Jakutská lajka

Jakutská lajka je inteligentní plemeno, které si se svým pánem a jeho rodinou vytváří silné pouto. Je empatická a bude se vám snažit vyhovět, ale zase to není pes, který by bezmyšlenkovitě poslouchal. Je energická a schopná samostatně jednat, což vyplývá z jejího původního využití. 

S dětmi vychází velmi dobře a jistě se projeví její ochranitelský pud. Tato lajka nejen že byla používána jako saňový a lovecký pes, ale také hlídala svěřený majetek a zvířata. K cizím lidem je nedůvěřivá a na jejich příchod vás upozorní štěkotem. S ostatními psy vychází dobře a je s nimi schopná dobře pracovat. Vztah s jinými mazlíčky může být poněkud problematický vzhledem k vyvinutému loveckému pudu. Ale zase sloužila i jako pastevecký pes. Když bude např. s kočkou vyrůstat od mala, tak ji bude brát za člena rodiny, ale tu sousedovu prožene, jakmile se ocitne na dosah.

Přestože je lajka učenlivá a inteligentní, výcvik není úplně snadný a měla by se dostat do rukou zkušeného páníčka. Při její výchově i výcviku musíte být důslední a zkrotit její temperament. Rozhodně bude prospěšné navštěvovat cvičák, kde přijdete do styku i s ostatními psy. Hlavně nepodceňte socializaci od raného věku. 

Toto plemeno je doslova plné energie a potřebuje dostatek pohybu i aktivit, aby se nenudilo. Dlouhá procházka každý den by měla být naprostou samozřejmostí, ale pozor na pouštění na volno. Jakmile vaše lajka zahlédně nějakou zvěř, vzbudí se v ní instinkt a vyrazí za ní. Jsou pověstné tím, že dokáží bez problémů zdolat velké vzdálenosti, proto se vám může hodit obojek s GPS lokátorem. Nejlepší je mít plnou kapsu pamlsků a skvěle zvládnuté přivolání, ale i tak jsou pudy někdy silnější. Pokud si na to netroufáte, tak nesmíte lajku na neoplocených místech pouštět a nebo musíte mít oči na stopkách a v případě, že se objeví srnka, být rychlejší než pes.

Lajka je skvělý společník na výlety do přírody a různé túry, po boku svého pána je nejšťastnější. Společně se můžete věnovat i mnoha specifickým kynologickým aktivitám, které mají základ v mushingu. Nepotřebujete smečku, abyste mohli psa zapřáhnout. Přímo se nabízí canicross (běh se psem), pak také dogtrekking, což je terénní vytrvalostní závod na větší vzdálenost (např. 100 km). Zmínit musíme i skijöring, tedy když vyrazíte s lajkou na běžky.

Vzhledem k huňaté srsti je nutné lajku pravidelně alespoň třikrát týdně kartáčovat. V období línání budete muset vyčesávat každý den. Jinak má její srst poměrně samočisticí schopnost. Časté šamponování se nedoporučuje, narušuje se zbytečně přirozená struktura srsti. Koupejte tedy pouze v případě, že se váš pes opravdu zašpiní. 

Každý den odstraňujte ospalky z očního okolí, aby se od nich nebarvila bílá srst kolem očí. Jednou za čas zkontrolujte uši, zda je tam všechno v pořádku. Vetší plemena netrpí na tvorbu zubního kamene v takové míře jako malí psi. I tak můžete preventivně podávat mořskou řasu kelpu, která pozitivně působí na prostředí v dutině ústní. Od štěněte učte lajku, že jí mužete sahat do tlamy a prohlížet zuby, aby věděla, že je to normální.

Zkracování drápů pravděpodobně nebude potřeba, jelikož lajka je velice aktivní a zřejmě si je přirozeně obrousí o tvrdý povrch venku. Jenom hlídejte pátý dráp na předních packách, ten není ve styku se zemí a mohl by zarůstat. Svého psa zvykejte na manipulaci s tlapkami, pro většinu z nich je to choulostivá část těla.

Jakutská lajka je málopočetné plemeno a k jejímu vzkříšení došlo až koncem minulého století. Jedná se o velice houževnatého psa, který dokáže odolat arktickému počasí. O její přizpůsobivosti svědčí jeji chování. V zimě si vyhrabe jámu a ukryje se pod sníh, kde spí stočená do klubíčka a čumák má zakrytý ocasem. V létě si také vytvoří jámu, ve které se chladí, nebo si lehne do vody, aby unikla hmyzu.

Lajka je houževnaté a na svou velikost dlouhověké plemeno. Aby byla zdravá a prospívala, je nutné zajistit jí kvalitní stravu. V dnešní době můžete krmit granulemi a nebo přirozenou stravou. Záleží jen na vás, co vám bude více vyhovovat.

Krmení granulemi je pro páníčky v podstatě bez starostí, jelikož se jedná o kompletní krmivo a váš pes v něm má všechno, co potřebuje. Pozornost byste měli věnovat výběru granulí, musí být vhodné pro velká plemena psů a pak je nutné zohlednit věk. Zhruba do 18 měsíců můžete krmit juniorskými granulemi a pak je vhodné přejít na dospělácké. 

Barfování je náročnější z hlediska přípravy a znalostí. Sami totiž psovi připravujete krmné dávky a ty musí být vždy v určitém časovém horizontu vyvážené. Podáváte syrové maso, kosti, přílohy a doplňky ve správném poměru. Než se do barfování pustíte, nastudujte si potřebné informace. U psa velikosti lajky počítejte s tím, že budete muset uvolnit dostatek místa v mrazáku, kam budete ukládat připravené porce, maso se totiž většinou kupuje ve větším množství a vše se dopředu připraví a zamrazí.

Jakutská lajka je zdravé a odolné plemeno, o což se postarala přirozená selekce chovu, protože tvrdé podmínky Sibiře zvládali pouze silní jedinci. Stejně jako u jiných velkých plemen, i u lajky se mohou objevit problémy s pohybovým aparátem, a to konkrétně dysplazie kyčelního kloubu. Je vhodné podávat jako doplněk stravy kloubní výživu, která zajistí regeneraci chrupavek a vazů.

Dále se může objevit hluchota, která je u psů spojována s bílou barvou srsti. Existuje BAER test, kterým se dá potenciální hluchota testovat, a to již ve věku 7–8 týdnů štěněte. Takže když štěně odchází od chovatele, můžete již vědět, jak na tom je. 

Lajka se příliš nehodí do bytu ani města, ideální je pro ni dům se zahradou někde na vesnici, kde to máte blízko do přírody. Vzhledem k husté srsti může bydlet celoročně venku. Ovšem nemá příliš ráda samotu a potřebuje být v kontaktu se svou rodinou, a proto pro ni není celodenní pobyt v kotci právě vhodný. 

Jakutská lajka potřebuje nejen dostatek pohybu, ale také vyžití ve formě společných aktivit, aby se nenudila. Pak vám může hrabat na zahradě, nebo ničit vybavení.

Toto plemeno musí mít důsledného pána a nehodí se pro začínající kynology. Dobře se učí, ale musíte vědět jak na ni a přes fyzické tresty rozhodně cesta nevede. Při výcviku budete potřebovat dostatek trpělivosti a pamlsků. Nejedná se o psa, se kterým budete skládat zkoušky z obedience, přece jenom má určité rysy primitivních plemen a zachovává si špetku divokosti, ale právě proto bývá obdivována.

Jakutská lajka patří k málopočetným plemenům a ani v České republice není příliš rozšířena. Její chov zaštiťuje Klub karelských medvědích psů a lajek. Pokud plánujete pořízení štěněte, doporučujeme chovatele kontaktovat s předstihem. 

Prvním předpokladem k uchovnění je vlastnictví psa s průkazem původu FCI. Pak musíte splnit podmínky stanovené klubem. Je nutná účast na bonitaci, což je speciální chovatelská akce podobná výstavě, na které je jedinec posouzen a ohodnocen, odchází s hodnocením chovný nebo nechovný.

Bonitace je možné se zúčastnit od 15 měsíců věku. Dále je potřeba absolvovat výstavu pořádanou klubem od věku 12 měsíců, z kruhu si můžete odnést nejhůře známku Velmi dobrá. Vzhledem k tomu, že lajka je lovecké plemeno, tak je povinné složení zkoušky LUP (kromě zkoušek vloh). 

Žádná zdravotní vyšetření nejsou vyžadována. Psi i feny mohou být po uchovnění aktivně využiti v chovu od věku 18 měsíců. U psů není horní věková hranice stanovena, u fen je to 8. rok věku. Fena může odchovat maximálně 3 vrhy za 24 měsíců. 

Jakutská lajka je neznámé a málopočetné plemeno. V České republice ji pozná pouze hrstka lidí, takže jako její majitel budete spíše šířit osvětu. Zaměnit se dá např. s karelským medvědím psem nebo východosibiřskou lajkou, které sdružuje stejný chovatelský klub. Exteriérově přichází také v úvahu grónský pes.