topovat ověřit
07.08.2019 / 07.01.2025
Ibizský podenco

Ibizský podenco

Podenco Ibicenco
0%
Další pojmenování: IP, ibizský pes, ibizan, ibizský chrt, ibizský podengo
Ibizský podenco

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Sekce 7 - Primitivní lovecká plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 89
Of. zkratka plemene v ČR: IP
Země původu: Španělsko
Patronát Španělsko
Vznik plemene: Původní faraónští psi kolem 3 tis. let př. n. l.
Průměrná délka života: 11 - 13 roků
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Rodinný pes, Domácí mazlíček, Aktivní pes, Lovecký pes, Dostihy, Coursing
Kluby v ČR:

Klub faraónských psů

VARIETY PLEMENE Ibizský podenco

Toto plemeno má 3 variety podle typu srsti. 

Hladkosrstá

Oficiální

Srst není hedvábná, ale lesklá a silná.

Hrubosrstá

Oficiální

Tvrdá a hustá srst, hlavně na hlavě u uších je kratší, naopak na zadní straně stehen a spodní straně ocasu je delší. Velmi se cení bradka.

Dlouhosrstá

Oficiální

Srst je měkčí a dlouhá alespoň 5 cm, hlava je velmi hustě osrstěná.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Domovinou tohoto plemene jsou Balerárské ostrovy patřící Španělsku – Mallorka, Menorka, Ibiza a Formentera. Na ostrovy se tito psi dostali s Féničany, Římany a Kartáginci. Za předka podenca se považují faraonští psi, kteří tu byli 3 tis. př. n. l. Patří k primitivní plemenům, což znamená, že nebyl příliš šlechtěn, ale nese si původní rysy svých předků, jeho vývojová větev není dlouhá. 

Podenco byl velmi ceněný, protože je to výtečný lovec, jeho kořistí byli hlavně králíci a vysoká zvěř, skvěle funguje i ve smečce, ale musí se dát pozor na dva psy – samce, kteří mohou ve smečce mít problémy s dominancí. 

V dnešní době se jedná o málopočetné plemeno, které je rozšířené hlavně ve Španělsku. Nečastěji se můžeme setkat s krátkosrstou varietou, vzácná je ta hrubosrstá. 

POVAHA

Podenco je velmi aktivní pes s veselou povahou, který je oddaný své rodině. Je hravý a hodí se tedy k dětem, ale spíše těm větším, aby jim nechtěně neublížil. Soužití dětí a psů je samozřejmě potřeba mít vždy pod kontrolou. 

Příliš se nedoporučuje k jiným mazlíčkům, jelikož je to lovec a mohl by v nich vidět kořist. Co se týká soužití s jinými psy, tak na to si zvykne, ale vždy je lepší, když se psy vyrůstá od malička. Dva psi mohou být vůči sobě dominantní. Je to celkem dobrý hlídač, na nově příchozí vás upozorní hlasitým štěkotem a díky své velikosti může i nahánět strach. K cizím lidem je obecně rezervovaný. 

Jedná se o velmi inteligentní plemeno, tedy výcvik není tak obtížný, ale je potřeba zvolit spíše učení hrou, žádný drill, to by ho nebavilo. Občas má svou hlavu, takže musíte vědět, jak na něj. Připravte si pamlsky, spoustu trpělivosti a pusťte se do výcviku formou pozitivní motivace. Je to citlivý pes, tedy křik a tresty vám nepomohou, naopak tím psovi ublížíte. Je lepší pro zkušenější kynology. Důležitá ja socializace od prvních dní, co si štěňátko přivezete domů.

POHYB

Jedná se o velmi aktivního psa, který potřebuje dostatek pohybu a vyžití, protože má plno energie a pokud ji nevyčerpáte, pustí se zřejmě do vašeho vybavení domácnosti, když se bude nudit. 

Vzhledem k tomu, že je to výborný, doporučujeme mít ho na neoplocených místech na vodítku. I pokud máte dobře zvládnuté přivolání, může se stát, že ho něco v dálce zaujme. Jistit ho můžete delším vodítkem, tzv. stopovačkou. Počítejte také s tím, že dokáže velmi vysoko vyskočit, tedy překonat nižší plot pro něj problém, tak abyste se pak nepříjemně nedivili. 

Je to skvělý parťák třeba na canicross, tedy běhání se psem, nebo můžete vyzkoušet agility či dostihy, je opravdu rychlý. Jinak s vámi bude rád dělat různé činnosti, můžete se věnovat turistice, jezdit na výlety atd. 

PÉČE

Srst u žádné z variet není náročná na údržbu, občas můžete pročesat zejména u dlouhosrsté variety a v případě potřeby vykoupat s vhodným psím šamponem. 

Každý den kontrolujeme oční okolí a v případě potřeby odstraníme ospalky či jiné nečistoty, jednou za čas mrkněte i do uší, i když u nich vidíte na první pohled, že jsou v pořádku. Zapomínat byste neměli na dentální hygienu a aspoň jednou za 2 dny čistit zuby kartáčkem a psí pastou, zabráníte tak usazování plaku a vzniku zubního kamene. 

Zmínit musíme i drápky, i když větší psi si je obvykle brousí přirozeně při chůzi po tvrdém povrchu. Na doteky na tlapkách zvykejte psa od štěněte, obvykle to nemají moc rádi. Drápy jednou měsíčně zkontrolujte a v případě potřeby zkraťte, pokud si na to netroufáte, můžete zajít k veterináři nebo do salonu. 


ZAJÍMAVOSTI

Podenco patří k prastarým plemenům, řadí se do páté skupiny FCI k primitivním plemenům, což ale vůbec neznamená, že byl byl hloupý. Primitivní psí plemena jsou ta původní, která jsou již několik tisíc let v původní podobě. Nebyla v průběhu věků křížena, naopak si v sobě zachovala jistou „divokost“. 

VÝŽIVA

Podenco se řadí k velkým plemenům, potřebuje proto vhodné krmivo. Správné krmení je důležité, aby byl vás pes zdravý a prospíval po všech stránkách. Můžete psovi dávat kompletní krmivo – granule a konzervy, nebo barfovat a připravovat mu jídelníček sami. 

Krmení granulemi je pro páníčky snadnější, jen nasypete do misky a máte vystaráno. Ale dejte si záležet na výběru granulí, aby byly kvalitní a splnily veškeré nároky na výživu vašeho psa. Vždy si přečtěte složení, ne prvním místě by mělo být maso a rozhodně by tam nemělo být plno obilovin, častým alergenem bývá kukuřice a pšenice. Granule se rozlišují podle velikosti a věku, pro podenca vybíráte podle předpokládané hmotnosti v dospělosti ty pro velká plemena a až do 15–20 měsíců můžete krmit juniorskými granulemi. 

Jestliže chcete mít přehled o tom, co váš pes jí, pak můžete barfovat, ale není to pro každého. Musíte psovi sestavit vyváženou krmnou dávku, tedy nejdříve je potřeba se s barfem seznámit. Následně se jídelníček skládá ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. Připravte se na to, že budete potřebovat dostatek místa v mrazáku, maso se obvykle kupuje ve větším balení a jednotlivé porce se připraví dopředu.

Zdraví

Ibizský podenco je zdravé plemeno, které tolik onemocnění nezatěžují. V průběhu života se mohou objevit problémy s pohybovým aparátem, pak je vhodné podávat kloubní výživu. 

Vyskytnou se mohou některá onemocnění očí, hluchota, alergie a nebo citlivost na léky. Vždy si nechte poradit od chovatele, zda např. rodiče vašeho psa jsou na něco senzitivní a následně samozřejmě upozorněte svého veterinárního lékaře. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno může bydlet v bytě i domku se zahradou. V domě je to pohodlnější, protože ho můžete vypustit na krátké vyvenčení jen na zahradu, ale to mu nebude stačit k uspokojení jeho potřeby pohybu, je to velmi aktivní pes. 

Doma by měl mít pelech na klidném místě, odkud bude mít přehled o domácnosti, stejně vám vždy bude chtít být na blízku. Není to pes, který by měl bydlet venku, v chladnějším počasí ho srst neochrání a navíc by psychicky strádal. 

Od podzimu do jara počítejte s tím, že je potřeba podenca oblékat, jeho srst není dostatečná pro naše podnebí. Ideální jsou funkční oblečky, které ochrání důležité partie a nepřekážejí při pohybu.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

V České republice zaštiťuje chov plemene Klub faraonských psů. Abyste mohli svého podenca uchovnit, musí mít průkaz původu. Dále je potřeba splnit podmínky dané klubem. Jako první je si musíte pořídit jedince, který má předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že nemá vady ze standardu. 

Následně se musíte od věku 15 měsíců zúčastnit bonitace, což je speciální akce pořádaná klubem, kde je pes posouzen podobně jako na výstavě, ale více do detailu. 

Od věku 12 měsíců je nutné absolvovat 2 výstavy vyššího typu (tam, kde se zadává titul CAC), nebo složit dostihovou či coursingovou licenci. 

Povinná zdravotní vyšetření nejsou stanovena, aktivní zapojení v chovu je u psů možné od 18 a u fen od 24 měsíců, horní věková hranice platí pouze pro feny, a to 8. rok věku. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Ibizský podenco není v našich končinách tolik rozšířené plemeno a pravděpodobně ho poznají hlavně opravdoví milovníci psů. Určitě ho můžete potkat na výstavě. Snadno se dá splést s jinými „faraonskými“ psy, uvádíme faraonského psa, sicilského chrta a kanárského podenca. 

Faraónský pes

Faraónský pes

Obě plemena jsou uznaná Mezinárodní kynologickou federací a patří do skupiny 5 FCI ke špicům a primitivním plemenům. Faraon je lehce menší, kohoutková výška psů je 56 až 63,5 cm a fen 53 až 61 cm. Podenco měří v kohoutku psi 66 až 72 cm a feny 60 až 67 cm. Faraon má pouze jeden typ srsti – krátkou v pálené barvě s bílými znaky na ocase, hrudi a tlapkách. Podenco je červenobílý, červený nebo bílý. 

Sicilský chrt

Sicilský chrt

I sicilský chrt je uznán FCI a patří také do 5. skupiny nikoliv k chrtům. Je výrazně menší, psi maří v kohoutku 46 až 50 cm a fenky 44 až 48 cm. Jeho zbarvení je plavé nebo tříslové s bílou. Pochází také ze středomořského ostrova, a to ze Sicílie, podencovou domovinou jsou španělské Baleárské ostrovy. 

Kanárský podenco

Kanárský podenco

Oba podencové pocházejí ze španělských ostrovů, ale už jejich název prozrazuje, že domovinou jednoho jsou Kanárské ostrovy, zatímco druhý je z Baleárských ostrovů. Kanárský podenco je menší, psi měří 55 až 64 cm a fenky 53 až 60 cm. Jejich hladká srst je zbarvena v kombinaci černé a bílé v různých intenzitách barvy. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:
Důležité proporce:

Vzdálenost od špičky tlamy k očím je stejná jako vzdálenost od očí k týlnímu hrbolku. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 69 cm tolerance: +3 cm, -3 cm
fenky: 63,5 cm tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
Pozn. k výšce

Jedinci, kteří jsou blízko povolených hranic výšky mohou být akceptováni, pokud mají jinak dobré proporce a exteriér. 

Pozn. k hmotnosti Hmotnost standard neuvádí.
Srst:

Hladká, hrubá nebo dlouhá. 

Hladká srst: není hedvábná, ale lesklá a silná.

Hrubá srst: tvrdá a hustá, hlavně na hlavě u uších je kratší, naopak na zadní straně stehen a spodní straně ocasu je delší. Velmi se cení bradka. 

Dlouhá srst: měkčí a dlouhá alespoň 5 cm, hlava je velmi hustě osrstěná.

Zbarvení:

Preferuje se červenobílá varianta, nebo červená či bílá. Povolená je také béžová barva, a to v případě, že se jedná o výborné jedince, ale nesmí se vyskytnou u hladkosrsté variety. 

Kůže:

Napjatá, dobře přiléhá k tělu, červenaně pigmentovaná, ale může mít různé barvy podle zbarvení srsti. 

HLAVA

Dlouhá a jemná, celkově vypadá jako komolý kužel, je suchá a v poměru k tělu relativně malá. 

MOZKOVNA

Lebka:

Plochá a dlouhá (dolichocefalická). Týlní kost vystupuje, čelo je ploché a jemné. 

Stop:

Slabě vyjádřený. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba má masovou barvu, nozdry jsou otevřené a nosní hřbet mírně klenutý. Nosní hřbet ano vystupují před spodní čelist. Tlama je dlouhá, jemná a v souladu s barvou srsti masové barvy. 

Pysky:

Masové barvy, jsou ten a těsně přiléhající. 

Čelisti, zuby:

Zuby jsou bílé a pravidelné, postavené v nůžkovém skusu. 

Oči:

Položené šikmo, jsou malé a mají jantarovou barvu, která připomíná karamel. Může být více či méně intenzivně podle barev srsti. Výraz je inteligentní, ale vyjadřuje také strach nedůvěru. Není příliš aristokratický. 

Uši:

Velmi pohyblivé, vztyčené, směřují dopředu nebo v horizontální rovině do stran či vzad. Při zvýšené pozornosti jsou nesené vzhůru. Střed ucha je v rovině očí, tvar ucha je prodloužený kosočtverec, který je useknutý ve třetině delší úhlopříčky. Uši jsou jemné, ne přehnaně velké a uvnitř bez srsti.

KRK

Velmi suchý, a to ve spodní i horní části. Jeho dálka je zhruba 1/4 délky těla. Je mírně klenutý a osvalený. Kůže přiléhá, je hladká a nevytváří lalok. V oblasti přechodu krku do plecí je srst obvykle hustší, a to zejména u hladkosrsté variety. 

TRUP

Celkově symetrický, mírně konvexní, má středně vyrovnané proporce, kompaktní a o něco delší než je kohoutkova výška, ale poměr není výslovně stanoven. 

Kohoutek:

Vysoký, suchý, dobře patrný a dlouhý. 

Hřbet:

Rovný, pružný a dlouhý, osvalení je silné, ale ploché.

Bedra:

Středně široká, pevná, silná a klenutá. 

Záď:

Silně a pevně osvalená, velmi spáditá s viditelnou kostrou. 

Předhrudí:

Špičaté a silně vystupující. 

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký, dlouhý a úzký, ale nedosahuje až k loktům. Žebra jsou plochá. 

Spodní linie:

Břicho je vtažené, ale ne příliš. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Vertikální a symetrické. Zepředu jsou postaveny velmi blízko u sebe. Celkově jsou robustní, svou délkou vyvolávají dojem štíhlého, rychlého, ale silného psa. 

Rameno:

Lopatky jsou strmé a volně pohyblivé. 

Nadloktí:

Dlouhé, rovné a v postoji blízko u sebe. 

Lokty:

Nepřiléhají k trupu, jsou široké, paralelní ke střední rovině těla a nikdy nejsou volné. 

Předloktí:

Směrem k nadprstí se rozšiřuje. 

Přední nadprstí:

Pevné, silné, široké a vertikální. 

Tlapy hrudních končetin:

Téměř zaječí, s dlouhými a dobře k sobě přiléhajícími prsty, Mezi prsty je hustá srst. Drápy jsou silné a obvykle bílé, nebo odpovídají barvě srsti, polštářky jsou tvrdé. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Vertikální s dlouhými plochými a silnými svaly. 

Hlezno:

Dobře zaúhlená, široká, nízko posazená, vertikální a nevybočují dovnitř ani ven. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako u předních končetin. 

CHODY PSA

Žádoucí je zdrženlivý klus, cval je velmi rychlý a hbitý. 

OCAS

Dlouhý ocas je nízko nasazený, u špičky je srst delší a hrubší, poněkud odstává. Pokud se ocas protáhne mezi zadními končetinami, dosahuje až k trnu hrudní kosti. U kořene je mírně tlustší a směrem ke špičce se zužuje. V klidu je přirozeně svěšený, v pohybu je srpovitě stočený. Není žádoucí, aby byl nesený vysoko nebo příliš zatočený nad hřbetem. 

přečteno: 615x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
0%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...