topovat ověřit
15.01.2024 / 19.04.2024
Trpasličí pinč

Trpasličí pinč

Zwergpinscher
80%
Další pojmenování: malý hladkosrstý pinč, srnčí ratlík
Trpasličí pinč

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 1 - Pinčové a knírači
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 185
Of. zkratka plemene v ČR: TP
Země původu: Německo
Vznik plemene: 18. století
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Lov hlodavců
Využití dnes: Domácí mazlíček, Společenský pes
Kluby v ČR:

Klub pinčů České republiky 

Českomoravský klub chovatelů hladkosrstých pinčů

VARIETY PLEMENE Trpasličí pinč

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Historie trpasličího pinče je tak trochu obestřena záhadou. Chov je znám od 19. století, ale víme, že pinč se objevoval již o několik století dříve. Psi podobné konstituce se vyskytovali u dvora a jejich náplní práce bylo lovení škodlivých hlodavců. Sloužil spíše k praktickým účelům, nikoli jako ozdoba pro šlechtičny. Pravděpodobně se vyskytovali ve více barvách, než jsou dnes povolené standardem.

Důležitým mezníkem je rok 1895, kdy byl založen chovatelský klub a trpasličí pinč byl ustálen jako samostatné plemeno. Ve 20. letech 20. století se plemeno potýkalo s následky miniaturizace a souvisejícími vadami. V roce 1930 byla stanovena horní výšková hranice na 30 cm, ale stále byli populární malí jedinci, a proto v roce 1956 byla do standardu trpasličího pinče zakotvena i minimální výška 25 cm.

K rozšíření pinče do USA i ostatních zemí, včetně Československa, docházelo během již zmiňovaných 20. let minulého století. V současné době je prioritou udržení požadovaného typu trpasličího pinče.

POVAHA

Trpasličí pinč je při správné výchově skvělým rodinným společníkem. Je velmi hravý a hodí se k dětem. Dokáže vycházet i s ostatními domácími zvířaty za předpokladu, že s nimi vyrůstá a je na ně zvyklý. K cizím lidem je nedůvěřivý, ale svou rodinu miluje a vyžaduje její blízkost. Má sklony ke štěkání, a to zejména pokud se nudí. Když mu budete věnovat dostatek pozornosti, tak z něho vychováte klidného a vyrovnaného psa.

Je houževnatý, inteligentní, aktivní a rychle učí. Zapomeňte na fyzické tresty, raději přistupte k pozitivní motivaci. Pinč má vyvinutý lovecký a pud a hlídá si své teritorium, o návštěvě se proto rychle dozvíte díky štěkotu, kterým vás na ni upozorní. Vůči psům se může chovat temperamentně a dokonce se nebojí ani rvačky, proto jej od mala zvykejte na kontakt s ostatními psy i jinými zvířaty.

Nenechte se zmást jeho velikostí a při výchově buďte důslední, aby si váš pes nedělal, co chce. Pinč má svoji hlavu, a proto neočekávejte 100% poslušnost v každé situaci. Je samostatný a schopný uvažovat, zda má něco smysl.

POHYB

Trpasličí pinč klame tělem, ve skutečnosti je to velký sportovec, který se hodí pro aktivní lidi. Rozhodně ho neuspokojí ležení na gauči, potřebuje dlouhé procházky, je to skvělý parťák pro běh a túry, pokud se dostanete do těžšího terénu, tak není problém jej přenést. 

Díky rychlosti a hbitosti se pinč skvěle hodí pro agility, které bude běhat s velkým nadšením. Věnovat se s ním můžete i jiným psím sportům, vynikat bude jistě v dogdancingu, při němž oceníte jeho učenlivost a hravost. Zaměstnat jej můžete nejen fyzicky, ale také psychicky, pinč ocení každou hru, kterou vymyslíte. Pokud není venku vhodné počasí, tak se věnujte třeba učení nových triků.

Jestliže pinčovi nedopřejete dostatek vyžití, tak se bude nudit a začne vymýšlet lumpárny. Pokud bude doma sám, tak se připravte na stížnosti od sousedů, že štěká a může vám i poničit vybavení, když si obstará zábavu sám. Jeho potřebu pohybu proto nepodceňujte.

PÉČE

Trpasličí pinč není na péči náročný, srsti nemusíte věnovat zvláštní pozornost, jednou týdně ji stačí přejet gumovým kartáčem nebo speciální rukavicí. Pokud se chystáte na výstavu, tak to samé provedete pár minut před vstupem do kruhu a srst se bude krásně lesknout.

Pravidelně byste měli zastřihovat drápky, aby nepřerůstaly a neomezovaly psa při pohybu. U malých plemen se občas drápky neobrušují, a proto je pravidelně kontrolujte a v případě potřeby zkraťte kleštěmi nebo gilotinou. Hlavně nezapomínejte na páté prsty na předních packách. Pejska na tento úkon zvykejte již od štěněte, abyste později neměli problém.

Malá plemena jsou náchylná na tvorbu zubního kamene. Proti zubnímu kameni můžete bojovat preventivně různými doplňky stravy, oblíbená je řasa kelpa, nebo lze zuby čistit mechanicky speciálním kartáčkem, který si pohodlně nasadíte na prst.

ZAJÍMAVOSTI

Trpasličí pinč je v podstatě zmenšeninou většího německého pinče. Zajímavostí je, že současní pinčové a knírači mají společné předky. Chovatelský klub byl založen v roce 1895 a v té době byla populární miniaturizace pinče. Až kolem 50. let 20. století se trpasličí pinč začal ustalovat v typu a důraz byl kladen, aby jedinci tohoto plemene byly odolní a hlavně zdraví.

Zdravotní stav pinče je obdivuhodný, protože se u něho nevyskytuje dokonce ani luxace pately, která je typická právě pro malá plemena. Při uchovnění jedince nemusíte dělat žádné zdravotní testy. 

VÝŽIVA

Bez ohledu na to, jaké plemeno si vyberete, tak mu musíte poskytnout kvalitní stravu. Nejjednodušším způsobem jsou kompletní krmiva, nemusíte nic připravovat a pes dostává vyváženou dávku. Granule vybírejte kvalitní a vždy si přečtěte jejich složení, na prvních místech se musí objevit maso. Kupujte granule, které mají nízký obsah obilovin, nebo dokonce žádné obilí neobsahují. S konzervami zacházejte opatrně, protože malí psi jsou často mlsní a pak už by nemuseli jevit zájem o granule. Kompletní krmiva jsou rozlišená podle věkových stádií (štěně, dospělý, senior), velikosti plemen a zvláštních potřeb psů.

Jestliže chcete mít opravdu přehled o tom, co váš pes sní, tak pro vás bude vhodné krmení syrovou stravou (tzv. BARF). Kromě syrového masa se musí přidávat přílohy, zelenina a samozřejmě kosti, ale pro ty obzvlášť platí pravidlo, že vždy musí být konzumovány syrové. Předtím než se rozhodnete barfovat, je vhodné načíst si k tomu literaturu. Musíte sestavit vyváženou dávku, aby pes nestrádal a nic mu nechybělo. Při krmení barfem budete potřebovat místo v mrazáku, i když při velikosti pinče nemusí být extra velké. Jestliže se rozhodnete vařit, protože podávat syrové maso vám není příjemné, tak si uvědomte, že potrava tak přijde o mnoho prospěšných látek a rozhodně není dlouhodobě žádoucí takto krmit. Vařená strava se hodí v případě, že má váš pes zažívací problémy.

Zdraví

Trpasličí pinč se pyšní skvělým zdravotním stavem, o čemž svědčí i to, že psi přijímaní do chovu nepotřebují vyšetření na žádné nemoci. U jeho "velkého bratra" německého pinče je požadováno vyšetření kyčlí a v chovu mohou být použiti jedinci s hodnocením DKK maximálně 2/2. Většina malých plemen je choulostivá na luxaci pately (vykloubení čéšky), i v tomto případě nemá pinč problém, i když někteří zástupci mají vyšetření provedeno, ale je to na svobodné vůli chovatele.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Pinč je sice malý ale odolný psík, přestože se jedná o krátkosrsté plemeno, tak jej nemusíte hned oblékat, pokud se lehce ochladí. V zimě byste měli mít připraveny funkční oblečky, které jej zahřejí. Záleží na tom, na co bude váš pes zvyklý. Je dokonce možné chovat trpasličího pinče venku za předpokladu, že má k dispozici teplé místečko, kam si může zalést. Vzhledem k jeho povaze to však není ideální, protože se jedná o společenské plemeno, které miluje svého pána a potřebuje být ve středu dění. Je to ideální parťák i do malého městského bytu.

Trpasličí pinč je poměrně náročný na pohyb, a proto se hodí do aktivní rodiny, která se mu bude patřičně věnovat. Potřebuje důslednou výchovu, ale rád a ochotně se učí. Nebuďte na něho suroví, ale raději si připravte plnou kapsu pamlsků. Je to ideální plemeno pro některé psí sporty (agility, dogdancing).

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Majitelé trpasličích pinčů mají na výběr ze dvou chovatelských klubů, které zaštiťují chov tohoto plemene. Prvním předpokladem pro úspešné uchovnění je koupě psa s průkazem původu a předpokladem pro chov a výstavy. 

K uchovnění je nutné absolvovat bonitaci, na které je pes odborně posouzen a odchází s hodnocením chovný, nebo nechovný. Bonitace se může jedinec zůčastnit od věku 12 měsíců. Ještě před bonitací musíte absolvovat výstavu (klubovou nebo speciální) se známkou nejhůře dobrá u psa i feny a v případě druhého klubu výstavu vyššího typu se známkou nejhůře velmi dobrá. Žádná zdravotní vyšetření nejsou u trpasličích pinčů k uchovnění vyžadovány. Podmínky uchovnění se mohou lehce lišit v závislosti na tom, který klub si vyberete.

Standardem jsou definovány vyřazující vady z chovu, jedná se o: nervózní, bázlivé, agresivní či výrazně nedůvěřivé chování; nedostatek typu plemene; malformace; vady skusu; vážné vady v jednotlivých rysech (např. stavba těla, srst, barva); výška v kohoutku se od standardu liší o 2 cm směrem nahoru i dolů.

Chovní jedinci smí být použiti v chovu až od 15 měsíců věku, u psů není věk omezen, u fen je stanovena věková hranice 8 let. Fena může odchovat jeden vrh štěňat za kalendářní rok. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Malí psi jsou velmi oblíbení a vybírat se dá hned z několika plemen. Často jsou si relativně podobná a laik může mít problém je od sebe rozeznat, přestože každé z nich má své specifické rysy. 

Pražský krysařík

Pražský krysařík

Trpasličího pinče je možné zaměnit s naším nejmenším národním plemenem, pražským krysaříkem. Ten však narozdíl od pinče není uznaný Mezinárodní kynologickou federací. Jeho ideální hmotnost je 2,3 kg a výška se pohybuje mezi 20 až 23 cm. Tam, kde výška krysaříka končí, pinčova začíná (25 až 30 cm) a hmotnost se udává mezi 4 až 6 kg.

Na první pohled je patrný rozdíl ve tvaru hlavy, u krysaříka má být dle standardu hruškovitá, kdežto u pinče je polodlouhá. Liší se také tvar uší. U krysaříka je přijatelných více barev kromě černé s pálením a červené barvy (standardní u pinče) může být hnědý, modrý a lila s pálením, žlutý, merle a dokonce má i dlouhosrstou varietu. 

Anglický toy teriér

Anglický toy teriér

Anglický toy teriér se velikostně s trpasličím pinčem překrývá, obě plemena mají standardem danou výšku 25 až 30 cm, při čemž váha teriéra se pohybuje mezi 2,7 až 3,6 kg a pinčova mezi 4 až 6 kg.

Anglický toy má hlavu klínovitého tvaru a uši musí mít v dospělosti vždy vztyčené, oči mají madlový tvar, pinčova hlava je polodlouhá, uši mohou být poloklopené a oči jsou oválné. U teriéra je přípustná pouze barva černá s pálením, pinč má navíc ještě dovolenou jednobarevnou červenou variantu.

Ruský Toy

Ruský Toy

Ruský toy vykazuje dost podobných rysů zejména s pražským krysaříkem. Krátkosrstý jedinec v barvě černé s pálením by mohl být s trpasličím pinčem zaměnitelný. Velikost ruského toye se pohybuje ideálně od 20 do 28 cm a hmotnost má být maximálně 3 kg. Narozdíl od pinče se vyskytuje ve více barvách a také v dlouhosrsté varietě.

Čivava

Čivava

Nejznámějším malým plemenem je zřejmě čivava, proto mezi veřejností může dojít k záměně. Čivava má jablkovitý tvar hlavy a tím se od pinče zřeteně odlišuje na první pohled. Čelo čivavy je vyklenuté a u pinče ploché. U čivav není stanovena požadovaná kohoutková výška a ve standardu je zmíněna pouze ideální hmotnost od 1,5 do 3 kg. Psi, kteří přesáhnou horní hranici váhy, jsou vyloučeni z chovu. Váha pinče startuje až na 4 kg. Pinč má navíc štíhlé atletické tělo, ale čivava působí spíše zavalitě.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Trpasličí pinč je v podstatě zmenšenou kopií německého pinče, ovšem bez záporů miniaturní velikosti. Tělo je pokryto krátkou a hladkou srstí, která nechává vyniknout ladné křivky a kvadratický rámec těla.

Důležité proporce:

Pinč má mít kvadratický rámec těla, takže je důležitý poměr kohoutkové výšky a délky těla. Dále se přihlíží k délce hlavy, od špičky čumáku k týlnímu hrbolu má dosahovat poloviny délky hřbětní linie (což je délka od kohoutku až k ocasu).

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 27,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 27,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost se má pohybovat v rozmezí 4 až 6 kilogramů.
Srst:

Krátká, hustá, hladká, dobře přiléhá, leskne se a po těle se nevyskytují lysá místa.

Zbarvení:

Může být po celém těle jednobarevné (jelení červená, červenohnědá, tmavě červenohnědá) nebo černé s pálením. Ve druhém případě je srst černá a lesklá s červenými nebo hnědými znaky, ty jsou syté a jasně ohraničené. Znaky se vyskytují nad očima, na spodní straně hrdla a na hrudníku (tam jsou dva rozdělené trojúhelníky). Dále je nalezneme na nadprstích hrudních končetin, tlapkách, vnitřní straně pánevních končetin a pod kořenem ocasu.

Kůže:

Po celém těle těsně přiléhá.

HLAVA

MOZKOVNA

Lebka:

Silná, polodlouhá bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu. Čelo je ploché bez vrásek a paralelní s nosním hřbetem.

Stop:

Jasně patrný, ale slabý.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černě pigmentovaná a dobře vyvinutá. Nosní hřbet je rovný a tlama zakončena ve tvaru tupého klínu.

Pysky:

Jsou černé, hladké a těsně přiléhající k čelistem. Koutky jsou zavřené.

Čelisti, zuby:

Obě čelisti jsou silné, skus nůžkový s úplných chrupem (42 zubů podle zubního vzorce). Žvýkací svaly jsou dobře vyvinuté a líce nepůsobí rušivě.

Oči:

Mají oválný tvar a jsou tmavé.

Víčka:

Černě pigmentovaná a těsně přiléhající.

Uši:

Jsou vysoko nasazené, vztyčené, klopené ve tvaru písmena V. Vnitřní koutky leží blízko lícím a jsou natočené dopředu směrem ke spánkům. Paralelní ohyb by neměl přesahovat temeno.

KRK

Ušlechtilý, klenutý a ne příliš krátký. V kohoutek přechází hladce bez zřetelného vyznačení nasazení krku. Je suchý, na hrdle se nevyskytuje volná kůže ani lalok. 

TRUP

Horní linie:

Od kohoutku směrem k zádi je mírně spadající.

Kohoutek:

Jedná se o nejvyšší bod horní linie.

Hřbet:

Krátký, silný a rovný.

Bedra:

Silná. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, a proto pes působí kompaktně.

Záď:

Lehce zaoblená a hladce přechází v kořen ocasu. 

Hrudní koš:

Hrudník je středně široký a dosahuje k loktům, na průřezu je oválný.

Břicho a slabiny:

Slabiny nejsou příliš vtažené. 

Spodní linie:

Slabiny společně se spodní částí hrudního koše vytvářejí hezky klenutou linii.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Zepředu jsou silné, rovné a ne příliš blízko u sebe. Při pohledu ze strany jsou předloktí rovná.

Plece:

Dobře osvalené lopatky přiléhají těsně k hrudnímu koši, jsou šikmé a uložené vzad. S horizontálou svírají úhel zhruba 50 stupňů.

Nadloktí:

Silné, dobře osvalené a těsně přiléhající k tělu. S ramenní lopatkou svírá úhel 95 až 100 stupňů. 

Lokty:

Nevytáčejí se ani na jednu stranu, jsou dobře přiléhající.

Předloktí:

Silné, dobře vyvinuté a osvalené, při pohledu zepředu i ze strany je rovné.

Zápěstí:

Silné a pevné.

Přední nadprstí:

Silné a pružné. Zepředu je vertikální a při pohledu ze strany mírně zešikmené směrem k zemi.

Tlapy hrudních končetin:

Krátké a kulaté. Prsty jsou dobře vyklenuté a vzájemně přiléhající. Polštářky jsou odolné a drápky silné, černě pigmentované a krátké.

PÁNEVNÍ KONČETINY

 Postoj není příliš úzký. Končetiny jsou zezadu paralelní a při pohledu ze strany šikmo postavené.

Stehna:

 Silně osvalená, středně dlouhá a široká. 

Kolena:

 Pevná, nevytáčí se ani na jednu stranu.

Nárt:

 Záprstí je kolmé k zemi.

Hlezno:

 Silné, pevné, ale výrazněji zaúhlené, nevytáčí se ani na jednu stranu. Bérec je dlouhý, silný a šlachovitý.

Tlapy pánevní:

 Jsou delší než přední tlapky. Prsty jsou opět klenuté a těsně vzájemně přiléhající. Drápky jsou černé a krátké.

OCAS

 Žádoucí je šavlovité nebo srpcovité nesení ocasu. Ponechává se přirozený. 

přečteno: 20 536x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...