logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné ty, kteří už mají alespoň základní zkušenost s výchovou psa.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Toto plemeno se výborně hodí právě do bytu.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes nemůže bydlet venku v kotci. Na zahradu se půjde rád vyvenčit, ale musí pobývat doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Tento pes je vhodný pro seniory za předpokladu, že se mu budou dostatečně věnovat.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes může žít s dětmi za předpokladu, že jej budou respektovat a dopřejí mu prostor, který potřebuje.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno není k ostatním psům přátelské.

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Toto plemeno není ke kočkám příliš vhodné.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Toto plemeno se příliš na dlouhé túry nehodí.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes snáší zimu špatně, při venčení v chladném počasí potřebuje oblékat.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Tento pes je chytrý, ale ne vždy pochopí věci tak, jak byste si představovali.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes o věci, které nesmí kousat, nejeví zájem.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Toto plemeno má dostatek energie na mnoho aktivit, ale rádo vám pak bude dělat společníka na gauči.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Toto plemeno může být dobrým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Tento pes líná pouze v období výměny srsti, ale jen málo.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tento pes může snadno onemocnět

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno u nás patří k nejrozšířenějším, ve vašem okolí se určitě nachází hned několik jedinců.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Toto plemeno je miniaturní, jeho velikost v kohoutku v dospělosti nepřesáhne 30 cm.

Čivava

Čivava

Chihuahua
Další pojmenování: chihuahueno, CHI

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 6 - Čivava
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 218
Of. zkratka plemene v ČR: CHI
Země původu: Mexiko
Vznik plemene: 19. století
Původní využití: společenský pes
Využití dnes: Společenský pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Chihuaua klub České republiky (CHKČR)

Klub chovatelů čivav a naháčů (KCHČaN)

VARIETY PLEMENE ČIVAVA

Krátkosrstá

Čivava - Krátkosrstá

Dlouhosrstá

Čivava - Dlouhosrstá

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Název tohoto psího plemene je odvozen od jména nejrozsáhlejší mexické provincie Chihuahua. Teorií ohledně vzniku čivavy je hned několik, a to diametrálně odlišných. Podle jedné z nich se předkové moderní čivavy dostali na území dnešního Mexika až se španělskými vojáky v 16. století. Jiní badatelé tvrdí, že praotce čivavy na mexickou půdu dopravili lidé, kteří cestovali na americké území až z daleké Číny ještě mnohem dříve.

Nejpravděpodobnější je ale tvrzení o původním výskytu předchůdců čivav na jihoamerickém kontinentě. Tito psi zde žili nejprve volně a byli posléze domestikováni v období existence říše Toltéků, tedy dávno před příchodem prvních Evropanů. Později Aztékové z těchto drobných psíků učinili součást svého náboženského života. Psíci představovali průvodce zemřelých, byli proto běžně obětováni během pohřebních rituálů. Stali se také hýčkaným mazlíčkem princezen z aztéckého rodu.

Po pádu aztécké říše tito miniaturní psi dále po staletí žili u místních indiánských kmenů. V 19. století mexičtí Indiáni prodávali svoje psy turistům, kteří tuto oblast navštívili. Tímto způsobem se čivava dostala do USA i do Evropy, kde dovežení psi zaujali některé chovatele a podnítili vytvoření moderního standardu, který byl organizací FCI uznán v roce 1942.

POVAHA

Zástupci tohoto plemene se svou velikostí řadí mezi celosvětově zcela nejmenší psy. Čivava je plemenem ostrých protikladů. Ačkoliv je skutečně nepatrného vzrůstu, její povaha jako by patřila psovi velikostí mnohem mohutnějšímu. Je velmi smělá a vysoce ostražitá, zejména v mládí o sobě ráda dává vědět v podobě pronikavého štěkotu. Je to pes, který budí mezi lidmi rozporuplné reakce. Jedněmi zatracovaný a posmívaný pro svůj trpasličí vzrůst, druhými hluboce milovaný věrný společník, který může svého pána doprovázet doslova na každém kroku. Nejen po svých, ale taktéž pohodlně v náruči nebo v tašce. Některé čivavy jsou s úspěchem používány jako canisterapeutičtí psi.

POHYB

I když je čivava chována již dlouhou dobu jako ryze společenský pes, vyznačuje se výraznými loveckými pudy. Nesnese velký chlad a nemůže být chována celoročně venku, ocení však dostatek pohybu v podobě každodenních, nepříliš dlouhých procházek. Vzhledem ke svému vzrůstu je vhodná i ke starším lidem či chovatelům bez sportovních ambic. To ale neznamená, že by se jednalo o pohybově zcela pasivní plemeno. Příčinou je spíše celkem velká přizpůsobivost čivavy v tomto ohledu. Někteří aktivní chovatelé se svými čivavami provozují agility, dogdancing, či obedience.

PÉČE

Během výcviku můžou některé čivavy vykazovat jisté nepochopení v reakci na pánovy povely déle než zástupci jiných plemen. V takovém případě je třeba se obrnit trpělivostí a nesklouznout k prudkému jednání. Někteří chovatelé bohužel výchovu čivav podceňují, protože mají pocit, že tak malého psa není zapotřebí příliš cvičit. Tento fakt stojí velmi významně za negativním stínem na jinak dobré pověsti tohoto plemene.

Dvě dlouhosrsté čivavy v pelíškuPéče o srst krátkosrsté čivavy je velmi snadná, plně postačí občasné prokartáčování, vhodnou pomůckou je gumový kartáč. Kromě období línání, kdy je na místě denní vyčesání odumřelých chlupů, nemusíme ani u dlouhosrsté čivavy vynakládat nikterak náročnou péči o osrstění na celém těle, pro zdravý a udržovaný vzhled postačí důkladné vyčesání a prokartáčování alespoň jednou týdně. Speciální pozornost věnujeme jemné srsti okolo uší.

Příliš časté koupání čivavy není vhodné, neboť při něm může dojít k odmašťování, nadměrnému vysoušení a podráždění pokožky. Srst čivavy má navíc schopnost samočistění, i když se pes pohybuje v zabláceném a mokrém prostředí, mnoho nečistot na jeho srsti po uschnutí neulpívá. Proto pejska koupeme jen párkrát do roka. Spíše než podrobit čivavu zbytečně koupání se doporučuje použít opatrně k lepšímu očištění srsti navlhčený hadřík.

Zvýšenou pozornost vyžaduje oční okolí čivavy. Oči těchto psů jsou působením vnějších vlivů nezřídka podrážděny, jistou roli hraje velikost oka a umístění psa nízko nad zemí. Dochází tak k relativně vydatnému slzení a je třeba okolí očí jemně a opatrně pravidelně otírat, aby se pod očima nevytvářely nevzhledné skvrny rezavého či hnědého zbarvení.

Nezapomínáme také na pravidelnou péči o chrup, abychom zamezili vytváření nežádoucího zubního kamene a zápachu z tlamy. K dostání je mnoho typů žvýkacích pochoutek, jejichž výrobci zaručují pozitivní dopad co se prevence zubního kamene týče, nejjistější metodou je ale mechanické čištění zubů alespoň jednou či dvakrát týdně. K tomuto účelu si zakoupíme speciální měkký kartáček miniaturních rozměrů a zubní pastu pro psy. Pravidelné stříhání drápků přenechává řada chovatelů raději zdravotnickému personálu na veterinární klinice, neboť mnoho čivav tuto proceduru velmi špatně snáší.

ZAJÍMAVOSTI

Ohledně minulosti čivavy koluje spousta zajímavých legend, jejichž obsah se doposud nepodařilo jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Podle jedné z nich měly různě zbarvené čivavy v říši Aztéků odlišný význam a osud. Modře zbarvené čivavy byly mezi Aztéky považovány za posvátné a byly uctívány, červeně zbarvení jedinci byli používáni jako oběti při pohřbech. Kromě sakrální funkce měly čivavy pro Aztéky i čistě praktické využití. Jejich srst byla zřejmě surovinou na výrobu látek. Jednalo se překvapivě o srst krátkosrstých psů, dlouhosrstá čivava vznikla až mnohem později patrně na území USA.

VÝŽIVA

Odpovídající krmivo vybíráme vždy podle velikosti a stáří psa. Denní dávka musí přitom obsahovat všechny potřebné živiny a vitamíny v potřebném množství. Chovatel čivavy má velkou výhodu oproti chovatelům větších plemen, co se týče finanční náročnosti na pořízení dostatečného množství krmiva. Při vynaložení poměrně nízkých nákladů lze čivavě zajistit tu nejkvalitnější dostupnou stravu. Někteří chovatelé připravují stravu pro psa doma, při tomto postupu je ovšem velmi obtížné docílit každodenně optimálního nutričního složení potravy. Přesto se k této alternativě uchyluje pozvolna stále více chovatelů, jejichž záměrem je poskytnout svému psovi co nejpřirozenější stravu. Celkově nejvyhledávanější možností je v současné době konzervované či superprémiové granulované krmivo, u kterého můžeme přesně odměřit adekvátní krmnou dávku. Některé typy granulí jsou speciálně tvarované tak, aby se psovi dobře zpracovávaly v miniaturních čelistích, příjemným bonusem je obsah složek, napomáhajících prevenci proti zubnímu kameni. Některé čivavy mají sklony k mlsnosti, zároveň hrozí při nevhodné výživě tomuto plemeni nebezpečná obezita. K obojímu je potřeba při výběru stravy přihlédnout.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Ačkoliv průměrná délka života čivavy nijak výrazně nepřevyšuje stejný údaj u ostatních malých plemen, někteří jednotlivci plemene čivavy se dožívají nadprůměrně vysokého věku. Ačkoliv se jedná o poměrně zdravé psí plemeno, některá onemocnění se mohou u čivavy objevit v hojnější míře. Tenké končetiny tohoto psa jsou velmi křehké a náchylné na vnější poranění. Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u čivav patří luxace pately, což je onemocnění příznačné pro malá plemena psů. Někdy představuje jediné řešení chirurgický zákrok. Čivavu může především v mladším věku postihnout hypoglykemie, způsobená velmi malou kapacitou žaludku a nerovnováze mezi dodanou a spotřebovanou energií. Zranitelnou oblastí představuje oblasti zubů, které jsou náchylné k tvorbě zubního kamene. K dalším zdravotním problémům, které se u čivavy vyskytují častěji, patří obezita, kožní choroby či hydrocefalus.

Čivava patří mezi psí plemena, po kterých je dlouhodobě vysoká poptávka. Tato skutečnost nahrává mnoha nezodpovědným množitelům, kteří za účelem co největšího finančního zisku produkují obrovské množství štěňat bez průkazu původu. Rodiče těchto štěňat jsou degradováni na pouhé výrobní stroje, spolu se štěňaty žijí často v otřesných podmínkách, bez potřebné péče a prostoru, v minimálním kontaktu s člověkem. Štěně, pocházející z takového prostředí, si odnáší fatální újmu a je negativně poznamenáno na celý život. Jednak dlouhou škálou fyzických vad, ať už zřetelných či skrytých, ale také v podobě behaviorálních problémů. Pečlivý výběr štěněte s průkazem původu z řádně registrovaného chovu je jediným způsobem, jak se uchránit osobního zklamání a problémům z pořízení vážně nemocného a problémového psa. Zároveň představuje možnost, jak pozitivně přispět k řešení celkové situace a postupně zamezit dlouhodobému týrání alarmujícího množství psů.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

V případě zájmu o uchovnění psa je praktické stát se členem některého z příslušných chovatelských klubů. V České republice existují dva chovatelské kluby věnující se čivavám, jejichž podmínky ohledně uchovnění se v detailech liší. Chihuaua klub České republiky povoluje absolvování svodu psům starším devíti měsíců, zatímco dle řádu Klubu chovatelů čivav a naháčů je účast na popisném svodu povolena až ve věku psa deset měsíců a více. Další nezbytnou podmínkou je absolvování klubové, speciální, mezinárodní či národní výstavy po dovršení jednoho roku psa, přičemž pes musí být na této výstavě ohodnocen nejhůře velmi dobře. Mezi vylučující vady při bonitaci patří otevřená fontanela, závažné odchylky v osrstění psa, absence ocasu, výrazně nestandardní tělesné proporce nebo celkově závadná stavba těla, zdeformované čelisti, příliš krátké či visící ucho, poruchy chování.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Pražský krysařík

Čivava -

Někteří lidé mají podobu miniaturního psíka zafixovanou výhradně se světoznámou čivavou, a tak s ní mohou celkem snadno zaměnit zástupce vzácného pražského krysaříka, ačkoliv se obě plemena vzájemně fyziologicky dosti výrazně liší. Moderní pražský krysařík vznikl teprve nedávno, v průběhu 80. let 20. století. Ideální kohoutková výška je 20 – 23 cm při hmotnosti 2,6 kg. Velikostně je tedy s některými většími zástupci plemene čivava téměř identický, působí ještě o něco křehčím dojmem díky méně osvalenému krku, opticky delším končetinám a o mnoho drobnějšímu hrudnímu koši.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Pes výrazně malých rozměrů, s kompaktní stavbou těla, lebkou ve tvaru jablka a středně dlouhým, nápadně vysoko nošeným ocasem, ohnutým nebo zatočeným do půlkruhu.

Důležité proporce:

Kohoutková výška je o něco menší než celková délka těla, přesto je žádán téměř kvadratický vzhled, zejména u psů.

Pozn. k výšce:

Není standardem stanovena.

Hmotnost:
psi:2,25 kg,    povolená odchylka: +0,75 kg, -0,75 kg
fenky: 2,25 kg,    povolená odchylka: +0,75 kg, -0,75 kg
Srst:

Dvě varianty osrstění.

Specifikace krátkosrsté varianty: Hladká, přilehlá, lesklá a měkká na dotyk. Krátká na celém povrchu těla. Pokud je přítomna podsada, dorůstá srst o něco větší délky. V oblasti hrdla a ocasu může být trochu delší než jinde po těle.

Specifikace dlouhosrsté varianty: Hladká, rovná či zvlněná, měkká a hedvábná na dotyk, bez příliš husté podsady. Na uších, zadní straně končetin, na tlapách, v oblasti krku a na spodní straně ocasu se nachází delší srst v podobě praporců.

Zbarvení:

Možné je jakékoliv zbarvení v různých spojeních a variacích odstínů, kromě merle barev.

Kůže:

Hladká.

HLAVA

MOZKOVNA

lebka:

Typickým znakem plemene je jablkovitý tvar hlavy.

Stop:

Jasně zřetelný, výrazné hloubky a šíře, čelo nápadně vyklenuté. Barva nosní houby je přípustná černá i světlých odstínů.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Ze strany rovná, krátká, nasazena široce, směrem ke špičce zúžená.

Pysky:

Adekvátně přilehlé.

Čelisti, zuby:

Zuby pravidelného nůžkového či klešťového skusu. Odchylka ve formě předkusu nebo podkusu je považována za těžkou vadu.

Líce:

Jen nepatrně vyvinuté.

Oči:

Kulatého tvaru, dosti velké a nápadné, preferováno je tmavé zbarvení, světlejší odstíny jsou tolerovány, ale nejsou vítány.

Uši:

Veliké, navzájem doširoka posazené, za plné pozornosti nošené ve vztyčené pozici, v klidu částečně svěšené do stran. Směrem k jemně okrouhlé špičce se postupně zužují.

KRK

Silný a mohutný, střední délky, jemně klenutý. Pro psy je ve srovnání s fenami charakteristický silnější krk.

TRUP

Kompaktní, při větší délce ku menší kohoutkové výšce, s krátkým hřbetem.

Horní linie:

Rovná.

Kohoutek:

Nepříliš vyjádřen.

Hřbet:

Krátký.

Bedra:

Svalnatá.

Záď:

Skoro plochá či lehce skloněná.

Břicho a slabiny:

Velmi vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné a silné, adekvátně dlouhé.

Plece:

Nepříliš svalnaté.

Lokty:

Dobře přilehlé.

Tlapy hrudních končetin:

Oválného tvaru a značně malých rozměrů, s jasně oddělenými, avšak nepříliš rozevřenými prsty. Polštářky jsou solidně vyvinuté, pružné. Drápy adekvátní délky, zřetelně klenuté.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Svalnaté, opatřené dlouhými kostmi, při pohledu ze zadní strany rovné a svisle postavené.

Stehna:

Osvalená.

Paspárky:

Nežádoucí.

Nárt / zanártí:

Krátký.

Tlapy pánevní:

Oválného tvaru a značně malých rozměrů, s jasně oddělenými, avšak nepříliš rozevřenými prsty. Polštářky jsou solidně vyvinuté, pružné. Drápy adekvátní délky, zřetelně klenuté.

CHODY PSA

Pohyb je temperamentní, volný a plný pružnosti, s patrným posunem ze zadní části těla a dlouhým krokem vpředu. Hlava je nesena vysoko zvednutá, zadní končetiny jsou při pohledu ze zadní strany vzájemně téměř rovnoběžné.

OCAS

Jeden z identifikačních znaků plemene, nošený specifickým způsobem. Přiměřeně dlouhý, vysoko nasazený. Za chůze nesený volně do oblouku, zúženou špičkou směřující k bedrům. V klidovém stavu nesený volně visící. U V případě dlouhosrsté varianty pokryt delší srstí ve formě praporců.

80%
přečteno: 16 227x