topovat ověřit
Moskevský strážní pes

Moskevský strážní pes

Moskovskaja storoževaja sabaka
100%
Další pojmenování: moskevák
Moskevský strážní pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Plemena neuznaná
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 918
Země původu: Rusko
Patronát Rusko
Vznik plemene: 1950
Průměrná délka života: 9 - 11 roků
Původní využití: Hlídač
Využití dnes: Hlídací pes, Služební pes, Obranář, Záchranářský pes
Kluby v ČR:

Klub ruských a asijských ovčáckých psů

VARIETY PLEMENE Moskevský strážní pes

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Jedná se o poměrně mladé plemeno a jeho historie tak sahá pouze do minulého století. Byl vyšlechtěn v roce 1950 v chovatelské stanici Rudá hvězda, která patřila pod vojenskou kynologickou školu. Snahou bylo vyšlechtit plemeno, které bude hlídat objekty, ale dá se využít i při záchranářských pracích. 

Prvním zástupcem nového plemene, které vzniklo křížením svatobernardského psa, kavkazského psateveckého psa a ruského strakatého loveckého psa, byl Orslan. 

První popis plemena byl sepsán až v roce 1958 a standard byl publikován mnohem později, a to v roce 1985, tehdy došlo k národnímu uznání plemene. Do České republiky se dostal až na počátku 21. století.

POVAHA

Moskevský pes je ideálním parťákem do rodiny, tento obřík má rád děti a nechá si od nich hodně líbit. Soužití dětí s ním však musíte mít vždy pod kontrolou. Jedná se o skvělého hlídače, s ním po boku se nemusíte bát vyrazit do lesa, pokud by bylo třeba zakročí a ochrání vás. Už jenom jeho vzhled vzbuzuje respekt. 

Přestože má velmi milou povahu ke své rodině, tak k cizím lidem je nedůvěřivý a rezervovaný. Pokud vám přijde návštěva, je vhodné psa „uklidit“ např. do kotce, jinak počítejte s tím, že nově příchozí budete muset vyzvednout u branky, moskevák je rozhodně nenechá jen tak vejít. Není konfliktní, takže bude vycházet i s ostatními mazlíčky nebo jinými psy, ale jejich společnost příliš nevyhledává. 

Důkladná socializace a zvládnutý základní výcvik jsou klíčové pro to, aby z vašeho psa vyrostl vyrovnaný jedinec. Je to inteligentní plemeno a povely si dobře pamatuje, přesto musíte být důslední a trpělivý, musíte mít přirozenou autoritu. Pes velikosti moskeváka musí poslouchat, aby se vám nevymknul z rukou.

POHYB

Možná se na první pohled může zdát, že moskevský pes je těžkopádný, moc pohybu nepotřebuje a raději celý den proleží. Naopak má procházky velmi rád a rozhodně byste měli každý den vyrazit na nějakou delší. 

Vzhledem ke své velikosti se nehodí na kynologické aktivity typu agility. Ale bez procházek se rozhodně neobejde. Pouze běhání na zahradě mu stačit nebude. V době růstu není vhodné ho fyzicky přetěžovat, abyste mu nezpůsobili problémy s pohybovým aparátem. 

PÉČE

Moskevák má hustou srst, která potřebuje pravidelně pročesávat. Po kartáči budete muset sáhnout alespoň dvakrát týdně, v období línání častěji. Koupání se šamponem není třeba, jen pokud by byl pes silně znečištěn. Jak připravit srst před výstavou, je vhodné se poradit s chovatelem. 

Každý den kontrolujte oční okolí a odstraňte případné ospalky nebo jiné nečistoty. Jednou za týden prohlédněte uši, zda nejsou znečištěné, zarudlé apod. Velká plemena obyvkle tolik netrpí na usazování zubního kamene, ale i tak je vhodné zuby mechanicky čistit. 

Jednou měsíčně doporučujeme kontrolovat délku drápů. Při velikosti moskeváka se budou obrušovat samovolně, ale ne všechny stejnoměrně a páté drápky se nedotýkají země, takže na ně kleštičky bude potřebovat vždy. Na stříhání drápků zvykejte svého psa od štěněte, obvykle to nebývá moc oblíbená činnost.

ZAJÍMAVOSTI

Plemeno bylo vyšlechtěno poměrně nedávno, a proto se nepyšní bohatou historií jako jiní psi, kteří byli použiti při jeho šlechtění. Vznikl teprve v 50. letech minulého století. Zatím ani není uznán Mezinárodní kynologickou federací. V Rusku má širokou chovatelskou základnu, ale v Evropě tolik rozšířený není.

VÝŽIVA

Moskevák by měl mít kvalitní krmivo, které mu poskytne všechno důležité, co potřebuje. Výživová požadavky velkých plemen jsou náročnější. Zejména v době vývoje, což je až do cca 2 let věku mají zvýšené potřeby a kvalitní strava zajistí správný vývoj. Abyste předešli torzi žaludku je vhodné rozdělit denní porci do dvou menších dávek a zároveň dodržovat po jídle klidový režim. 

Krmení granulemi je pro páníčky jednoduší, není tam žádná příprava. O to více pozornosti byste ovšem měli věnovat jejich výběru. Vaší volbou budou granule pro velká a obří plemena psů. Dále je nutné zohlednit věk. Na granulích pro juniory zůstanete až téměř do dvou let. Pak teprve přejdete na ty pro dospěláky. Na pytli vždy čtěte složení a orientujte se podle něj. 

Druhou možností krmení je barfování, to psovi do misky servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Sestavení vyváženého jídelníčku je pouze na vás, a proto se do barfování můžete pustit až v okamžiku, kdy si nastudujete potřebné informace. Pokud byste psovi nedávali dlouhodobě stravu, ve které bude mít vše, co potřebuje, tak se to může negativně podepsat na jeho zdraví. 

Zdraví

Moskevský pes je vhledem ke své velikosti poměrně zdravé plemeno, které se dožívá i relativně vysokého věku. Nejčastějším problémem jsou onemocnění pohybového aparátu, a to hlavně dysplazie loketního a kyčelního kloubu. Při uchovnění se na obě tato onemocnění požadují vyšetření, takže je potřeba vybírat štěně po zdravých rodičích. Doporučuje se také zejména v době růstu, ale klidně i celoživotně podávat preventivně kloubní výživu. 

Dále může hrozit torze žaludku, což je akutní stav, který vyžaduje okamžitý zásah veterináře. Dojde při něm k zaškrcení přívodu a vývodu do žaludku a bez pomoci pes může zemřít. Jsou na to náchylná velká plemena, a proto je nutné dodržovat správné stravovací návyky.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno se nehodí do bytu, ideální je pro něj domek se zahradou, kterou bude moc strážit. Zároveň je potřeba počítat s tím, že musíte každý den, vyrazit na procházku. 

Jeho srst ho ochrání proti nepříznivým vlivům počasí, takže může celoročně pobývat venku, ale bude se vám hodit kotec se zateplenou boudou. Potřebuje být ve styku s rodinou, rozhodně by tedy neměl většinu dne trávit sám v kotci. 

Vzhledem k velikosti moskeváka je nutné počítat s většími výdaji nejen na krmivo, ale v případě potřeby také za veterinární péči. Zároveň ho nesmíte nechat „zvlčet“, takže potřebuje dostatek zaměstnání a vhodného pohybu.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud byste se rádi zapojili do chovu, myslete na to již při výběru štěněte, to by nemělo mít žádné vady, které by mohly uchovnění zabránit. Chov plemene zaštiťuje Klub ruských a asijských ovčáků. 

K uchovnění je nutná účast na bonitaci a splnění všech požadavků daných klubem. Musíte také absolvovat alespoň jednu klubovou výstavu v mezitřídě, třídě otevřené, šampionů nebo vítězů se známkou nejhůře velmi dobrá. 

Další podmínkou je zdravotní vyšetření, u moskeváka se jedná o rentgeny a jejich posouzení na dysplazii loketních a kyčelních kloubů (DLK a DKK). Vyšetření je možné podstoupit až od 18 měsíců věku u smluvního lékaře klubu. DKK je možné nějhůře 3 (D) a DLK nejhůře 2 (C). 

Aktivní zapojení je u psů možné od 18 měsíců a u feny od 22 měsíců věku. Horní věková hranice je u fen 8. rok věku, u psů není chovnost omezena.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Podle exteriéru si moskeváka určitě můžete splést s jinými rozšířenějšími plemeny. Třeba bernardýna alias Beethowena znají snad všichni. Dále uvádíme ještě kavkazáka, který byl použit při šlechtění a tornjaka.

Svatobernardský pes - bernardýn

Svatobernardský pes - bernardýn

Moskevák zatím není uznaný Mezinárodní kynologickou federací. Bernardýn ano, patří do druhé skupiny, v kohoutku měří od 70 do 90 cm psi a fenky 65 až 80 cm. Moskevák je na tom podobně, nemá takové rozpětí a může být trochu menší, psi měří 77 až 78 cm a feny 72 až 73 cm. Bernardýn má dvě variety – dlouhosrstou a krátkosrstou. Zbarvení je bílé s menšími nebo většími červenými plotnami. Moskevák je strakatý nebo skvrnitý, a to bílý s červenou, červeno-černou nebo červenými či načernalými skvrnami.

Kavkazský pastevecký pes

Kavkazský pastevecký pes

Kavkazák je na rozdíl od moskeváka také uznán FCI a patří do druhé skupiny. Ideální výška psů je 72 až 75 cm a fen 67 až 70 cm. Zbarvení je jednobarevné, strakaté nebo skvrnité. Kromě celočerné, zředěné černé nebo černé v jakékoliv kombinaci a geneticky modré nebo játrové. Jeho srst je hustá, rovná a odstávající, vytváří tak dojem většího objemu. 

Tornjak

Tornjak

I tornjak se moskevákovi podobá vzhledem. Mezinárodní kynologická federace jej uznává a opět řadí do druhé skupiny. Výška psů je 65 až 70 cm a fen 60 až 65 cm. Má dlouhou srst, kratší je na hlavě a končetinách. Je vícebarevný, dominantní je bílá, ale mohou se objevit i černí psi s bílými znaky.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o nadprůměrně velkého a mohutného psa, který je harmonický, robusní s pevnou konstitucí a mírně delším tělesným rámce. Je dobře pohyblivý, osvalený a aktivní. Pohlavní výraz je jasně vyjádřený, psi jsou mohutnější než feny. 

Důležité proporce:

Délka těla vzhledem ke kohoutkové výšce je v poměru 104–105 % u psů a 106 až 108 % u fen. 

Hloubka hrudníku je 50 až 52 % kohoutkové výšky.

Délka nosní partie je 34 až 37 % délky hlavy.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 77–78 cm
fenky: 72–73 cm
Pozn. k výšce

Psi nesmí měřit méně než 68 cm a feny minimálně 66 cm. Horní hranice není stanovena.

Hmotnost:
psi 55 kg
fenky: 45 kg
Srst:

Hustá, dlouhá a bohatá srst má dobře vyvinutou podsadu a rovné pesíky. Na hlavě a přední části končetin je srst kratší. Kolem krku se tvoří hříva, na zadní straně stehen jsou praporce a ocas pokrývá srst rovnoměrně. U psů (samců) je srst více vyvinutá. Toleruje se lehce zvlněná srst na hřbetu, zádi a předloktí. 

Zbarvení:

Strakaté nebo skvrnité. Bílé s červenou, červeno-černé, červené nebo načernalé skrvny. 

Bez ohledu na barvu skvrn by měl být přítomný červený odstín. Bílá musí být na hrudníku, předloktí až k loktům, zadním nadprstí až ke hleznům a špičce ocasu. Kromě skvrn jsou také žádoucí černé znaky kolem očí (monokly) a načernalá barva třásní, které lemují uši – vždy v kontrastu se světlejším tělem s rudými skvrnami, které výrazně ohraničuje bílá. 

Kůže:

Silná, bez velkého množství volné kůže, ale lalok se toleruje. 

HLAVA

Velká, masivní a výrazná a v souladu s celkovým vzezřením psa. 

MOZKOVNA

Lebka:

Hluboká, široká s širokým a mírně vystouplým čelem. Týlní hrbol pouze slabě patrný. 

Nadočnicové oblouky:

Dobře vyvinuté. 

Čelová rýha:

Slabě patrná. 

Stop:

Dobře patrný, krátký a poměrně hluboký. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je velká, široká a černá. Tlama je kratší než lebka, široká, velká, hluboká a pod očima dobře vyplněná. Její délka dosahuje 34 až 37 % délky hlavy. Nosní hřbet je v paralelní linii s čelem. 

Pysky:

Masité, silné, černé, pevné a když je tlama zavřená zcela zakrývají spodní čelist. Nejsou převislé. 

Čelisti, zuby:

Silné a široké. Zuby jsou velké, bílé a těsně k sobě přiléhají. Řezáky jsou postavené v jedné linii. Plný počet zubů dle zubního vzorce – 42 zubů. Skus je nůžkový. Řezáky nebo špičáky mohou být poškozené (zlomené), pokud nebrání v určení skusu a nemají vliv na celkovou kvalitu jedince.

Líce:

Dobře vyvinuté. 

Oči:

Tmavé, kulaté, středně velké, hluboko a široko posazené. S klidným a sebejistým výrazem. 

Víčka:

Pevná a poměrně suchá, černě pigmentovaná. 

Uši:

Středně velké, trojúhelníkové, lehce zaoblené, zavěšené na chrupavkách, s třásněmi. Jsou nasazené nad oční linií, přední okraj ucha těsně přiléhá k lícím psa. 

KRK

Středně dlouhý a na průřezu oválný. Je přibližně stejně dlouhý jako hlava. Dobře osvalený, středně vysoko nasazený, šíje je zřetelně vyjádřena a toleruje se mírný lalok. 

TRUP

Horní linie:

Pevná a rovná. 

Kohoutek:

Dobře vyvinutý a zejména u psů (samců) viditelný nad hřbetní linií. Široký, dlouhý, dobře osvalený, je výš než záď. 

Hřbet:

Rovný, široký, svalnatý a silný.

Bedra:

Dobře osvalená, krátká, široká a mírně klenutá. 

Záď:

Svalnatá, středně dlouhá, mírně spáditá a široká. 

Předhrudí:

Vystupuje před lopatku. 

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký, široký, dlouhý a zřetelně vyvinutý. Rozšiřuje hřbet. Spodní část dosahuje k loktům nebo níže. 

Břicho a slabiny:

Břicho je mírně vtažené. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při pohledu zepředu jsou rovné a rovnoběžné se silnými kostmi. 

Plece:

Lopatka je dlouhá, dobře uložená a osvalená. Úhel mezi lopatkou a ramenní kostí je asi 90 až 100 stupňů. 

Nadloktí:

Středně dlouhé, masivní, široké. 

Lokty:

Není vtočený dovnitř, ani nevybočuje ven. Výška od země k lokti je 50 až 52 % kohoutkové výšky. 

Předloktí:

Masivní, rovné a dostatečně dlouhé. 

Přední nadprstí:

Silné, krátké, široké a mírně sešikmené. 

Tlapy hrudních končetin:

Kulaté, velké a s klenutými prsty. Polštářky jsou masité, tlusté a drápy mohou mít jakoukoliv barvu. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné se silnými kostmi. Jsou postavené trochu šíře od sebe než hrudní končetiny. 

Holeně:

Lýtka jsou téměř stejně dlouhá jako stehna. 

Stehna:

Mírně šikmá a středně dlouhá. 

Kolena:

Dobře zaúhlená. 

Paspárky:

Nejsou. 

Nárt:

Silný, krátký a téměř svisle postavený. 

Hlezno:

Při pohledu z boku je dobře zaúhlené. 

Tlapy pánevní:

Kulaté a velké s klenutými prsty. Polštářky jsou masité a tlusté, drápy mohou mít jakoukoliv barvu. 

CHODY PSA

Pohyb je volný, pomalý a vyvážený. Typický je klus s dlouhým krokem a těžký cval. Při klusu se končetiny pohybují rovnoběžně s osou těla, při zvýšeném ruchu klusu se končetiny více přibližují a je zde tendence k tvoření jedné stopy. Klouby jsou volně pohyblivé. Při pohybu je záď i kohoutek téměř na stejné úrovni. 

OCAS

Silný a široký ocas dosahuje až ke hleznům. Ja nasazený v takové úrovni, aby splynul se spáditou zádí. V klidu je volně visící s koncem neseným v mírném oblouku. Při zvýšené pozornosti je nesený srpovitě nad hřbetem. Po celé délce je rovnoměrně osrstěný. 

přečteno: 279x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...