logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné ty, kteří už mají alespoň základní zkušenost s výchovou psa.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Toto plemeno se výborně hodí právě do bytu.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes nemůže bydlet venku v kotci. Na zahradu se půjde rád vyvenčit, ale musí pobývat doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno je alergiky snášeno dobře.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Tento pes je vhodný pro seniory za předpokladu, že se mu budou dostatečně věnovat.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes nemá problém ujít i větší vzdálenosti a rád vám bude dělat společníka.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Toto plemeno snáší samotu velmi špatně, může mít dokonce sklony k ničení prostředí.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes v chladném počasí vydrží, ale raději má vyhřátou postel svého pána.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Tento pes má teplé počasí rád.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Tento pes zbožňuje veškeré hry a je skvělým parťákem pro každou špatnost.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes může být hlídačem za předpokladu vhodného výcviku.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

Toto plemeno je snadno vycvičitelné, takže stačí lehký výcvik.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno téměř nelíná.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Péče o tohoto psa není tolik náročná.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

Tento pes může trpět obezitou, a proto dbejte na kvalitní stravu.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Tento pes je u nás velmi rozšířený a jistě jste jej na ulici ve vašem městě již potkali.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Toto plemeno je miniaturní, jeho velikost v kohoutku v dospělosti nepřesáhne 30 cm.

Bišonek

Bišonek

Bichon à poil frisé
Další pojmenování: kadeřavý bichon, tenerifský pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 1 - Bišonci a příbuzná plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 215
Of. zkratka plemene v ČR: BF
Země původu: Francie/Belgie
Vznik plemene: středověk
Původní využití: společenský pes
Využití dnes: Společenský pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes, Aktivní pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů bišonků (KCHB)

Klub chovatelů Bichon a poil frisé, z.s. 1012 (KCHBPF)

VARIETY PLEMENE BIŠONEK

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Přesný původ bišonka nebyl dosud jednoznačně odhalen. Na základě charakteru srsti, která má společné vlastnosti jako kupříkladu srst plemene puli a jeho dalších blízkých příbuzných, lze u bišonka vysledovat vliv asijské skupiny ovčáckých psů. Tito psi se postupně stávali hojně vyhledávanými blízkými společníky člověka, přičemž preferováni byli takoví jedinci, kteří se vyznačovali malým vzrůstem.

Ačkoliv se to může zdát při pohledu na dnešního upraveného bišonka, jenž působí na pohled jako křehká nadýchaná labutěnka, poněkud překvapivé, mezi jeho pradávné předky patří s největší pravděpodobností taktéž starověcí vodní psi a honiči. Za výchozího předka je přitom považován barbet, který byl spolu s předchůdcem dnešního pudla využíván jako pomocník při lovu vodního ptactva. Právě z něj se podle jedné z teorií vyvinul moderní bišonek.

Panují však i názory, že předchůdce dnešního bišonka byl dovezen z Baleár španělskými námořníky nejprve na Tenerife, a později se odsud dostal dále do Francie a Itálie, kde si získal obrovskou oblibu v nejvyšších kruzích v 16. století. Zejména během 18. a 19. století se tito malí psíci rozšířili natolik, že jejich chov již nadále rozhodně nebyl privilegiem bohatých. Stali se společníky lidí i z těch nejchudších poměrů, doprovázeli pouliční umělce a vystupovali jako malí artisti v cirkusových manéžích.

Během první světové války počet bišonků výrazně poklesl. Od roku 1930 začal zájem o tohoto psíka opět vzrůstat na francouzském území. Nedlouho poté, v roce 1933, vznikl pod taktovkou Francouzů, spolupracujících těsně s Belgičany, první standard plemene. Relativně dlouho bylo pro plemeno užíváno označení tenerifský psík. Až později bylo zcela pevně ukotveno pojmenování bichon à poil frisé (kudrnatý psík).

POVAHA

Název „bišonek“ označuje celou skupinu příbuzných plemen, která okouzlují půvabným zevnějškem a skvostnou srstí v různých varietách. Bišonek vyšlechtěný ve Francii je neznámějším a nejproslulejším plemenem z této skupiny. Jasně bílý psík se zářivýma očkama, který vypadá, jako by se usmíval. Takový je bišonek. Jedná se o bystrého, veselého, věrného a energického psíka, jenž miluje lidskou společnost. Tento pejsek si uchoval nezávislou povahu, přesto je dobře cvičitelný. Navzdory svému načechranému a jemnému vzhledu je velmi otužilý a odolný. Pokud je spokojený a vyrovnaný, svou radost ze života šíří všude kolem sebe a obšťastňuje všechny přítomné bezprostředností sobě vlastní.

POHYB

Bišonek není vzhledem ke svému malému vzrůstu a typu srsti vhodný pro vysoce náročné sportovní vyžití, nehodí se pro aktivní adrenalinové sportovce, kteří hledají psa jako rovnocenného společníka na vytrvalostní běh v náročném terénu, zběsilou jízdu na kole či udržení závodního tempa v zimě na běžkách. Přesto se jedná o velmi pohyblivé plemeno, které rozhodně není pasivním polštářovým psíkem, jak by se snad mohlo zdát. Naopak se díky své obratnosti dobře uplatňuje při agility. Tento psí sport poskytuje perfektní vyžití nejen mrštným bišonkům, ale také jejich chovatelům. Bišonek zvládne s nadšením i dlouhé pěší túry a dokonce i klidnější výlety na běžkách po boku svého majitele. Je nenáročný na prostor, skvělý domov pro něj představuje i nevelký byt, ve kterém bude spokojeně žít v těsném sepětí se svým pánem. Potřebuje ale každodenní dávku pohybu a mentální aktivity, bez odpovídající psychické a fyzické stimulace strádá a hrozí u něj riziko rozvoje behaviorálních problémů.

PÉČE

Výcvik bišonka není obtížný, jedná se o učenlivé plemeno. Právě kombinace líbezného vzhledu a učenlivosti z něj ve své době učinila hvězdu cirkusových manéží, nad jehož kousky se publikum dojatě rozplývalo. Bišonek je schopen se naučit řadu roztomilých triků, kterými dokáže nanejvýš okouzlit. Bohužel někteří chovatelé podceňují byť i jen základní výcvik bišonka, neboť se domnívají, že takto malý pejsek nevyžaduje žádnou zvláštní pozornost v tomto ohledu, protože je díky své velikosti za každých okolností snadno ovladatelný. To je samozřejmě velmi chybné přesvědčení, které se nepříznivě projevuje na výsledném profilu psa, jenž je nejen neposlušný, ale také ochuzený o rozvíjení svých velkých vloh a schopností.

Péče o srst bišonka patří mezi náročnější, a to zejména v případě, chceme-li psa úspěšně vystavovat. Jestliže nemáme výstavní ambice, nemusíme tolik řešit střih srsti, jehož podoba se v různých zemích preferenčně liší. Pravidelné péči o srst se ovšem nevyhneme. Ideální je rozčesávání minimálně dvakrát týdně, psa zvykáme na celou proceduru již od štěněte. Dobré je zakoupit hřebeny a kartáče ve specializovaném obchodě. Do základní výbavy patří několik hřebenů s dlouhými zuby různé hustoty a kartáč s kovovými, hustě rozmístěnými bodlinkami (drapák). Štěněčí srst postačí vyčesávat kartáčem s drátěnými bodlinkami příhodné velikosti, u dospělého jedince je pro adekvátní úpravu dlouhé srsti nutné nasadit i sadu různě hustých hřebenů.

Srst bišonka nelíná, což je skvělá okolnost pro mnohé chovatele, kteří nemusí řešit neutuchající množství uvolněných psích chlupů všude po bytě a na oblečení. Odumřelé chlupy je ale tím spíše nutné odstranit šetrně vyčesáváním pomocí drátěného kartáče. Během kartáčování, které provádíme vždy ve směru proti srsti, věnujeme velkou pozornost oblasti hlavy a krku, velmi obezřetně rozčešeme chlupy v břišní partii, v podpaží a na nohách. Nejprve se soustřeďujeme na pečlivé odstranění jakéhokoliv náznaku vytváření zacuchaných a zplsnatělých chuchvalců srsti. Poté, co je srst na celém těle zbavena všech nežádoucích zámotků, je vhodné ji ještě pročesat hřebenem s dlouhými zuby a naposled znovu hustým drátěným kartáčem.

Srst psa musí být důkladně rozčesána před každým koupáním, které se provádí podle potřeby, rozhodně není vhodné koupání štěňat ve věku do dvou měsíců. Nedoporučuje se ani příliš časté koupání dospělého jedince. Důvod je prostý - každý kontakt kůže s vodou vede k nežádoucímu vysušení pokožky, a to i při použití šetrných přípravků. Proto se omezujeme na koupání nejvíce jednou měsíčně. Stříhání srsti bišonka, aby měl optimální a výstavní vzhled, je celkem náročnou záležitostí, a je mnohdy lepší svého psa svěřit do péče odborníka, který se specializuje na střih bišonků (v jiném případě by mohl být pejsek ostříhán např. "na pudla“, čímž by přišel o žádoucí vzhled).

Zvýšenou péči je třeba věnovat oční oblasti, bišonkům oči často slzí a je nutné denně oblast okolo očí jemně očistit a kontrolovat, abychom zamezili vzniku rezavých skvrn pod očima a hlavně riziku vzniku oční infekce. Srst okolo očí musí být udržována krátká, aby bylo minimalizováno podráždění přerostlými chlupy. Dospělým psům čistíme alespoň jednou týdně zuby speciální zubní pastou určenou pro psy, neboť plemeno inklinuje k zvýšené tvorbě zubního kamene a s tím souvisejících problémů s dásněmi. Každý týden rovněž kontrolujeme vnitřek ucha psa, v případě potřeby vytrháváme přebytečné chlupy a uši čistíme přípravkem k tomu určeným. Pravidelně zkracujeme drápky a zastřiháváme přerostlou srst mezi polštářky na tlapkách.

ZAJÍMAVOSTI

Ve Francii se bišonkovi v minulosti pravděpodobně přezdívalo „barbichon“, což znamená „kozí bradka“. Tento poněkud komický název má patrně přímou souvislost s charakteristickým osrstěním čenichové partie, ale možná odkazuje i na podobnost bišonkovy srsti se srstí mongolské kozy. Prudký pokles popularity bišonka ve francouzských nejvyšších společenských kruzích a jeho přesun do výrazně nuznějších poměrů zapříčinily nejspíše pohnuté události kolem Velké francouzské revoluce.

VÝŽIVA

Bišonek patří mezi plemena drobného vzrůstu, která vyžadují speciální stravu s ohledem na svou velikost a aktuální věk. Dalším faktorem, ke kterému je třeba brát při výběru stravy zřetel, je specifická srst bišonka. Obecně platí, že psi s bíle zbarvenou srstí mohou trpět na zvýšenou citlivost pokožky. Možné podráždění pokožky, které psi řeší často intenzivním škrábáním, může z velké míry ovlivnit i složení přijímané stravy, především vysoký obsah proteinů. Pro toto plemeno je vhodná potrava s nižším obsahem proteinů, než je obvyklých 30% v řadě granulovaných krmiv.

Z hlediska výběru druhu stravy pro našeho psa se nabízí široká škála možností - granulovaná krmiva, konzervované maso či doma připravovaná strava. Dalo by se říci, že co chovatel, to názor na správné stravování psa. Náš primární cíl by měla vždy představovat co nejkvalitnější vyvážená strava pro našeho psa. Nikdy nekupujeme podezřele levné krmivo v běžném supermarketu. I přílišná pestrobarevnost granulí je signálem, že do krmiva byla přidána zbytečná barviva.

Při odběru štěněte je nanejvýš vhodné se podrobně informovat o dosavadním způsobu stravování psíka. Pokud se rozhodneme typ krmiva změnit, činíme tak velmi pozvolna, ideálně v průběhu 3-5 dní, abychom nezpůsobili podráždění křehké trávicí soustavy psa. Toto platí nejen pro změnu krmiva u štěňat, ale u psa v každém věku. Ohledně vhodné stravy přímo pro našeho mazlíčka nám ochotně poradí každý dobrý veterinární lékař. Bišonci bývají občas mlsní, takže je třeba přihlédnout také k adekvátní chutnosti krmiva.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 14 let.

Některá plemena psů mají velké dispozice k rozvoji vážných, zpravidla dědičně předávaných onemocnění. Toto neplatí o bišonkovi, kterého řadíme mezi plemena s relativně dobrou zdravotní prognózou. Přesto můžeme i u bišonka vyjmenovat určitou skupinu chorob, které se u něj vyskytují ve zvýšené míře než ostatní onemocnění. Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u tohoto plemene patří: choroby kůže (atopie), oční onemocnění (katarakta), luxace pately, záněty močového měchýře a ledvinové kameny, onemocnění dásní a zubů.

Pokud se u psa vyskytne vážná forma atopie, což je forma alergie, vedoucí u psa k úpornému škrabání, které někdy vede až k narušení pokožky a krvácení, neměl by být tento jedinec uchovněn. Průběh onemocnění je možné zmírnit speciální dietou.

U bišonků může docházet k nadměrnému slzení očí, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť v případě zanedbání hrozí riziko rozvinutí do formy závažných plísňových onemocnění či chronických infekcí.

Luxace pately je častým onemocněním malých plemen psů. Čéška, jež tvoří důležitou funkční součást kolenního kloubu, mění při tomto onemocnění patologicky svou polohu a vypadává buď dovnitř či ven. Luxace pately má několik stupňů a při velmi malém postižení si mnohdy ani chovatel u psa nevšimne žádných náznaků problémů. Těžké případy však mohou vést až k ochrnutí psa a je nutné chirurgické řešení.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Klub chovatelů bišonků uvádí jako jeden z nezbytných předpokladů pro uchovnění účast psa na výstavě otevřené, ve třídě mladých či mezitřídě (v rámci dané výstavy musí být udělován titul CAC nebo CAJC), přičemž pes musí dosáhnout hodnocení „výborně“ a fena nejhůře „velmi dobře“. Další podmínkou je úspěšné absolvování bonitace, na které mohou být posuzováni psi starší 13-ti měsíců. Bišonek může být uchovněn ve stáří 15-ti a více měsíců, přičemž platí, že chovnost psa je neomezená a nejvyšší věk chovné feny může být 8 let. Je možno zažádat o výjimečné prodloužení chovnosti feny.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Maltézský psík

Bišonek -

Maltézský psík vykazuje exteriérovou podobnost s bišonkem hned v několika ohledech. Obě plemena jsou si blízká jak velikostní kategorií, do které spadají, tak rovněž bělostným zbarvením své srsti. Oproti bišonkovi, jenž má jedinečnou vývrtkovitou srst, je ale srst maltézáčka úplně rovná, těžce spadající k zemi. Na hřbetě je uprostřed rozdělena zřetelnou pěšinkou, která se u bišonka nevyskytuje. Maltézský psík bývá zpravidla o něco nižší a má méně souměrnou, celkově protáhlejší postavu než bišonek.

Boloňský psík

Bišonek -

Poměrně dost těžké může být pro mnoho lidí rozlišit navzájem bišonka a boloňského psíka. Obě plemena jsou hned na první pohled nápadná díky své bílé srsti, mají zároveň přibližně stejnou velikost a dobře vyváženou tělesnou konstituci. Boloňský psík má ale ve srovnání s bišonkem postavu naprosto kompaktní a zcela kvadratickou. Jeho srst není vývrtkovitá jako u bišonka, připomíná spíše afro. Boloňský psík je klidnější a více uzavřené povahy než čilý a extrovertní bišonek.

Havanský psík

Bišonek -

Dnes poměrně vzácné plemeno vzniklo šlechtěním boloňského psíka s malým pudlem či maltézáčkem. S bišonkem je toto plemeno velikostně velmi podobné. Srst havanského psíka ovšem nemusí být čistě bílá, kromě stříbrné se připouští také smetanová, zlatá, modrá a dokonce černá varianta. Srst je zároveň velmi hustá, otevřená, vlnitá či kudrnatá. Nevytváří typickou vývrtkovitou strukturu jako u bišonka.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Temperamentní pes drobného vzrůstu, hrdého nesení hlavy a živého výrazu v očích, vyznačující se typickou srstí bílého zbarvení, velmi načechranou a dlouhou, vývrtkovitého tvaru, jež charakterem připomíná specifické osrstění mongolské kozy.

Pozn. k výšce:

Maximální výška 30 cm. Preference nižší výšky v kohoutku.

Pozn. k hmotnosti:
Není standardem stanovena.
Srst:

Hedvábná, značně jemná, dorůstající délky 7 – 10 cm, typického vývrtkovitého tvaru, nadýchaná a volná. Nesmí být zapletená ani úplně hladká. Povoleny jsou menší úpravy pouze v oblasti tlapek a čenichu.

Zbarvení:

Zcela bílá.

Kůže:

Tmavého zbarvení.

HLAVA

Velikostně vyvážená vzhledem ke stavbě celého těla.

MOZKOVNA

Větší délky než tlama.

lebka:

Ačkoliv nadýchaná srst vytváří kulatý dojem lebky, je ve skutečnosti spíše plochá.

Stop:

Není zřetelný. Nosní houba musí být zaoblená, černá a lesklá.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Adekvátně tvarovaná, nikoliv špičatá, ale ani příliš robustní a těžká.

Pysky:

Přilehlé a tenké, dolní pysk je kompletně překryt, není nikterak převislý, robustní a povadlý. Pigmentace černá.

Čelisti, zuby:

Nůžkového skusu.

Líce:

Méně osvalené, plochého tvaru.

Oči:

Co nejtmavšího zbarvení, kulatého tvaru, bystrého výrazu. Mandlovitý tvar je nežádoucí. Nejsou příliš vystouplé, bělmo není viditelné.

Víčka:

Tmavá.

Uši:

Spíše okrouhlého tvaru, bohatě osrstěné. V klidovém stavu jsou svěšené v bezprostřední blízkosti hlavy, při vzrušení směřují vpřed. Na rozdíl od pudla nedosahují až k nosní houbě psa a nejsou tak široké.

KRK

Výrazné délky, nesen se vznešeností a hrdostí. Patrné je pozvolné rozšíření směrem od mozkovny k plecím. Délka krku je přibližně shodná s třetinou délky trupu.

Bedra:

Mohutná a dobře osvalená, značné šíře, jemně klenutá.

Záď:

Charakteristické je nepatrné zaoblení zádové partie.

Předhrudí:

Vyznačené.

Břicho a slabiny:

Slabiny vytažené k břichu.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné, svislé, gracilní.

Plece:

Nejsou vystouplé. Šikmo postavené. Délka se zhruba shoduje s délkou nadloktí.

Nadloktí:

Dosahuje délky cca 10 cm, není odstáté od trupu.

Lokty:

Bez vybočení.

Zápěstí:

Rovná při pohledu z přední strany, mírně skloněná při pohledu ze strany. Nedosahují velké délky.

Tlapy hrudních končetin:

Silné a šlachovité, preferována je černá barva drápů.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Opatřené širokými a svalnatými stehny. Pánev značné šíře.

Stehna:

Široká, mocně osvalená, v šikmém postavení.

Hlezno:

Více zaúhlené než u pudla.

Tlapy pánevní:

Silné a šlachovité, preferována je černá barva drápů.

OCAS

Nesený vysoko nad hřbetem, posazení je však o něco nižší než úroveň hřbetu, není kupírován. Zatočení ani jakékoliv položení na hřbetě není žádoucí, ovšem dlouhá srst spadající až na hřbet je povolena.

přečteno: 10 197x