topovat ověřit
09.07.2022 / 18.08.2024
Atlasský horský pes

Atlasský horský pes

Chien del´Atlas
80%
Další pojmenování: Aidi, Atlašský horský pes, Atlašský vlčák, Atlas Shepard Dog,Horský pes AIDI z Atlasu,
Atlasský horský pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 247
Země původu: Maroko
Patronát Maroko
Vznik plemene: Není přesně datováno.
Průměrná délka života: 10 - 11 roků
Původní využití: Ochrana majetku a stád
Využití dnes: Hlídací pes, Obranář
Kluby v ČR:

V České republice se nechová.

VARIETY PLEMENE Atlasský horský pes

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Toto plemeno pochází z Maroka, a to konkrétně z pohoří Atlas, kde stráží stáda a majetek svého pána. Je to výborný obranář a nemá problém se postavit šelmám. Jedná se o poměrně staré plemeno, které již stovky let pomáhá Berberům.

V dnešní době není mimo zemi původu tolik rozšířené, ale v severních afrických státech se stále chová k původnímu účelu. Jedná se o málopočetné plemeno a ve zbytku světa spíše vzácné. 

POVAHA

Aidi je skvělý obranář, hodí pro aktivního páníčka, klidně i do rodiny s dětmi, má přirozený ochranitelský pud. Děti má rád a dobře s nimi vychází, ale musí ho respektovat a chovat se k němu správně. Pozor na dětské hry s jinými dětmi, aby aidi nevyhodnotil, že těm vašim chce někdo ublížit. 

Je to výborný hlídač a k cizím lidem se chová nedůvěřivě. Měli byste mít řádně označený a hlavně oplocený pozemek. S ostatními psy vychází dobře. Byl zvyklý hlídat stáda, takže vztah k jiným zvířatům je také ochranitelský, ale zároveň má také lovecký pud a může pronásledovat rychle se pohybující objekty. Pokud budete mít i jiné mazlíčky, měli by spolu vyrůstat od štěněte, aby nebyly později problémy. 

Důležitá je pečlivá socializace od útlého věku, kdy s ní začíná chovatel. Vy pak musíte pokračovat. Bez výcviku se neobejdete. Aidi se nehodí pro začátečníky, ale jeho páníček by měl mít se psy již nějaké zkušenosti. Je potřeby být důsledný, ale zapomeňte na hrubé zacházení. Toto plemeno je samostatné, ale svému pánovi je oddaný.

POHYB

Potřebuje dostatek pohybu, každý den si naplánujte delší procházku, nestačí mu pobyt jenom na zahradě, kterou bude hlídat. Je velice vytrvalý a unavit ho není jednoduché. 

Můžete společně vyzkoušet i nějaké kynologické aktivity, vhodný by mohl být např. dog trekking, při kterém se zdolávají větší vzdálenosti. Na agility se vzhledem ke své velikosti příliš nehodí, stejně tak např. dogdancing, není to plemeno, které by se s nadšením učilo různé triky. 

PÉČE

Přestože má aidi delší srst, nevyžaduje zvláštní péči. Stačí jednou týdně vykartáčovat, dvakrát do roka v době línání byste po kartáči měli sáhnout každý den, abyste psovi ulevili od uvolněných chlupů. Pokud se plánujete účastnit výstav, poraďte se s chovatelem, jak se srstí naložit. Ale obvykle postačí šampon a pak srst vyčesat. 

Každý den byste měli zkontrolovat oční okolí a odstranit případně nečistoty nebo ospalky. V klopených uších se může objevit zánět a na první pohled si toho nevšimnete, proto vždy při česání uši zkontrolujte. Větší plemena obvykle nemívají problém se zubním kamenem, ale pokud bude přidávat doplňky stravy pro zdraví dutiny ústní nebo zuby mechanicky čistit, rozhodně tím nic nezkazíte. 

Pes velikosti aidiho si při chůzi po tvrdém povrchu bude drápy přirozeně obrušovat, ale jednou měsíčně jejich délku zkontrolujte a v případě potřeby delší drápy zkraťte. Na tento úkon zvykejte psa od štěněte, abyste s tím neměli v dospělosti problém.

ZAJÍMAVOSTI

Z oblasti severní Afriky (Sahary) pochází ještě arabský chrt známý jako sloughi. Pokud  při lovu tato dvě plemena spolupracovala, tak pro ně nebyla snad žádná kořist překážkou. Protože na co by si chrt sám netroufl, tak aidi vyrovnal svými loveckými schopnostmi a velikostí. 

VÝŽIVA

Jedná se o velké plemeno, které potřebuje kvalitní výživu, aby bylo zdravé a prospívalo. Zejména v delším období růstu mu musíte dopřát všechny potřebné živiny, aby z něj vyrostl silný pes.

Pokud budete krmit granulemi, vybírejte ty pro velká plemena psů a přihlédněte také k věku. Granulemi pro juniory můžete krmit zhruba do 20 až 24 měsíců, až poté přejít na granule pro dospělé psy. Je potřeba vybírat kvalitní granule, protože velká plemena mají zvláště náročně výživové požadavky. Vždy si čtěte složení, abyste se přesvědčili o tom, jak dané krmivo vypadá. 

Další možností je barfování, tedy krmení přirozenou stravou, ale do toho byste se měli pustit v případě, že víte, co děláte, abyste psovi spíše neublížili. Je totiž potřeba sestavit vyváženou krmnou dávku ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. U psa velikosti aidiho počítejte také s dostatečným místem v mrazáku, kam si budete moc jednotlivé krmné dávky připravit. 

Zdraví

Aidi je zdravý pes, který není zatížen dědičnými nemocemi. Vzhledem k jeho velikosti se u něj mohou objevit problémy s pohybovým aparátem. Zejména dysplazie kyčelního a loketního kloubu, proto můžete podávat preventivně podávat kloubní výživu, a to již od štěněcího věku. 

Velká plemena s hlubším hrudním košem může postihnout torze žaludku. Jedná se o akutní stav, který je nutné řešit operativně a každá minuta je drahá. Jako prevence jsou důležité správné stravovací návyky. Denní dávku byste měli rozdělit alespoň na dvě porce a po jídle dodržujte klidový režim. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Atlasský horský pes se hodí do rodinného domu s větší zahradou. Do bytu je toto plemeno naprosto nevhodné. Má silně vyvinutý ochranitelský pud, takže je to přirozeně výborný hlídač. 

Na zahradě by rozhodně měl mít kotec s boudou. Může být celý rok venku, jeho srst ho ochrání i proti nepříznivému počasí, ale potřebuje se schovat před deštěm a v zimě se hodí zateplit boudu. V kotci by rozhodně neměl trávit většinu dne, ale oceníte ho i v případě, kdy k vám přijde návštěva a budete psa potřebovat na chvilku „uklidit.“

Páníček aidiho by neměl být začínající kynolog, potřebuje důsledného majitele, který z něj vychová klidného a vyrovnaného psa. Bývá tvrdohlavý a samostatný, proto je potřeba, abyste si s ním poradili. 

Vlastnictví psa většího plemene bývá ekonomicky náročnější, více toho sní a hlavně případné poplatky za veterinárního lékaře jsou vyšší. Měli byste počítat s tím, že kupní cena bude pouze základ toho, co za psa v průběhu života utratíte.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Toto plemeno nemá v České republice chovatelský klub, který by jej zaštiťoval. V budoucnu, pokud by byli importováni nějací jedinci, by mohl spadat např. pod Moloss Club.

Lze předpokládat, že podmínky uchovnění budou podobné jako u jiných plemen tohoto typu. Potřeba bude účast na bonitaci, což je akce podobná výstavě, kde je pes posouzen odbornou komisí. Obvykle je také nutné se zúčastnit výstavy, ze které si pes musí odnést nejhůře předepsanou známku. Pak lze také očekávat nutnost zdravotního vyšetření. U aidiho by se mohlo jednat zejména o dysplazii kyčelního kloubu a možná i loketního kloubu. 

V zemích, kde je to povoleno, hlavně v zemi původu se obvykle u pracovních psů kupírují uši i ocas, což by mohl být v České republice problém. Před případným importem si proto zjistěte, jak vypadá současná aktuální situace.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Aidi je málo rozšířené plemeno a v našich končinách na něj zřejmě nenarazíte. Dá se zaměnit s jinými molossy podobného typu. Uvádíme tornjaka, kangala a středoasijského pastveckého psa.

Tornjak

Tornjak

Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do druhé skupiny k pinčům, kníračů, molossům a švýcarským salašnickým psům. Tornjak je o něco málo větší, jeho kohoutková výška je 65 až 70 cm u psů a 60 až 65 cm u fen. Aidi měří 52 až 62 cm. Tornjak je dlouhosrstý pes s krátkou srstí na hlavě, vždy bývá vícebarvený. Základní barvou bývá bílá s různě barevnými znaky. 

Kangalský pastevecký pes

Kangalský pastevecký pes

Dalším plemenem patřící talé do druhé skupiny FCI je kangal, jehož zemí původu je Turecko. Jeho kohoutková výška je ještě větší, psi měří 72 až 78 cm a fenky 65 až 73 cm. Hmotnost se pohybuje od 40 do 60 kg. Jeho srst může mít odchylky v délce vzhledem k různým klimatickým podmínkám, které v Turecku panují, obvyklá délka je kolem 3 až 7 cm. Zbarvení je po celém těle plavé, typická je černá maska.

Středoasijský pastevecký pes

Středoasijský pastevecký pes

Středoasiat je z uvedených plemen největším molossem. Psi měří minimálně 70 cm a feny alespoň 65 cm. Má dva typy srsti, kratší, která má 3 až 5 cm a delší, jež měří 7 až 10 cm. Na krku má výraznou hřívu. Zbarvení může být jakékoliv kromě modré a hnědé v různých kombinacích a černého pláště s jelením podkladem.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Statečný a velmi robustní pes, který je nápadný svou hbitostí a silou. Je silně stavěný, dobře osvalený, šlachovitý, ale nepůsobí těžkopádně. Má huňatou srst, která ho v horách chrání před rozmary počasí. Zároveň ho chrání také v boji s divokou zvěří. Má přímý, rozhodný a čilý pohled. Je to ostražitý pes, který je vždy připraven zasáhnout a bránit. U pracovních psů v Maroku se mohou kupírovat uši i ocas.

Důležité proporce:

Délka těla (od hrbolku ramenní kosti až k hrbolku sedací kosti) vzhledem ke kohoutkové výšce 10 : 9.

Hloubka hrudníku vzhledem ke kohoutkové výšce 1 : 2.

Délka tlamy vzhledem k délce hlavy 11 : 24. 

Délka mozkovny vzhledem šířce je v poměru 1 : 1.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 57 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
fenky: 57 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem uváděna.
Srst:

Srst je velmi hustá, poměrně hrubá, dlouhá zhruba 6 cm, pouze na obličeji a uších je kratší a jemnější. Na krku a hrdle se tvoří hříva, a to hlavně u psů. Ocas i zadní část stehen (kalhoty) jsou porostlé velmi hustou a dlouhou srstí.

Zbarvení:

Plavá: od pískové až k rezavě červené. Může být i žíhaná, s černým překrytím (karbonováním), nebo pláštěnkou v jakémkoliv odstínu. Pláštěnka může být celkem velká. 

Hnědá: od béžové až po odstín spáleného chleba. Nejsvětlejší odstín může mít tmavou pláštěnku. 

Zbarvení může být také černé. 

Všechna zbarvení mohou být s bílými skvrnami, které mohou být od několika bílých oddělených znaků až po úplné pokrytí. V závislosti na barvě srsti jsou pysky a oční víčka pigmentované hnědě nebo černě. 

Nepřijatelné je zbarvení harlekýn, isabela a modré.

Kůže:

Pružná a odolná. 

HLAVA

Široká a silná, v dobrém poměru vzhledem k celému tělu. Hlava je kónická, nejsou na ní žádné vrásky, nebo výrazné svalstvo. Lícní kosti nevystupují, spojují mozkovnu s tlamou ploše a bez ostrého zlomu. 

MOZKOVNA

Temeno je ploché a široké s lehkou středovou rýhou. Týlní hrbol je lehce vyznačený, ale sotva znatelný. 

Stop:

Málo vyjádřený. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černá nebo hnědá vzhledem k barvě srsti. Je přiměřeně široká s dobře otevřenými nozdrami. Tlama je také kónická, kratší než mozkovna, stop je šikmý a nepříliš vyjádřený. 

Pysky:

Přiléhající, suché a pigmentované dle barvy srsti – černé nebo hnědé. 

Čelisti, zuby:

V silných čelistech jsou dobře zasazené silné, bílé a pravidelné zuby v klešťovém skusu (řezáky jsou postavené proti sobě). Toleruje se nůžkový nebo reverzní nůžkový skus, ale řezáky se musí dotýkat. 

Oči:

Středně velké oči mají tmavý odstín podle barvy srsti, od tmavě jantarového až ke zlaté hnědému. Oči jsou postavené lehce šikmo. Pohled je čilý, pozorný a pátravý. 

Víčka:

Dobře pigmentovaná, u světle zbarvených jedinců to může vypadat, jakoby je měli namalovaná. 

Uši:

Středně dlouhé uši mají zaoblené špičky. Jsou nasazené šikmo, takže dobře dokreslují hlavu. Jsou polozavěšené a při zvýšené pozornosti směřují dopředu. V klidu mohou být složeny dozadu. 

KRK

Svalnatý, silný a bez laloku. 

TRUP

Horní linie:

Při pohledu z profilu je lehce přestavěná, nikoliv klesající. 

Hřbet:

Široký, svalnatý a přiměřeně dlouhý. 

Bedra:

Dobře osvalená a lehce klenutá. 

Záď:

Harmonicky spadající. 

Hrudní koš:

Široký, dlouhý a velmi hluboký, dosahuje k loktům. Žebra jsou lehce klenutá. 

Břicho a slabiny:

Za volnými žebry je břicho vtažené, ale ne jako u chrtů. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Šikmé s dobře vyznačeným kohoutkem. Lopatka svírá s nadloktím přibližně úhel 100 stupňů. 

Nadloktí:

Osvalené, silné, šikmé a uložené blízko k hrudníku. 

Předloktí:

Pevně stavěné, rovné a středně osvalené. 

Přední nadprstí:

Krátké a téměř vertikální. 

Tlapy hrudních končetin:

Téměř kulaté, s pevnými polštářky a silnými drápky, které jsou zbarvené podle barvy srsti. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Holeně:

Tupé úhly v kolenech a hleznech způsobují zvednutí zádi a lehce přestavěný hřbet (hřbet klesá od zádi ke kohoutku). 

Stehna:

Kyčelní křídlo je velmi výrazné. Stehna jsou dobře osvalená (ne přehnaně) a dosahují nízko. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako u předních končetin. 

CHODY PSA

Chůze, klus i cval, ne vysoký, vždy dostatečně prostorný. Přirozeným krokem je krátký, rychlý klus v jedné linii (single-tracking). V tomto tempu je pes neúnavný. 

OCAS

Dlouhý, dosahuje alespoň ke hleznům. Je nasazen v pokračování linie zádi a v klidu je nesen nízko a lehce šavlovitě zahnutý. Je velmi hustě osrstěn, jeho huňatost je znakem čistokrevnosti. V pohybu je nesen radostně, ale nikdy ne zatočený nad hřbet. 

přečteno: 2 490x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...