Alpský jezevčíkovitý brakýř

Brakýř byl vyšlechtěn jako velmi pracovitý pes a tím zůstal dodnes. Nehodí se pouze na pozici domácího mazlíčka, přestože svou rodinu má velmi rád a přilne k ní. Pokud by měl např. v pozdějším věku změnit páníčka, tak by to nesl velmi špatně. 

Co se týká vztahu k dětem, tak je příliš nevyhlédává, protože má někdy rád svůj klid. Ale za předpokladu, že ho děti respektují, tak s nimi nemá problém. K cizím lidem je rezervovaný a rozhodně se s nimi nekamárádí, ale nesmí být agresivní. Překvapivě, přestože je to lovecký pes, tak dokáže žít i s jinými mazlíčky, většinou si jich moc nevšímá.

Myslivci ocení jeho vyrovnanou povahu, je to houževnatý a odolný pes, který se dobře učí. Stejně jako u každého jiného plemene je důležitá socializace a následná výchova i výcvik, ale brakýř vše zvládá velmi dobře. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že brakýř kvůli kratším končetinám nepotřebuje tolik pohybu, ale naopak je to velmi vytrvalý pes, který potřebuje každodenní zaměstnání. Není to mazlíček, který by se hodil do bytu, takže procházka kolem bloku jen na vyvenčení nepřipadá v úvahu.

Na klasické kynologické sporty typu agilty či dog frisbee se kvůli tělesné konstituci nehodí. Ale věnovat se můžete i záchranářskému výcviku, a to právě díky skvělému čichu brakýře.

Alpský jezevčíkovitý brakýř je poměrně nenáročné plemeno a nevyžaduje speciální péči. Srst postačí jednou týdně vykartáčovat a v období línání, dvakrát do roka, bude lepší po kartáči sáhnout každý den, abyste doma neměli plno chlupů. Šamponovat brakýře nemusíte nějak často, to by mu spíše uškodilo, protože to vysušuje kůži, pokud je špinavý, stačí opláchnout vodou.

Pravidelně je potřeba kontrolovat délku drápků a v případě potřeby zastřihnout. Pokud si na to netroufáte, tak můžete navštívit veterinárního lékaře, kde vám drápky zkrátí. V případě, že má pes dostatek pohybu po tvrdém povrchu, tak se pravděpodobně budou obrušovat samovolně, ale vždy je lepší jednou měsíčně projít všechny drápky a hlavně nezapomínejte na pátý dráp na předních packách, ten není ve styku se zemí.

Vzhledem k tomu, že má brakýř povislé uši, tak se v nich může vytvořit zánět a ani si toho nemusíte všimnout, proto doporučujeme jednou za čas zkontrolovat, že je vše v pořádku. Nezanedbávejte ani péči o oční okolí – stačí otřít ospalky. Další kapitolou je péče o chrup, stejně jako lidem, i psům se tvoří zubní kamen, proti kterému byste měli preventivně bojovat, protože může vést až k zánětu dásní. Existují doplňky stravy, které bojují proti usazování plaku a následné tvorbě kamene, ale lepší je vždycky zuby čistit mechanicky.

Přestože je alpský jezevčíkovitý brakýř rakouské národní plemeno, tak ve své historii byl spjat s českými zeměmi. Byl totiž vyšlechtěn v oblasti Alp, Šumavy a Krušnohoří a dříve se mu říkalo alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř a pod tímto názvem byl také v roce 1932 uznán Mezinárodní kynologickou federací. K přejmenování došlo později, a to v roce 1975. 

Alpský jezevčíkovitý brakýř nemá speciální požadavky na výživu. Krmit jej můžete granulemi nebo se rozhodnout barfovat. V obou případech musíte krmení věnovat určitou pozornost, aby váš pes prospíval a byl zdravý. 

Kompletní krmiva, do kterých granule spadají, jsou velmi oblíbená, protože pes v nich má všechno, co potřebuje a nemusíte již nic přidávat. I když mnoho majitelů podává nějaké doplňky stravy, např. lososový olej pro krásnou srst, kelpu pro zdravé zuby nebo kloubní výživu na podporu pohybového aparátu. U granulí je důležité vybrat ty správné. Zohledněte tedy potřeby vašeho psa, je možné, že se budete muset uchýlit ke granulím pro aktivní psy, protože brakýř je velký pracant a klasické granule by mu nemusely stačit. Vybírejte granule pro střední plemena a nezapomeňte také zohlednit věk, cca do jednoho roku krmte štěněcími a pak můžete přejít na dospělácké.

Barfování je krmení přirozenou stravou, tedy syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky. Než se do toho pustíte, tak si musíte nastudovat potřebné informace. Jako zdroj vám může posloužit internet nebo knížky. Jde o to, že musíte svému psovi sestavit vyvážený jídelníček, aby dostal všechno potřebné a neměl něčeho málo, nebo naopak hodně. Maso pro psy seženete v dnešní době již i v klasických chovatelských potřebách. Počítejte s tím, že budete potřebovat místo v mrazáku na připravené krmné dávky. 

Brakýř je poměrně zdravé plemeno a pro uchovnění se vyžaduje pouze test na neuronální ceroidní lipofuscinózu. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, při kterém se v nervových buňkách hromadí odpadní lipidové látky. Dochází ke vzrůstajícímu tlaku lipofuscinu a naslednému narušování a ničení nervových buněk. Vede to ke slepotě, změnám v chování, problémům s motorikou a objevují se záchvaty. Pokud nemoc propukne, tak cca do 1 roku končí smrtí. Pokud jsou rodiče vyšetření a gen nemají, tak se nemusíte bát, že by váš pes onemocněl.

Vzhledem k tomu, že je brakýř velmi aktivní a bývá velmi zatěžován při práci, tak je vhodné pečovat o jeho pohybový aparát. Podávat můžete kloubní výživu, která regeneruje chrupavky a vazy a celkově podporuje klouby. Vhodné je začít již ve štěněčím věku, kdy pes roste. V tomto období ho v žádném případě nepřetěžujte. 

Tento lovecký pes potřebuje být aktivně využíván v lovu a těžko dokážete tuto činnost nahradit jinou kynologickou aktivitou. I když má skvěle vyvinutý čich, a proto může posloužit při pachových pracech i např. u bezpečnostních složek. 

Majiteli tohoto plemene budou převážně myslivci, kteří mu zajistí nejen dostatek pracovní náplně, aby se nenudil, ale uspokojí i potřebu pohybu. Ač na to brakýř nevypadá je poměrně vytrvalý a pohyb potřebuje.

Absolutně se nehodí pro bydlení v bytě, ale ani ve městě. Šťastný bude na venkově, kde to bude blízko do lesa. Dům se zahradou, na které by neměla chybět bouda, je ideální volba. Může pobývat i venku, v tom případě potřebuje místo, které bude chráněné před větrem a deštěm. Jinak i v domě musí mít svůj pelech, kam se může uchýlit a nebude ho nikdo rušit.

Uchovněni mohou být pouze jedinci, kteří mají průkaz původu a splňují podmínky stanovené klubem, v České republice je to Český klub chovatelů alpského brakýře jezevčíkovitého. 

Vzheldem k tomu, že se jedná o lovecké plemeno, tak je požadováno splnění zkoušek. Zúčastnit se musíte klubových honičských zkoušek v I. nebo II. ceně a v limitních disciplínách (nahánění, hledání, hlasitost, vytrvalost a ochota k práci na černou zvěř) dostat minimálně známku 3.

Dále je potřeba absolvovat jednu klubovou nebo speciální výstavu, ze které si můžete odnést nejhůře známku Velmi dobrá. Dále následuje bonitace, kde je pes vybrán za adepta do chovu. Zúčastnit se jí můžete od věku 15 měsíců (koresponduje s chovností). 

Ze zdravotních vyšetření se k uchovnění požaduje neuronální ceroidní lipofuscinóza. Výsledek musí být N/N nebo N/P. Vyšetření musí provést akreditovaná laboratoř. 

Fena i pes mohou být aktivně využiti v chovu od věku 15 měsíců (přesněji od ukončeného 14. měsíce věku). Horní věková hranice je u fen stanovena na 8 let (pak pouze výjimečně za podmínek stanovených klubem). Psi nemají chovnost omezenou. V jednom kalendářním roce může fena odchovat pouze jeden vrh.

Existuje mnoho loveckých plemen a běžní lidé se v nich na první pohled moc nevyznají, takže určitě nečekejte, že budou alpského brakýře poznávat na ulici. Do plemen možné záměny jsme zařadili jezevčíka, a to hlavně kvůli podobnému celkovému vzezření. Dále zmiňujeme bavorského barváře a westfálského jezevčíkovitého brakýře.