topovat ověřit
Anglický mastif

Anglický mastif

English Mastiff
0%
Další pojmenování: mastif
Anglický mastif

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 264
Země původu: Velká Británie
Patronát Velká Británie
Vznik plemene: Prastaré plemeno, moderní od 15. století
Průměrná délka života: 7 - 11 roků
Původní využití: Bojový pes, strážce
Využití dnes: Zadržení útočníka, Rodinný pes, Hlídací pes, Obranář
Kluby v ČR:

Klub chovatelů anglického mastifa

Klub málopočetných dogovitých plemen psů

Moloss klub CZ

VARIETY PLEMENE Anglický mastif

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Anglický mastif patří k velmi starým psím plemenům. Jeho předci byli do Anglie přivezeni Kelty, Féničany a Anglosasy. Za vlády Caesara na začátku našeho letopočtu se dostali do Říma, kde byli využíváni jako zápasníci proti býkům. V průběhu století se takto využívali ve Velké Británii, a to hlavně pro pobavení šlechty a později i dalších vrstev společnosti. Dokonce se používal na to, aby uštval býka před porážkou, protože jeho maso pak mělo údajně lepší chuť. K zákazu těchto aktivit došlo až v roce 1853. 

Mastif dále sloužil jako bojový pes a doprovázel vojska do bitvy, účastnili se třeba bitvy u Azincourtu na počátku 15 století. A právě do této doby se datuje i čistokrevný chov. Ale i španělští dobyvatelé na počátku novověku využívali mastifa při potyčkách s indiány. Angažovali se také ve válce Severu proti Jihu. Ovšem žádné z těchto využití nebylo pro mastifa to pravé. Je to ideální ochránce, a proto po zákazu zápasů zastal místo hlídače.

POVAHA

Mastif je velmi oddaný pes a skvělý ochránce. Jeho velikost budí respekt, ale není agresivní, pokud jedná, tak vždy ze zřejmého důvodu, je to klidný pes, kterého jen tak něco nevyprovokuje. Má moc rád děti a hry s nimi. Jen je nutné mít pod kontrolou zejména menší děti, aby jim tento obřík nechtěně neublížil. 

Je nekonfliktní, s ostatními psy nemá problém a stejně tak ho chladným zanechávají i jiní domácí mazlíčci. Ke svému pánovi si vytváří silné pouto a nejraději je mu na blízku. Vůči cizím lidem rozhodně není vstřícný, ale bude je ostražitě sledovat, připraven zasáhnout. 

Jedná se o inteligentní plemeno, u kterého se bez základní poslušnosti neobejdete. Důležitá je správná socializace již u chovatele. Nový páníček musí výchově věnovat dostatek trpělivosti a naučit se s mastifem správně komunikovat. Vždy je lepší cestou pozitivní motivace, pozor na negativní podněty mastif si vše velmi dlouho pamatuje. I přes svou velikost je citlivý a nemá rád křik. 

POHYB

Mastif není žádný vytrvalec, ale rozběhnout se také dokáže. Lepší je ovšem poklidnější tempo. Každý den byste měli vyrazit na delší procházku. Pokud ho pustíte na volno, nemusíte se bát, že by proháněl zvěř, lovecký pud má takřka nulový. Ovšem pouštět ho z vodítka je bezpečné na přehledném úseku, a pokud máte zvládnuté přivolání. 

Hlavně v době růstu, která je u obřích plemen mnohem delší a dospívají až po druhém věku života, nesmíte mastifa přetěžovat a volit pro něj nevhodný pohyb. Není to plemeno vhodné na psí sporty, je to spíše klidnější společník a ochránce. 

PÉČE

Hladká srst nevyžaduje v podstatě žádnou péči. Ovšem v době línání počítejte s tím, že chlupy budete mít všude. Hodí se mít po ruce vyčesávací hrablo na krátkou srst, které odstraní uvolněné chlupy a ty pak neulpí na vaše gauči a oblečení. 

U mastifa je potřeba počítat s nadměrným slintáním. Pokud ho máte doma, asi byste měli mít po ruce hadřík nebo ubrousky a včas sliny zachytit. 

Každý den zkontrolujte oční okolí a odstraňte případně ospalky nebo jiné nečistoty. Jednou za 14 dní kontrolujte uši, jak jsou svěšené, tak si na první pohled problému nevšimnete. Se zubním kamenem velká plemena tolik problémy nemívají, ale můžete přidávat doplňky stravy, které podpoří zdraví dutiny ústní. 

Drápy se budou pravděpodobně samovolně obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu, ale jednou za měsíc je zkontrolujte a pokud je potřeba, tak ty delší zkraťte speciálními kleštěmi. Na tento úkon zvykejte psa od štěněcího věku, ať s tím později nemáte problémy. 

ZAJÍMAVOSTI

Na první pohled se jedná o děsivého psa, který v člověku rozhodně vzbudí respekt. Ale ve skutečnosti je to ke své rodině velmi dobrosrdečný a oddaný společník, který ji bude chránit za každou cenu. Vzor pro Psa Baskervillského v něm měl sir Arthur Conan Doyle, který se inspiroval právě jeho obranářským pudem. 

VÝŽIVA

Mastif je na výživu dost náročné plemeno, a hlavně v juniorském věku, kdy překotně roste byste neměli experimentovat, ale vsadit na ověřené krmivo, ve kterém pes dostane všechno, co potřebuje. 

První možností je krmení granulemi, které jsou považovány za kompletní krmivo, což znamená, že obsahují veškeré živiny pro správný vývoj vašeho psa. Rozhodně ale není na škodu přidávat kloubní výživu. Granule vybírejte podle složení, protože jedině tak poznáte kvalitu, na prvním místě by mělo rozhodně být maso. Granule by neměly být přehlídkou obilovin, protože ty bývají častým alergenem. Vždy přihlédněte k rozdělení granulí a kupujte ty pro velká a obří plemena, nezapomeňte zohlednit ani věk, začínáte štěněcími a poté přechází na juniorské, u kterých zůstanete až zhruba do dvou let věku. 

Dalším druhem krmení je barfování, tedy krmení přirozenou stravou, ale protože denní krmnou dávku sestavujete vy sami, je nutné si nastudovat potřebné informace, nemůžete s tím začít jen tak bez ničeho. Psovi servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky ve správném poměru tak, aby byly porce vyvážené a obsahovaly všechno, bez čeho se pes neobejde. S barfováním buďte opatrní, abyste psovi spíše neublížili.

Zdraví

Typické jsou problémy s pohybovým aparátem, a to hlavně dysplazie loketního a kyčelního kloubu. Mastifovi je vhodné podávat kloubní výživu, která bude pečovat o jeho namáhaný pohybový aparát, a to hlavně v období růstu, ale lépe celoživotně.

Je třeba dávat pozor na torzi žaludku, jedná se o akutní stav, který je nutné okamžitě řešit s veterinárním lékařem, protože psovi jde o život. Dojde totiž k zaškrcení přívodu i vývodu žaludku. Torzi se dá předcházet správnými stravovacími návyky, a to hlavně dodržováním klidového režimu po jídle, a také rozdělením denní krmné dávky na více porcí. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Řadí se k největším psím plemenům a dospělí jedinci váží i více než 70 kg. Vzhledem k tomu je jasné, že mastif bude mít velké nároky na výživu. Zmínit musíme i případné výdaje za veterinární péči, se kterými musíte počítat. Po finanční stránce tady potřebuje mastif takového páníčka, který to vše utáhne. Protože pořizovací cena štěněte je pouze zlomek. 

Kvůli své velikosti se více hodí do domku se zahradou, na které může mít kotec, kam ho můžete v případě potřeby zavřít (např. když přijde návštěva). Ale rozhodně to není pes, který by měl bydlet v kotci, nebyl by spokojený. Potřebuje být v úzkém kontaktu se svým páníčkem, rád má přehled o tom, co se děje a sleduje zahradu ze svého oblíbeného místa. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chov mastifa v české republice zaštiťují hned 3 chovatelské kluby. Abyste mohli svého psa uchovnit, musíte splnit dané podmínky. V první řadě je nutné si pořídit štěně s průkazem původu, které nebude mít žádné odchylky ze standardu. 

 

Pro uchovnění pod Klubem chovatelů anglického mastifa (u ostatních mohou být drobné odchylky) je nutné se od 18 měsíců věku zúčastnit bonitace, což je chovatelská akce podobná výstavě, kde je pes posouzen komisí a hodnocen jako chovný či nechovný. Předtím můžete absolvovat svod mladých ve věku od 9 do 15 měsíců, ale ten je nepovinný. K bonitaci se dokládá účast alespoň na jedné výstavě (mezinárodní, národní, klubová a speciální) v mezitřídě nebo třídě otevřené.

Dále se dokládá výsledek vyšetření na dysplazii kyčelního a loketního kloubu také od 18 měsíců věku. Do chovu mohou být přijati jedinci nejhůře se stupně DKK 3 neboli D, ale spojení s takovým jedincem musí povolit poradce chovu. Vyšetření na dysplazii loketního kloubu (DLK) má zatím pouze orientační charakter. 

Aktivní zapojení v chovu je možné u psů od 18 měsíců věku, u fen je to 22 měsíců věku. Horní věková hranice je u psů stanovena na 9. rok věku a u fen je to 8. rok věku. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Mastif je díky své velikosti nepřehlédnutelný, ale rozhodně nepatří mezi hojně rozšířená plemena. Zaměnit se dá s jinými molossy. Zmiňujeme bullmastifa a také neapolského mastina. 

Bullmastif

Bullmastif

Obě plemena jsou uznaná Mezinárodní kynologickou federací a patří do druhé skupiny FCI. Bullmastif je menší, standard udává kohoutkovou výšku až 69 cm pro psy a max. 64 cm pro feny. Hmotnost u psů 50 až 59 kg a u fen 41 až 50 kg. Mastif nemá výšku, ani hmotnost standardem uvedenou, ale patří mezi největší psí plemena a dospělí jedinci mohou vážit i přes 70 kg. Bullmastif je zbarven v jakémkoliv odstínu žíhané nebo plavé červené, povoleny jsou malé bílé odznaky na hrudi a důležitá je černá tlama.

Neapolský mastin

Neapolský mastin

I mastin je uznaný Mezinárodní kynologickou federací a patří du druhé skupiny, ale pochází z Itálie. Velikostí je mastifovi bližší, kohoutková výška psů je 65 až 75 cm a u fen 60 až 68 cm. Psi mohou vážit 60 až 70 kg a feny 50 až 60 kg. Mastin má na rozdíl od mastifa výrazně volnou kůži po celém těle. Zbarvení má šedé, olověné, černé, hnědé, plavé a sytě žluté. Všechny mohou být i žíhané. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Hlava obecně působí čtvercovým dojmem ze všech úhlů. Poměr šířky a délky celé hlavy a obličeje je 2 : 3. Trup je hluboký, široký a mohutně stavěný. Nohy jsou pevné a postavené daleko od sebe. Svaly se zřetelně rýsují. Velikost je žádoucí pouze pokud je v harmonii s kvalitou a neohrožuje zdraví jedince. Mohutnost i výška jsou důležité, ale musí být v souladu. Postava je masivní, mohutná a kompaktně souměrná. 

Důležité proporce:

Trup je delší než kohoutková výška. 

Pozn. k výšce

Není standardem stanovena. 

Pozn. k hmotnosti Není standardem stanovena.
Srst:

Přiléhající a krátká, na krku a ramenou je hrubá. 

Zbarvení:

Žihaná, plavá nebo meruňková. Tlama, uši a čenich jsou vždy černé a stejně tak zbarvení kolem očních víček, které sahá nahoru mezi ně. Nepřijatelná je nadměrně světlá na trupu, hrudi nebo nohách. 

HLAVA

MOZKOVNA

Lebka:

Mezi ušima je široká, čelo je ploché, ale vrásčité, když má pes zvýšenou pozornost. Horní oblouk při příčném řezu lebky vykazuje zploštělé zaoblení s čelní rýhou začínající mezi očima a sahající až k polovině sagitálního lebečního švu. 

Nadočnicové oblouky:

Mírně zvýšené. 

Stop:

Mezi očima je dobře znatelný, ale ne moc příkrý. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Čenich je černý, široký se široce rozšířenými nozdrami při pohledu zepředu. Plochý (na špičatý nebo vytočený nahoru) při pohledu z profilu. Tlama je krátká, pod očima je široká, ale zůstává taková až téměř ke špičce čenichu (tupá a kolmo zkosená). S horní linií obličeje tvoří pravý úhel. Tlama je od špičky čenichu ke spodní čelisti mimořádně hluboká. Délka tlamy vzhledem k délce hlavy a obličeji je 1 : 3. Obdov tlamy měřený ve středu mezi očima a čenichem je vzhledem k obvodu hlavy měřenému před ušima v poměru 3 : 5. Pokud je jedinec v klidu přehnané vrásnění nebo přebytek kůže jsou nepřijatelné – platí pro dospělé jedince. 

Pysky:

Kopírují tupý úhel s přepážkou a mírně visí tak, aby tvořily čtvercový profil. 

Čelisti, zuby:

Spodní čelist je až do konce široká. Zuby jsou zdravé, silné a posazené široce od sebe. Řezáky jsou v rovině (skus klešťový, ostří na ostří) nebo spodní vyčnívají před horní (obrácený nůžkový skus), ale nikdy ne tak, aby vyčnívaly ze zavřené tlamy. 

Líce:

Temporální a žvýkací svaly jsou dobře vyvinuté.

Oči:

Posazené daleko od sebe, středně velké. Barvu mají oříškově hnědou a čím tmavší, tím lepší. Spojivka není vidět. Nejsou zjevné problémy se zrakem. 

Víčka:

Vysoce nežádoucí jsou uvolbněná víčka. 

Uši:

Malé uši jsou daleko od sebe, na dotek jsou tenké. Posazené jsou na nejvyšším místě po straně lebky tak, aby linie pokračovala přes nejvyšší bod lebky. Leží na plocho a v klidu přiléhají k lícím. 

KRK

Středně dlouhý a mírně klenutý krk je dobře osvalený. Jeho obvod je o 2,5 až 5 cm menší než obvod lebky před ušima. 

TRUP

Horní linie:

Rovná.

Bedra:

Široká a svalnatá, plochá a široká u feny, naopak mírně klenutá u psa. 

Záď:

Široká a svalnatá. 

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký, široký a správně spuštěný mezi nohy. Žebra jsou klenutá a správně zaoblená. Zadní žebra jsou hluboká a sahají až daleko dozadu k pánvi. 

Spodní linie:

Slabiny jsou velmi hluboké. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Vyvážené a v souladu s pánevními končetinami. 

Plece:

Těžké, svalnaté a mírně šikmé. 

Nadloktí:

Těžké, svalnaté a mírně šikmé. 

Lokty:

Paralelně s tělem. 

Předloktí:

Nohy jsou rovné, silné a postavené daleko od sebe. Kosti jsou silné.

Přední nadprstí:

Záprstí je vzpřímené. 

Tlapy hrudních končetin:

Oblé, velké a uzavřené, prsty jsou správně klenuté a drápy černé. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Svalnaté, široké, silné. Velmi důležitá je sílá v pánevních končetinách. U zralých dospělých jedinců není přijatelný kravský postoj. 

Holeně:

Lýtka jsou dobře vyvinutá. 

Hlezno:

Zaúhlená a postavená daleko od sebe. V pohybu i postoji jsou paralelně s celiu pánevní končetinou. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako přední tlapy. 

CHODY PSA

Pohyb je mocný a lehce prodloužený, vychází z pánevních končetin. Je plynulý zdravý a bez námahy. Horní linie je v pohybu udržována v rovině. Mimochod je nežádoucí. Zásadní je harmonický a bezproblémový pohyb. 

OCAS

Vysoko nasazený ocas dosahuje až ke hleznům nebo trochu pod ně. U kořene je široký a postupně ke špičce se zužuje. V klidu visí rovně dolů, při zvýšené pozornosti špička tvoří oblouk, který směřuje vzhůru, na však nad hřbetní linii.

přečteno: 381x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
0%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...