logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Tento pes se do bytu vůbec nehodí. Potřebuje výběh na zahradě.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Toto plemeno se hodí pro celoroční pobyt venku, bez problémů může bydlet v kotci.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno není vhodné pro seniory.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes může žít s dětmi za předpokladu, že jej budou respektovat a dopřejí mu prostor, který potřebuje.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes miluje chladné počasí a při nižších teplotách začne ožívat, může celoročně pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Tento pes teplo miluje, v zimě jej najdete poblíž topení a v létě se bude opalovat na sluníčku, dejte ovšem pozor na přehřátí.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má velmi silně vyvinutý lovecký pud, jakmile se v houští něco šustne, tak za tím bude chtít vyrazit.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Toto plemeno je neuvěřitelně energické, až by se mohlo zdát neunavitelné.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Toto plemeno může být dobrým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno líná téměř pořád, srst musíte často vyčesávat.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Tento pes příliš neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Tento pes vyžaduje poměrně dost péče.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tohoto psa nemoci příliš netrápí.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno není v České republice tak populární.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Tento pes patří k zástupcům velkých plemen.

Československý vlčák

Československý vlčák

Československý vlčiak
Další pojmenování:

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 332
Of. zkratka plemene v ČR: CSV
Země původu: Bývalé Československo
Patronát: Slovenská republika
Vznik plemene: 20. století
Původní využití: Cílem bylo vyšlechtění nového plemene pracovního psa pohraniční stráže
Využití dnes: Rodinný pes, Společenský pes, Aktivní pes, Služební pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů československého vlčáka (KCHČSV)

VARIETY PLEMENE ČESKOSLOVENSKÝ VLČÁK

Nejsou uznány žádné samostatné variety plemene.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Dávné příbuzenské vztahy psa s divokými vlky člověka odnepaměti fascinovaly. Ačkoliv se teorie o přesné dataci, místě a konkrétních okolnostech ohledně domestikace psa neustále mění, lidské zaujetí pro tajemství vlčích prapředků psa stále trvá. Knihy jako „Bílý tesák“ od Jacka Londona jsou pro mnoho lidí atraktivní četbou dodnes. Nejeden chovatel koketoval v minulosti s hypotézou, jak by to asi vypadalo, kdyby bylo při šlechtění nového psího plemene využito spojení s vlkem.

Někteří chovatelé nezůstali pouze u teorií. Pokusili se ověřit přímo v praxi, zda spojení psa a vlka přináší nově šlechtěným jedincům kromě lákavého exteriéru též jedinečné vlastnosti. Cílem bylo získat nové plemeno psa, kterému by blízkost s vlkem propůjčila nadprůměrnou vytrvalost, odolnost povětrnostním vlivům a nebojácnost. Výsledkem těchto šlechtitelských snah se stal Saarloosův vlčák a o něco později také Československý vlčák.

V 60. letech 20. století začal být v Československu realizován pozoruhodný pokus o úspěšné spojení psa a vlka. V jeho průběhu měla být empiricky ověřena teze, že tento svazek zajistí psům pozitivní přínos v podobě lepších zdravotních predispozic a posílí jejich požadované pracovní schopnosti. Zároveň měly být v rámci tohoto experimentu detailně zmapovány dosud neprobádané prvky vlčího chování.

Československými kynology tak byl křížen německý ovčák s karpatskou vlčicí. Zároveň došlo ke spojení vlka a feny německého ovčáka. V polovině 70. let byl sice tento experiment ukončen, ale již se na jeho základě zřetelně rýsoval záměr na vytvoření nového samostatného plemene. V roce 1965 se konal kynologický kongres FCI s hojnou mezinárodní účastí v Praze. V této době existovaly čtyři generace potomků psa a vlka, které zde byly prezentovány.

V roce 1966 byl vypracován první standard nového plemene. Registraci plemene se v této době zatím ještě nepodařilo prosadit z důvodu příliš nízkého počtu jeho zástupců. V dalších letech se znovu opakovalo plánované spojení německého ovčáka s vlkem a nové generace potomků vzešlých z tohoto křížení se postupně rozrůstaly. Na konci roku 1981 dal Český svaz chovatelů konečně zelenou ustanovení chovatelského klubu nově vzniklého plemene.

Klub chovatelů československého vlčáka vznikl v březnu roku 1982. Československý vlčák byl rovněž uznán jako národní plemeno. V roce 1989 došlo k jeho schválení ze strany FCI. Až o pět let později, v roce 1994, byl vydán mezinárodně uznaný standard plemene. Všeobecného mezinárodního uznání se plemeno dočkalo téměř na sklonku tisíciletí.

POVAHA

Při setkání s československým vlčákem na procházce v přírodě leckoho v první chvíli napadne, že má před sebou nefalšovaného divokého vlka. Křížení s ním dalo tomuto psovi do vínku vskutku unikátní vzhled, který oslňuje i budí náležitý respekt. Pro spokojené soužití s československým vlčákem je třeba usilovat o plné pochopení jeho povahových rysů, které souvisí s historií a specifickým formováním plemene. Chovatel, kterému se podaří svého psa chápat a adekvátně k němu přistupovat, zpravidla zcela propadne kráse československého vlčáka a zamiluje se do těchto jedinečných psů na celý život.

Československý vlčák zdědil mnohé po německém ovčákovi, ale nezapře v sobě ani odkaz divokého vlka. Je velmi všestranný, doslova nabitý energií, vytrvalý a pohotový ve svém jednání. Nerozhází ho žádná nepřízeň počasí, vždy je připraven k akci. Tento houževnatý pes se silným smyslem pro smečku je nesmírně oddaný svému pánovi a loajální ke své rodině. Silné pouto k jedinému pánovi zproblematizovalo jeho původně zamýšlené široké použití v bezpečnostních složkách. Je nebojácný, k cizím lidem přirozeně nedůvěřivý a ostražitý. Kromě štěkání je pro něj typické vytí a v hojné míře i kňučení.

Zástupce tohoto plemene mají vynikající smysly. Skvělý čich a stopařské schopnosti československého vlčáka jsou přímo pověstné. Lovecké instinkty některých psů mohou představovat hrozbu pro domácí mazlíčky jako jsou kočky a drobní hlodavci, jež může mít tento pes tendenci považovat za vítanou kořist. Co se týče vztahu k dětem, je vhodnější spíše do rodiny s odrostlejšími ratolestmi, se kterými by si měl hrát vždy pod dozorem dospělé osoby. Při svých hrách nejedná se spoluhráči v rukavičkách, stejně jako jiná plemena srovnatelného vzrůstu a temperamentu.

POHYB

Československý vlčák je vhodný pro aktivního člověka, který holduje pobytu v přírodě a bude mít možnost dopřát svému psovi dostatek pohybové aktivity. To v tomto případě znamená nejen každodenní vydatné a svižné procházky, ale ideálně také pravidelnou účast na některém z dlouhé škály psích sportů nebo výcvikových aktivit. Československý vlčák díky své vytrvalosti a odolnosti skvěle obstojí při canicrossu, dogtrekkingu, bikejöringu, skijöringu, obraně nebo pachových pracích.

PÉČE

Československého vlčáka nelze doporučit nezkušenému chovateli, který uvažuje nad pořízením svého zcela prvního psa a toto plemeno mu učarovalo svým zjevem. Tento pes velmi citlivě vnímá hierarchické uspořádání ve své rodině, jeho důvěru si nezíská kdekdo a je nutné k němu přistupovat se stoprocentní důsledností. Jeho pán pro něj musí představovat nejbližšího partnera i respektovanou autoritu v jedné osobě.

Zástupci tohoto plemene jsou sice učenliví, ale nemají bezbřehou touhu se za každou cenu zavděčit, pokud není motivace k požadovanému úkonu dostatečně silná. Bezmyšlenkovitě reagovat ve vteřině na ten samý povel stále dokola bez důvodu zkrátka není styl československého vlčáka. Nudný výcvik bez nápadu dokáže tohoto psa velmi rychle přestat bavit a jeho ochota spolupracovat je v takovém případě mizivá.

Naprosto stěžejní je u československého vlčáka pečlivá socializace již od brzkého štěněčího věku. Kontakty s různými cizími lidmi, zvířaty všemožného druhu a seznámení se s odlišnými typy prostředí v prvních týdnech a měsících života - právě to jsou základní stavební kameny pro vytvoření dobrého a bezproblémového vztahu psa ke svému okolí v dospělém věku v budoucnosti.

Československý vlčák může být chován vzhledem ke své široké toleranci teplotních výkyvů v domě i venku. Vzhledem k jeho potřebě dostatečného prostoru je nejlepší volbou celoroční umístění venku, ovšem při zajištění každodenní možnosti strávit několik hodin se svou rodinou. Každý pes může mít při nedostatečném zaměstnání mysli či těla destruktivní sklony, zvlášť když je ponechán o samotě. Proto je dobré nechat pro něj vybudovat kvalitní kotec či pořídit klec, kde pes bezpečně setrvá ve chvílích nepřítomnosti chovatele.

Péče o srst československého vlčáka není technicky náročná a zvládneme ji lehce i bez pomoci profesionálů z kadeřnického salónu pro psy. Koupání psa je nutné pouze velmi vzácně, protože srst má velkou samočistící schopnost. Péče o ni spočívá v občasném pečlivém vyčesávání. Frekvence vyčesávání v podstatě odpovídá momentální intenzitě línání osrstění psa. Československý vlčák líná do jisté míry kontinuálně, při změně ročního období dochází k masivní výměně srsti, která zaměstná vysavač více než kdy jindy. Tehdy je nezbytné psovi vyčesávat uvolněnou srst denně.

Jednou týdně kontrolujeme psovi zevní ušní zvukovod, zda není nadměrně znečištěn a nejeví známky počínajícího zánětu. Samozřejmostí by měla být péče o psí chrup prostřednictvím klasického čištění zubů kartáčkem a zubní pastou pro psy několikrát týdně nebo přidáním speciálního čistícího přípravku do vody. Dobrou volbou jsou žvýkací pamlsky s čistícím efektem, ale nelze na ně spoléhat zcela. Pravidelně zastřiháváme psovi drápy.

ZAJÍMAVOSTI

Oproti fenám jiných psích plemen hárají feny československého vlčáka zpravidla pouze jednou ročně. Nová štěňata přicházejí na svět většinou v zimním období.

VÝŽIVA

Výběr psího krmiva je veledůležitý krok. Vždyť správně sestavený jídelníček je holou nezbytností pro zdraví našeho psa po celý jeho život. V období vývoje štěněte až do dospělosti je zapotřebí zvýšené opatrnosti při výběru kvalitního krmiva a jeho správném dávkování, které zajistí přiměřený vývoj a růst kosterní a svalové soustavy psa. Dobrý začátek představuje získání podrobných informací o dosavadní stravě štěněte od primárního chovatele. Ten nám může dát mnoho užitečných rad a nasměrovat nás. V prvních dnech po přinesení štěněte domů krmíme pejska shodně jako tomu bylo zvyklé doposud. Jestliže se neztotožňujeme s výběrem krmiva původního chovatele a chceme udělat v jídelníčku svého psa změnu, činíme tak až později a postupně, s ohledem na jeho trávení.

Nejvíce chovatelů se v současné době přiklání k volbě granulovaného krmiva. Jeho využití je snadné, praktické a řada veterinárních lékařů se dušuje o jeho prospěšnosti, jedná-li se o kvalitní granule a ne podivně laciné zboží ze supermarketu. U československého vlčáka se vzhledem k jeho původu přímo naléhavě nabízí možnost krmit syrovým masem, kostmi a zeleninou, tedy zvolit tzv. barfování. To si mezi pejskaři získává stále více stoupenců, především mezi chovateli pracovních plemen. Další alternativou jsou masové konzervy pro psy nebo podomácku vařená strava, jež pochopitelně nemusí sestávat jen z masa. Ke každému psovi je třeba přistupovat individuálně, co jednomu prospívá, druhému svědčit nemusí, nejen po chuťové stránce.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 – 16 let.

Snaha o docílení lepší zdravotní kondice plemene prostřednictvím křížení s vlky byla do jisté míry u československého vlčáka úspěšná. Ve srovnání s jinými plemeny stejné velikostní kategorie se někteří jedinci dožívají vyššího věku a nevykazují inklinaci k řadě geneticky podmíněných zdravotních komplikací jako reprezentanti jiných psích plemen. Přesto se i u československého vlčáka vyskytuje několik chorob častěji než ostatní zdravotní neduhy. Obávaným strašákem všech chovatelů je dysplazie loketního a kyčelního kloubu. Výběrový a zodpovědný chov nepostižených jedinců představuje v současné době aktivně uplatňovaný nástroj pro minimalizaci tohoto onemocnění u budoucích generací.

Další onemocnění, která se u československého vlčáka vyskytují, jsou v dnešní době monitorovatelná díky genetickému testování. Jedná se zejména o degenerativní myelopathii (neléčitelná, geneticky podmíněná choroba míchy) a dwarfismus (nedostatek růstového i jiných hormonů, způsobující buď úmrtí štěněte v raném věku či jeho zakrslý vzrůst a zdravotní problémy v dospělosti). U některých zástupců plemene byl zaznamenán také výskyt exokrinní pankreatické insuficience (provázena trávicími obtížemi rozličného charakteru) a problémy v důsledku psího herpes viru (nebezpečný pro štěňata, existuje očkovací látka).

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pro řádné uchovnění psa je třeba v první řadě získat kladné ohodnocení během bonitace. Ta hraje klíčovou úlohu pro vytvoření solidních podkladů a záznamů o exteriérových i povahových kvalitách jednotlivých zástupců plemene. Bonitace se mohou účastnit psi starší osmnácti měsíců. Majitel psa se musí na příslušný termín bonitace včas přihlásit a mít k dispozici členský průkaz, průkaz o původu psa i jeho očkovací průkaz. Je povinností taktéž zaplatit stanovený poplatek.

Součástí podkladů, jež jsou pro povolení k účasti na bonitaci nezbytné, jsou též výsledky veterinárního vyšetření ohledně dysplazie kyčelního a loketního kloubu, nově i DNA profil. Ten momentálně postačuje k účasti na bonitaci s tím, že je pro uchovnění nutné vyšetření ohledně dysplazie dodat posléze.

V bonitační komisi společně zasedají vedoucí bonitace, posuzovatel pro exteriér a poradce chovu. Pozorně sledují psy po celou dobu bonitace a konečné hodnocení vypracovávají pomocí speciálního přehledného systému kódů. Kromě exteriéru je podrobně posuzována i povaha psa, a to sledováním jeho chování při měření tělesných proporcí psa a prostřednictvím tzv. zkoušky povahy. Ta zahrnuje několik modelových situací, kterým je pes vystaven (přepadení, reakce na skupinu osob, reakce na výstřel).

Mezi vylučující vady patří výrazný nesoulad tělesných proporcí; nezvykle tvarovaná hlava; absence některých zubů vyjma M3 a 2PM1 (moláry a premoláry); nežádoucí skus zubů; zcela atypický tvar či postavení uší, očí, hrudníku, hrudních končetin, ocasu; nevyhovující osrstění; nestandardní zbarvení srsti; příliš spáditá záď; agresivní nebo bázlivé chování.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Saarloosův vlčák

Československý vlčák -

Saarloosův vlčák vznikl stejně jako československý vlčák křížením německého ovčáka s vlkem, a to dokonce už o několik desetiletí dříve. Zatímco českoslovenští šlechtitelé použili při křížení karpatského vlka, Holanďan Leendert Saarloos křížil ovčáky s vlkem evropským. To se odrazilo i v rozdílném povahovém profilu obou nově vzniknuvších plemen, ačkoliv exteriérem jsou si značně podobná. Zástupci těchto plemen svým vzezřením věrně připomínají divokého vlka. Mají dlouhé končetiny a obdélníkový tvar těla. Kohoutkovou výškou se téměř shodují. U Saarloosova vlčáka je běžné i vlčí hnědé zbarvení srsti. Na povaze československého vlčáka se podepsalo samotářství karpatského vlka. Saarlosův vlčák je tolerantnější k ostatním psům, neboť jeho vlčí předkové byli zvyklí na kolektivní život ve smečce. Údajně je možné ho vycvičit snadněji než československého vlčáka, je celkově klidnější.

 

 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Velký pes pevné tělesné konstituce obdélníkového tvaru, jenž vzhledově věrně připomíná vlka.

Důležité proporce:

Poměr délky těla ku kohoutkové výšce činí 10:9, poměr délky mozkovny ku délce čenichové partie činí 1:1,5.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 65 cm    tolerance: +standardem explicitně neomezeno, -0 cm
fenky: 60 cm    tolerance: +standardem explicitně neomezeno, -0 cm
Pozn. k výšce:

Psi by měli měřit minimálně 65 cm, feny 60 cm.

Hmotnost:
psi:26 kg,    povolená odchylka: +standardem explicitně neomezeno, -0 kg
fenky: 20 kg,    povolená odchylka: +standardem explicitně neomezeno, -0 kg
Pozn. k hmotnosti:
Psi by měli vážit minimálně 26 kg, feny 20 kg.
Srst:

Rozdílná v letním a zimním ročním období. Srst je vždy rovná a uzavřená, zimní srst je opatřena výrazně hustou podsadou, která převládá. Krycí srst je taktéž velmi hustá. Dobře osrstěná je i břišní partie těla, vnitřní strany stehen, vnitřek ucha, meziprstní plochy, u psa šourek.

Zbarvení:

Různé odstíny šedé, od žlutavé po stříbrnou. Světlá maska je typickým znakem. Světlejší srst se vyskytuje v oblasti předhrudí a na spodní části krku. Tmavošedé zbarvení s tmavou maskou je tolerováno.

Kůže:

Pružná, přilehlá. Absence pigmentace a vrásek.

HLAVA

Symetrického tvaru, zřetelně osvalená. Ze strany a shora má tvar tupého klínu. Nápadný pohlavní dimorfismus.

MOZKOVNA

lebka:

Z přední strany a z profilu klenuté čelo, týlní hrbol dobře patrný.

Čelová rýha:

Nevyznačená.

Stop:

Průměrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Spíše úzká, suchá, s rovným nosním hřbetem. Nosní houba okrouhlého tvaru a černého zbarvení.

Pysky:

Přilehlé, černě pigmentované. Koutky úst jsou uzavřené.

Čelisti, zuby:

Čelisti silné a pravidelného tvaru, chrup solidně vyvinutý, zejména špičáky. Povolen je nůžkový i klešťový skus. Kompletní chrup o 42 vyváženě vsazených zubech.

Líce:

Nikterak přehnaně nápadné, dobře osvalené, suché.

Oči:

Šikmo posazené, menší velikosti, jantarového zbarvení.

Víčka:

Solidně přilehlá.

Uši:

Trojúhelníkovitého tvaru, nošené ve vztyčené poloze, vzhledem k celkové kohoutkové výšce těla krátké. Vnější koutky očí jsou umístěny ve stejné linii jako boční okraje uší.

KRK

Svalnatý a suchý. Délka krku musí umožňovat bezproblémový dotyk země čenichem při sklonění hlavy psa.

Horní linie:

Jemně spáditá.

Kohoutek:

Dobře patrný, svalnatý. Nenarušuje plynulou horní linii hřbetu.

Hřbet:

Rovný, pevný.

Bedra:

Svalnatá, mírně spáditá, nepříliš široká, krátká.

Záď:

Stejných parametrů jako bedra.

Břicho a slabiny:

Břicho je napjaté a vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné, suché a dobře stavěné. Při postoji s nohama více u sebe se tlapky mírně vytáčejí směrem ven.

Plece:

Svalnatá lopatka je posazena dost vepředu.

Nadloktí:

Bohatě osvalené, přičemž vzájemný úhel mezi ramenní lopatkou a nadloktím je 120 až 130 stupňů.

Lokty:

Zřetelné, těsně přilehlé, dobře pohyblivé. Absence vbočení i vybočení.

Předloktí:

Dlouhé a rovné. Vzájemný úhel mezi předloktím a nadloktím činí asi 150 stupňů.

Tlapy hrudních končetin:

Velké, opatřené klenutými prsty se silnými drápky tmavého zbarvení. Jemně vytočené směrem ven. Polštářky jsou pružné, dobře patrné, tmavě zbarvené.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Rovnoběžné, dobře rostlé a silné.

Stehna:

Svalnatá a dobré délky. Vzájemný úhel pánve a stehna činí 80 stupňů.

Kolena:

Mohutná a pružná.

Paspárky:

Nejsou tolerovány, je třeba je odstranit.

Hlezno:

Opatřené pevným a zároveň pružným kloubem, dobré délky. K zemi skoro kolmé.

Tlapy pánevní:

Podlouhlého tvaru, s nápadnými polštářky, klenutými prsty a tmavými silnými drápy.

CHODY PSA

Pohyb je vyrovnaný, odlehčený, hlava a krk se nacházejí takřka v horizontální linii.

OCAS

Nesený svěšený směrem dolů, nasazen vysoko. V pozorném a vzrušeném stavu je zvednutý směrem vzhůru v šavlovitém oblouku.

přečteno: 6 339x