topovat ověřit
Argentinská doga

Argentinská doga

Dogo argentino
100%
Další pojmenování: Argentinský mastif, Argentinian Mastiff
Argentinská doga

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
Číslo standardu: 292
Země původu: Argentina
Vznik plemene: 1928
Průměrná délka života: 10 - 12 roků
Původní využití: Lovecký a hlídací pes
Využití dnes: Zadržení útočníka, Obranář, Služební pes
Kluby v ČR:

Moloss Club CZ

Klub málopočetných dogovitých plemen psů

VARIETY PLEMENE Argentinská doga

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Argentinská doga je nové plemeno, které bylo vyšlechtěno v minulém století. Zakladatelem plemene se stal Dr. Antonio Nores Martinez, který chtěl vyšlechtit silného a odvážného psa pro lov kanců a kočkovitých šelem (pum) a zároveň skvělého hlídače.

V roce 1928 sepsal standard plemene, podle kterého začal šlechtit. Při křížení použil jiná čistokrevná plemena, a také tzv. psa z Cordoby, který je již v dnešní době vymřelý. Nové plemeno vyšlechtil Dr. Martinez po několika generacích. Argentinská doga se brzy stala velice oblíbenou, a to zejména pro své skvělé lovecké schopnosti.

V roce 1964 byla uznána Argentinským kynologickým svazem a začala být vedena v plemenné knize. V roce 1973 se plemeno dočkalo uznání od Mezinárodní kynologické federace.

Algentínská krajina

POVAHA

Argentinská doga je velice oddaný pes, který tíhne ke své rodině, má silný teritoriální a ochranitelský pud, takže je z ní skvělý hlídač. Pro své pověstné vlastnosti strážce bývá využívána i policií nebo armádou. Zajímavé je, že velmi málo štěká, rozhodně tedy opatřete svůj pozemek cedulí, že je hlídán psem. 

S dětmi vychází bez problémů, ale samozřejmě je nutné mít jejich soužití pod kontrolou. K cizím lidem se chová velmi rezervovaně, což je vzhledem k její hlavní činnosti – hlídání, naprosto pochopitelné. Návštěvy je potřeba vždy uvést, rozhodně nemohou jen tak bez pozvání vstoupit na váš pozemek. Soužití s jinými domácími mazlíčky se příliš nedoporučuje, protože doga ma také vyvinutý lovecký pud a mohla by je zardousit. Vůči ostatním psům může být někdy dominantní a měla by s nimi být ve styku od štěněte.

Toto plemeno není vhodné pro začátečníky. Výchova je poměrně náročná a se socializací musíte začít hned, jak si štěně přivezete domů. Zvládnout byste měli základní výcvik, při kterém je potřeba důslednost. Doga je inteligentní, ale má sklony k dominanci, takže ji musíte ukázat, kdo je tady pánem a vést ji pevnou rukou, což neznamená násilí, ale důslednost! Má ráda společnost svého pána a přílišná samota není nic pro ni.

Argentinská doga

POHYB

Argentiská doga má velmi ráda procházky, ale nemyslíme tu krátkou na venčení. Pravidelně byste měli vyrážět do přírody. Ale pozor na její lovecký pud. Na volno ji můžete pustit v případě, že máte zvládnuté přivolání, ale někdy jsou pudy silnější a je spolehlivější mít ji na vodítku. Není to pes pro pasivní lidi, kteří si myslí, že jí bude stačit výběh na zahradě.

Může s vámi chodit i běhat, ale pozor na přetěžování ve štěněčím věku, kdy roste. To jí můžete přílišnou aktivitou spíše ublížit. Doga ráda plave, takže v létě můžete vyrazit k blízkému rybníku nebo přehradě a užít si příjemné odpoledne.

PÉČE

Péče o srst je velice jednoduchá. Stačí vám gumové hřbílko nebo rukavice a jednou týdně krátkou srst projet. Když bude línat, tak se připravte na to, že bílé chloupky budou všude, pak je vhodné sáhnout po vyčesávacím kartáčí na krátkou srst. V případě, že je pes špinavý, tak ho můžete osprchovat čistou vodou nebo použít psí šampón, ale nedělejte to příliš často, protože vysušuje pokožku.

Povislé uši pravidelně kontrolujte, zda jsou čisté a není v nich zánět. V případě, že něco objevíte, řešte to s veterinárním lékařem. Každý den otřete ospalky z okolí očního okolí. Nezapomínejte ani na péči o chrup, i když velká plemena nemají takové sklony k tvorbě zubního kamene jako ta malá. Zuby můžete mechanicky čistit nebo podávat různé doplňky stravy.

I přes velikost argentinské dogy kontrolujte délku drápů. Pravděpodobně si je při chůzi na trvdém povrchu obrousí, ale pokud některý drápek přerůstá, tak ho zkraťte. Na stříhání zvykejte dogu od štěněte, abyste s tím později neměli problém. A hlavně nezapomínejte na pátý dráp na předních tlapkách.

ZAJÍMAVOSTI

Argentinská doga bylo první a do dnešní doby je také jediné národní argentinské plemeno, které je uznáno Mezinárodní kynologickou federací (FCI).

V České republice je to zakázáno zákonem, ale v zemích, kde je to dovolené, se jí mohou kupírovat uši. 

Argentinská doga s kupírovanýma ušima

VÝŽIVA

Správně krmit je důležité proto, aby byl pes zdravý a prospíval po všech stránkách. V dnešní domě můžete krmit granulemi, ale také přirozenou stravou. Granule jsou vytvořené jako kompletní krmivo, což znamená, že pes v nich dostane všechno, co potřebuje. Pro dogu vybírejte ty pro velká plemena psů a přihlížejte také k věku. Někteří jedinci mohou být citliví nebo alergičtí na některé složky a to zejména obiloviny, proto je dobré vybírat granule bez obilovin nebo s jejich sníženým obsahem. 

Druhým způsobem krmení je barfování, při kterém psovi do misky servírujete syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky. Jednotlivé krmné dávky si vždy připravujete dopředu a dáte do mrazáku, takže při velikosti dogy v něm budete potřebovat opradu hodně místa. Barfování není jenom tak a je nutné si nejdříve vše nastudovat. 

Pozor na překrmování. Pokud nebude mít váš pes dostatek pohybu, může trpět obezitou. U velkých plemen se může objevit torze žaludku, které můžete předcházet dobrými stravovacími návyky – rozdělením denní dávky do více porcí a klidem po jídle.

Argentinská doga

Zdraví

Argentinská doga mívá, podobně jako jiná velká plemena, problémy s pohybovým aparátem. K uchovnění je nutné nechat posoudit kyčle kvůli dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Preventivně můžete podávat kloubní výživu, a to již od štěněčího věku. Zajistíte tím výživu namáhaných kloubů.

Vzhledem k bílému zbarvení se může objevit hluchota. Na tu je možné nechat testovat  štěňata již u chovatele. Také je častější výskyt alergií a intolerancí.

Je tu také jisté riziko torze (přetočení) žaludku. Jedná se o akutní stav, který ohrožuje život a potřebuje rychlý zásah veterinárního lékaře. Torzi můžete předcházet správnými stravovacími návyky vašeho psa, a to zejména rozdělením denní dávky na menší porce a pak také dodržováním klidového režimu po jídle.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Doga je náročná na výchovu a výcvik, jak už jsme naznačili v sekci o povaze. Nehodí se pro začátečníky. Potřebuje pána, který ví, jak na ní a nenechá se od ní ovládnout, ale bude s ní správně zacházet. V rukou špatného a nezodpovědného páníčka se může proměnit v nezvladatelného psa, takže každý chovatel by měl budoucí majitele pro svá štěňata vybírat s rozvahou.

Ideální je pro ní dům se zahradou, který bude velmi spolehlivě hlídat. Vzhledem ke krátké srsti však není vhodné, aby pobývala na zahradě po celý rok. Měla by mít přístup do domu, nebo třeba vyhřívaný kotec, a to hlavně v chladných dnech. Je důležité mít zahradu dobře oplocenou, aby nemohla utéct, zároveň také nezapomeňte opatřit plot na viditelném místě cedulí o tom, že pozemek střeží pes.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Podmínky uchovnění jsou stanoveny chovatelským klubem, v České republice se jedná o Moloss Club CZ nebo Klub málopočetných dogovitých plemen psů. V první řadě si samozřejmě musíte koupit štěně s průkazem původu FCI a pak je potřeba zúčastnit se bonitace, výstavy a absolvovat povinné vyšetření.

Bonitace je speciální chovatelská akce, která se podobá výstavě, ale posouzení exteriéru i povahy je detailnější a každý jedinec je posuzován samostatně. K bonitaci se dále dokládá účast alespoň na jedné výstavě vyššího typu (kde se zadává titul CAC). Nejhorší známku, kterou může pes obdržet, je Velmi dobrá. 

Co se týká povinných zdravotních vyšetření, tak pro uchovnění je nutné nechat udělat rentgeny kyčlí ohledně dysplazie kyčelního kloubu. Posouzení je možné až od 18 měsíců věku. Z chovu se vylučují jedinci, kteří mají výsledek E. 

Aktivní využití v chovu je možné od 18 měsíců věku, pes nemá stanovenou horní věkovou hranici, ale u fen je to 8. rok věku. Každá fena může odchovat maximálně 3 vrhy za dva kalendářní roky

Štěně argentinské dogy

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Argentinská doga není tolik rozšířena, a proto je záměna možná s jinými exteriérově podobnými plemeny, i když charakteristické bílé zbarvení ji od mnohých odlišuje.

Americký bulldog

Americký bulldog

Toto plemeno není na rozdíl od argentinské dogy uznáno FCI. Kohouková výška psů je od 56 až do 71 cm a u fen 43 do 66 cm. Hmotnost je pak u psů v rozmezí 41 až 61 kg a u fen 30 až 50 kg. Základní zbarvení je bílé se skvrnami, a upřednostňuje se, pokud je barva alespoň z 50 % bílá. Dále mohou být barevní psi s bílými skvrnami nebo bílými znaky. Argentinská doga je vysoká 62 až 68 cm u psů a 60 až 65 cm a nemá tedy tak široký rozptyl. Zbarvení čistě bílé a připouští se skvrna u oka. 

Americký pitbulteriér

Americký pitbulteriér

Stafford je menší než argentinská doga, jeho velikost je 46 až 48 cm u psů a 43 až 46 cm u fen. Co se týká barvy, tak je přípustné jakékoliv zbarvení, a to jednobarevné, vícebarevné i se skvrnami, naopak černé s pálením, játrové a více než 80 % bílé není podporováno. Ve státech, kde to není zakázáno zákonem, je možné kupírovat uši.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Molossoidní pes středních proporcí, v rámci je velký, ale ne obrovský. Celkový vzhled je harmonický a silný. Má mohutné svalstvo, které zvýrazňuje pevná, pružná a těsně přiléhající kůže. Pohyb je sebejistý a klidný, ale reakce rychlé a cílené. Má velmi láskyplnou povahu. Typické je bílé zbarvení.

Důležité proporce:

Celkový vzhled je vyvážený bez výrazných zvláštností. Hlava má střední proporce a tlama je stejně dlouhá jako mozkovna. Výška v kohoutku je totožná jako výška zádi. Hrudník dosahuje hloubky 50 % kohoutkové výšky. Trup je delší než kohoutková výška, a to o 10 %.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 65 cm tolerance: +3 cm, -3 cm
fenky: 62,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost se ve standardu neuvádí.
Osrstění:

Srst je krátká, hladká, měkká a dlouhá 1,5 až 2 cm. Hustota je závislá na klimatu, ve kterém pes žije. V tropech je osrstění řídké, že prosvítají pigmentové skrvny. Naopak v chladnějším podnebí může mít dokonce podsadu.

Zbarvení:

Typická je bílá barva, připouští se černá nebo tmavší skvrna u oka, ale nesmí zasáhnout více jak 10 % z plochy hlavy. Upřednostňováni jsou co nejbělejší psi.

Kůže:

Silná, měkká a pružná. Těsně přiléhá, ale kvůli povoleným tkáním se lehce pohybuje. Pouze na krku vytváří vrásky. Měla by být málo pigmentovaná, protože nadměrný pigment není přípustný. 

HLAVA

Silná a těžká se středními proporcemi. Nemá ostré hrany nebo cizelování. Profil je konkávně konvexní – mozkovna je díky konturám šíjových a žvýkacích svalů konvexní. Hřbet nosu je konkávní. Společně s krkem tvoří hlava obloukovitě zakřivený celek.

MOZKOVNA

Lebka:

Masivní a při pohledu zepředu i z profilu je konvexní. Jařmové oblouky odstupují a tvoří prohlubeň spánků, ve které se může vyvinout spánkový sval. Týlní hrbol nevystupuje a silné šíjové svaly ho stírají. 

Čelová rýha:

Na mozkovně je málo patrná.

Stop:

Přechod konvexního průběhu mozkovny k lehce konkávnímu hřbetu nosu je vyvinut slabě. Z profilu tvoří jeho obrys jasně řezaný reliéf nadočnicových oblouků.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba má široké otvory a je černě pigmentovaná. Směrem dopředu je lehce vyhrnutá, a to z důvodu, že je na konci konkávní linie hřbetu. Z profilu je přední strana svislá a rovná, je v přímce s předním okrajem horní čelisti nebo lehce před ní. Tlama je silná a delší než hlubší. Je široká a její boční plochy jsou lehce konvergující. Velmi typickým znakem tohoto plemen je lehce konkávní hřbet nosu.  

Pysky:

Těsně přiléhající, krátké a středně silné. Okraje jsou volné a černě pigmentované.

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou silné a postavené proti sobě, není předkus ani podkus. Velké, silné a pravidelně uspořádané zuby jsou v čelistech usazené pevně. Přednost má uplný chrup, ale větší váha se přikládá pravidelnému uspořádání zubů. Připouští se nůžkový i klešťový skus. 

Líce:

Ploché a široké, nemají vrásky, oblouky ani ciselování. Jsou pokryté silnou kůží.

Oči:

Tmavě až oříškově hnědé oči mají mandlový tvar, jsou uložené středně vysoko, ale daleko od sebe. Působí pozorně, ale nikdy ne tvrdě, což se vztahuje zejména k samcům.

Víčka:

Přednost mají černě pigmentovaná víčka, ale pokud jsou světlejší, není to bráno jako vada.

Uši:

Vysoko nasazené uši jsou daleko od sebe. Původně se kupírovali, ale v mnoha zemích je to zakázáno. Pokud jsou nekupírované, tak přirozěné visí a překrývají zadní část lící. Pokud má pes vzbuzenou pozornost, tak jsou polovztyčené. Uši mají trojúhelníkovitý tvar a v přirozeném stavu jsou na špičce zaoblené. Na uších se mohou objevovat skvrnky a srst je na nich hladká.

KRK

Silný, středně dlouhý, nesený zdvižený s dobrým osvalením a lehce klenutou horní linií. Má podobu komolého kuželu. V místě nasazení hlavy tvoří svalstvo lehký oblouk, který maskuje nerovnosti kostry. Široká základna krku plynule přechází do hrudníku. Kondenzátor pokrývá silnější a pružná kůže, která volně klouže po podkožních tkáních a je volnější než na zbytku těla. Na hrdle není lalok, ale tvoří se vrásky. Jedná se o typický znak plemene. Na krku je srst trochu delší. 

TRUP

Jeho délka přesahuje kohoutkovou výšku o 10 %.

Horní linie:

Rovná, kohoutek a vrcholy pánevní kosti jsou ve stejné výšce a jedná se o nejvyšší body.

Kohoutek:

Vysoký a široký.

Hřbet:

Silný a široký, svalstvo je silně vyvinuté a kvůli tomu je linie směrem k bedrům lehce klesající.

Bedra:

Silná, vyvinuté svalstvo je silné a díky němu je podél páteře prohlubeň, což stírá celkové kontury. Jsou kratší než hřbet a směrem k zádi lehce stoupají. Na první pohled to vypadá, že má pes lehce spadající linii, ale zapříčiňuje to vyvinuté svalstvo, ve skutečnosti je linie rovná. 

Záď:

Široká, středně dlouhá s dobře vyvinutými svaly, které skoro zakrývají hřeben kyčelní a vrchol křížové kosti. Je stejně široká nebo trochu užší než hrudník. Vzhledem k horizontální přímce je skloněna v úhlu 30 stupňů a směrem k nasazení ocasu lehce klesá.

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký a široký. Vrchol hrudní kosti a ramenního kloubu se nechází ve stejné úrovni. Hrudník sahá až k loktům, je prostorný a poskytuje tak dostatek místa pro plíce. Žebra jsou středně klenutá a s hrudní kostí jsou spojená na úrovni loktů.

Břicho a slabiny:

Mají stejný svalový tonus.

Spodní linie:

Vytažená nad dolní linii hrudníku, ne ale jako u chrtů. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

S tělem vytváří harmonickou jednotu svalů a kostí. Z boku i přední strany jsou končetiny svislé.

Plece:

Lopatky jsou vysoké, silné, s velkými svaly a mají dobré proporce. Vzhledem k horizontální přímce jsou postaveny v úhlu 45 stupňů. 

Nadloktí:

Středně dlouhé, silné a výrazně osvalené. S horizontální přímkou opět svírají úhel 45 stupňů. 

Lokty:

Dobře přiléhající k hrudníku, robustní a pokryté silnější, ale pružnou kůží, která netvoří vrásky, ani sklady.

Předloktí:

Vzhledem k zemi postavené kolmo, jsou stejně dlouhá jako nadloktí s mohutnými kostmi a dobře vyvinutým svalstvem. 

Zápěstí:

Široké zápěstí tvoří prdloužení předloktí, nejsou tam žádné kostní výrustky ani vrásky na kůži.

Přední nadprstí:

Ploché a s horizontální přímkou svírá úhel 70 až 75 stupňů. 

Tlapy hrudních končetin:

Kulaté, s dobře sevřenými, krátkými a silnými prsty. Polštářky jsou masité, tvrdé a na omak pokryté drsnou kůží. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Přiměřeně zaúhlené. Jsou rovnoběžně postavené, silné a mohutné. 

Holeně:

Bérce jsou silné s výborně vyvinutými svaly, jsou kratší než stehna.

Stehna:

Úhel kyčelního kloubu je asi 100 stupňů. Stehna odpovídají celku a mají velmi výrazné osvalení.

Kolena:

Postavena ve stejné ose jako celá končetina. Se stehenní kostí a bércem svírají úhly cca 110 stupňů. 

Paspárky:

Musí se odstranit.

Nárt:

Krátký, silný, válcovitý s dobře patrnou patou. S horizontální přímkou svírá úhel 90 stupňů. 

Hlezno:

Krátké, silné, mohutné. Společně s nártem zajišťuje silný posun. Zaúhlení je cca 140 stupňů. 

Tlapy pánevní:

Podobné jako tlapy na předních končetinách, jenom jsou o něco menší a širší.

CHODY PSA

Určitý a hbitý. Při zvýšené pozornosti se pohyb mění a pes má velmi rychlé reflexy. Jinak je krok klidný a pomalý, klus je dlouhý, přední končetiny dosahují daleko dopředu a zadní končetiny mají silný posun. Při cvalu se projevují všechny síly. Stopa je jednoduchá a souběžná. Za těžkou vadu je považován mimochod a je nepřípustný.

OCAS

Nasazený středně vysoko, s horní linií svírá úhel 45 stupňů. Je silný, šavlovitě zahnutý a dlouhý až ke hleznům (ale nepřesahuje je). V klidu je svěšený a při zvýšené pozornosti se může zvednout nad horní linii. V klusu může být nesen ještě výš.

Argentinská doga s kupírovanýma ušima

přečteno: 220x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...