logo
ALT_DETAIL_POROVNANI
Pes vhodný ...
pro začátečníky
do bytu
pro pobyt venku
pro alergiky
pro seniory
k dětem
k jiným psům
ke kočkám
na psí sporty
na dlouhé tratě
Přizpůsobivost
snáší samotu
chladné počasí
teplé počasí
citlivost
Vycvičitelnost
učenlivost
inteligence
žvýkací pud
lovecký pud
štěkání a vytí
energie
hravost
hlídač
potřeba cvičit
Zdraví a péče
línání
slintání
snadná péče
zdraví
sklon k obezitě
Ostatní
popularita
velikost
Zlatý retrívr

Zlatý retrívr

Golden Retriever
Další pojmenování: žlutý retrívr, zlaťák, blonďák, GR

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina VIII. - Slídiči, přinášeči a psi vodní
Sekce 1 - Retrívři
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 111
Of. zkratka plemene v ČR: GR
Země původu: Velká Británie
Vznik plemene: 19. století
Původní využití: Lovecký pes (aportování zvěře)
Využití dnes: Rodinný pes, Aktivní pes, Vyhledávání drog, Lovecký pes, Pracovní pes, Coursing, Agility, Frisbee, Flyball, Dogdancing, Obedience, poslušnost psa
Kluby v ČR:

Retriever klub (RK CZ)

Klub chovatelů loveckých slídičů (KCHLS)

VARIETY PLEMENE ZLATÝ RETRÍVR

U tohoto plemene se nevyskytují samostatné variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Ohledně přesného původu tohoto pozoruhodného plemene existuje několik teorií, které se v detailech odlišují. Jistým faktem je, že o vyšlechtění zlatého retrívra se v 2. polovině 19. století zasloužil lord Tweedmouth. Přesný souběh okolností a postup během samotného šlechtění je pak už spíše oblastí větších či menších dohadů a polemik.

V roce 1858, tehdy ještě pod jménem Dudley Marjoribanks, zakoupil lord Tweedmouth údajně několik psů dovezených z Ruska, kteří ho předtím silně zaujali během představení v pojízdném cirkuse. Na jeho panství ve Skotsku později tito psi působili jako stopaři a přinašeči. Jednalo se pravděpodobně o kavkazské pastevecké psy či jistý typ ruských slídičů. Tito psi byli posléze kříženi se svatohubertským psem, který vynikal pískovou barvou.

Podle další teorie stál u zrodu zlatého retrívra nepochybně pes, kterého lord Tweedmouth zakoupil v roce 1865. Ten sice pocházel od rodičů černé barvy, kteří jsou řazeni k dnešním flat coated retrívrům, ale sám byl zbarven žlutě. Lord Tweedmouth tohoto psa zřejmě křížil s fenou dnes již neexistujícího plemene jménem tweed water španěl (jinak také nazývaného anglický retrívr). Z tohoto spojení vzešlo hned několik zlatě zbarvených fen, které jsou považovány za přímé předky současného zlatého retrívra.

Na vznik zlatého retrívra měla patrně vliv i další plemena, jejichž přesnou totožnost a podíl dnes již bohužel neznáme. Kromě zmiňovaného flat coated retrívra a ruského slídiče se spekuluje taktéž o přispění bladhaunda či neznámého druhu setra. V roce 1908 byl zlatý retrívr poprvé představen ve výstavních kruzích a okamžitě sklidil ohromný úspěch. O pět let později bylo plemeno oficiálně uznáno anglickým Kennel Clubem.

POVAHA

Překrásně zbarvený pes vyrovnané postavy si brzy získal srdce mnohých obdivovatelů a jeho popularita má i nadále celosvětově vzrůstající tendenci. Není to pouze celkově vysoce příjemný vzhled a půvab, co činí zlatého retrívra natolik atraktivním. Rovněž povaha zástupců tohoto plemene je mixem toho nejlepšího, co lze od skvělého psa očekávat. Vysoká inteligence, vyrovnanost, spolehlivost, snadná ovladatelnost, ochota učit se, trpělivost, zdravá ostražitost, dobrá snášenlivost s ostatními zvířaty – to vše činí ze zlatého retrívra výborného společníka.

Toto plemeno má navíc ještě jedno želízko v ohni. V roli dokonalého rodinného psa této velikostní kategorie může zlatému retrívrovi pes jiného plemene směle konkurovat jen stěží. Zlatý retrívr má k dětem vřelý vztah a dokáže v kontaktu s nimi být nadmíru citlivý a opatrný. Ze svého původního pracovního využití, kdy měl za úkol přinášení vodního ptactva, si tento pes zachoval dovednost jemného stisku, takže je schopen vyvarovat se ve vztahu k dětem od psů tolik obávaného nechtěného kousání a chňapání, kterého se některá plemena nejsou schopna vyvarovat ani během nevinné hry.

POHYB

Zlatý retrívr, původně vyšlechtěný k tvrdé práci za jakéhokoliv počasí na zemi i ve vodě, si dodnes uchoval významné postavení v oblasti pracovního využití. Mimo doprovodu lovců najdeme dnes zlatého retrívra také v bezpečnostních složkách, kde dokáže zúročit svůj nadprůměrný čich při hledání drog. Avšak pracovní oblastí, ve které se proslavil zdaleka nejvíce, je sféra zdravotnická. Svou vrozenou ochotu pomáhat lidem uplatňuje zlatý retrívr coby pes asistenční či canisterapeutický. V této sféře je plně využit obrovský potenciál tohoto psa.

Většina zlatých retrívrů je dnes chována v úloze společenských psů. Pokud je zlatý retrívr chován ryze jako společník, musí mu být nabídnuta adekvátní alternativa náhradou za chybějící pracovní náplň. Při nadměrné nečinnosti trpí tento pes jak mentálně, tak fyzicky. Přes poněkud uhlazený a křehký vzhled, který mu navzdory velké velikosti dodávají barva a druh jeho srsti, se nejedná o žádného polštářového psa, i když ve chvílích odpočinku pohodlí ocení. Naopak je velmi otužilý a vyžaduje dostatek pohybu za každých okolností.

Chovatel zlatého retrívra by měl mít kladný vztah k venkovním fyzickým aktivitám a k vodě. Dobrým předpokladem pro kvalitní vzájemné soužití se zástupcem tohoto plemene je obliba dlouhého pobytu venku zcela navzdory momentálnímu ročnímu období. Zlatý retrívr potřebuje zejména dostatečnou mentální aktivitu, takže je pro něj ideální, pokud si jeho pán dokáže udělat dostatek času na některou ze psích sportovních aktivit, při kterých se pes soustředí na vykonání zadaného úkolu a nejde tedy jen o jeho bezmyšlenkové pobíhání venku.

Mezi aktivity vhodné pro toto plemeno patří agility, lovecký výcvik, dogdancing, dogtrekking, skijöring či obedience. Dlužno dodat, že zlatý retrívr vyžaduje s nadšením sobě vlastním nekonečné aportování. To je činnost, která zřejmě nikdy žádného retrívra neomrzí. Pokud je aportování navíc spojeno s pobytem ve vodě, ocitá se vodomilný zlatý retrívr na skutečném vrcholu blaha.

PÉČE

Zlatý retrívr patří k nejlépe cvičitelným psům vůbec. Jeho ochota a nadšení učit se jsou přímo pověstné. Výcvik probíhá vzhledem k povahovým rysům plemene většinou hladce a zcela bez problémů, často podstatně rychleji než u ostatních plemen. Při zachování stěžejních pravidel ho zvládne i začátečník bez výrazných předchozích zkušeností se psy.

Zlatý retrívr není háklivý na venkovní chlad, vyžaduje ale velmi úzký kontakt se svou rodinou. Na základě tohoto kritéria by mělo být zvoleno místo jeho spánku a odpočinku. Kotec mimo dům bez možnosti stálého kontaktu s lidskou smečkou je naprosto nevhodnou alternativou.

Srst zlatého retrívra vyžaduje alespoň dvakrát týdně pečlivě vykartáčovat, abychom v dostatečné míře odstranili odumřelé chlupy a zamezili tvorbě jakýchkoliv zámotků v srsti. V období, kdy srst líná, je vhodné ji kartáčovat dokonce až dvakrát denně. Silné línání srsti probíhá dvakrát ročně, psi chovaní v interiéru však mohou relativně výrazně línat kontinuálně po celý rok. Speciální péči věnujeme dlouhým praporcům srsti na končetinám, stejně jako hustě porostlé oblasti ocasu a hrudníku.

Zlatý retrívr si obecně péči o sebe užívá. Pokud ovšem dopřejeme jeho srsti v oblasti hlavy jemnou masáž, pomůžeme tím prokrvení kůže a potažmo kvalitě srsti, tento krok navíc přináší psovi velké potěšení a ještě větší ochotu ke spolupráci při další péči. Dobrou pomůckou je speciální kartáč s gumovými „prsty“, jehož použití stimuluje přirozenou tvorbu ochranného mazu, který srst chrání a dodává jí zdravý a zářivý vzhled. Pokud je srst na tlapkách příliš dlouhá, opatrně ji zastřihneme.

Pravidelně kontrolujeme a dle potřeby čistíme ušní zvukovod i oči psa. V souvislosti s častým pobytem ve vodě se na obou místech můžou u zlatého retrívra při zanedbání péče rozvíjet nežádoucí záněty. Jednou týdně čistíme psovi zuby měkkým kartáčkem a speciální zubní pastou pro psy, abychom zamezili nežádoucí tvorbě zubního kamene.

ZAJÍMAVOSTI

Jak již bylo zmíněno, vedle labradorského retrívra je zlatý retrívr jedním z nejvíce využívaných plemen při práci v úloze asistenčních psů. Pes je vycvičen tak, aby byl schopen být svému pánovi nápomocen podle okolností. Je schopen ulehčit svému pánovi orientaci v prostoru (vodící pes), pomoci mu s běžnými každodenními činnostmi, například podat věc spadlou na zem, sundat část oblečení (asistenční pes), může upozornit na různé zvukové vjemy (signální pes u neslyšící osoby) nebo na blížící se epileptický záchvat u pána (signální pes u epileptika) a dokáže se naučit i mnoho dalších úkonů.

Cesta k uplatnění tohoto typu je poměrně dost náročná a mohou ji úspěšně podstoupit jen psi s těmi nejlepšími předpoklady. V České republice se výchově asistenčních psů úspěšně věnuje již řadu let o. p. s. Pomocné tlapky. V rámci přípravy na svou budoucí profesi putuje v osmi týdnech vybrané štěně do rodiny dobrovolníka, kde stráví dobu dlouhou přibližně jeden rok. Zde prožívá psí dětství jako každý normální pes a prodělává základní výcvik, případné zádrhele při výchově jsou řešeny během setkání štěňat se speciálním trenérem.

Přibližně po uplynutí jednoho roku, v době dosažení dospělosti, se pes ocitá u profesionálního trenéra, který po důkladném prověření zdravotních a mentálních předpokladů svého nového svěřence započne každodenní výcvik psa. Po tomto tříměsíčním výcviku dochází k prvnímu setkání s novým pánem, pes a pán společně slaďují svoji spolupráci. Pes je poté i nadále podrobován odbornému výcviku pod dozorem trenéra, po několika měsících dochází k dalšímu setkání s novým pánem a jejich vzájemnému nacvičení potřebných úkonů.

Speciální výcvik je završen zkouškou na základě mezinárodních měřítek. Po jejím úspěšném složení jsou doladěny poslední detaily spolupráce nového pána a jeho asistenčního/vodícího psa přímo v jejich domově, za pomoci profesionálního trenéra. I po úplném dokončení výcviku je možné kdykoliv kontaktovat výchovné centrum a konzultovat vše potřebné. Pes je svému pánovi k dispozici 24 hodin denně a do důchodu odchází okolo osmého roku života. Často dožívá u svého dosavadního pána v roli domácího mazlíčka. Jeho místo asistenčního/vodícího psa však přebírá v této době mladý pes plný síly.

O. p. s. Pomocné tlapky se během svého působení zasloužila o pečlivý výběr, předvýchovu, výchovu, speciální výcvik i následné profesionální poradenství v případě několika desítek asistenčních, vodících i canisterapeutických psů. Pořádají také řadu přednášek pro děti, které jim poutavou formou přibližují průběh výcviku a život asistenčního psa.

VÝŽIVA

U zlatého retrívra je nezbytně důležité dbát na pečlivý výběr krmiva s vyváženou výživovou hodnotou. Především ve štěněčím věku závisí na naší volbě správný vývoj pohybového aparátu a celková zdravotní kondice psa. Štěně proto krmíme odpovídajícím krmivem vysoké kvality, které se vyznačuje celkově nižším obsahem energie a tuku a zároveň optimální dávkou fosforu a vápníku. Specificky vyváženou stravou lze účinně zabránit nežádoucímu překotnému růstu, jenž může zapříčinit závažné abnormality při vývoji kosterní soustavy.

Od 15. až 18. měsíce věku je třeba začít psa krmit stravou pro dospělé zlaté retrívry. K dostání je široká škála superprémiových krmiv, která jsou určená plemeni přesně na míru. Obsahují složky zacílené na zdravé klouby a kosti, bezproblémové zažívání i krásnou srst. V průběhu celého života psa je nezbytné zajistit adekvátní prevenci proti nebezpečné obezitě, která je u zlatého retrívra velmi důležitá. Chybné vyměření krmné dávky či špatná volba stravy patří mezi významné spouštěče obezity, poměrně často se vyskytující u tohoto plemene.

 

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 – 15 let

Zlatý retrívr patří mezi velká psí plemena, která ve zvýšené míře trpí na některé zdravotní potíže spojené s kosterní soustavou a klouby. Jedná se v první řadě o dysplazii kyčelního a loketního kloubu. Kromě dědičných predispozic podněcuje vznik dysplazie přílišné pohybové zatížení ve štěněčím věku, nevyvážená strava či obezita psa, ke které navíc existují v tomto případě značné sklony a je třeba dbát pečlivě na její prevenci. Z kloubních potíží se u zlatého retrívra vyskytuje také osteochondróza.

Mezi další onemocnění zaznamenaná u zástupců tohoto plemene patří: Dědičná oční onemocnění (glaukom, progresivní retinární atrofie), onemocnění očních víček (entropium, ektropium), zánět střev, různé typy alergie (kožní, potravinová ad.), hluchota (zejména ve vyšším věku), epilepsie.

Popularita zlatého retrívra vede některé nezodpovědné, ziskuchtivé chovatele k neuváženého křížení jedinců, kteří vykazují vyšší inklinaci k dědičně podmíněným onemocněním a závažným behaviorálním problémům, což se nepříznivě projevuje na genetickém profilu jejich potomků. Při výběru štěněte zlatého retrívra je proto zapotřebí nejvyšší obezřetnosti.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Uchovněn může být pes starší 18-ti měsíců, který absolvoval později než v jednom roce věku alespoň jednu výstavu vyššího typu. Podmínkou je dále složení specifické zkoušky (Ověření vrozených vlastností retrívrů či lovecké, jejíž součástí je zkouška z aportování), které se může pes účastnit již po dosažení šesti měsíců věku. Nezbytností je i doklad o provedeném rentgenovém vyšetření kyčelního a loketního kloubu psa a jeho vyhodnocení jedním z veterinárních lékařů, kteří patří mezi smluvní posuzovatele chovatelského klubu. Důvodem k vyloučení z chovu jsou závažné exteriérové vady a zřetelné poruchy chování (agresivita, bojácnost).

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Labradorský retrívr

Zlatý retrívr -

Pískově zbarvený labradorský retrívr je občas se zlatým retrívrem zaměňován navzdory rozdílnému typu srsti a jistým odlišnostem v tělesné stavbě obou plemen. Zlatý retrívr působí již na první pohled gracilnějším a jemnějším dojmem, ačkoliv jsou obě plemena výškově a váhově téměř totožná. Povahově jsou si obě plemena velmi podobná. Vzájemně se labradorský a zlatý retrívr v průběhu uplynulých desetiletí střídají na nejvyšších příčkách žebříčku nejpopulárnějších plemen psů.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Aktivní, pracovně výkonný pes souměrné postavy, s laskavým výrazem.

Důležité proporce:

Délka tlamy se přibližně shoduje se vzdáleností od stopu k týlnímu hrbolu.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 58,5 cm    tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 53,5 cm    tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k hmotnosti:
Není standardem stanovena.
Srst:

Hladká či zvlněná. Opatřena hustou, kvalitně vyvinutou podsadou, odolnou proti vodě. V oblasti hrudníku, na zadní straně předních končetin, stehen a ve spodní partii ocasu se vyskytuje bohaté osrstění ve formě praporců.

Zbarvení:

Různé odstíny barev zlaté a krémové. Nepatrné množství chlupů bílé barvy na hrudi je přípustné. Není tolerována barva mahagonová a červená.

HLAVA

Kvalitně modelovaná a souměrná.

MOZKOVNA

lebka:

Široká, avšak ne příliš robustní, na krku dobře posazená.

Stop:

Zřetelně vyznačen.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Silná, značné šíře a hloubky.

Čelisti, zuby:

Čelisti silné. Zuby pravidelného, kompletního nůžkového skusu.

Oči:

Umístěné navzájem široko od sebe, tmavohnědého zbarvení.

Víčka:

Tmavě zbarvená.

Uši:

Nasazené zhruba v úrovni výše očí, středně velké.

KRK

Adekvátně dlouhý, osvalený.

TRUP

Proporčně vyvážený.

Horní linie:

Rovná.

Bedra:

Osvalená, silná, krátká.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné, opatřené silnými kostmi, umístěné adekvátně pod tělem.

Plece:

Uložené směrem vzad v šikmém směru. Lopatka je dlouhá.

Nadloktí:

Shodné délky s lopatkou.

Lokty:

Těsně přilehlé.

Předloktí:

Rovné.

Tlapy hrudních končetin:

Sevřené, kulatého tvaru a kočičího vzhledu. Polštářky jsou masivní a dobře tvarované.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Rovné, silné a osvalené.

Kolena:

Zaúhlená.

Hlezno:

Při pohledu ze zadní strany rovné, bez nežádoucího vbočení či vybočení. Dobrého sklonu.

Tlapy pánevní:

Sevřené, kulatého tvaru a kočičího vzhledu. Polštářky jsou masivní a dobře tvarované.

CHODY PSA

Pohyb je silný, všechny končetiny se pohybují přímo a rovnoběžně, nejsou vpředu zbytečně zvedány do výše.

OCAS

Nasazen a nesen v rovině hřbetu, sahající k hleznům, na jeho konci není patrné zatočení v žádném směru.

100%
přečteno: 11 358x