topovat ověřit
Sheltie

Sheltie

Shetland Sheepdog
100%
Další pojmenování: Šeltie, shetlandský ovčák
Sheltie

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 88
Země původu: Velká Británie
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 12 - 13 roků
Původní využití: Pastevecký pes
Využití dnes: Pasení, ovčácký pes, Agility, Aktivní pes, Společenský pes, Rodinný pes
Kluby v ČR:

Moravskoslezský klub chovatelů collií a sheltií (http://www.collie-sheltie.com)

Klub chovatelů collií a sheltií (http://www.collie-sheltie-club.cz)

Sheltie club CZ (http://www.sheltie.cz)

VARIETY PLEMENE Sheltie

Sheltie se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Jak již možná název plemene napovídá, tak šeltie pochází ze Šetlandských ostrovů, které náleží ke Skotsku. Pro tuto oblast je typická fauna ve velikosti mini. Pochází odsud také šetlandský poník, který je pověstný právě jsou miniaturní velikostí. Vzhledem k tomu nebylo potřeba, aby pastevecký pes, který měl za úkol shánět zvěř a ne ji chránit proti dravcům, byl větších rozměrů.

Šeltie pravděpodobně vznikla křížením kólií se psy na Šetlandech a do její krve byla kvůli zmenšení zřejmě přimíchána i krev king charles španělů. To vše se událo v 18. století. Následně došlo k vývozu malých pasteveckých psíků a jejich rozšíření. Na výstavách byly k vidění od roku 1905 a poté začaly vznikat i chovatelské kluby.

V České republice jsou šeltie od roku 1950, kdy byla z Rakouska importována první fena, ta se ovšem zakladatelkou chovu nestala. Následovaly další dovozy převážně z Německa a v roce 1960 se narodil první vrh.

POVAHA

Šeltie je skvělý rodinný pes, je velmi milá, mazlivá a ke svým páníčkům milující. K cizím lidem se může chovat odtažitě. Nemá problém vycházet s jinými psy, ani ostatními zvířaty, ale je vhodné ji zvykat na veškeré podněty již od štěňátka. S dětmi může mít vřelý a láskyplný vztah, musíte je ovšem naučit, jak se k pejskovi chovat, aby mu neublížily. Šeltie mohou mít sklony k uštěkanosti, proto svého pejska učte, aby zbytečně neštěkal na každé zašustění.

Je velmi inteligentní a učenlivá, takže se hodí pro začátečníky. Za oblíbený pamlsek udělá cokoliv, ale má velmi citlivou duši, takže nesnese hrubé zacházení. K šeltii musíte přistupovat jemně a s porozuměním. Při výchově zapomeňte na hrubé tresty a křik, tím ničeho nedosáhnete, akorát docílíte toho, že se začne uzavírat do sebe. Raději přistupte k pozitivní motivaci, šeltii výcvik baví a je předurčena i k mnohým kynologickým sportům. 

POHYB

Jako malý pastevecký pes je šeltie zvyklá na velké množství pohybu a hodí se pro aktivní lidi. Dlouhé túry jí nedělají problém. Rozhodně nevydrží celý den ležet na gauči, potřebuje delší procházku, aby se mohla vyřádit. Je to skvělý parťák na běhání či ke kolu. Zaměstnat můžete i její mysl různými interaktivními hrami, ale se svou inteligencí je šeltie rychle vyřeší. 

Výborně se hodí na mnoho psích sportů. Šeltičky jsou často k vidění na agility, kde s obdivuhodnou rychlostí a obratností překonávají veškeré překážky. Vzhledem k jejich učenlivosti se můžete věnovat i dogdancingu, ale při jakémkoliv výcviku to chce dostatek trpělivosti. Se svou šeltií můžete vyzloušet pasení, i když tato disciplína u nás není tolik rozšířená. 

Váš pejsek s vámi bude s vrtěním ocasu vykonávat jakoukoliv aktivitu. Pokud jej patřičně unavíte, tak pak bude spokojeně odpočívat ve svém pelíšku, nebo u vás v posteli.

PÉČE

Na první pohled je jasné, že srst šeltie bude potřebovat vaši pozornost častěji. Srst musíte pravidelně, ale ne každý den, kartáčovat.V období línání je vhodné pročesávat co nejčastěji, pomůžete tak k odstranění již uvolněných chlupů. Časté koupání není potřeba, pokud se například nechystáte se svým pejsek na výstavu, Tam by měla srst vypadat co nejlépe. Šeltiím se srst na určitých partiích těla zastřihává, jedná se o oblast uší a končetin. Nechte si poradit od chovatele, jak srst správně upravit v pohodlí domova a hlavně naučte svou šeltii, aby tyto zkrášlovací rituály zvládala bez zbytečného stresu.

Pravidelně je nutné kontrolovat délku drápků a v případě nutnosti je zkrátit. Pokud si váš pejsek drápy dostatečně neobrušuje při chůzi na tvrdém povrchu, tak budete muset zasáhnout. S přerostlými drápky se pejskům špatne chodí. Nezapomínejte na pátý dráp na předních packách, ten není ve styku se zemí a jeho zkracování je nutné vždy. 

Je vhodné pečovat o psí chrup, abyste předešli tvorbě zubního kamene. Zoubky můžete čistit kartáčkem a speciální psí zubní pastou, ale nedostanete se tak do všech míst, proto je vhodné podávat doplňky stravy, které bojují proti usazování plaku a následnému vzniku zubního kamene.

ZAJÍMAVOSTI

Pro šeltii existují v současné době hned 3 kluby, které zastřešují její chov pod Českomoravskou kynologickou unií (tedy Mezinárodní kynologickou federací). Přestože mají mírně odlišné požadavky na přijetí do chovu, tak uchovněné jedince si vzájemně uznávají. Navíc uchovnění šeltie není nic složitého, dokonce ani zdravotní vyšetření nejsou požadována, ale jen doporučována, i když většina chovatelů testy nechává provádět.

VÝŽIVA

Své šeltii byste měli dopřát kvalitní stravu. Na výběr máte ze dvou základních způsobů krmení. Můžete sáhnout po kompletních krmivech, tedy granulích a případně konzervách, nebo psovi podávat přirozenou stravu. 

Krmení granulemi je pohodlné, pouze nasypete do misky pravidelnou dávku. Kupujte kvalitní granule s vysokým obsahem masa a nízkým obsahem obilovin, nebo zcela bez obilovin. Vždy čtěte složení a nenechte se nalákat líbivou reklamou. Vybírejte krmivo nejen podle velikosti vašeho pejska, ale přizpůsobte jej i jeho životnímu stadiu. Štěňata potřebují v období růstu zvýšený obsah živin. Na dochucování granulí konzervami si dávejte pozor, můžete si pejska snadno rozmlsat. 

V dnešní době stále více lidí přechází na krmení přirozenou stravou, kterému se říká BARF z anglického Bones a Raw Food, tedy kosti a syrová potrava. Pejskovi sami sestavujete vyváženou krmnou dávku, takže máte přehled o tom, co mu skutečně dáváte, ale je potřeba si před tímto způsobem krmení nastudovat potřebné informace, aby vámi sestavený jídelníček obsahoval vše, co pejsek potřebuje. Někteří krmí i vařenou stravou, ale tepelnou úpravou se zničí mnoho živin a prospěšných látek, které organismus ke svému fungování potřebuje. Pamatujte, že kosti musíte vždy podávat v syrovém stavu, protože při jejich uvaření či pečení se změní struktura a ony se pak mohou nepříjemně štěpit a při průchodu trávicím traktem napáchat škody.

Zdraví

U šeltií se může provádět několik nepovinných zdravotních vyšetření, která nejsou vyžadována k samotnému uchovnění, každopádně kluby jsou doporučována a preferují jedince s vyšetřením a sami chovatelé k nim stále častěji přistupují. Pokud kupujete štěně po testovaných rodičích (případně i dále v linii), tak máte větší pravděpodobnost, že jedinec bude zdravý.

U tohoto plemene se objevuje nemocnění CEA (Collie Eye Anomaly), jedná se o vadu oční koule, která může skončit až slepotou. Přenáší se dědičně a je nevyléčitelné. Vzniká ještě, když je štěňátko v děloze. Vada se dá zjistit oftalmologickým vyšetřením a je patrná již kolem věku 2 měsíců. U psa můžete nechat provést vyšetření, kdy v laboratoři určí, zda je přenašečem genu tohoto onemocnění. 

U šeltií se dále můžete setkat s preventivním vyšetřením na další oční onemocnění, PRA (progresivní retinální atrofie), které postihuje sítnici.

Onemocnění MDR1 je tzv. přecitlivělost kólií na Ivermectin, což je antiparazitikum. V případě poruchy genu reagují psi na podání této látky ztrátou koordinace a poruchami pohybu, stav může skončit až smrtí. Na tento defekt lze udělat vyšetření z krve.

Šeltie mohou trpět také DKK (dysplazie kyčelních kloubů). Vyšetření se provádí na základě rentgenu a poté je určen stupeň dysplazie. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Šeltička potřebuje mírné zacházení, protože je velmi citlivá. Vhodná je výchova prostřednictvím pozitivní motivace. Nejlepší je již od štěněte pejska zvykat na co nejvíce různých situací a podnětů, zajistíte tak, že z něho vyroste vyrovnaný dospělý jedinec.

Toto plemeno má velké nároky na pohyb, hodí se spíše k aktivním lidem, kterým nevadí delší procházky, aby se pejsek mohl proběhnout a hlavně vyřádit. Šeltie může bydlet i v bytě, ale za předpokladu, že ji každý den dopřejete dostatek pohybu. Pár kratších venčících procházek jí rozhodně nestačí. Pro pobyt v kotci nehodí, protože je citlivá a chce být na blízku svojí rodině.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Jestliže chcete v budoucnu mít doma chovného jedince, tak si musíte pořídit štěně s průkazem původu z chovatelské stanice. Měl by to být pejsek bez vad oproti standardu, ale nikdo vám nezaručí, že z malé chlupaté kuličky vyroste šampion.

Ve věku 12 měsíců musíte absolvovat bonitaci, to je akce podobná výstavě, na které jsou psi i feny posouzeni odbornou komisí podle standardu a veškeré jejich odchylky jsou zaznamenány. Odcházíte s výsledkem chovný či nechovný.

Před bonitací se musíte zúčastnit alespoň dvou výstav a odnést si známku nejhůře Velmi dobrá a to od věku 10 měsíců. Jedna výstava musí být klubová či speciální a druhá pak vyššího typu (národní, mezinárodní). Šelie může být použita v chovu od 15 měsíců věku, u psů není horní hranice stanovena, fena může mít štěňata maximálně do věku osmi let.

Pro šeltie nejsou povinná zdravotní vyšetření, ale většinou jste zvýhodněni například cenou, pokud necháte provést doporučené testy. Chovatelé mají často své pejsky testované, protože jim na jejich zdraví záleží.

Podmínky uchovnění se můžou mírně lišit v závislosti na klubu, který jste si vybrali.

 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Majitelé šeltií jistě často uslyší: "jé, malá kólie." Ano, šetlandský ovčák se dá zaměnit s kólií, a to hlavně lidmi, kteří se v plemenech moc neorientují a typickou Lassie znají všichni. 

Kolie dlouhosrstá

Kolie dlouhosrstá

Hlavním možným plemenem pro záměnu s šeltií je její větší "sestra" kolie. na první pohled se obě plemena od sebe liší velikostí. Šeltie má podle standardu měřit kolem 36 cm, kdežto kohoutková výška kolie se pohybuje až kolem 55 cm. Přestože podoba je na první pohled zřejmá, tak při velikostním srovnání nelze plemena zaměnit. Spojuje je také příslušnost ke stejné FCI skupině, obě nalezneme v 1. skupině, kam patří ovčáčtí psi, i jejich využití je tedy totožné.

STANDARDNÍ VZHLED

Sheltie je pracovní pes malého vzrůstu s hedvábnou dlouhou srstí. Její pohyb je pružný a jemný, bez známek těžkopádnosti či hrubosti. Celkový dojem je symetrický, žádná část těla není nepoměrná vzhledem k celku.

Celkový vzhled:
Důležité proporce:

Čenichová partie i mozkovna jsou stejně dlouhé, jako dělící bod slouží vnitřní koutek oka. Mírně větší než kohoutková výška je vzdálenost od vrcholku ramene ke spodní části zádi.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 37 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 35 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k výšce

Odchylka více jak 2,5 cm nahoru i dolů je velmi nežádoucí.

Pozn. k hmotnosti Ideální hmotnost není standardem uváděna.
Srst:

Srst je dvojí typu: podsada je měkká, hustá a přiléhavá, krycí je srst je dlouhá, rovná s hrubou texturou. Límec i náprsenka jsou bohatě osrstěny. Na hrudních končetinách vznikají praporce. Pánevní končetiny jsou k hleznům také silně osrstěné, od hlezen k chodidlům je srst spíše hladká. Na obličeji je srst krátká a hladká. Celé tělo má být pokryto bohatou srstí, ale nesmí zakrývat obrys těla. Velmi nežádoucí jsou krátkosrstí jedinci.

Zbarvení:

U shletií je možných několik barevných kombinací.

Sobolí zbarvení je čisté barvy nebo se stínováním, od světle zlatého odstínu až po mahagonový. Stínování musí být syté. Vlkošedé zbarvení je nežádoucí.

Trikolor je ideální v sytě černé barvě na těle se sytými tříslovými znaky.

Blue-merle je čistě stříbřitě modrá s černým melírováním a mramorováním. Pokud se objevuje syté pálení, tak je to žádoucí, ale absence znaků nesmí být penalizována. Vysoce nežádoucí jsou hojné černé plotny a břidlicový nebo rezavý nádech krycí srsti či podsady. Zbravení jedince musí celkově působit modrým dojmem.

Černo-bílá a černo-tříslová se také uznávají, kromě černo-tříslové kombinace se bílé odznaky mohou objevit na lysině, límci, náprsence, končetinách a špičce ocasu. Na těchto místech jsou preferovány (mimo černo-tříslové). Jejich absence na těchto místech není penalizována, jinde na těle jsou bílé skvry nežádoucí.

HLAVA

Při pohledu z profilu a shora má tvar tupého klínu a zužuje se od uší směrem k čumáku. Šířka i hloubka lebky odpovídají její délce, a i délce nosní partie. Jako celek působí hlava vyrovnaně a čistě vzhledem k velikosti psa.

MOZKOVNA

Lebka:

Plochá, mezi ušima přiměřeně široká, s nevýrazným týlním hrbolem. Horní linie mozkovny je souběžná s linií tlamy.

Stop:

Vyjádřený, ale mírný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Díky vyváženosti spojení lebky a obličejové části, tvarem, barvou a uložením očí a správným nasazením a nesením uší je dán charakteristický vzhled.

Pysky:

Tenké a černě lemované, nosní houba je černě pigmentovaná.

Čelisti, zuby:

Silné, rovné a čisté s dobře vyvinutou spodní čelistí. Zuby mají být zdravé s pravidelným a úplným nůžkovým skusem (horní zuby těsně přiléhají ke spodním a v čelisti jsou usazeny kolmo). Velmi žádoucí je plný počet 42 zubů. 

Líce:

Ploché a plynule přecházejí do dobře zaoblené tlamy.

Oči:

Jsou mandlového tvaru, středně velké a šikmo uložené. Barva očí je tmavě hnědá s výjimkou jedinců se zbarvením srsti blue-merle, u nichž mohou být jedno či obě oči modré nebo s modrými skvrnami.

Víčka:

Jsou černě pigmentovaná.

Uši:

Jsou umístěné poměrně blízko u sebe, u kořene celkem široké, ale přitom malé. V klidu jsou nošeny dozadu, ale ve střehu se otáčí dopředu a jsou napůl vztyčené, špičky se překlápí dopředu.

KRK

Dobře klenutý a osvalený, dostatečně dlouhý a umožňuje hrdé nesení hlavy.

TRUP

Hřbet:

Rovný a v bedrech půvabně prohnutý.

Záď:

Postupně spadající dozadu.

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký, dosahuje až k loktům. Žebra jsou dobře klenutá, v dolní polovině se zužují, aby umožnila volný pohyb lopatek a předních končetin.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při pohledu zepředu jsou rovné, čisté, svalnaté se silnými, ale nikoliv těžkými kostmi.

Plece:

Lopatky jsou velmi dobře uložené vzadu. V kohoutku je odděluje páteř, ale listy jsou nakloněné ven a přizpůsobují se žádoucímu klenutí žeber.

Rameno:

Ramenní kloub je dobře zaúhlený. Lopatka i ramenní kost dosahují přibližně stejné délky.

Lokty:

Od země jsou stejně daleko jako od kohoutku.

Zápěstí:

Silné a pružné.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Stehna:

Široká a svalnatá, stehenní kost svírá s pánví úhel 90 stupňů. 

Kolena:

Zřetelně zaúhlená.

Hlezno:

Dobře zaúhlené a tvarované. Má silné kosti a správně je nízko posazené, při pohledu zezadu jsou hlezna rovná.

Tlapy pánevní:

Tlapky jsou oválné, polštářky dobře vyplněné. Prsty jsou klenuté a uzavřené.

CHODY PSA

Pohyb je plynulý, půvabný a pružný. Vychází z pánevních končetin a s minimální námahou pokrývá maximální množství prostoru. Vysoce nežádoucí je mimochod, pletení, kymácení, toporný či chůdový a akcentovaný pohyb.

OCAS

Nízko nasazený, dosahuje alespoň k hleznům, je bohatě osrstěný a lehce prohnutý nahoru. Nikdy nesmí být zalomený, ani nošený nad úroveň hřbetu, a to i ve vzrušení.

přečteno: 35 095x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...