logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné pro lidi, kteří vědí, co péče o psa obnáší a ideálně mají již předešlou zkušenost s výchovou či výcvikem.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno se příliš nehodí pro držení v bytě, šťastnější bude v rodinném domě se zahradou.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Toto plemeno se hodí pro celoroční pobyt venku, bez problémů může bydlet v kotci.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno není vhodné pro seniory.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes nemá s dětmi problém a může jim být kamarádem, ale je nutná důkladná výchova, jak dítěte, tak i psa. 

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psi snáší dobře za předpokladu včasné a důsledné socializace.

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Tento pes se hodí pro psí sporty, zaměřte se na disciplínu, která je pro plemeno typická.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes miluje chladné počasí a při nižších teplotách začne ožívat, může celoročně pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes je velmi učenlivý, má předpoklad pro nějaký psí sport či výcvik.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Toto plemeno má lovecký pud vyvinutý, ale omezí se spíše na prohánění ptáků, záleží ovšem na vaší výchově.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Tento pes štěká celkem hodně, ale důslednou výchovou to jde zvládnout.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes má předpoklad pro to, být skvělým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Tento pes líná hodně, a to i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

U tohoto plemene se nemusíte bát zvýšené produkce slin.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno je poměrně oblíbené, ale ne každý jej na první pohled pozná.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Tento pes patří k zástupcům velkých plemen.

Hovawart

Hovawart

Hovawart
Další pojmenování: Hofwart, hovewart, „hovík“

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 190
Of. zkratka plemene v ČR: HW
Země původu: Německo
Vznik plemene: středověk/20. století
Původní využití: Hlídací pes
Využití dnes: Pracovní pes, Obedience, poslušnost psa, Frisbee, Agility, Hlídací pes, Rodinný pes, Aktivní pes
Kluby v ČR:

Hovawart klub ČR (HwK ČR)

VARIETY PLEMENE HOVAWART

U tohoto plemene se nevyskytují samostatně klasifikované variety. V rámci standardu je povoleno trojí zbarvení: černé, plavé a černé se znaky.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Ačkoliv moderní hovawart vděčí za svůj vznik (přesněji řečeno znovuzrození) a vývoj do dnešní podoby chovatelům z 20. století, jedná se o plemeno se značně starobylou minulostí. Už v dávných dobách sloužili psi podobného typu jako spolehliví strážci mnoha horských usedlostí na území dnešního Německa. Jejich pracovní uplatnění koneckonců určilo i pojmenování plemene – jedná se o modifikovanou složeninu německých slov „Hof“ – „dvůr“ a „warten“ – „hlídat“, „strážit“.

Patrně zcela první dochovaná písemná zmínka o hovawartovi pochází ze 13. století, kdy byl sepsán zákoník Sachsenspiegel („Saské zrcadlo“). Právě zde je pes stejného jména uveden v souvislosti s uplatňováním tzv. práva domovního. V zákoníku jsou poměrně podrobně stanoveny sankce za odcizení či zabití hlídacího psa. O dvě stě let později vzniká řada malířských zobrazení těchto psů, z nichž nejznámější výjevy hovawarta pochází od světoznámého malíře Albrechta Dürera, jenž proslul nejen unikátními obrazy, ale i pozoruhodnou grafikou a rytinami do dřeva.

V pozdějším období ověřených dokladů o existenci hovawarta postupně ubývá a je pravděpodobné, že došlo k jeho postupnému vymizení, jehož přesnou příčinu dosud neznáme. V první polovině 20. století tak stáli němečtí chovatelé před velkou výzvou, která obnášela kompletní regeneraci v tom okamžiku neexistujícího plemene. Jako výchozí jedinci byli při šlechtění cílevědomě a systematicky používáni psi z farem v pohoří Harz a ve Schwarzwaldu. Byli pečlivě vybíráni na základě požadovaných vlastností nejen exteriérových, ale zejména povahových.

Klíčovou roli sehráli v osudu hovawarta Bertram a Kurt Königové, ale i několik dalších německých chovatelů. Kurt König navázal na práci a nadšení svého otce a odstartoval cílený chov moderního hovawarta. Než došlo k ustálení podoby plemene, byla během šlechtění použita řada zástupců dalších psích plemen. V krvi moderního hovawarta tak nejspíše koluje odkaz německého ovčáka, gordonsetra, leonbergera, maďarského čuvače a dokonce i švýcarského salašnického psa a novofundlandského psa. V roce 1937 byl hovawart oficiálně uznán.

POVAHA

Strážce svého pána a domova nejen podle jména, ale i celým svým tělem a duší, věren vzdáleným středověkým předkům. Takový je hovawart. Tento vzhledově vysoce atraktivní pes se kupodivu nikdy nedostal na přední příčky popularity nejoblíbenějších psích plemen. Přitom se jím mohou němečtí chovatelé pyšnit se stejnou hrdostí jako celosvětově rozšířeným německým ovčákem. Vysoké nároky kladené na hovawartovu povahu během šlechtění se totiž mnohonásobně vyplatily. Hovawart je nejen elegantní krasavec, za kterým se každý pejskomil ohlédne. Disponuje navíc vytříbenou povahou.

Mezi největší přednosti „hovíka“, jak hovawarta mezi sebou často láskyplně nazývají jeho majitelé, patří jeho velká všestrannost. Osvědčuje se díky ní nejen v roli skvělého rodinného psa, ale také ve službě u bezpečnostních složek. Hovawart je obdařen výborným čichem, a tak je předurčen pro skvělé výsledky při stopování a v záchranářství. Jako ryba ve vodě se pochopitelně cítí ve své tradiční roli hlídače příbytku. Nic a nikdo neunikne jeho pozornosti. Je připraven bránit houževnatě svého pána před vším možným nebezpečenstvím, zároveň je při správném vedení snadno ovladatelný, klidný a vyrovnaný.

Ve vztahu ke členům své smečky je zdravě sebevědomý a učenlivý hovawart nesmírně milující a oddaný. Dospívá později než zástupci ostatních psích plemen a od svého pána vyžaduje trpělivé a citlivé zacházení. Každá hrubost by vážně narušila jejich vzájemný vztah. Tento pes má zpravidla velmi kladný vztah k dětem. Při správné socializaci ve štěněčím věku nemá problémy ani ve vzájemném soužití s ostatními domácími mazlíčky. Přesto by měl jeho kontakt s dětmi nebo zvířecími členy rodiny probíhat vždy pod dozorem dospělé osoby, kterou pes dostatečně respektuje.

POHYB

Hlavním posláním hovawarta byla po dlouhá staletí ostraha příbytku pána i jeho samotného. To ovšem neznamená, že dostatečnou fyzickou a mentální aktivitu pro tohoto psa představuje jen volný pohyb po zahradě, pozorné sledování dění v okolí a včasné upozornění na potencionálního vetřelce. Rozlehlý výběh by měl mít ideálně k dispozici každý hovawart, ani velký pozemek sám o sobě ale není zárukou plnohodnotného života psa. Ten mu je schopen zajistit jedině aktivní chovatel, který se bude svému psovi intenzivně věnovat.

Bystrý a pohyblivý hovawart zkrátka potřebuje dostatek pohybu a mentálního tréninku. Jedná se o středně temperamentní plemeno, které vyniká již zmiňovanou všestranností. Ta se promítá i do skvělé schopnosti účastnit se široké škály pohybových aktivit s plným nasazením. Majiteli hovawarta se tak nabízí spousta možností, jak se svým psem trávit volný čas. Kromě všestranných či záchranářských zkoušek, obedience nebo pachových prací je perfektní volbou agility, dogdancing, dogtrekking, canicross, flyball nebo společná jízda na kole (bikejöring).

PÉČE

Bohatá srst hovawarta nevyžaduje nikterak náročnou péči, má poměrně dobrou samočistící schopnost. Je třeba ji přibližně jednou až dvakrát do týdne vyčesat speciálním hřebenem z oceli, zvláštní pozornost přitom věnujeme srsti za ušima. V době línání uzpůsobíme intenzitu česání dle potřeby. O srst pečujeme výrazněji jen v mimořádných situacích, kdy byla nadměrně znečištěna. Často se nám o tuto komplikaci postará sám pes svou horlivostí vyválet se v čemkoliv zajímavém. Vždy se snažíme vyhnout koupání hovawarta ve vodě a za použití šamponu, neboť koupání při současném použití mýdel či šamponů jeho srsti škodí, navíc s sebou nese velké riziko podráždění pokožky. Je-li to možné, pokoušíme se nečistoty ze srsti pokaždé vyčesat. Koupání psovi dopřejeme jen v krajním případě, raději než na šampony se spoléháme na obyčejnou vodu. Pes navíc mnohonásobně více ocení možnost zaplavat si někde v rybníce než aby zažil nepříjemnou manipulaci se sebou samým ve stísněné vaně.

Průběžně kontrolujeme zevní zvukovod psa, abychom včas podchytili případné první známky nepříjemného zánětu. Přípravků na čištění uší je velké množství a lze je zakoupit u veterinárního lékaře či v obchodě s potřebami pro zvířata. Nikdy bychom s nimi však neměli plýtvat. Nasazujeme je až ve chvíli, kdy je ucho evidentně znečištěno. Pravidelně bychom měli psovi zkontrolovat též chrup a preventivně o něj pečovat. Nejrozšířenějším způsobem je stále mechanické čištění za pomoci jemného kartáčku a speciální zubní pasty pro psy, dobré je tuto metodu kombinovat s podáváním žvýkacích pochoutek pro psy. Nezapomínáme ani na stříhání drápů. Psa zvykáme na veškeré „kosmetické“ procedury již od útlého štěněčího věku, vyhneme se tak mnoha nepříjemnostem v budoucnu.

ZAJÍMAVOSTI

Během 20. století se objevilo hned několik názorových proudů, jakou cestou by se měl vývoj tohoto plemene a forma výběru chovných jedinců dále ubírat. Zatímco někteří kladli primární důraz na vytříbenost vrozených vlastností a považovali je za dostačující k zařazení do chovu, jiní chovatelé preferovali výběr s ohledem na úspěšnost v rámci předepsaných zkoušek. V této situaci postupně v rodné zemi hovawarta vznikly tři chovatelské kluby, jejichž bonitační řád se do jisté míry liší a v některých případech vymezuje tzv. třídy chovnosti. Ty rozlišuje i Hovawart klub ČR, pro jedince zahrnuté do 1. třídy chovnosti platí jiná kritéria než pro výběrově chovné jedince.

VÝŽIVA

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme vždy na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se v každém případě volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách se zkrátka nevyplatí nejen u lidí, ale také u psů. Proto se vyhýbáme podezřele laciným granulím či konzervám. Stravu pro psa je možné připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě výchozí suroviny obměňujeme, vždy vynecháme sůl a jakékoliv koření, a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje. Vytvořit adekvátní krmnou dávku vlastními silami je dost obtížné. Proto se v současné době spoléhá většina majitelů psů na krmiva granulovaná. V poslední době získává stále větší popularitu také BARF, krmení psa syrovým masem, kostmi a zeleninou.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života : 12 – 14 let.

Hovawarta lze označit za relativně zdravé plemeno, přesto se ani tomuto psovi choroby bohužel zcela nevyhýbají. Mezi nemoci, které byly u zástupců plemene v průměru zaznamenány více než jiné patří dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, panostitida, anomálie ocasu, oční choroby (šedý zákal, progresivní retinální atrofie, retinální dystrofie), snížená funkce štítné žlázy, torze žaludku, ušní infekce nebo degenerativní myelopathie. Výskyt některých dědičně podmíněných onemocnění, jako je dysplazie, je cíleně potlačován skrze řízený chov. Jiné zdravotní neduhy může minimalizovat sám chovatel důslednou prevencí. To platí zejména o ušních infekcích a torzi žaludku, která ohrožuje psa na životě, ale při zachování určitých pravidel je pravděpodobnost na její propuknutí výrazně nižší.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Hovawart je velmi učenlivý, chápavý a ochotný skvěle spolupracovat se svým pánem za předpokladu, že není podrobován negativním trestům a hrubým výcvikovým metodám. Takový postup nevede ke kýženému výsledku, ale je doslova cestou do pekel. Necitlivé chování může způsobit vážné trhliny ve vzájemného vztahu pána a jeho psa, přičemž u pomalu dospívajícího hovawarta to platí dvojnásob. Skvělou volbou je návštěva kvalitního kurzu poslušnosti již se psem ve štěněčím věku. Zkušený trenér majiteli psa ochotně poradí se základními povely, skrze trénink dochází k upevňování spolupráce pána a jeho psa a pes se navíc setkává s řadou psích kamarádů. Kurz poslušnosti tak představuje vítanou součást socializace.

Pečlivá socializace od brzkého štěněčího věku je naprosto klíčová pro bezproblémové budoucí soužití psa s lidmi i zvířaty. Seznámení psa s různorodými podněty je též stěžejním předpokladem pro eliminaci iracionálních strachů a obav, které mohou stát u zrodu chronické bázlivosti a potažmo i agrese ze strachu. Se psem je třeba začít včas pozvolna navštěvovat rušnější místa ve městě, trénovat jízdu hromadnou městskou dopravou, zvykat ho na dopravní provoz. Stejně důležité je nezapomínat zavítat často do přírody na nová, psovi neznámá místa, upevňovat formou hry a pozitivního posilování spolehlivé přivolání a další základní povely.

Otužilému hovawartovi nejlépe svědčí celoroční umístění venku na prostorné zahradě. Nezbytností je vhodně umístěný kotec s adekvátními rozměry a zateplením, stejně jako možnost intenzivního kontaktu s pánem, ideálně též uvnitř jeho příbytku. Ani sebevětší zahrada nedokáže zdařile suplovat dostatečnou pozornost a blízkost milovaného pána. V bytě může tento pes prožít plnohodnotný život pouze za předpokladu, že mu budou dopřány každodenně dlouhé, intenzivní procházky a dostatek nejen fyzické, ale i mentální aktivity.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Řádnému uchovnění psa musí předcházet úspěšné absolvování bonitace, kterou pořádá příslušný chovatelský klub. V případě hovawarta se mohou účastnit feny starší dvaceti měsíců a psi po dovršení věku dvaceti čtyř měsíců, kteří předtím absolvovali tzv. svod mladých. Nezbytným předpokladem je předchozí účast na výstavě, kde je udílen alespoň titul CAC (čekatelství na šampionát krásy), přítomnost výsledků o provedeném lékařském vyšetření v souvislosti s dysplazií kyčelního kloubu v průkazu původu (zjištěné hodnoty u feny max. 1/1 a u psa 0/0) a doložení o úspěšně složené zkoušce z výkonu.

Bonitace má tři samostatné části. Pes je podroben odběru vzorků slin, podle kterých je stanoven jeho genetický profil. Chování psa je bedlivě sledováno během standardizovaného povahového testu. Ten sestává z deseti modelových situací, které mapují reakce psa na větší množství cizích osob i rušivé vlivy (střelba), stejně jako jeho interakci s psovodem. Zároveň jsou nejméně třemi zkušenými rozhodčími, schválenými chovatelským klubem, hodnoceny exteriérové kvality psa. Průběh měření tělesných proporcí je rovněž zahrnut do povahového testu.

Mezi vylučující vady patří nadměrná agresivita, bázlivost nebo letargie, zcela nestandardní tělesné proporce, obrácený pohlavní dimorfismus (feny vzhledově odpovídající psovi a naopak), výrazné odchylky v oblasti hlavy (absence stopu, nevyhovující zbarvení očí, nesprávný zubní vzorec, špatné postavení uší), volná kůže na krku, špatně tvarovaný nebo příliš úzký hrudník, nadměrně prohnutý hřbet, moc krátký nebo výrazně přetočený ocas, výrazně nestandardní typ osrstění (kudrnatá srst), zásadní odchylky ve zbarvení srsti (jiná barva, velké bílé skvrny, nestandardní zbarvení pálení.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Zlatý retrívr

Hovawart -

Plavý hovawart na první pohled do jisté míry připomíná populárnějšího zlatého retrívra. Při bližším posouzení jsou ale patrné zjevné exteriérové odlišnosti. Výška psa v kohoutku může u hovawarta dosahovat až o téměř deset centimetrů větších hodnot než u zlatého retrívra. Celkově je postava hovawarta o něco gracilnější, opatřena méně mohutným hrudníkem. Srst zlatého retrívra disponuje velice hustou podsadou, která vytváří účinnou ochranu proti vodě, zatímco srst hovawarta je obdařena podsadou i v zimním období v mnohem menším množství.

Flat Coated Retriever

Hovawart -

Černý hovawart se vzhledově značně přibližuje Flat Coated Retrieverovi. Obě plemena jsou totiž středně vzrostlé, silné a přitom ne přehnaně mohutné postavy. Mají ve svém vzezření společnou zejména jistou odlehčenost, eleganci a ladnost. Hovawart však může dosahovat téměř o deset centimetrů většího vzrůstu v kohoutku než Flat Coated Retriever. Flat Coated Retriever je zpravidla nepatrně drobnější, má nápadně dlouhou, užší hlavu s nezdůrazněným stopem, delší krk než hovawart a liší se i osrstěním, které je přilehlé. Délka ocasu hovawarta je větší, odlišné je držení ocasu, které je u hovawarta běžné i nad úrovní hřbetu. Obě plemena mohou být pro laika snadno zaměnitelná vzhledově, povahově jsou ovšem značně rozdílná. Zatímco hovawart má pověst výborného hlídače, Flat Coated Retriever není tak nesmlouvavým strážcem a je to každým coulem lovecký pes.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Dlouhosrstý pracovní pes středního vzrůstu a spíše obdélníkového tělesného formátu. Hlavová partie a celková stavba těla společně vykazují zřetelný pohlavní dimorfismus.

Důležité proporce:

Celková délka těla převyšuje výšku psa v kohoutku alespoň o 10 až 15 %.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 66,5 cm    tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
fenky: 61,5 cm    tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
Pozn. k hmotnosti:
Není standardem stanovena.
Srst:

Nádherná, výrazně dlouhá srst je velmi bohatá, jemně zvlněná, lesklá, uzavřená a přilehlá. Zatímco hlava a přední strana končetin jsou porostlé krátkou srstí, v oblasti hrudníku, na břiše, na zadní straně končetin a na ocase dorůstá srst nápadné délky.

Zbarvení:

Tři povolená zbarvení: černé, plavé, černé se znaky.

Černé zbarvení: Černá, lesklá srst. Tolerovány jsou nevelké, výjimečně se vyskytující bílé skvrny na hrudi, stejně jako zanedbatelné množství bílých chlupů na konci ocasu a na prstech.

Plavé zbarvení: Středně plavá, lesklá srst. Patrné je pozvolné zesvětlení ve směru od končetin k břichu. Tolerovány jsou nevelké, výjimečně se vyskytující bílé skvrny na hrudi, stejně jako zanedbatelné množství bílých chlupů na konci ocasu a na prstech.

Černé zbarvení s pálením: Černá, lesklá srst, doplněná středně plavými, jasně ohraničenými znaky. Výskyt znaků: Na hlavě (počátek pod nosním hřbetem, konec u koutků tlamy až v hrdelní oblasti; dále jsou přítomny nápadné znaky nad očima), na hrudi (ve formě dvou vedle sebe umístěných skvrn, samostatně ležících či navzájem těsně propojených), na předních i zadních končetinách, pod kořenem ocasu. Tolerovány jsou nevelké, výjimečně se vyskytující bílé skvrny na hrudi, stejně jako zanedbatelné množství bílých chlupů na konci ocasu a na prstech.

Kůže:

Dobře přilehlá. Barva kůže je tmavomodrá (u černých psů a u černých psů s pálením) nebo narůžovělá (u plavých psů).

HLAVA

Silná, vyznačující se širokým, klenutým čelem a rovným nosním hřbetem.

MOZKOVNA

lebka:

Lebka dosahuje přibližně shodné délky jako tlama.

Stop:

Výrazný, avšak nikoliv těžký.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Mohutná, postupně se zužující při pohledu z profilu i z horní strany, přitom však nikoliv klínovitá. Nozdry adekvátně vyvinuté, černého zbarvení (u plavých psů je tolerováno rovněž světlejší zbarvení).

Pysky:

Přilehlé.

Čelisti, zuby:

Kompletní chrup o 42 silných zubech, nůžkového skusu. Klešťový skus je tolerován.

Oči:

Oválného tvaru, přiměřeně hluboko uložené, ani výrazně zapadlé či naopak příliš vystupující. Zbarvení očí variuje od středně po tmavě hnědou.

Víčka:

Těsně přilehlá.

Uši:

Vysoko a navzájem dosti daleko posazené, trojúhelníkovitého tvaru, volně přilehlé, převislé, opatřené zakulacenými špičkami, jež dosahují minimálně k úrovni koutků tlamy. Přední linie uší je položena na pomezí mezi oční bulvou a týlním hrbolem psa. Specifická lokace uší způsobuje výsledný optický dojem větší šíře horní části hlavy. V klidovém stavu bývají uši ploše přilehlé, během zvýšené pozornosti mohou být nakloněny směrem vpřed.

KRK

Mohutný, střední délky. Absence laloku.

Hřbet:

Pevný, rovný.

Bedra:

 Mohutná, dosahující nepatrně větší délky ve srovnání se zádí.

Záď:

Středně dlouhá, jemně spáditá.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při posouzení z přední strany i z profilu rovné, svisle postavené. Adekvátně silné.

Plece:

Dobře osvalené.

Rameno:

Dlouhé, přilehlé.

Lokty:

Umístěné pod tělem, přilehlé k hrudníku.

Zápěstí:

Disponuje silnými klouby.

Tlapy hrudních končetin:

Okrouhlého tvaru, uzavřené a silné, s klenutými a navzájem těsně přilehlými prsty. Drápy černé, u plavě zbarvených psů je povolena méně tmavá pigmentace drápů.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Robustní, svalnaté, při posouzení zezadu v kolmém postavení, dobrého zaúhlení.

Stehna:

Bohatě osvalená.

Paspárky:

Pokud to zákon umožňuje, odstraňují se.

Hlezno:

Nízko umístěné. Silný hlezenní kloub.

Tlapy pánevní:

Okrouhlého tvaru, uzavřené a silné, s klenutými a navzájem těsně přilehlými prsty. Drápy černé, u plavě zbarvených psů je povolena méně tmavá pigmentace drápů.

CHODY PSA

Pohyb je vždy pln prostoru a přímočarosti.

OCAS

Hojně osrstěný, sahající až pod hlezna, ale ne úplně k zemi. Může být nesený v prohnutí nad hřbetem či svěšený.

100%
přečteno: 6 959x