topovat ověřit
Labradorský retrívr

Labradorský retrívr

Labrador Retriever
100%
Další pojmenování: labrador, labík, LR
Labradorský retrívr

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina VIII. - Slídiči, přinášeči a psi vodní
Sekce 1 - Retrívři
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 122
Of. zkratka plemene v ČR: LR
Země původu: Velká Británie
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 10 - 14 roků
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Pracovní pes, Lovecký pes, Vyhledávání drog, Služební pes, Aktivní pes, Rodinný pes
Kluby v ČR:

Retriever klub CZ (RK CZ)

VARIETY PLEMENE Labradorský retrívr

U tohoto plemene se nevyskytují samostatné variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Poblíž kanadského Newfoundlandu údajně pomáhali místním námořníkům již v průběhu 17. století při přenosu předmětů mezi loděmi a pobřežím černě zbarvení psi velkých rozměrů. Byli to předchůdci nejen dnešního novofundlandského psa, ale i řady dalších plemen. Mohlo se jednat rovněž o prapředky labradorského retrívra, i když podle dalších teorií pochází spíše z oblasti Grónska. Na konci 19. století přiváželi obchodníci a rybáři z Newfoundlandu tresky až do Velké Británie. Právě s nimi se sem dostali i výjimeční psi, kteří se ve své původní vlasti osvědčili při práci ve vodě - rybářům pomáhali během rybolovu chytáním splávků naplněných sítí a jejich dopravením ke břehu.

Na území Velké Británie bylo prodáno kromě ryb od newfoundlandských rybářů i několik psů. Podle dodnes dochovaného písemného záznamu zakoupil hrabě z Malmesbury v roce 1870 psy nazývané už v té době stejně jako dnes labrador. Tito psi se brzo osvědčili během lovu. V 19. století došlo ke stěžejnímu vývoji v oblasti technických prostředků při lovu používaných. Začaly být používány nové střelné zbraně, které byly rychlejší, výkonnější a přesnější než doposud. Tato skutečnost měla přímý vliv na práci loveckého psa, u kterého byl kladen stále větší důraz především na jeho perfektní schopnost dohledat a přinést úlovek. Schopnosti skvělého přinašeče byly u labradora prostřednictvím křížením s pointrem navíc obohaceny o výtečné čichové vlastnosti. Stal se zcela ideálním pomocníkem při lovu.

V roce 1903 se labradorský retrívr dočkal oficiálního uznání ze strany anglického Kennel Clubu. O třináct let později byl založen první chovatelský klub labradorů. Organizace Yellow Labrador Club vznikla v roce 1924. Tento klub se specializuje na podporu chovu žlutě zbarvených labradorských retrívrů a sdružuje jejich chovatele.

POVAHA

Labradorský retrívr se záhy stal jedním z celosvětově nejpopulárnějších psích plemen. Předurčila ho k tomu jeho všestrannost a skvělá povaha, která z něj dělá oblíbeného rodinného psa. Labradorský retrívr je velmi inteligentní, učenlivý a má obrovskou trpělivost, kterou prokazuje jak ve vztahu k dětem, tak při pracovní činnosti různého charakteru, včetně canisterapie a úlohy asistenčního či vodícího psa. Tento přátelský pes je laskavým a věrným společníkem, který doslova rozdává radost na potkání. Neúnavné mávání mohutným ocasem bez ohledu na to, co se právě nachází v jeho bezprostředním okolí, je pro labradora přímo pověstné. Pravý labradorský retrívr není nikdy konfliktní ve vztahu k cizím lidem ani zvířatům, přesto dokáže prokázat i jistou dávku ostražitosti při obraně svého domova. Nesnáší samotu a nicnedělání, obojí u něj může v nadměrném množství vyvolat až frustraci a destruktivní počínaní v příbytku svého chovatele.

POHYB

Labradorský retrívr v sobě spojuje dlouhou škálu fyzických kvalit, které z něj ve spojení s jeho bezproblémovou povahou činí vyhledávaného pracovního psa nejen v oblasti již zmiňované canisterapie a asistence hendikepovaným jedincům. Labrador se již od počátku své existence brilantně osvědčil jako bezkonkurenční přinašeč, schopný pracovat efektivně v každém terénu včetně vodních ploch. Vzhledem k výbornému čichu se labradorský retrívr používal za války při hledání min. Také v současnosti uplatňuje svoje vynikající čichové vlastnosti v roli služebního psa, kdy je krom jiného používán při vyhledávání narkotik.

Je-li chován v domácnosti, vyžaduje labradorský retrívr každodenní dlouhé procházky, které ovšem mohou probíhat v poněkud klidnějším tempu než jaké si nárokují jiná, svižnější plemena typu ohařů. S pouhým vyvenčením na vymočení se ale tento pes rozhodně nespokojí. Hodí se pro něj aktivity typu dogtrekkingu či agility. Je to typický přinašeč, aportování je jeho vášní a snad nikdy ho nezačne nudit. Tento pes by si nejraději z každé procházky odnesl trofej v podobě největšího klacku v okolí. Drtivá většina labradorů miluje koupání a bez váhání je schopna se s oblibou vrhnout do vody za jakéhokoliv počasí.

Ačkoliv je labradorský retrívr nanejvýš vhodný do rodiny s dětmi, neměl by být ponecháván pouze v jejich péči a při kontaktu s malými dětmi by měl být pod dozorem dospělého. To se týká hlavně mladých jedinců labradorského retrívra, kteří se mohou chovat v dobrém rozmaru občas velmi bujaře a rozjařeně. Vzhledem k velikosti plemene mohou být i dobře míněné projevy lásky někdy dosti těžkopádné a pro malé dítě potencionálně nebezpečné. S tímto rizikem je důvěrně obeznámen každý chovatel labradora, který denně zažívá jeho živelné vítání.

PÉČE

Zástupci tohoto plemene vykazují velkou ochotu k učení a snaží se zavděčit chovateli, a tak je jejich výcvik zpravidla bezproblémový. Přesto potřebují zejména nejaktivnější mladí samci labradora důsledného chovatele s dostatečnou autoritou. Především v období puberty mohou soupeřit o sexuální dominanci a projevovat jistou nesoustředěnost až neposlušnost. Labradorský retrívr vyžaduje nejen velký prostor pro uplatnění svého všestranného potenciálu, ale také těsné semknutí se svým chovatelem. Vzhledem ke špatné snášenlivosti samoty není rozhodně vhodný pro chovatele, jenž je příliš pracovně vytížen a doma se psem tráví minimum času.

Srst labradorského retrívra nevyžaduje speciální péči. Kartáčování minimálně jednou týdně je dostačující. Pokud je chován v bytě, líná labrador v podstatě kontinuálně. To znamená neustálý, i když postupný příliv pevných chlupů, které se překvapivě pevně zachytávají na některých druzích povrchů, zejména těch látkových. I když všeobecně není chov labradora v bytě nijak zatracován, pokud se chovatel psovi dostatečně věnuje, tento typický rys jeho srsti může být pro některé osoby přehnaně háklivé na interiér svého příbytku závažným důvodem při přehodnocení úvah ohledně chovu labradorského retrívra.

ZAJÍMAVOSTI

V médiích jsou často prezentovány případy, kdy labradorský retrívr význačně prokázal věrnost, pohotovost a maximální nasazení pro dobro svého pána. V Japonsku se před třemi lety proslavil labradorský retrívr Junior, který po autonehodě v mrazivém počasí zahříval svým tělem po mnoho hodin malou holčičku zaklíněnou v havarovaném vozidle, takže vyvázla bez závažnějších omrzlin.

V roce 2013 vzbudil rozruch případ nevidomého muže, jenž z důvodu nevolnosti upadl do kolejiště metra v New Yorku. Jeho vodící pes, černý labrador Orlando, který pána ve chvíli incidentu doprovázel, se ho snažil neohroženě odtáhnout do bezpečí a probrat. Oba vyvázli bez vážnějších následků a následně byla vybrána značná částka na důstojné dožití tohoto srdnatého psa, neboť v době události byl ve věku 11-ti let, což pro vodícího psa znamená ukončení kariéry, přičemž jeho pán neměl dost prostředků na Orlandovu další obživu.

Pro podobné heroické činy jsou labradorští retrívři koneckonců oceňováni i u nás. Letos v březnu získal ocenění Statečné srdce labrador Endy, který bez zaváhání s plným nasazením bránil svého zraněného pána před agresivním divočákem. Divoké prase nejprve nečekaně napadlo a zranilo muže na nohou, pes se na něj proto vrhl a podařilo se mu od svého pána odlákat pozornost rozlíceného agresora.

VÝŽIVA

Jídelníček labradorského retrívra by měl být sestaven s ohledem na jeho mohutnou tělesnou konstituci. Ve štěněčím věku je nutné věnovat vysokou pozornost vytvoření optimální krmné dávky, která musí v prvních šesti měsících života psa pokrýt vysoce zvýšenou potřebu energeticky hodnotné stravy, zároveň však nesmí obsahovat některé minerální látky a vitamíny v přílišném množství, neboť to by mohlo v konečném důsledku znamenat nevratné poškození vyvíjejícího se kosterního aparátu psa. Nejjednodušší cestu k optimální stravě představuje krmení superprémiovými granulemi, typově odstupňovanými podle věku a velikosti psa. Příprava domácí stravy je velmi náročná a je značně obtížné zcela přesně odhadnout plnohodnotnou a vyváženou krmnou dávku. Některé firmy navíc nabízejí kvalitní krmení vytvořené přímo na míru plemene labradorského retrívra.

Zdraví

Vzhledem k robustní stavbě těla se u labradorského retrívra relativně často objevují kloubní potíže, a to nejčastěji v podobě dysplazie kyčelního kloubu, která je podmíněna dědičně, ale některé vnější okolnosti včetně nežádoucího pohybu a obezity mohou rovněž podpořit její vznik. Mezi další zaznamenaná onemocnění u tohoto plemene patří osteochondróza (poškození kloubních chrupavek), artritida, epilepsie, kožní problémy, oční onemocnění, hluchota, torze žaludku, alergická onemocnění. V pokročilém věku se u labradorského retrívra ve zvýšené míře objevuje paralýza hrtanu, která se projevuje ztíženým dýcháním a zastřeným štěkotem.

Již zmiňovaná obezita je velkým problémem tohoto výjimečného plemene. Labradorští retrívři patří mezi psy s ohromnou chutí k jídlu a pokud nejsou patřičně usměrňováni a vedeni, rychle přibývají na váze. To s sebou nese spoustu zdravotních problémů, které by se jinak většinou vůbec nerozvinuly. Proto je třeba dbát při výživě labradora zvýšené péče a důsledně dodržovat adekvátní krmné dávky kvalitního krmiva.

Většina labradorů do puntíku splňuje všechna kladná hodnocení, jejichž prostřednictvím je toto plemeno hojně opěvováno. Přesto se mohou ojediněle objevit jedinci vybočující negativně v podobě závažných povahových vad. Jedná se v první řadě o agresivní chování a nadměrnou bojácnost. Z chovu jsou psi s těmito rysy vyřazeni, avšak v souvislosti s velkou popularitou plemene a hojným počtem psů bez průkazu původu se nedaří tyto vysoce nežádoucí vady eliminovat zcela. Při výběru štěněte labradora je proto na místě nejvyšší obezřetnost.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

K tomu, aby byl labradorský retrívr úspěšně zařazen do chovu, je zapotřebí splnění řady podmínek závazně stanovených chovatelským klubem. Kromě odpovídajícího exteriéru a povahové vyrovnanosti je chovatel psa povinen prokázat účast psa na alespoň dvou výstavách s výsledkem velmi dobře, přičemž jedna z absolvovaných výstav musí být vyššího typu. Samozřejmostí je účast na zkouškách, kde jsou ověřovány vrozené vlohy retrívrů a na zkoušce lovecké, zaměřené na aport. Nutností je doložit výsledky vyšetření na DKK a DLK, doporučena je i řada genetických testů minimálně u jednoho z budoucích rodičů.

 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Zlatý retrívr

Zlatý retrívr

Zlatý retrívr je stejně notoricky známý a masivně oblíbený jako labrador, přesto (nebo právě proto) si tato dvě plemena někteří lidé pletou. Povahově jsou si psi těchto plemen velmi podobní, zlatý retrívr se vyznačuje stejnými klady jako labrador. Liší se však typem srsti, neboť zlatého retrívra zdobí bohaté a delší osrstění s hustou podsadou. Navíc u něj, jak ostatně již název napovídá, není přípustná jiná barva než zlatá či krémová.

Chesapeake Bay Retrívr

Chesapeake Bay Retrívr

Tento ve světě méně známý příbuzný labradorského retrívra se od svého proslulejšího kolegy liší nejen místem svého vzniku. Dnešní podoba Chesapeake Bay retrívra byla sice vytvořena v USA, ale jeho původ sahá i do Velké Británie. Mezi předky tohoto retrívra patří irský vodní španěl a Curly Coated retrívr, exteriérově se proto Chesapeake Bay retrívr liší typem srsti a zbarvením očí, které jsou žluté. Tento pes má většinu charakterových rysů shodných s ostatními retrívry, je mu vlastní srdečnost k dětem i cizím lidem, celkově je ale povahově ostřejší, přesto snadno ovladatelný.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Labradorský retrívr je vysoce aktivní pes, jenž se vyznačuje statnou, řádně stavěnou postavou s krátkými, širokými a silnými bedry. Mozkovna je značně široká, stejně jako hluboký hrudník. Žebra jsou dobře klenutá.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 56,5 cm tolerance: +0,5 cm, -0,5 cm
fenky: 55 cm tolerance: +1 cm, -1 cm
Hmotnost:
psi: 29,5 kg tolerance: +4,5 kg, -4,5 kg
fenky: 29,5 kg tolerance: +4,5 kg, -4,5 kg
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem závazně určena.
Srst:

Krátká, na pohmat spíše tvrdší, s podsadou rezistentní vůči vodě.

Zbarvení:

Přípustné je žluté (odstín od jemně krémové po tzv. liščí červeň), černé či játrové zbarvení, vždy jednobarevné. Povolena je drobná bílá skvrna v oblasti hrudníku.

HLAVA

MOZKOVNA

Široká, jasně tvarovaná.

Lebka:

Netvoří s čenichem přímou linii.

Stop:

Zřetelně vyjádřený. Nos široký, nozdry výrazné na pohled.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Široká, nesmí být špičatá.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti dosahují střední délky. Zuby taktéž silné, skus pravidelný nůžkový.

Líce:

Nejsou masité.

Oči:

Barvy oříškové či hnědé, střední velikosti, pohled prozrazuje inteligenci, energii i vlídnost.

Uši:

Nasazené spíše vzadu, přilehlé, nesmí být přehnaně velké a těžké.

KRK

Mohutný a silný.

TRUP

Horní linie:

Rovná.

Hřbet:

Rovný.

Bedra:

Široká a statná.

Hrudní koš:

Hrudník značné šíře a hloubky. Žebra dobře klenutá, sudovitého tvaru.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné směrem od loktů k zemi, a to při pohledu ze všech stran. Kosti jsou silné.

Plece:

Dlouhé, šikmo stavěné.

Předloktí:

Tvořené silnými, rovnými kostmi.

Tlapy hrudních končetin:

Kulatého tvaru, uzavřené, s klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Dobře vyvinuté.

Kolena:

Pohyblivá.

Hlezno:

Nízké.

Tlapy pánevní:

Okrouhlého tvaru, uzavřené, s klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky.

CHODY PSA

Pohyb všech končetin je volný, přímý a rovnoběžný.

OCAS

Střední délky, u kořene značně mohutný, postupně se zužující směrem ke špici. Pokrytý krátkou a hustou srstí. Podobnost s ocasem vydry. Nesmí být stočený přes hřbet.

přečteno: 10 963x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...