logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Plemeno se hodí pro naprosté začátečníky, kteří zatím nemají s chovem psů žádné zkušenosti.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Toto plemeno se výborně hodí právě do bytu.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes nemůže bydlet venku v kotci. Na zahradu se půjde rád vyvenčit, ale musí pobývat doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Tento pes se pro alergiky nehodí.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Tento pes je vhodný pro seniory za předpokladu, že se mu budou dostatečně věnovat.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes nemá s dětmi problém a může jim být kamarádem, ale je nutná důkladná výchova, jak dítěte, tak i psa. 

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes nemá problém ujít i větší vzdálenosti a rád vám bude dělat společníka.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes snáší zimu špatně, při venčení v chladném počasí potřebuje oblékat.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Tento pes snáší teplo špatně, přes léto je pro něj vhodné chladné a stinné místo.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Toto plemeno má lovecký pud vyvinutý, ale omezí se spíše na prohánění ptáků, záleží ovšem na vaší výchově.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes má předpoklad pro to, být skvělým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Tento pes líná hodně, a to i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno není v České republice tak populární.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Toto plemeno je miniaturní, jeho velikost v kohoutku v dospělosti nepřesáhne 30 cm.

Pražský krysařík

Pražský krysařík

Pražský krysařík
Další pojmenování: Prague Ratter, libeňský srneček, „ratlík“

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Plemena neuznaná
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 907
Of. zkratka plemene v ČR: PK
Země původu: Česká republika
Vznik plemene: středověk, 20. století
Původní využití: Lov krys, společenský pes
Využití dnes: Výstavní pes, Domácí mazlíček, Společenský pes
Kluby v ČR:

Klub přátel psů pražských krysaříků (KPPPK)

VARIETY PLEMENE PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK

Kromě krátkosrsté variety je relativně nově povolena i varieta dlouhosrstá.

Krátkosrstý

Dlouhosrstý

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Ačkoliv začalo být o oficiální uznání pražského krysaříka usilováno v odborných kynologických kruzích poměrně nedávno, jeho historie sahá velmi hluboko do minulosti. Je úzce spjata s českým územím, pražský krysařík je tedy zcela po právu označován jako naše národní plemeno nejen s ohledem na moderní vývoj plemene. V průběhu staletí docházelo k činorodým kontaktům s okolními oblastmi, které měly za následek vzájemné pronikání vlivů napříč chovem. Prapůvodní předkové pražského krysaříka tak stáli i u zrodu příbuzných plemen podobného typu, například malého německého hladkosrstého pinče.

Z němčiny ostatně pochází krysaříkovo starší pojmenování „ratlík“, které je, stejně jako jeho český ekvivalent „krysařík“, odvozeno od místního názvu pro krysu. Právě krysy a další obtížní hlodavci byli častou kořistí malých obratných psíků s vynikajícím čichem a dobrými loveckými schopnostmi. Předkové dnešního krysaříka byli ceněni jak pro svoje užitečné působení a vybíjení nepříjemných škůdců, tak pro svůj milý vzhled a nepatrný vzrůst. Již v raném středověku se stávali oblíbenými miláčky českých panovníků, kteří se rádi nechávali obklopovat věrnou smečkou oddaných psů, mezi nimiž nemohl předchůdce dnešního pražského krysaříka chybět.

Důkazem jeho neochvějné obliby jsou krom jiného četné obrazy z pražského královského dvora, ale i z panství mocných Rožmberků. Byl-li některý z těchto psíků darován vladaři z jiného královského dvora, jednalo se o vrcholnou poctu. Zřejmě nejstarší písemná zmínka o předchůdcích dnešního pražského krysaříka pochází již z přelomu 8. a 9. století. Podle tehdejší kroniky neputoval malý psík ve formě daru z Čech k nikomu méně významnému než k samotnému Karlu I. Velikému. Také v pozdějších dobách byli krysaříci věnováni důležitým strategickým spojencům aktuálně vládnoucího českého knížete či krále. Takto se dostali do spřáteleného Polska nebo o několik staletí později do Francie.

Přelomový rok 1620, osudný pro další historický vývoj českého území, ovlivnil i další rozvoj chovu krysaříka. V pobělohorské době ztratil do jisté míry svou vysokou prestiž a glanc. Možná to byla paradoxně zrovna tato skutečnost, která ho zachránila před úplným vyhynutím. Drobní psíci byli totiž nadále chováni, i když ne již jen za zdmi královského paláce, ale v o poznání nuznějších poměrech. Exkluzivita drobného psíka z královského dvora upadla poněkud do zapomnění. Slibně se profilující plemeno nebylo až do 20. století cílem žádných výrazných chovatelských ambicí.

Záměr uskutečnit plnou regeneraci plemene se objevil v průběhu 20. století hned několikrát, avšak v důsledku různorodých událostí a souhrou nepříznivých historických okolností zůstal ještě dlouho nenaplněn. Teprve 80. léta 20. století přinesla intenzivní a trvalé úsilí milovníků krysaříka, které brzo přineslo své ovoce v podobě pozvolna se rozšiřující solidní chovatelské základny. Pražský krysařík si rychle začal získávat velký věhlas a popularitu. Netrvalo dlouho a objevily se i první pozitivní ohlasy a zájem chovatelů ze zahraničí. Standard plemene byl ustanoven již v roce 1980. V březnu roku 1990 byl založen Klub přátel psů pražských krysaříků. Kde jinde než v Praze, na Letné. Na mezinárodní uznání ze strany FCI pražský krysařík ovšem stále čeká.

POVAHA

Hledáte-li hluboce oddaného a milého psího společníka, jenž se dobře zabydlí i v malém městském bytě, je pro vás pražský krysařík vhodnou volbou. Tento drobný psík se na cestách snadno uhnízdí v malé tašce a může tak svého majitele, je-li pejsek dobře vychován, doprovázet takřka kdekoliv. Jak již název plemene napovídá, historicky je plemeno pevně spjato s naším hlavním městem, kde se i v současné době těší značné přízni.

Pražský krysařík je velmi činorodý a zvědavý. Rád aktivně objevuje vše zajímavé kolem sebe. Při pohybu dokáže být obratný, energický a rychlý. Zatímco vůči své rodině vystavuje otevřeně na odiv ty nejvřelejší city, k cizím osobám je dosti rezervovaný. Je spolehlivým hlídačem, který včas a hlasitě ohlásí každého vetřelce. Pražský krysařík si zpravidla zcela bez problémů vytvoří láskyplný a pevný vztah k dětem, je však třeba bedlivě dohlížet na jejich způsob zacházení s tímto zranitelným drobným psíkem.

Co se týče kontaktů s ostatními psy a dalšími zvířaty, pražský krysařík má v povaze velkou toleranci a snášenlivost. Koneckonců, v minulosti to pro něj byla nutnost, doslova otázka přežití. Celá staletí sdílel obydlí s o poznání většími zástupci jiných plemen, se kterými musel dokázat vzájemně koexistovat. Při správné socializaci ve štěněčím věku je tedy k jiným psům vstřícný, stejně jako u kontaktů s dětmi musí být ale též během seznamování a her s psími soukmenovci pamatováno na krysaříkovu fyzickou zranitelnost a křehkost.

POHYB

Pražský krysařík je, co se týče pohybových aktivit, velmi přizpůsobivý pes. Je-li mu dopřán dostatek pohybu, užívá si ho plnými doušky a umí být velmi vytrvalý. Zvládne bez potíží dlouhé procházky a s velkým gustem si vychutná každou příležitost pořádně si zaběhat. Na druhou stranu umí ocenit, pokud i v dlouhodobějším časovém horizontu převažují spíše klidné chvíle odpočinku v pohodlí domova, zvlášť za předpokladu, může-li hýčkán vegetovat v těsné blízkosti milovaného pána.

Pro svou nenáročnost na pohyb a snadnou ovladatelnost je pražský krysařík vhodný i pro seniory a pasivnější jedince, kteří se svým psem v budoucnu neplánují žádné intenzivnější sportovní aktivity a účast na psích sportech. To ale neznamená, že by pražský krysařík nedokázal sportovní výzvě hrdě a s obrovským nasazením čelit. Naopak, při sportovní akci může plně uplatnit svou pružnost, lehkost a energičnost. Aktivní chovatelé krysaříků se úspěšně věnují se svými psími svěřenci zejména agility, dog dancingu nebo coursingu. Pražský krysařík se osvědčuje i coby trpělivý canisterapeut, ideální zejména pro klienty, kteří mají obavy z větších psů.

PÉČE

Jemné osrstění pražského krysaříka vyžaduje vyčesání ideálně několikrát do týdne, zvláště, chce-li se majitel vyhnout výrazné četnosti chlupů vyskytujících se všemožně po bytě. Dlouhosrstá varieta vyžaduje trimování. Stejně jako u velké většiny ostatních psích plemen i u krysaříka platí, že nadměrné koupání psovi celkově spíše škodí než svědčí. Měl by být koupán pokud možno co nejméně a za použití speciálního psího šamponu, aplikovaném v minimálním množství. Již jen samotná voda jeho kůži nadměrně vysušuje a přemíra kosmetického přípravku může vést až k podráždění pokožky a následné inklinaci ke kožním zánětům.

Tzv. Achillovou patou pražského krysaříka bývají zuby. Někteří zástupci tohoto plemene mají problémy se samovolnou výměnou chrupu ve štěněčím věku a občas je třeba vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Pražský krysařík, stejně jako mnohá jiná malá psí plemena, navíc během svého života může být náchylný ke zvýšené tvorbě zubního kamene, proto je dobré tuto oblast péče od počátku nepodcenit a zvykat ho na pravidelné čištění zubů.

Každý týden kontrolujeme zevní zvukovod psa. Vytrháváme přebytečné chloupky a zaznamenáme-li znečištění, opatrně uši vyčistíme za pomoci speciálního čistícího přípravku na uši pro psy. Ten seženeme, stejně jako zubní pastu pro psy, v každém lepším obchodě s potřebami pro zvířecí mazlíčky nebo u veterinárního lékaře. Průběžně čistíme navlhčeným vatovým tamponem oční okolí psa. Drápky psa obezřetně stříháme dle potřeby a udržujeme je tak v optimální délce.

ZAJÍMAVOSTI

Jak již bylo zmíněno, pražský krysařík dosud není oficiálně uznán mezinárodní kynologickou federací (FCI). Neustále proto pokračují snahy o dosažení tohoto významného cíle, který by definitivně potvrdil status pražského krysaříka coby plnohodnotného psího plemene všude ve světě. Jistou komplikaci představuje celkově malá velikost populace pražského krysaříka, v jejímž rámci nebylo dosud odchováno potřebné množství linií do třetí generace nepříbuzných jedinců. S tím související, nejspíše ještě závažnější překážkou, je příliš malá aktivita některých chovatelů - téměř polovina zástupců plemene s průkazem původu není vůbec zařazena do chovu a ochota k podpoře řízeného chovu, jenž představuje za stávajících okolností patrně jediné řešení, je u mnohých velmi malá.

VÝŽIVA

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se každopádně vždy volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách zkrátka není vhodné nejen u lidí, ale také u psů. Vyhýbáme se podezřele laciným granulím či konzervám. Pražský krysařík toho nespořádá díky své malé velikosti příliš mnoho, a tak mu můžeme dopřát to nejlepší, aniž bychom museli vynaložit na zakoupení krmiva horentní sumu. Stravu pro psa je možné též připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě výchozí suroviny obměňujeme, vždy vynecháme sůl a jakékoliv koření, a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje. Vytvořit adekvátní krmnou dávku vlastními silami je dost obtížné. Proto se v současné době spoléhá většina majitelů psů na krmiva granulovaná. Stále větší popularitu získává také BARF, krmení psa syrovým masem, kostmi a zeleninou. Pro pražského krysaříka volíme krmivo určené pro nejmenší psí plemena, jedná-li se o granule, řada výrobců nabízí tento typ krmení ve formě maličkých kousků, jež se malému strávníkovi dobře konzumují.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Pražský krysařík se všeobecně těší dobrému zdraví, některá onemocnění se ale napříč plemenem vyskytují častěji než ostatní. Jedná se zejména o onemocnění typická pro psí plemena drobného vzrůstu. Takovým onemocněním je například luxace pately. Snížit riziko výskytu luxace pately u pražského krysaříka je jedním z prvořadých cílů zodpovědných chovatelů, proto jsou všichni zástupci plemene před uchovněním z tohoto hlediska odborně posouzeni certifikovaným veterinárním lékařem. Mezi další zdravotní potíže a onemocnění zaznamenané u pražského krysaříka patří: defekty fontanely, snížená funkce štítné žlázy, epilepsie, herpesvirus, problémy s chrupem. V minulosti, při vybíjení krys, byl pražský krysařík vystaven nebezpečí nákazy leptospirózou.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Pražský krysařík je vzhledem ke své minimální velikosti snadno ovladatelný, přesto by jeho majitel neměl spoléhat v každodenním životě na svou fyzickou převahu a měl by svého psa naučit základní povely nebo s ním absolvovat alespoň základní kurz poslušnosti. Malý nevychovaný pes sice nepředstavuje tak vysoké potencionální riziko pro okolí jako velký neukázněný pes, jenž dokáže pouhým vyskočením na někoho danou osobu i nechtíc zranit, přesto rozhodně není dobrou vizitkou žádného pejskaře, zmítá-li se mu pes na vodítku chaoticky sem a tam nebo se ani neumí na povel posadit. Zvládnutí základních povelů je stěžejní i pro vlastní bezpečnost psa.

Nezbytnou součástí výchovy štěněte by měla být řádná socializace, u pražského krysaříka realizovaná s ohledem na jeho značnou křehkost. Pes by měl být už od malička aktivně seznamován s ostatními psy. U štěňěte je důležité, aby přišlo do kontaktu pokud možno jen s bezproblémovými a přátelskými psy. Agresivní či bázliví jedinci mohou naopak svou negativní reakcí na štěně vyvolat v psíkovi, jenž se teprve učí, jak reagovat v sociálních interakcích, nežádoucí traumata a obavy z kontaktů s cizími psy do budoucna. Nejlepší alternativu představují vyrovnaní psi malé a střední velikosti. U velkých psů není vhodné nechat psy propadnout volné hře a zábavě, při které může být maličký pražský krysařík i nechtíc zraněn.

Vzhledem k drobnosti tělesné konstituce a charakteru srsti není pražský krysařík rozhodně vhodný pro celoroční venkovní umístění. Jeho místo je v bytě či domě, v bezpečné blízkosti svého milovaného pána. Pražský krysařík se dokáže zpravidla dobře sžít s městským ruchem a zabaví se dostatečně na menších procházkách po ulicích a parcích, aniž by přitom žalostně postrádal volný pohyb na neomezeném venkovním prostranství. Když se však ocitne v domě se zahradou, ocení s nadšením možnost využít komfortu proběhnout se podle své chuti a pozorovat vše, co se na zahradě a okolo ní šustne. Navíc zde může dát volný průchod svým hlídačským schopnostem.

V zimě by měl být pražský krysařík dobře chráněn před prochladnutím za pomoci různých psích oblečků a ve větších mrazech omezením procházek na nezbytné minimum. Samozřejmou náhradu by mělo představovat vyžití ve formě her, cvičení všemožných kousků a dalšího mentálního zabavení v interiéru. Také ve velkých vedrech je nutné věnovat krysaříkovi zvýšenou pozornost a nenechávat ho na prudkém slunci. Tento malý psík sice slunění miluje, ale nedokáže sám odhadnout míru a již pouhá chvilka vystavení jeho citlivého těla ostrým slunečním paprskům může mít nežádoucí zdravotní následky.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Aby mohl být pes řádně uchovněn, musí úspěšně absolvovat bonitaci a splnit další podmínky stanovené konkrétním chovatelským klubem. V případě pražského krysaříka organizuje bonitaci Klub přátel psů pražských krysaříků, přičemž bonitace může probíhat zcela nezávisle na jiných akcích nebo v rámci výstavy. Účastnit bonitace se mohou pouze zdraví zástupci plemene starší jednoho roku. Majitel psa musí příslušnými dokumenty doložit účast psa na minimálně jedné výstavě, a to po dovršení jeho devíti měsíců věku. U psů musí být prokázáno ohodnocení nejhůře „velmi dobré“, u fen „dobré“. Povinné je též vyšetření patel a stanovení profilu DNA.

Průběhu bonitace je plně v režii bonitační komise v čele s hlavním poradcem chovu. Kompetentní rozhodčí se speciální aprobací bedlivě posuzuje exteriérové kvality všech zúčastněných psů. Bonitační řád klubu stanovuje maximální výšku chovného psa i feny na 26 cm, zároveň platí, že chovná fena musí vážit minimálně 1,6 kg.

Jako vylučující vady jsou hodnoceny tyto exteriérové znaky: výška v kohoutku menší než 18 cm, příliš klenutý hřbet a žebra, nedostatky zubního vzorce (absence více než čtyř zubů kromě P1 a M3 nebo dvou řezáků, podkus či předkus), silně nevyhovující zbarvení srsti (rušivé černé zbarvení v základní barvě červené, bílý znak v hrudní oblasti přesahující 2cm2, bílé znaky na chodech, absence pálení na hlavě u psů s pálením, chybějící srst), hlava jablkovitého tvaru, defektní fontanela, špatné postavení ucha, modré či tzv. dravčí zbarvení očí. Jako vylučující vady jsou klasifikovány též povahové abnormality (přílišná agresivita či naopak bázlivost).

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Trpasličí pinč

Pražský krysařík -

Pražský krysařík je někdy mylně zaměňován s trpasličím pinčem. Ten je však celkově většího vzrůstu. Bývá o něco vyšší než krysařík, dle standardu dosahuje kohoutkové výšky 25 – 30 cm. Měl by přitom vážit 4 – 6 kg, tedy někdy i více než dvojnásobek ideální hmotnosti pražského krysaříka. Obě plemena se liší tvarem hlavy, trpasličí pinč má silnější čenichovou partii. Povahově jsou si obě plemena v zásadě dosti podobná.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Malý, kompaktní a elegantní pes, jenž působí již na pohled křehce, disponující hladkou srstí a vyznačující se hruškovitým tvarem hlavy s poměrně výraznýma ušima. Tělesné proporce pražského krysaříka jsou téměř kvadratického rámce, pohlavní dimorfismus je vždy zřetelný.

Důležité proporce:

Vzájemný poměr kohoutkové výšky a délky těla činí 1:1,05 přičemž platí, že fena může mít tělo o něco delší.

Vzájemný poměr šířky lebky ku její délce je 1:1-1,03.

Hloubka hrudníku dosahuje přibližně poloviny kohoutkové výšky psa (45-50%).

Nosní hřbet je dlouhý jako třetina až polovina celé hlavy.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 21,5 cm    tolerance: +1,5 cm, -1,5 cm
fenky: 21,5 cm    tolerance: +1,5 cm, -1,5 cm
Hmotnost:
psi:2,60 kg
fenky: 2,60 kg
Pozn. k hmotnosti:
Jedná se o ideální hmotnost.
Srst:

Srst může být dvojího typu.

  • Krátkosrstá varieta: Krátká, hustá, přilehlá a přirozeně lesklá srst. Tělo pokrývá delší a hustší srst než oblast hlavy.
  • Dlouhosrstá varieta: Středně dlouhá srst. V oblasti hrudi je srst nepatrně otevřená. Uši, končetiny i ocas jsou opatřeny praporci delší srsti.
Zbarvení:

Černé, hnědé či světlejší zbarvení s pálením, které se nachází nad očima, na tvářích, pod krkem, na tlapkách, pod kořenem ocasu. Preferováno je sytě tmavočervené pálení, syté zbarvení je vždy považováno za přednost. Povoleno je i merle a červené zbarvení.

Kůže:

Těsně přilehlá, pružná a pevná. Zbarvení kůže v souladu se zbarvením srsti.

HLAVA

Hlava má charakteristický hruškovitý tvar.

MOZKOVNA

Zřetelně zakulacená s dobře patrnou týlní kostí a viditelným čelním žlábkem.

Stop:

Zřetelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Opatřena pevnými pysky. Nosní houba zcela pigmentovaná, barva je poplatná zbarvení osrstění psa.

Pysky:

Dobře přilehlé, dostatečně pevné, s uzavřenými koutky. Barva pigmentace pysků je v souladu se zbarvením osrstění psa.

Čelisti, zuby:

Čelisti souměrné, směřující směrem k čenichové partii. Zuby nůžkového skusu, preferován je kompletní zubní vzorec.

Oči:

Středně velké, kulatého tvaru, nepříliš zřetelně vystouplé, navzájem umístěny daleko od sebe. Zbarvení očí je tmavé.

Víčka:

Přilehlá, dostatečně pigmentovaná.

Uši:

Nasazeny vysoko, široce a vzadu na lebce. Mají tvar trojúhelníku, neseny vztyčené, nepatrně odchýlené do stran. Jemně sklopené uši jsou tolerovány, nikoliv preferovány.

KRK

Elegatně klenutý, suchý, adekvátně dlouhý. Absence laloku. Délka krku by měla proporcionálně odpovídat celkové velikosti psa.

Horní linie:

Rovná.

Kohoutek:

Není nápadný.

Hřbet:

Rovný, pevný, nikoliv dlouhý.

Bedra:

Krátká, v dobré návaznosti na hřbet. Přechod k zádové oblasti je plynulý.

Záď:

Jemně spáditá.

Břicho a slabiny:

Mírně vtažené břicho.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při posouzení z přední strany rovnoběžné a rovné, navzájem poměrně u sebe.

Rameno:

S lopatkami navzájem v tupém úhlu.

Lokty:

Adekvátně přilehlé. Absence vbočení či vybočení.

Zápěstí:

Rovné, adekvátní síly.

Tlapy hrudních končetin:

Okrouhlého tvaru, disponující krátkými, navzájem těsně přilehlými prsty. Drápy tmavého zbarvení.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Solidně osvalené, při posouzení ze zadní strany rovné, rovnoběžné a navzájem nepříliš daleko umístěné.

Kolena:

Dobře zaúhlená.

Tlapy pánevní:

Okrouhlého tvaru, disponující krátkými, navzájem těsně přilehlými prsty. Mohou dosahovat větší délky než přední tlapky. Drápy tmavého zbarvení.

CHODY PSA

Pohyb pražského krysaříka je rovnoběžný, plný pružnosti a hbitosti. Není jakkoli těžkopádný, otírání tlapek o zem je zcela nežádoucí.

OCAS

Rovný či stočený nepatrně nahoru od poloviny své délky. Tradičně kupírovaný či nikoli. Nasazen v úrovni hřbetu, patrná je postupně se zužující tendence ocasu od kořene směrem ke špičce. Během pohybu bývá ocas nesený výše než v klidu, může být nesen nad hřbetem v polokruhovitém zatočení směrem nahoru.

100%
přečteno: 6 345x