Středoasijský pastevecký pes

Jedná se o původní ovčácké plemeno z oblasti Střední Asie, hojně se vyskytuje v Kazachstánu, Turkmenistánu a okolních státech. Vykopávky prokázaly, že podobní psi tu byli již v době před naším letopočtem. Za předka těchto pasteveckých plemen se považuje tibetská doga. 

Dříve docházelo k míchání krve mezi plemeny, ale vždy se jednalo o silné samostatně jednající psy, kteří byli schopni bez problémů uchránit dobytek před šelmami. Kvůli tomu, na jak velkém území se plemeno vyskytuje, tak se dělí do různých podtypů, každý z nich má nějaký exteriérový rys, který je pro danou oblast typický. Pastevecký pes byl v těchto oblastech nazýván alabaj a astředoasiat pak konkrétně jako turkménský alabaj.

Jak začaly kočovníci přecházet na jiný způsob život, tak docházelo i k úbývání jedinců asijských pasteveckých plemen. Naštěstí se ruští chovatelé postarali o to, že středoasiat nezanikl a můžeme se z něj těšit i v dnešní době. Na plemeni začali pracovat ve 30. letech minulého století.

K jejich uznání Mezinárodní kynologickou federací (FCI) došlo až v roce 1989 a jako země původu se uvádí Rusko. 

Středoasiat není psem pro každého, jeho povaha není typická, je to samostaný pes schopný rychlého jednání, navíc má velmi silný ochranářský pud. Jeho původním určením byla ochrana stád před predátory, a proto je v dnešní době hojně využíván jako strážce větších objektů nebo hlídač u rodinného domu. Potřebu chránit má v sobě hluboce zakořeněnou a rozhodně se s ním po boku nemusíte ničeho bát. 

Toto plemeno i přes své vzezření a velikost je velmi milé k dětem a má je moc rád, ovšem je nutné nenechávat ho s malými dětmi bez dozoru, mohl by jim i nechtěně ublížit. To samé platí i o dětech, je nutné, aby ho respektovaly a věděly, jak se k psovi chovat. S ostatními zvířaty vychází dobře, ideální je, když si na ně zvyká od štěněte. Cizí lidi nevítá a rozhodně by neměli vstupovat bez pozvání. 

Tento pastevecký pes se příliš nehodí pro začátečníka, s klasickým výcvikem u něj nepočítejte, spíše je nutné ho dobře vychovat. Vzhledem k tomu, že je to temperamentní a samostatně jednající pes, je nutné abyste byli dostatečně důslední a nenechali se od něj převálcovat. Povely by vždy měli dávat smysl, a to nejen vám, ale hlavně psovi, protože pokud usoudí, že je to zbytečné, tak nemusí poslechnout – mají prostě svou hlavu. V rukou nesprávného pána, který nebude vědět na jak na něj, se může stát neovladatelným.

Tento kolos možná klame tělem, jeho velikost může vzbuzovat pocit, že potřebuje hodně pohybu, ale středoasiat je dost přizpůsobivý a nepatří zrovna ke psům, kteří by se nutně potřebovali honit v parku za míčkem. Je rozvážný a o všem přemýšlí. 

Procházky jsou samozřejmě nutné a má je moc rád. Pořídit byste si měli pevné vodítko a venčitel by měl být fyzicky zdatný, aby neměl problém psa udržet. Na kynologické sporty typu agility apod. se logicky nehodí. Nebude vykonávat povely, ve kterých nevidí žádný smysl.

Dobře mu bude také na zahradě. Pokud mu pořídíte parťáka, tak to bude úplně nejlepší. Vytvoří spolu smečku a společně budou hlídat.

Středoasiat nepotřebuje žádnou speciální péči. Pravidelně byste měli kartáčovat jeho delší srst, v době línání počítejte s častějším vyšesáváním, abyste pomohli uvolněným chlupům. Co se týká drápů, tak vzhledem k velké hmotnosti dochází k jejich obrušování při pohybu po tvrdém povrchu. Občas byste měli zkontrolovat pátý dráp na předních packách, který může přerůstat.

Zuby má středoasiat obvykle čisté bez tendence k tvorbě zubního kamene. Není ale od věci jejich stav kontrolovat a v případě potřeby zakročit.

Středoasiat je jako hlídač prostě skvělý, můžete mu plně důvěřovat. Zajímavé je, že není třeba ho ke strážení cvičit, tento pud je v něm zakořeněn a jak se ze štěněte stává mladý pes, tak se postupně probouzí. Na klasický výcvik obran, který znáte třeba od německých ovčáků, zapomeňte, tento obranář si poradí sám a každou situaci vyřeší podle svého. Vzhledem k tomu, že chránil stáda proti predátorům, tak s nimi musel i bojovat, jeho protivníky byli hlavně medvědi a vlci. Je poměrně odolný vůči bolesti a aby při boji nebyl oslaben, tak proto se mu v zemi původu kupírovali uši i ocas – protivník jej tak za ně nemohl chytit.

Krmení středoasiata byste měli věnovat velkou pozornost, a to nejen jeho kvalitě, ale také podávání. Jedná se o velké plemeno, které potřebuje opravdu prvotřídní krmivo, aby bylo zdravé a správně se vyvíjelo. Ve štěněčím věku na stravě rozhodně nešetřete. Vybírejte granule, které jsou určené pro štěňata a později juniory velkých plemen psů, obsahují také přídavek kloubní výživy, aby se správně vyvíjel pohybový aparát, který je velmi zatežován. Dospělosti dosahuje středoasiat až po druhém roce, pak můžete přejít na granule pro dospěláky. 

Chtěli byste středoasiata krmit masem a přílohami (tzv. BARFem)? Je to dobrá volba v případě, že víte co děláte, jinak byste mu mohli spíše ublížit. V období růstu asi není barfování to pravé, protože sestavit stěněti velkého plemene vyvážený jídelníček, abyste mu spíše neublížili není jednoduché. V dospělosti, když se růst zastaví, výživové nároky nejsou takové, ale pořád je třeba dbát na vyvážený jídelníček. Středoasiat toho vzhledem ke své váze dost sní, a tak je potřeba počítat s dostatečným místem v mrazáku.

U středoasiata se může jako u jiných velkých plemen objevit torze žaludku, která souvisí s krmením. Je proto nezbytné, abyste rozdělili jídlo alespoň do dvou menších dávek a nechali po najedení psa v klidu odpočívat. V případě, že se vám něco nezdá, okamžite volejte svému veterinárnímu lékaři, torze ohrožuje život.

SAO je odolný a houževnatý pes, který se těší dobrému zdraví. Jako všechna velké plemena, může být ohrožen torzí žaludku, které je potřeba preventivně předcházet rozdělením krmiva do více dávek a odpočinkem po jídle. V případě nouze je nutné okamžitě kontaktovat veterinárního lékaře, který musí zakročit.

Dále se u něj může objevit dysplazie loketních nebo kyčelních kloubů. Obě nemoci jsou však sledovány při uchovnění a středoasiat musí absolvovat rentgeny a posouzení stupně DLK i DKK. Vyplatí se tedy vybírat štěně po zdravých rodičích. Ve štěněcím věku je vhodné podávat chondroprotektivní látky, které budou vyživovat namáhané klouby.

Středoasiat potřebuje v první řadě pevné vedení, jeho pán musí vědět, co od něj očekávat a jak s ním zacházet, aby mu nepřerostl přes hlavu. Je to silný a odolný pes, kterému nedělá samota problém, je zvyklý pracovat sám a hlídat objekt nebo stádo. Důležitá je dostatečná socializace.

Bydlet může bez problémů venku, jeho srst jej ochraní proti nepřízni počasí. K dispozici by měl mít svoje zákoutí, např. boudu, kam se bude moc schovat, ale lepší bude nějaký přístřešek, aby se mohl ukrýt před deštěm. Nemá rád uzavřené a stísněné prostory. Bydlet může i uvnitř, ale potřebuje mít dostatek místa.

Středoasiat by měl mít svěřený nějaký prostor, který bude hlídat. Nejraději pozoruje okolí z vyvýšeného místa a hlídá. Pokud budete mít dva či více jedinců tohoto plemene, sami si hlídaný objekt rozdělí a každý bude strážit svou část. Je to skvělý strážce a pro větřelce nebezpečný, středoasiat dokáže rychle vyhodnotit situaci a v případě potřeby konat.

Uchovnění středoasijského pasteveckého psa je v České republice složitější v případě, že se jedná o kupírovaného jedince, protože je tady účast kupírovaných psů na chovatelských akcích zakázaná zákonem.

Pokud tedy chcete středoasiata uchovnit, musíte vyrazit do zahraničí. V České republice nebudete absolvovat ani bonitaci, ale bude vám uznán výsledek výstavy ze zahraničí. Jedinec musí obdržet nejhůře známku velmi dobrá v mezitřídě a výše. 

Dále se k uchovnění vyžadují vyšetření na dysplazii loketních a kyčelních kloubů (DLK a DKK). Rentgeny mohou být provedeny nejdříve ve věku 18 měsíců. Kyčelní klouby mohou být hodnoceny nejhůře známkou 3 (D). Hodnocení loketních kloubů může být nejhůře stupeň 2 (C). 

Uchovnění je možné od 18 měsíců věku u psů a od 22 u fen. Fena může odchovat maximálně dva vrhy za dva kalendářní roky, a to za předpokladu, že mezi posledním vrhem a dalším krytím uběhla doba alespoň 9 měsíců. Horní věková hranice pro chov je u fen stanovena na 8 let, u psů není omezena.