topovat ověřit
08.07.2023 / 07.10.2024
Americký pitbulteriér

Americký pitbulteriér

American Pit Bull Terrier
100%
Další pojmenování: pitbull, APBT
Americký pitbulteriér

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Plemena neuznaná
Číslo standardu: 0
Of. zkratka plemene v ČR: APBT
Země původu: USA
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 10 - 12 roků
Původní využití: Zápasnický pes
Využití dnes: Rodinný pes, Aktivní pes, Hlídací pes, Obranář, Zadržení útočníka
Kluby v ČR:

Klub amerických pitbulteriérů (KAPBT)

Klub chovatelů Pit Bull teriérů (KCHPBT)

VARIETY PLEMENE Americký pitbulteriér

U tohoto plemene se nevyskytují samostatné různorodé variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Historický vývoj amerického pitbulteriéra se do velké míry shoduje s postupným formováním blízce příbuzných plemen, jako je britský stafordšírský bulteriér či americký stafordšírský teriér. V polovině 18. století byly na anglickém území značně oblíbené zápasy psů. Do boje tu byli proti sobě často stavěni předchůdci dnešního stafordšírského bulteriéra, kteří prokazovali obrovskou bojeschopnost a vysokou fyzickou odolnost, jež se vyznačovala sníženou vnímavostí bolesti při utržených zraněních. Za největší boom psích zápasů v Anglii lze označit konec 18. století a první tři desetiletí 19. století.

V roce 1835 vydal anglický parlament zákon, jenž zakazoval zápasy zvířat na území této země. Místní zápasy se proto přesunuly do ilegality. Vhodnější živnou půdu pro tento typ akcí našli jejich organizátoři na půdě USA, kde byly psí zápasy povoleny až do roku 1900 a těšily se rovněž širokému zájmu. Kruté zápasy byly pro mnohé nejen vzrušující podívanou plnou napětí, ale v případě vsazení na potencionálního vítěze klání také možností snadného přivýdělku.

Velký irský hladomor, který započal v roce 1845 a byl způsoben fatální neúrodou brambor, zapříčinil masový příliv irských imigrantů do nedaleké Anglie i vzdálenějších USA. Tito imigranti si do své nové domoviny sebou přiváželi své psy, mezi nimiž byli početní kříženci bojovných teriérů. Na území USA se tito psi používali k ochraně stád dobytka, a z praktických důvodů bylo vyvinuto úsilí o zvětšení jejich velikosti. Tímto způsobem byl postupně vyšlechtěn dnešní americký pitbulteriér.

Plemeno není dosud oficiálně uznáno ze strany FCI a i v dnešní době existují poměrně velké exteriérové rozdíly mezi jednotlivými zástupci plemene, neboť během šlechtění byl kladen důraz především na důsledné vyprofilování charakterových vlastnosti amerického pitbulteriéra, nikoliv na naprosto důslednou unifikaci jeho vnějšího vzhledu.

Mapka původu

POVAHA

Snad žádné jiné psí plemeno nevyvolává v mnoha lidech tak bouřlivé emoce jako americký pitbulteriér (American Pit Bull Terrier). Tento pes si sebou nese cejch obávané až nenáviděné bestie, jejíž pouhé zjevení se na veřejném prostranství způsobuje u některých jedinců vlnu silné úzkosti až hysterie. Pokud je v médiích prezentován případ napadení psem, ať už se jedná o útok ze strany zástupce plemene různého typu, často je jako ilustrační snímek zvolen obrázek pitbulteriéra s vyceněnými zuby.

Chov amerického pitbulteriéra je zakázán v řadě států. V několika dalších zemích včetně České republiky je o jeho budoucím osudu a pořízení bez omezení vášnivě diskutováno. Impulzem pro tento a priori negativně vyhraněný postoj vůči americkým pitbulteriérům bylo několik případů, kdy zástupci tohoto plemene skutečně napadli a fatálně zranili či přímo usmrtili člověka. Ačkoliv se jedná o zanedbatelné procento v porovnání s většinou bezproblémových pitbulteriérů, mnoho lidí se pitbulů raději preventivně straní a obává.

Výrazné úskalí představuje fakt, že si amerického pitbulteriéra s oblibou opatřují jedinci s militantními sklony, kteří si zakoupením silného psa s bojovou minulostí posilují své pošramocené ego. Tito lidé nezřídka cíleně podporují u svého psa přirozenou agresivitu, přičemž u něj chybnou negativní výchovou maximálně rozvíjejí inklinaci k násilnickým sklonům proti ostatním zvířatům a dokonce i lidem, které by se za normálních okolností nikdy nerozvinuly.

Ačkoliv se v případě nezodpovědných chovatelů jedná o menšinu v porovnání s převážnou většinou zodpovědných milovníků tohoto plemene, kteří k výchově svého pitbulteriéra přistupují s největší možnou zodpovědností, škody na pověsti plemene jsou přesto nezměrné. V důsledku varovného mediálního obrazu a konkrétní zkušenosti s pár nezodpovědnými chovateli je americký pitbulteriér líčen v těch nejtemnějších barvách.

Jako úplné sci-fi pak může v kontrastu s všeobecně prezentovanou charakteristikou plemene působit setkání s adekvátně vychovaným a dostatečně socializovaným americkým pitbulteriérem, který bezmezně miluje celou svou rodinu a zvláště děti, je velmi společenský, zdravě sebevědomý a zcela vyrovnaný. Ve vztahu k ostatním zvířatům je pitbulteriér přirozeně dominantní a jeho socializaci v tomto směru je třeba věnovat zvýšenou péči. Jedná se o velmi inteligentního psa se značným potenciálem. Kterým směrem bude tento potenciál využit, záleží ovšem výhradně na schopnostech a charakteru chovatele.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

POHYB

Již při letmém vizuálním posouzení tělesné konstituce amerického pitbulteriéra je zřejmé, že tento pes vyžaduje dostatek fyzického vyžití. Poskytnutí dostatečného množství pohybu ve formě dlouhých procházek a účasti na některém ze psích sportů je nezbytnou součástí osobního rozvoje tohoto psa a hraje velkou roli nejen pro zachování jeho odpovídající tělesné kondice, ale také při utvrzování jeho psychické stability. Pohybově zanedbávaný americký pitbulteriér může stejně jako zástupci řady dalších psích plemen vykazovat nežádoucí behaviorální problémy, které mohou v případě pitbulteriéra narůst do roviny těch nejzávažnějších potíží. Toto plemeno je vhodné pro sportovně založeného chovatele, který je připraven strávit se svým psem téměř veškerý svůj volný čas. Americký pitbulteriér se dokáže skvěle prosadit při canicrossu, agility, dobrou a užitečnou volbou je obedience. Díky své síle vyniká toto plemeno mezi ostatními nadprůměrně při pullingu, tahání těžkých břemen.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

PÉČE

Jeho krátká srst nevyžaduje speciální péči, postačí její občasné pečlivé vykartáčování. Pravidelnou pozornost věnujeme kontrole čistoty zevního zvukovodu psa. Jako prevence zubního kamene se doporučuje čištění zubů alespoň dvakrát týdně. Americký pitbulteriér s velkou oblibou využívá svůj žvýkací reflex při kousání různých pamlsků, z nichž některé byly vyvinuty k podpoře přirozeného čištění chrupu. Dostatečně často je třeba zastříhávat psovi drápy.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

ZAJÍMAVOSTI

Cesar Millan - znalec psí dušePřestože většina médií prezentuje amerického pitbulteriéra převážně negativně, má toto plemeno jednoho významného zastánce, jehož hlas má obrovskou váhu, neboť dotyčný ví velmi dobře, o čem mluví. Cesar Millan proslul jako „dog whisperer“, v českém překladu je známý jako „znalec psí duše“ ze stejnojmenného úspěšného seriálu. Tento muž je odborníkem na chování psů, který své výjimečné schopnosti nesčetněkrát dokázal v praxi. Prostřednictvím cíleného poradenství pomáhá již roky bezradným chovatelům psů všech možných plemen, kteří se potýkají s potížemi různého charakteru. Je dlouhodobým chovatelem pitbulů, kteří se v jeho zkušených rukou stávají těmi nejlepšími psími společníky. Sám Millan odsuzuje jednostrannou negativní kampaň zacílenou na toto plemeno. V jeho pojetí nerozhoduje o tom, zda bude pes dobrým psem, příslušnost ke konkrétnímu plemeni. V duchu Millanovy filozofie dokáže být každý pes skvělým kamarádem, pokud je správně vycvičen, zároveň však musí projít výcvikem v jistém smyslu i sám člověk, aby mohl být vzájemný vztah obou stoprocentní a plně funkční.

VÝŽIVA

Štěňata statného amerického pitbulteriéra potřebují plnohodnotnou výživu obsahující všechny živiny, jež jsou nezbytné pro správný růst a vývoj kosterní a svalové soustavy, který nesmí u plemene tohoto typu probíhat příliš překotně. Při odběru štěněte je nezbytné zjistit konkrétní způsob jeho dosavadního stravování u primárního chovatele a v dosud zavedené praxi pokračovat. V případě změny krmení je nutné tuto změnu provádět velmi pozvolna v horizontu týdne až 14-ti dní, aby nebyl podrážděn citlivý zažívací trakt štěněte. Co se týče druhu nejvhodnějšího krmiva pro pitbulteriéra každého věku, nejsnadnější cestu k optimální krmné dávce představují v současnosti kvalitní superprémiová granulovaná krmiva. Další možností je doma připravovaná strava, konzervované maso či barf. Všechny tyto varianty představují pro psa velmi chutnou alternativu, kterou ocení zřejmě s větším gurmánským požitkem než granule. Na chovatele však kladou různě zvýšené nároky z hlediska přípravy a finanční dostupnosti krmiva.

Americký Pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

Zdraví

Průměrná délka života: 12 let.

Zástupci tohoto plemene se všeobecně těší dobrému zdraví, přesto existuje několik onemocnění různého stupně závažnosti, které se u pitbulteriérů vyskytují ve zvýšené míře než jiná. Stejně jako řada dalších velkých plemen psů se pitbulteriér potýká s geneticky podmíněnou dysplazií kyčelního kloubu, která může být pro psa velmi bolestivá a v těžkých případech vede i k velkému omezení mobility psa. Mezi další zdravotní problémy, které byly u pitbula zaznamenány, patří různé formy alergie, vrozená srdeční onemocnění, rozštěp patra, hluchota, oční onemocnění (zánět spojivek, katarakt), torze žaludku.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Americký pitbulteriér patří do rukou zkušeného chovatele, který má dostatečné znalosti a praxi s výcvikem. Správně vedená výchova je u tohoto psa alfou a omegou všeho. Od jejího zdárného průběhu se odvíjí u amerického pitbulteriéra to, zda bude společný život psa a jeho rodiny plnohodnotný a šťastný, prost jakýchkoliv závažných zádrhelů. Jedním z nejdůležitějších kroků směrem k bezproblémovému vývoji psa je důkladná socializace, které u amerického pitbulteriéra věnujeme co největší úsilí. Štěně je nutné seznamovat s rozličnými lidmi i prostředím co nejdříve po odběru od matky. Právě v tomto období vykazuje nejvyšší vnímavost ke všemu okolo sebe. U pitbulteriérů je nesmírně podstatný dostatečný kontakt s ostatními zvířaty v raném věku.

Stejně jako ostatní teriéři dokáže být americký pitbulteriér občas poněkud tvrdohlavý a svéhlavý. Je třeba zachovat klid a vštěpovat svému psovi pozitivní návyky důsledně a s trpělivostí. Rozhodně se nevyplácí fyzické tresty, které vedou k ochladnutí vzájemného vztahu psa a jeho pána a pošramocení jejich vzájemné důvěry. Ačkoliv to tak nevypadá, americký pitbulteriér je dost citlivý, nespravedlivé a kruté chování ze strany pána ho může těžce poznamenat. Naopak pes, který se cítí bezpečně, je pozitivně motivován k vykazování žádoucího chování a má dostatek fyzických i mentálních podnětů, neinklinuje k agresivitě z bázlivosti či přehnané dominance.

Americký pitbulteriér potřebuje blízký kontakt se svou rodinou a navíc není kvůli charakteru své srsti příliš odolný vůči nízkým venkovním teplotám. Nehodí se proto k celoročnímu pobývání venku a měl by žít se svou lidskou smečkou v domě či v bytě.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Americký stafordšírský teriér

Americký stafordšírský teriér

Americký pitbulteriér je vzhledově zaměnitelný s americkým stafordšírským teriérem. Toto plemeno dosahuje o něco nižší výšky v kohoutku než pitbulteriér a zpravidla má i menší tělesnou hmotnost. Americký stafordšírský teriér disponuje taktéž o něco širší postavou, takže působí celkově mohutnějším dojmem. Rozdílné je preferované zbarvení čenichové partie, zatímco u pitbulteriéra je povoleno jakékoliv zbarvení čenichu, americký stafordšírský teriér by měl mít čenich vždy černý. Pitbulteriér je obecně dominantnější ve vztahu k ostatním psům.

 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Houževnatý pes atletické, svalnaté postavy. Mohutné, avšak zároveň štíhlé tělo, hlava vyvážených proporcí v poměru k celkové velikosti.

Důležité proporce:

Přední a zadní končetiny jsou shodně zaúhleny.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 51 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
fenky: 51 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
Hmotnost:
psi 25 kg tolerance: +11 kg, -11 kg
fenky: 25 kg tolerance: +11 kg, -11 kg
Pozn. k hmotnosti Uvedená hmotnost je pouze orientační. Není stanoveno závazné hmotnostní rozhraní.
Srst:

Krátká, lesknoucí se a tvrdá na omak.

Zbarvení:

Jakékoliv zbarvení jednolité či libovolná kombinace barev, nežádoucí je pouze merle zbarvení a albinismus.

Kůže:

Silná.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

HLAVA

Hranatého tvaru, při pohledu z přední strany působící kulatým dojmem, s výraznými lícními kostmi a největší šířkou v oblasti mezi očima, přiměřeně dlouhá.

MOZKOVNA

Stop:

Výrazný. Nos hranatého tvaru a značné šíře, jakéhokoliv zbarvení.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Hranatá.

Pysky:

Sevřené.

Čelisti, zuby:

Čelisti silné, zuby pravidelného nůžkového skusu.

Líce:

Svalnaté.

Oči:

Nepříliš velkých rozměrů, elipsovitého tvaru, z profilu poněkud trojúhelníkového, zasazené hluboko.

Uši:

Vysoko posazené. Nejsou na nich patrné nápadné záhyby ani zvrásnění. V minulosti byly kupírovány, což psovi dodalo ostřejší vzhled, tato praxe je dnes v ČR zakázána.

KRK

Osvalený, jemně klenutý, kůže v oblasti krku vytváří patrné vertikální záhyby.

TRUP

Mohutný a krátký.

Hřbet:

Krátký a robustní. Od kohoutku směrem k zádi je zřetelná postupná svažující tendence.

Bedra:

Široká, přiměřeně dlouhá.

Záď:

Pozvolného sklonu, adekvátního zešikmení.

Hrudní koš:

Hrudní koš velmi široký, žebra zřetelně klenutá. Sudovitý či příliš úzký hrudník je nežádoucí.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné a silné.

Plece:

Osvalené a pevné.

Rameno:

Adekvátně široké.

Tlapy hrudních končetin:

Relativně malé, opatřené silnými, dobře vyvinutými polštářky. Paspárky jsou přítomny.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Mohutné a silné.

Stehna:

Bohatě osvalená, stehenní kost je kratší než kost holenní.

Paspárky:

Na předních končetinách jsou přirozeně přítomny. Pokud se vyskytují rovněž na zadních končetinách, jedná se o jev nežádoucí. 

Hlezno:

Rovné.

Tlapy pánevní:

Relativně malé, opatřené silnými, dobře vyvinutými polštářky.

CHODY PSA

Pohyb je odlehčený, plný pružnosti, neměl by působit těžkopádně.Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

OCAS

Nasazený dosti nízko, nejtlustší u kořene, postupně se zužující směrem ke konci. Dosti tenký v poměru k celkové velikosti těla.

Americký pitbulteriér v Atlase psů na WEBFORDOG

přečteno: 26 670x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...