logo
ALT_DETAIL_POROVNANI
Pes vhodný ...
pro začátečníky
do bytu
pro pobyt venku
pro alergiky
pro seniory
k dětem
k jiným psům
ke kočkám
na psí sporty
na dlouhé tratě
Přizpůsobivost
snáší samotu
chladné počasí
teplé počasí
citlivost
Vycvičitelnost
učenlivost
inteligence
žvýkací pud
lovecký pud
štěkání a vytí
energie
hravost
hlídač
potřeba cvičit
Zdraví a péče
línání
slintání
snadná péče
zdraví
sklon k obezitě
Ostatní
popularita
velikost
Stafordšírský bulterier

Stafordšírský bulterier

Staffordshire Bull Terrier
Další pojmenování:

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina III. - Teriéři
Sekce 3 - Teriéři typu bull
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 76
Of. zkratka plemene v ČR: SBT
Země původu: Velká Británie
Vznik plemene: 19. století
Původní využití: Lov krys, psí zápasy
Využití dnes: Rodinný pes, Společenský pes, Domácí mazlíček, Frisbee, Flyball, Obedience, poslušnost psa
Kluby v ČR:

Staffordshire Bull Terrier Club CZ (SBTC CZ)

VARIETY PLEMENE STAFORDŠÍRSKÝ BULTERIER

U tohoto plemene se nevyskytují různorodé variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Stafordšírský bulteriér byl vyšlechtěn na počátku 19. století v Anglii v důsledku aktuální poptávky po silném, avšak zároveň velmi mrštném a rychlém psovi menší velikosti, který by se dobře uplatnil při tehdy značně populárních psích zápasech. V ringu byl stavěn proti jiným psům nebo měl za úkol zneškodnit v rekordním čase co nejvíce krys. Od samého počátku byl stafordšírský bulteriér zároveň šlechtěn coby nadmíru přátelský k lidem.

V roce 1835 byly veškeré zápasy podobného druhu anglickým parlamentem zakázány. „Profesní dráha“ stafordšírského bulteriéra se tak odehrávala pokoutně v různých sklepeních nelegálně. Mezi nejvýznamnější předky stafordšírského bulteriéra patří anglický buldok a staroanglický teriér. Tito psi byli kříženi zejména v anglickém Staffordshiru zdejšími horníky a dělníky, kteří pracovali v místních ocelárnách. Plemeno proto získalo označení právě podle této oblasti.

První chovatelský klub byl v Anglii založen v roce 1935, tedy přesně sto let poté, co byly na půdě tohoto státu zakázány zvířecí zápasy. Plemeno bylo ve stejném roce uznáno anglickým Kennel Clubem. V USA, kde se stal stafordšírský bulteriér záhy populárním domácím mazlíčkem a inspirací k vyšlechtění amerického stafordšírského teriéra, došlo k oficiálnímu uznání plemene ze strany amerického Kennel Clubu v roce 1975. V roce 1987 bylo uznáno taktéž Mezinárodní kynologickou federací (FCI).

POVAHA

Tento nepříliš vysoký, přesto však velmi silný pes, s výrazně širokým hrudníkem a osvaleným tělem, působí na první pohled mimořádně drsně. Především upřeně hledící stafordšírský bulteriér vypadá, že s ním nejsou žádné žerty. Tento dojem umocňuje jeho mohutná hlava opatřená nápadně širokou tlamou, která budí dojem, že se do ní vejde všelicos a k tomu ještě něco navrch. Při setkání s ním se proto mnohým lidem, neznalým povahy tohoto plemene, bezděky rozklepou kolena.

Svou širokou tlamu ale stafordšírský bulteriér nejraději používá k nevinnému spokojeného úsměvu. Drsná slupka nesmlouvavého psího kulturisty totiž skrývá citlivého psa bezmezně milujícího lidi, který by se pro svou smečku doslova rozkrájel a dokonce i případné zloděje by při vniknutí do svého domova často uvítal s vřelým nadšením. V Anglii má stafordšírský bulteriér přezdívku „psí chůva“, neboť proslul svou trpělivostí a oddaností k dětem. S úspěchem se používá jako canisterapeutický pes.

Temperamentní, zvídavý a hravý stafordšírský bulteriér byl vždy veden k náklonnosti a silné touze zavděčit se lidem, ve vztahu k nim je proto naprosto bezproblémový, nedojde-li snad k zásadnímu pochybení během jeho výchovy. Jisté potíže mohou u některých zástupců plemene nastat při kontaktech s ostatními psy a dalšími zvířaty. Zatímco útok na člověka je mu na hony vzdálen, boj s jiným psem může pro stafordšírského bulteriéra představovat atraktivní výzvu. Stejně tak je pro některé psy tohoto plemene lákavý lov menších zvířat včetně koček.

Potencionální tendence k výše popsanému nežádoucímu chování vůči ostatním zvířatům je třeba u stafordšírského bulteriéra odbourávat formou pečlivé socializace již od raného věku psa. Ve většině domácností vedle sebe spokojeně koexistují tito psi s dalšími psími kamarády. Je taktéž naprosto běžné, že stafordšírský bulteriér nedá dopustit na kočku svého pána a je prost jakýchkoliv náznaků agrese vůči ní. Přesto se příliš nedoporučuje chovat dva samce tohoto plemene zároveň ani nechávat zvířata společně o samotě.

POHYB

Ačkoliv si stafordšírský bulteriér dokáže naplno užívat se svým pánem i chvíle klidu a pohody, jeho postava hrající svaly si vyloženě říká o dostatek fyzické aktivity. Ne nadarmo se říká, že nejlepší odpočinek je ten zasloužený. U stafordšírského bulteriéra navíc hrozí při nedostatečném množství pohybu rozvíjení sklonů k obezitě. Nejen, že obézní staford nevypadá dobře, neboť se ze sportovní postavy záhy stává jakýsi neforemný válec na čtyřech tlapkách, ale nese s sebou rovněž nebezpečná zdravotní rizika.

Stafordšírskému bulteriérovi průměrně postačí dvě až tři delší procházky denně, nesmí chybět dostatečné vydovádění v podobě četných her. Pro plnohodnotný a zdravý rozvoj psa je nezbytný také dostatek mentální stimulace. Psa je dobré zaměstnat zábavnou formou. Naprosto ideální je věnovat se s ním některému ze psích sportů. V tomto ohledu je stafordšírský bulteriér velmi všestranný, většinou s neúnavností nadšeně aportuje, hodí se pro něj dogfrisbee, zkoušky poslušnosti či třeba flyball.

Zástupci tohoto plemene se mohou účastnit sportovních disciplín určených speciálně přesně pro ně. Jedná se o souhrn činností, při kterých se maximálně uplatňuje síla jejich čelistí a obrovská houževnatost stafordů. Nejznámějšími kategoriemi tzv. bull sportů je tah zavěšeného břemene přes kladku, výskok na peška, přetahování dvou psů o peška navzájem, tahání břemene s použitím speciálního postroje, šplh po kolmé stěně na peška, sprint s tříkolkou či opičí dráha s celou řadou překážek.

PÉČE

Stafordšírský bulteriér je inteligentní pes, který se pod správným vedením učí s radostí a rychle. Během výcviku vyžaduje důsledný a přitom trpělivý přístup. Jako správný teriér dokáže být občas pořádně tvrdohlavý, což může ve spojení s jeho temperamentem a hřmotností představovat leckdy velké sousto a solidní zabrnkání na nervy chovatele. Zástupci tohoto plemene se nehodí do rukou zcela nezkušeného chovatele, který by se mohl ve zkratu uchýlit k negativním metodám a fyzickým trestům. Vzájemné pouto se psem musí být během výcviku významně posilováno. Pro citlivého staforda, jenž potřebuje být ubezpečen o náklonnosti ze strany svého pána, jež je pro něj středobodem jeho žití, znamená každý hrubý počin pána vážným šrám na vzájemné důvěře.

Staford nikdy nesmí být podněcován k jakémukoliv typu agresivního chování. Nehodí se pro uplatnění v roli hlídacího psa. I když u psa tohoto plemene proběhne důkladná socializace a on vychází přímo skvěle s ostatními zvířaty v domácnosti, vždy je nutné věnovat zvláštní pozornost jeho kontaktům s cizími psy a dalšími zvířaty, která jsou pro něj nová. Na zvlášť frekventovaných místech je nanejvýš žádoucí ho mít neustále na vodítku, z čehož vyplývá, že disciplinovaná chůze na vodítku bez věnování nadměrné pozornosti okolním rušivým vlivům by měla být jedním z hlavních bodů na výcvikovém programu každého chovatele stafordšírského bulteriéra.

Tento pes je značně fixován na svou rodinu. Život v izolovaném kotci kdesi ve vzdáleném konci zahrady je pro něj absolutně nevhodný. Ideální je umístění v domě s možností přístupu na pečlivě oplocený pozemek, neboť staford v sobě mnohdy nezapře teriéří zálibu v tunelářských pracích. Tento pes nesnáší dlouhé odloučení od lidí. Nehodí se do domácnosti, kde by drtivou většinu dne pobýval osamocen. Je velmi společenský a potřebuje žít v co nejtěsnějším sepětí s člověkem. Pokud je dlouho sám, trpí po psychické stránce, zároveň je ohrožen interiér příbytku majitele psa. Stafordšírský bulteriér rád žvýká téměř cokoliv a proto je nezbytné mu zajistit dostatečný přísun vhodných hraček a minimalizovat případné škody v domácnosti.

V horkých letních dnech je nezbytné zajistit stafordšírskému bulteriérovi dostatek pitné vody, stálý přístup na zastíněné místo a omezit jeho fyzickou aktivitu na minimum. Vzhledem ke krátkému čenichu horké počasí špatně snáší a rozhodně není vhodné s ním podnikat za takových podmínek fyzicky náročné výlety či se věnovat intenzivním sportům.

Krátká srst stafordšírského bulteriéra vyžaduje pouze občasné vykartáčování. Každý chovatel by měl pravidelně pečovat o chrup svého psa pomocí některého z dostupných účinných prostředků určených k tomuto účelu pro psy. Dobré je kontrolovat průběžně zevní zvukovod psa, zda je prost nečistot nebo dokonce náznaku zánětu. Samozřejmostí je opatrné stříhání delších drápů.

ZAJÍMAVOSTI

Jako asi jediné psí plemeno na světě má stafordšírský bulteriér svůj vlastní symbol. Vypadá trochu jako obrácený preclík a původně sloužil coby symbol horníků z oblasti Staffordshire. Vyjadřoval jejich vzájemnou soudržnost a přátelství. Tento znak začali používat chovatelé stafordšírského bulteriéra na znamení skálopevného pouta mezi milujícím pánem a tímto neobyčejně věrným a hluboce oddaným psem.

VÝŽIVA

Správná výživa je jedním z klíčových faktorů pro zdraví psa, a tak je třeba věnovat jejímu výběru dostatečnou pozornost. O stravě pro nové štěně je nejlepší se poradit s primárním chovatelem, který poskytne mnoho cenných informací a rad. Štěně by mělo být minimálně v prvních dvou týdnech po odběru krmeno stejně jako doposud. V tomto období si teprve zvyká na nový domov a náhlá změna krmiva by mu mohla uškodit. Změnu krmiva je ostatně nutné provádět pozvolna i u dospělého psa.

Nejvíce preferovaným způsobem krmení je dnes podávání granulí. Jedná-li se o superprémiovou kvalitní řadu, dodává psovi takové krmivo všechny potřebné živiny, a to navzdory tomu, že granule nevypadají zpravidla příliš vábně a někteří psi mají problém s jejich příjmem kvůli nevýrazné chuti. Především pak ti jedinci, kteří již předtím okusili něco z domácí stravy či jsou zvyklí na syrové maso, mohou mít s přechodem na leckdy unylé granule problém.

Doma připravovaná strava představuje pro psa o poznání chutnější alternativu, každý chovatel nemá ovšem na přípravu krmiva tohoto typu dostatek času, navíc je u takové stravy dosti obtížně docílit optimální krmné dávky. Někteří chovatelé kombinují doma připravenou stravu s kupovanými granulemi. V současnosti se začíná ujímat i barfování, tedy krmení syrovým masem a kostmi. Ať už zvolíme jakýkoliv druh stravy, nikdy stafordšírského bulteriéra nepřekrmujeme a dbáme na to, aby jeho váha byla přiměřená jeho věku.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Obecně se jedná o relativně zdravé psí plemeno, ale stejně jako u jiných psů se některá onemocnění u stafordšírského bulteriéra vyskytují v hojnější míře než ostatní. Důležité je dbát na zdravotní stav psa již ve chvíli jeho pořízení. Rozhodně se vyplatí vyhledat zodpovědného chovatele psů s průkazem původu, který nechává svá zvířata testovat na dědičné onemocnění s komplikovaným názvem L-2-hydroxyglutarová acidurie, jež postihuje centrální nervový systém, a dále na dispozice k výskytu šedého zákalu. Staforda může trápit dysplazie loketního či kyčelního kloubu nebo luxace pately, i když naštěstí ne tak často jako jiná psí plemena. Zaznamenán byl i výskyt alergických onemocnění a demodikóza (kožní onemocnění způsobené parazitem, jenž je přenášen z feny na štěňata).

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Aby mohl být pes řádně uchovněn, musí být splněny podmínky stanovené příslušným chovatelským klubem. SBTC CZ povoluje účast na bonitaci psům, kteří absolvovali dvě CAC výstavy s výsledným hodnocením nejhůře „velmi dobře“, přičemž jedna z daných výstav musí probíhat na území České republiky a mít status výstavy speciální nebo klubové. Jako vážná vada vedoucí k vyloučení z chovu je při bonitaci hodnocena jakákoliv výrazná odchylka od stanoveného standardu, absence některých zubů nebo jejich chybné postavení, anomálie ocasu, přílišná bázlivost nebo naopak agresivita.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Americký stafordšírský teriér

Stafordšírský bulterier -

Americký stafordšírský teriér se svému britskému příbuznému podobá nejen pojmenováním. Oba tito teriéři jsou proslulí milovníci dětí. Obě plemena mají společnou robustní tělesnou konstituci a minulost v zápasnické aréně, a proto vzbuzují u některých lidí strach. Americký stafordšírský teriér je oproti stafordšírskému bulteriérovi celkově vzrostlejší a má mohutnější postavu.

Americký pitbulteriér

Stafordšírský bulterier -

Americký pitbulteriér je vzhledově podobný spíše americkému stafordšírskému teriérovi než stafordšírskému bulteriérovi. Je dokonce ještě o něco vyšší než americký stafordšírský teriér a nemá tak širokou postavu. Americký pitbulteriér je dominantnější ve vztahu k ostatním psům a mnozí příznivci stafordšírského bulteriéra odmítají jakékoliv srovnání tohoto plemene s pitbulem, jenž je v několika státech zakázán.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Aktivní hladkosrstý pes střední velikosti a přitom značné síly, s výrazně robustní, osvalenou postavou.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 38,1 cm    tolerance: +2,54 cm, -2,54 cm
fenky: 38,1 cm    tolerance: +2,54 cm, -2,54 cm
Pozn. k výšce:

Úměrná vzhledem k tělesné hmotnosti.

Hmotnost:
psi:14,98 kg,    povolená odchylka: +2,27 kg, -2,27 kg
fenky: 13,16 kg,    povolená odchylka: +2,27 kg, -2,27 kg
Srst:

Krátká, přilehlá a hladká.

Zbarvení:

Jednobarevné: bílá, černá, plavá, červená, modrá barva srsti. Vícebarevné: černá, plavá, červená či modrá kombinovaná vždy s bílou. Žíhané odstíny mohou být též kombinované s bílou. Krajně nežádoucí je játrově hnědé zbarvení a černá barva s pálením.

HLAVA

Zřetelně krátká a nápadně široká.

MOZKOVNA

lebka:

Široká.

Stop:

Zřetelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Krátký čenich, černé zbarvení nosu.

Pysky:

Přilehlé.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti a mohutné zuby dokonalého nůžkového skusu.

Líce:

Lícní svaly jsou nápadně vyvinuté.

Oči:

Střední velikosti, kulatého tvaru. Pohled směřuje přímo dopředu. Preferována je tmavá barva očí, avšak povoleny jsou i světlejší odstíny odvislé od celkového zbarvení osrstění.

Víčka:

Tmavá.

Uši:

Napůl klopené či složené do tvaru připomínajícího vzdáleně růži. Nejsou přehnaně veliké ani těžké. Nesmí být zcela vztyčené či naopak úplně klopené.

KRK

Dobře profilovaný, notně osvalený, dosti krátký, patrné je postupné rozšíření směrem k ramenům. Absence laloku.

TRUP

Svalnatý a dobře tvarovaný.

Horní linie:

Rovná.

Hřbet:

Rovný.

Bedra:

Krátká.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Nasazené nápadně daleko od sebe. Rovné, opatřené silnými kostmi, s tlapami nepatrně vytočenými směrem ven.

Plece:

Široké.

Lokty:

Pevné, nejsou volné.

Tlapy hrudních končetin:

Středně velké, silné, s mohutnými polštářky. Drápy mají v případě jednobarevného zbarvení psa černou barvu.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Svalnaté, rovnoběžné při pohledu ze zadní strany.

Kolena:

Klouby adekvátně zaúhlené.

Hlezno:

Nízko položené.

Tlapy pánevní:

Středně velké, silné, s mohutnými polštářky. Drápy mají v případě jednobarevného zbarvení psa černou barvu.

CHODY PSA

Hnací síla vychází z oblasti pánevních končetin. Pohyb je volný a energický, zároveň hospodárný. Souběžný pohyb končetin při pohledu z přední i zadní strany.

OCAS

Nízko nasazený a i relativně nízko nesený, zúžený směrem ke špičce, středně dlouhý. Zatočený může být pouze do jisté míry, nadměrné zatočení je nežádoucí.

95%
přečteno: 8 894x