby pravidelného nůžkového skusu.

Líce:

Nejsou vystouplé.

Oči:

Výrazné, tmavohnědého, hnědého či o něco světlejšího oříškového zbarvení, v závislosti na zbarvení srsti. Nejsou vystouplé. Výraz očí je zářivý a pln bystrosti, prozrazuje inteligenci, mírnou povahu a veselost psa.

Víčka:

Okraje očních víček těsně přilehlé.

Uši:

Nízko posazené v úrovni očí, poměrně tenké, křídlovitého tvaru. Délkou dosahují zpravidla až ke špičce nosní houby. Bohatě pokryté dlouhou, hedvábnou a hladkou srstí.

KRK

Osvalený, adekvátně dlouhý, suchý. Absence laloku.

TRUP

Kompaktní a silný.

Horní linie:

Rovná, dobře zpevněná. Od bederní oblasti je patrný mírný sklon směrem ke kořeni ocasu.

Bedra:

Široká a krátká.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné, adekvátní délky pro optimální silový výkon během pohybu. Opatřené silnými kostmi.

Plece:

Suché, šikmo umístěné.

Tlapy hrudních končetin:

Uzavřené a pevné, se silnými polštářky, tzv. kočičí.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Opatřené velmi silnými kostmi, široké, okrouhlého tvaru, silně osvalené.

Kolena:

Adekvátně zaúhlená.

Tlapy pánevní:

Uzavřené a pevné, se silnými polštářky, tzv. kočičí.

CHODY PSA

Pohyb je prostorný, hnací síla pohybu vychází ze zadní části těla.

OCAS

V minulosti byl běžně kupírován, vždy však pouze na takovou délku, aby mohl stále vyjadřovat živý pohyb a nasazení při práci. Zároveň byl krácen na délku optimální pro zamezení negativního ovlivnění pracovního výkonu. V současné době nekupírovaný, nasazený lehce pod úrovní hřbetní linie, střední délky, nepatrného prohnutí, podtrhující celkově vyvážený vzhled psa. Silný u kořene, s postupným zúžením směrem ke špičce. Opatřen bohatými praporci srsti. Nesený živě na úrovni hřbetní linie.

100%
přečteno: 6 082x