topovat ověřit
Pudl

Pudl

Caniche
100%
Další pojmenování: nemá
Pudl

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 2 - Pudl
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 172
Of. zkratka plemene v ČR: P
Země původu: Francie
Vznik plemene: středověk
Průměrná délka života: 14 - 17 roků
Původní využití: Aportování vodní zvěře
Využití dnes: Cirkusový pes, Coursing, Agility, Dogdancing, Flyball, Frisbee, Aktivní pes, Výstavní pes, Dekorativní pes, Domácí mazlíček, Společenský pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů pudlů (KCHP)

Pudl klub (PK)

Klub přátel a chovatelů pudlů (KPaCHP)

VARIETY PLEMENE Pudl

Toy

Oficiální
Toy

Jedná se o nejmenšího pudlíka, jeho kohoutková výška dosahuje od 24 do 28 cm, ideálně je to 25 cm. Vylučují se veškeré znaky zakrslosti, méně výrazný může být jen týlní hrbol. Jinak v celkovém vzhledu má toy pudl rysy trpasličí variety. Možné je jednobarevné zbarvení v barvě černé, bílé, hnědé, stříbrné nebo plavé červené.

Trpasličí

Oficiální

Výška trpasličího pudla je od 28 do 35 cm. Tato varieta představuje zmenšeného středního pudla, veškeré proporce musí být zachovány a jakékoliv projevy zakrslosti jsou nepřípustné. Možné je jednobarevné zbarvení v barvě černé, bílé, hnědé, stříbrné nebo plavé červené. 

Střední

Oficiální
Střední

Střední pudl je takový ideální představitel plemene a na tuto varietu nejsou kladeny žádné další požadavky kromě stanovené kohoutkové výšky. Ta se pohybuje v rozpětí 35 až 45 cm. Zbarvení je možné v barvě černé, bílé, hnědé, stříbrné nebo plavé červené.

Velký, královský

Oficiální
Velký, královský

Jedná se o největšího představitele tohoto plemene. V kohoutku měří od 45 až do 60 cm a dále se tolerují 2 cm přes horní hranici výšky. V podstatě se jedná o zvětšeninu středního pudla, která si zachovává veškeré typické znaky představitele plemene. Možné je jednobarevné zbarvení v barvě černé, bílé, hnědé, stříbrné nebo plavé červené.

 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Pudl patří mezi psí plemena s dlouhou tradicí. Ve francouzštině je plemeno nazýváno „caniche“ a toto slovo souvisí s termínem, jenž dříve označoval psy používané v minulosti k lovu kachen, ale také přímo s francouzským pojmenováním pro kachnu („canard“). České pojmenování je odvozeno od německého slova „Pfudel“, což v překladu znamená kaluž.

Přesné místo původu pudla není známo a jistou dobu se o něj vzájemně přeli francouzští a němečtí chovatelé. Vítězně z tohoto boje nakonec vyšli Francouzi, kteří mají i v současnosti na starosti standard plemene. Každopádně je jisté, že dávní předci pudla byli používáni k práci ve vodě, s čímž souvisí jejich specifická srst. Již ze 16. století existují písemné prameny, ve kterých jsou popisováni vodní psi, jejichž srst se speciálně upravuje tzv. „na lva“.

Na území Francie byl chován pudlův nejpravděpodobnější předek, barbet, který se významně podepsal i na vývoji starofrancouzského ovčáckého psa (briard). V Německu byl používán tzv. ovčácký pudl (Schafpudel), se kterým dnešní pudl rovněž vykazuje mnoho společných rysů. Stejně tak v Rusku byl chován již před staletími pes, nápadně podobný pudlovi. Je téměř jisté, že moderní pudl je vyústěním asijské vývojové linie ovčáckých psů.

Pudl byl sice původně loveckým psem, zároveň se však pozvolna prosazoval jako pes společenský. Již na dvoře francouzského krále Ludvíka XVI. byli chováni trpasličí pudli. Na konci 18. století je pracovní uplatnění pudla eliminováno téměř úplně a pudl se stává domácím mazlíčkem. Získává si široké zástupy obdivovatelů zejména ve spojení se svou srstí, která je unikátně upravována v rámci jedinečných střihů, a v neposlední řadě díky svým schopnostem a intelektu.

Ačkoliv se k vývoji plemene nejvíce hlásili Francouzi a Němci, první chovatelský klub byl překvapivě založen ve Velké Británii, v roce 1876. O deset let později byl tamtéž ustanoven první standard plemene. V roce 1936 byl vytvořen francouzský standard plemene, který byl prosazen coby závazný pro všechny členské země organizace FCI. Následně došlo ještě k dílčím úpravám v oblasti barev a střihu osrstění.

POVAHA

Vzhledem k tomu, že je toto plemeno chováno v několika velikostních podobách, volí pudla za společníka jak lidé toužící po malém psíkovi v podobě toy či trpasličího pudlíka, tak zájemci hledající středně velkého či velkého psího společníka. Barevná variabilita plemene rovněž přidává na jeho oblíbenosti. Pudl je navíc plemenem, u něhož hrátky se střihem srsti dosáhly nejvyššího stupně náročnosti. Jedni vidí v úpravách pudlí srsti umělecké dílo, druzí neskonalý kýč.

Stejně jako skoro vše i popularita psích plemen se mění a kolísá podobně jako módní trendy. Pudl se již po dlouhá desetiletí úspěšně drží na předních příčkách všech možných žebříčků popularity společenských plemen. Faktem ovšem je, že v současné době pudla co do popularity předčila plemena vykazující spíše zcela přirozený vzhled typu Jack Russell teriéra či labradorského retrívra. Obrovskou vlnu popularity zažil pudl v padesátých letech 20. století a později v 90. letech.

V očích mnohých přešlechtěný vzhled dnes pudlovi zkrátka ubírá pomyslné body. Kdyby byl pes vybírán méně na základě vzhledu a více podle svých povahových kvalit, soupeřil by pudl neustále o první místo mezi všemi psy. Jedná se totiž o jedno ze zcela nejinteligentnějších psích plemen, které se vyznačuje mimořádnou vnímavostí. Pudl má věrnou, kamarádskou, hravou a zároveň ostražitou a nezávislou povahu.

Mívá bezproblémový vztah k dětem, střední pudl je pro odrostlejší děti ideálním společníkem. U těch nejmenších je třeba jim být stále nablízku a naučit děti pokud možno obezřetnému, citlivému jednání vůči psovi, neboť pudl značně špatně snáší hrubost a příliš hlučné počínání. Zejména citlivější toy a trpasličí pudlové mohou v přítomnosti dětí, které nejsou náležitě usměrněny dospělými, značně trpět.

S ostatními zvířaty vychází zástupci tohoto plemene při správné výchově velmi dobře.

POHYB

Pudl je pes milující pohyb. To z něj v kombinaci s jeho vysokou inteligencí a snadnou cvičitelností vytváří výborného psa pro širokou škálu psích sportů jako je dogdancing, flyball, coursing, dogfrisbee nebo agility. Ostatně, v minulosti byl pudl hojně cvičen v cirkusech a exceloval během představení svou mrštností a nepřeberným množstvím naučených kousků. Má skvělé vlohy pro obedience, jeho ostražitá povaha umožňuje dokonce i speciální obranný výcvik, který je vhodný zejména pro velkého pudla. Původní pracovní zaměření vypěstovalo v pudlovi silnou lásku k neúnavnému aportování a velice kladný vztah k vodě, takže je pudl neúnavným přinašečem, který zpravidla vášnivě miluje plavání. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že pudl je vhodný pro sportovně zaměřené chovatele. Zároveň je třeba zdůraznit vysokou přizpůsobivost tohoto plemene. Především trpasličího, toy a středního pudla tak lze doporučit i méně fyzicky aktivním chovatelům včetně seniorů za předpokladu, že svému psovi dopřejí každodenní delší vycházky a dostatek her mentálních i pohybových.

PÉČE

Výcvik pudla je při zachování důslednosti a základních výchovných principů vzhledem k vysoké inteligenci plemene snadný. Pudl je nadprůměrně učenlivý, velmi záhy chápe smysl a význam jednotlivých povelů a s radostí se učí bezpočet dalších. Je proto vhodný i pro zodpovědného začátečníka, který nemá se psy žádné předchozí zkušenosti.

Pudl je vhodný do bytu, přestože je odolný vůči nepřízni počasí, není to pes, který by mohl vést spokojený a šťastný život v kotci, potřebuje intenzivní kontakt se svou rodinou.

Srst tohoto plemene nelíná, což jistě nadmíru potěší četné budoucí chovatele. Dobrou zprávou v této souvislosti je, že je pudl vhodný taktéž pro alergiky. Pudlovo výjimečné osrstění však vyžaduje značnou péči, na kterou psa zvykáme již od útlého věku, aby pro něj tato činnost byla příjemným rituálem a nikoliv stresující a jen s obtížemi snesitelnou procedurou.

Nezbytností je pravidelné kartáčování a vyčesávání odumřelé srsti, které provádíme ideálně denně, aby se netvořily problematické zplsnatělé žmolky a chuchvalce, jejichž následné rozčesání činí psovi velkou bolest. V pokročilém stadiu není již jiného řešení než radikálního kroku v podobě opatrného odstřihnutí takto postižené srsti, což je dosti nežádoucí pro optimální vzhled psa.

Součástí péče o zevnějšek pudla je pravidelné koupání, zpravidla se doporučuje koupání jednou za šest týdnů, ale záleží pochopitelně na aktuální situaci, pokud je pes silně znečištěný z procházky v nevlídném počasí a terénu, přistupujeme ke koupání dle potřeby. Před samotným koupáním nezapomínáme pečlivě rozčesat srst psa, ze které tak odstraníme část nečistot. Pudl musí být koupán pečlivě, jeho srst nenasákne vodou okamžitě. Důležité je umýt nejen chlupy, ale i kůži psa. Používáme zásadně pouze speciální kosmetiku, abychom eliminovali podráždění pokožky.

Srst pudla nepřetržitě dorůstá, a tak je nutností pravidelný sestřih, zpravidla v časovém intervalu dvou měsíců. Jednoduché sestříhání zvládne zkušenější chovatel doma. Provádí se po vykoupání a opatrném vyfénování psa za pomoci řady kartáčů, speciálních nůžek a elektrického strojku. Chceme-li psa vystavovat, je třeba se obrátit na špičkového odborníka, který má se střihem pudla dostatečné zkušenosti. Typů střihů pudla je celá řada, výstavně uznávané jsou jenom tři: lví střih (klasický), moderní střih, a anglický střih.

Lví střih (klasický) je považován za vůbec nejstarší a vychází ještě z praktických potřeb v období, kdy byl pudl používán jako lovecký pes. Z důvodu častého kontaktu s vodou bylo preferováno vyholení zadní partie těla psa tak, aby mu bylo usnadněn pohyb ve vodě a plavání. Zároveň byla srst ponechána v hojném množství na místech, kde hrozila vysoká pravděpodobnost napadení od zvěře či jednoduše z důvodu lepší tepelné izolace.

Moderní střih je, jak už název napovídá, záležitostí 20. století a je mezi chovateli oblíbený z důvodu nepříliš náročné údržby. Oproti lvímu střihu je psovi ponechána po celém těle téměř rovnoměrně dlouhá srst, výrazněji rozšířená v oblasti končetin a mírně ze spodní strany hrudního koše. Stejně jako u lvího střihu je bohatě osrstěná ušní partie psa, horní část lebky až k obočí a bambule na ocasu (je však přípustná i verze bez bambule).

Třetí typ na výstavách uznávaného střihu, anglický (sedlový) střih je ještě o něco novější záležitostí než moderní střih. Je velmi pracný a náročný na úpravu, v podstatě jde o klasický lví střih, doplněný četnými dalšími prvky ve formě náramků a manžet vytvořených ze srsti na končetinách, doslova zlatým hřebem je tzv. koruna na hlavě psa, která není povinným prvkem.

Součástí základní péče o pudla je pravidelné čištění chrupu pomocí speciální zubní pasty pro psy a měkkého kartáčku. Zuby opatrně čistíme alespoň jednou týdně, abychom snížili riziko vzniku zubního kamene a problémů s dásněmi, na které jsou náchylné především menší variety plemene. Velice pozorně dbáme o uši psa, aby nedošlo k usazení nečistot a následnému zánětu zvukovodu. Každý týden podrobíme uši bedlivé prohlídce a případně je vyčistíme přípravkem zakoupeným u veterinárního lékaře, nutné je vytrhávat přebytečné chlupy uvnitř ucha. Nezapomínáme na včasné stříhání drápů.

ZAJÍMAVOSTI

Snad každý se někdy setkal s pověstným rčením o „jádru pudla“. Má původ v jednom z největších literárních děl všech dob, kde pudl kupodivu zaujímá krajně negativní postavení. J. W. Goethe vytvořil ve své knize „Faust“ postavu černého pudla, který se neodbytně přidal k hlavnímu hrdinovi, lačnícímu po tajemství nesmrtelnosti a všemocné magie, a usadil se v jeho pracovně. Jak čas plynul, a doktor Faust neustával ve svém horečnatém bádání, pudl postupně nabýval velikosti a měnil se ve tvora podobného lidské bytosti. Ve skutečnosti to bylo jen další přestrojení ďábelského Mefistotela, jenž se vytrvale chystal Fausta svést na zcestí a přivést do záhuby.

VÝŽIVA

Výběr vhodného krmiva pro pudla závisí na jeho konkrétní velikosti a věku. Před uvítáním štěněte u nás doma se podrobně informujeme u původního chovatele o charakteru dosavadní stravy štěněte. Připravíme si stejný typ krmiva, na které je štěně dosud zvyklé, plánujeme-li změnu jídelníčku, činíme tak jedině velmi pozvolna postupným přidáváním nového krmiva do dosavadní potravy ve stále větší dávce. Tento proces by měl trvat několik dní, abychom se vyvarovali trávicím obtížím u štěněte. Stejný postup je třeba dodržet u psa jakéhokoliv věku, rozhodneme-li se skladbu jeho potravy měnit. Většina chovatelů v současnosti preferuje granulované krmivo, neboť kvalitní strava tohoto typu obsahuje všechny potřebné živiny a denní krmná dávka je snadno aplikovatelná. Množství podávaného krmiva je u psů všech věkových kategorií odvozeno od jejich aktuální hmotnosti, typ krmiva vybíráme v závislosti na plemeni, životním stylu a množství fyzické aktivity našeho psa. Jelikož pudl patří mezi světově nejrozšířenější plemena, mnoho firem reagovalo na vysokou poptávku krmiva pro pudly vývojem stravy zacílené konkrétně na toto plemeno. Složení takového krmiva zpravidla koresponduje s vysokými požadavky na zdraví srsti a zraku psa.

Zdraví

Průměrná délka života: 14 – 17 let.

Zástupci tohoto plemene se průměrně dožívají relativně vysokého věku, avšak stejně jako u ostatních psích plemen se i u pudla vyskytují některá onemocnění ve větší míře než jiná. Výskyt dědičně podmíněných onemocnění vzrůstal vždy paralelně s největšími vlnami popularity plemene, kdy nebyly dodrženy přísné podmínky pro uchovnění a nevhodné křížení způsobilo rozšíření řady zdravotních problémů u pudlů. V minulosti nebyly navíc k dispozici sofistikované genetické testy, které nám dnes umožňují skutečně pečlivý výběr chovných jedinců, co se zdravotní kondice a mnohdy skrytých predispozic k některým chorobám týče.

Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u pudlů patří: oční onemocnění (progresivní retinární atropie, katarakt, dystrofie rohovky, abnormality slzného kanálku), kožní onemocnění (neurogenní dermatitida, atopie, zánět tukových kožních žláz), Addisonova nemoc (hypoadrenokorticismus – jedná se o endokronoligické onemocnění), torze žaludku (vyšší výskyt u velkého pudla), luxace pately (vyšší výskyt u menších variet pudlů), dysplazie loketního či kyčelního kloubu, onemocnění dásní.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Podmínky pro uchovnění, stanovené jednotlivými chovatelskými kluby, se mohou vzájemně v některých bodech lišit, proto je dobré si vždy pozorně prostudovat stanovy konkrétního klubu. Jednou z nezbytností pro uchovnění je dosažení stanovené minimální věkové hranice psa, která u pudlů činí většinou 15 měsíců, kromě pudla velkého, kde je požadován minimální věk 18ti měsíců. Zároveň je omezen maximální věk chovné feny na 8 let. Chovatel psa je povinen doložit všechny předepsané doklady o zdravotních testech psa, u pudla se jedná o testy na oční onemocnění a dysplazii (u velkého pudla). Adept na uchovnění musí být kladně posouzen v rámci bonitačního řádu daného klubu chovatelů. Mezi vážné vady neslučitelné s uchovněním u pudla patří: nedostatek pigmentu nosní houby, špatně tvarovaná hlava či závažné nedostatky v celkové stavbě těla, jiný než nůžkový skus zubů a absence zubů mimo standardem stanovené toleranční rozmezí, abnormality v ocasní oblasti, vícebarevná srst, přítomnost paspárků na zadních končetinách, absence čelní rýhy, bílé pesíky na tlapkách nebo bílé skvrny kdekoliv po těle, fatální behaviorální poruchy ve formě nadměrné agresivity či bojácnosti.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Barbet

Barbet

Toto dnes již velmi vzácné plemeno má značně starobylý původ a stálo patrně u vzniku pudla. I z toho vyplývá, že obě plemena mají mnoho společných rysů co se zevnějšku týče, které mohou být při identifikaci konkrétních jedinců pro někoho poněkud matoucí. Barbet se kohoutkovou výškou blíží k velkému pudlovi, jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí od 15ti do 25ti kilogramů. Barbetova srst se neupravuje pomocí speciálních střihů jako u pudla a obličejová partie je pokryta hustou srstí.

Irský vodní španěl

Svou strukturou srsti připomíná pudla irský vodní španěl. Velikostně je stejně jako barbet podobný velkému pudlovi, vyznačuje se ovšem dlouhým krkem a nápadnou čupřinou osrstění nad očima. Jeho srst je v podstatě nepromokavá, takže je tento pes odolný a schopný pracovat bez zaváhání i v nepříznivém počasí. Ačkoliv je povahově předurčen k tomu být skvělým společníkem, široké uplatnění v tomto ohledu doposud nenašel

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Inteligentní, bystrý a elegantní pes s celkově harmonicky vyváženou stavbou těla. Typickým znakem je kadeřavá srst (kudrnatá či šňůrová).

Důležité proporce:

Délka tlamy odpovídá 90% délky mozkovny.

Délka trupu nepatrně převyšuje kohoutkovou výšku psa.

Výška lokte odpovídá 5/9 kohoutkové výšky psa.

Pozn. k výšce

Proměnlivá v závislosti na konkrétní variantě plemene. Rozpětí od 24 cm u toy pudla po 62 cm u pudla velkého.

Pozn. k hmotnosti Není standardem stanovena.
Srst:

Dva druhy srsti: Kadeřavá a šňůrová.

Specifikace kadeřavé varianty: značně hustá a bohatá srst shodné délky, připomínající vlnu, velmi jemná a zároveň pružná, vytvářející pravidelné kadeře.

Specifikace šňůrové varianty: hustá, bohatá a jemná srst, připomínající vlnu, seskupená do charakteristických šnůr, které dosahují délky min. 20 cm.

Zbarvení:

Jednobarevné zbarvení v těchto odlišných varietách: stříbrná, bílá, hnědá, černá, aprikot (oranžovoplavá), červenoplavá.

Kůže:

Pružná, pigmentovaná na základě zbarvení srsti.

HLAVA

Velikostně adekvátní v poměru k rozměrům celého těla, nepříliš robustní ani přehnaně gracilní, zdařile modelovaná, ušlechtilého vzhledu a jasných linií.

MOZKOVNA

Lebka:

Šířka lebky je menší než polovina délky hlavy. Z horní strany tvarována oválně, při pohledu z profilu tvar nepatrně vypouklý.

Nadočnicové oblouky:

Průměrně výrazné, opatřené bohatým osrstěním.

Čelová rýha:

Mezi očima adekvátní šíře, pozvolna se zužuje směrem k týlnímu hrbolu.

Stop:

Není příliš zřetelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Silná, nepůsobí špičatým dojmem, její délka činí cca 9/10 délky mozkovny. Nosní hřbet rovný, nosní houba otevřená, zbarvení černé či hnědé, v závislosti na barvě srsti (bílá, stříbrná, černá srst - černá nosní houba; hnědá srst - hnědá nosní houba; červenoplavá a oranžovoplavá srst - možné obě varianty).

Pysky:

Dobře navzájem přilehlé, rovnoměrně vyvinuté, střední síly, nejsou převislé. Pigmentace v závislosti na barvě osrstění (černá, bílá, stříbrná srst - černé pysky; hnědá srst - hnědé pysky; červenoplavá a oranžovoplavá srst - tmavohnědé či černé pysky).

Čelisti, zuby:

Zuby silné, nůžkového skusu.

Líce:

Nejsou vystouplé.

Oči:

Mírně šikmo posazené, mandlového tvaru, jiskřivého výrazu. Zbarvení hnědé, tmavohnědé či tmavého jantaru (u hnědých jedinců).

Víčka:

Černá. U oranžovoplavých či červenoplavých jedinců je povoleno taktéž hnědé zbarvení.

Uši:

Poměrně výrazné délky, přilehlé k lícím, plochého tvaru, o něco širší pod nasazením a zaoblené na konci. Nasazené v úrovni linie vedoucí těsně pod vnějším koutkem oka. Osrstěné velice dlouhou srstí, která je bohatě zvlněná.

KRK

Střední délky, robustní a dobře stavěný. Absence laloku, žádoucí je ušlechtilé a elegantní nesení hlavy. Šíje nepatrně klenutá.

TRUP

Dobře proporčně vyvážen. Výška v kohoutku je o něco málo menší než celková délka trupu.

Kohoutek:

Průměrně vyvinutý, ve shodné linii se zádí.

Hřbet:

Pevný a krátký.

Bedra:

Pevná a osvalená.

Záď:

Zaoblená.

Předhrudí:

Vrchol sterna nepatrně vystouplý, relativně vysoko posazený.

Hrudní koš:

Hrudní koš oválného průřezu, sahá do úrovně loktů, přičemž šířka se shoduje s 2/3 hloubky. Žebra klenutá.

Břicho a slabiny:

Adekvátně vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Opatřené silnými kostmi, svalnaté, rovné, rovnoběžné postavené.

Plece:

Svalnaté, v šikmém směru uložené.

Nadloktí:

Délka kosti pažní se shoduje s délkou lopatky.

Přední nadprstí:

Silné, ze strany skoro kolmé.

Tlapy hrudních končetin:

Oválného tvaru, nepříliš rozměrné, značně pevné, vybavené dobře klenutými a těsně přilehlými prsty. Polštářky silné, drápy zbarvené v závislosti na barvě osrstění (černá, stříbrná srst - černé drápy; hnědá, červenohnědá, aprikot srst - hnědé či černé drápy; bílá srst – povolena široká škála odstínů).

PÁNEVNÍ KONČETINY

Silně osvalené, při pohledu zezadu rovnoběžně postavené.

Stehna:

Dosti svalnatá.

Nárt:

Postavené svisle, žádoucí je absence paspárků od narození.

Hlezno:

Dobře zaúhlené.

Tlapy pánevní:

Oválného tvaru, nepříliš rozměrné, značně pevné, vybavené dobře klenutými a těsně přilehlými prsty. Polštářky silné, drápy zbarvené v závislosti na barvě osrstění (černá, stříbrná srst - černé drápy; hnědá, červenohnědá, aprikot srst - hnědé či černé drápy; bílá srst – povolena široká škála odstínů).

CHODY PSA

Pohyb je odlehčený a pružný.

OCAS

Nasazený až ve výši beder, nesený nízko, při pohybu zvednut šikmým směrem. Ponechán přirozeně nebo kupírován o polovinu původní délky či o 2/3, avšak pouze v zemích, kde je to povoleno.

přečteno: 8 116x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...