topovat ověřit
27.06.2023 / 19.05.2024
Čivava

Čivava

Chihuahua
80%
Další pojmenování: chihuahueno, CHI
Čivava

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 6 - Čivava
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 218
Of. zkratka plemene v ČR: CHI
Země původu: Mexiko
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Společenský pes
Využití dnes: Domácí mazlíček, Společenský pes, Dekorativní pes, Výstavní pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Chihuahua klub České republiky (CHKČR)

Klub chovatelů čivav a naháčů (KCHČaN)

VARIETY PLEMENE Čivava

Krátkosrstá

Oficiální, č. variety 218 a
Krátkosrstá

Tato varieta má po celém těle krátkou a dobře přiléhavou srst, pokud má podsadu, může být trochu delší. Na hrdle a břiše se připouští řidší a volnější srst. Na hrdle i ocase je srst delší, naopak v obličeji a na uších je velmi krátká. Srst je lesklá a na dotek měkká. Bezsrstí jedinci jsou nepřípustní. Zbarvení je možné jakékoliv ve všech barvách i odstínech, nepřipouští se merle.

Dlouhosrstá

Oficiální, č. variety 218 b
Dlouhosrstá

Dlouhá srst je hedvábná, jemná a může být rovná nebo lehce zvlněná. Podsada by neměla být příliš hustá. Delší srst je na uších, krku, zadní straně končetin, tlapkách a ocasu, kde vytváří praporce. Jedinci, kteří mají dlouhou načechranou srst, jsou nepřípustní. Zbarvení je možné jakékoliv ve všech barvách i odstínech, nepřipouští se merle.

 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Název tohoto psího plemene je odvozen od jména nejrozsáhlejší mexické provincie Chihuahua. Teorií ohledně vzniku čivavy je hned několik, a to diametrálně odlišných. Podle jedné z nich se předkové moderní čivavy dostali na území dnešního Mexika až se španělskými vojáky v 16. století. Jiní badatelé tvrdí, že praotce čivavy na mexickou půdu dopravili lidé, kteří cestovali na americké území až z daleké Číny ještě mnohem dříve.

Nejpravděpodobnější je ale tvrzení o původním výskytu předchůdců čivav na jihoamerickém kontinentě. Tito psi zde žili nejprve volně a posléze byli domestikováni v období existence říše Toltéků, tedy dávno před příchodem prvních Evropanů. Později Aztékové z těchto drobných psíků učinili součást svého náboženského života. Psíci představovali průvodce zemřelých, byli proto běžně obětováni během pohřebních rituálů. Stali se také hýčkaným mazlíčkem princezen z aztéckého rodu.

Po pádu aztécké říše tito miniaturní psi dále po staletí žili u místních indiánských kmenů. V 19. století mexičtí Indiáni prodávali svoje psy turistům, kteří tuto oblast navštívili. Tímto způsobem se čivava dostala do USA i do Evropy, kde dovezení psi zaujali některé chovatele a podnítili vytvoření moderního standardu, který byl organizací FCI uznán v roce 1942.

Čivava a její historie v Atlase psů na WEBFORDOG

POVAHA

Zástupci tohoto plemene se svou velikostí řadí mezi celosvětově zcela nejmenší psy. Čivava je plemenem ostrých protikladů. Ačkoliv je skutečně nepatrného vzrůstu, její povaha jako by patřila psovi velikostí mnohem mohutnějšímu. Je velmi smělá a vysoce ostražitá, zejména v mládí o sobě ráda dává vědět v podobě pronikavého štěkotu. Je to pes, který budí mezi lidmi rozporuplné reakce. Jedněmi zatracovaný a posmívaný pro svůj trpasličí vzrůst, druhými hluboce milovaný věrný společník, který může svého pána doprovázet doslova na každém kroku. Nejen po svých, ale taktéž pohodlně v náruči nebo v tašce. Některé čivavy jsou s úspěchem používány jako canisterapeutičtí psi.

Povaha čivavy na atlase psů - WEBFORDOG

POHYB

I když je čivava chována již dlouhou dobu jako ryze společenský pes, vyznačuje se výraznými loveckými pudy. Nesnese velký chlad a nemůže být chována celoročně venku, ocení však dostatek pohybu v podobě každodenních, nepříliš dlouhých procházek. Vzhledem ke svému vzrůstu je vhodná i ke starším lidem či chovatelům bez sportovních ambic. To ale neznamená, že by se jednalo o pohybově zcela pasivní plemeno. Příčinou je spíše celkem velká přizpůsobivost čivavy v tomto ohledu. Někteří aktivní chovatelé se svými čivavami provozují agility, dogdancing, či obedience.

Čivava a pohyb v Atlase psů na WEBFORDOG

PÉČE

Péče o srst krátkosrsté čivavy je velmi snadná, plně postačí občasné prokartáčování, vhodnou pomůckou je gumový kartáč. Kromě období línání, kdy je na místě denní vyčesání odumřelých chlupů, nemusíme ani u dlouhosrsté čivavy vynakládat nikterak náročnou péči o osrstění na celém těle, pro zdravý a udržovaný vzhled postačí důkladné vyčesání a prokartáčování alespoň jednou týdně. Speciální pozornost věnujeme jemné srsti okolo uší.

Příliš časté koupání čivavy není vhodné, neboť při něm může dojít k odmašťování, nadměrnému vysoušení a podráždění pokožky. Srst čivavy má navíc schopnost samočistění, i když se pes pohybuje v zabláceném a mokrém prostředí, mnoho nečistot na jeho srsti po uschnutí neulpívá. Proto pejska koupeme jen párkrát do roka. Spíše než podrobit čivavu zbytečně koupání se doporučuje použít opatrně k lepšímu očištění srsti navlhčený hadřík.

Zvýšenou pozornost vyžaduje oční okolí čivavy. Oči těchto psů jsou působením vnějších vlivů nezřídka podrážděny, jistou roli hraje velikost oka a umístění psa nízko nad zemí. Dochází tak k relativně vydatnému slzení a je třeba okolí očí jemně a opatrně pravidelně otírat, aby se pod očima nevytvářely nevzhledné skvrny rezavého či hnědého zbarvení.

Nezapomínáme také na pravidelnou péči o chrup, abychom zamezili vytváření nežádoucího zubního kamene a zápachu z tlamy. K dostání je mnoho typů žvýkacích pochoutek, jejichž výrobci zaručují pozitivní dopad co se prevence zubního kamene týče, nejjistější metodou je ale mechanické čištění zubů alespoň jednou či dvakrát týdně. K tomuto účelu si zakoupíme speciální měkký kartáček miniaturních rozměrů a zubní pastu pro psy. Pravidelné stříhání drápků přenechává řada chovatelů raději zdravotnickému personálu na veterinární klinice, neboť mnoho čivav tuto proceduru velmi špatně snáší.

Čivava a péče v Atlase psů na WEBFORDOG

ZAJÍMAVOSTI

Ohledně minulosti čivavy koluje spousta zajímavých legend, jejichž obsah se doposud nepodařilo jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Podle jedné z nich měly různě zbarvené čivavy v říši Aztéků odlišný význam a osud. Modře zbarvené čivavy byly mezi Aztéky považovány za posvátné a byly uctívány, červeně zbarvení jedinci byli používáni jako oběti při pohřbech. Kromě sakrální funkce měly čivavy pro Aztéky i čistě praktické využití. Jejich srst byla zřejmě surovinou na výrobu látek. Jednalo se překvapivě o srst krátkosrstých psů, dlouhosrstá čivava vznikla až mnohem později patrně na území USA.

Čivava a zajímavosti v Atlase psů na WEBFORDOG

VÝŽIVA

Odpovídající krmivo vybíráme vždy podle velikosti a stáří psa. Denní dávka musí přitom obsahovat všechny potřebné živiny a vitamíny v potřebném množství. Chovatel čivavy má velkou výhodu oproti chovatelům větších plemen, co se týče finanční náročnosti na pořízení dostatečného množství krmiva. Při vynaložení poměrně nízkých nákladů lze čivavě zajistit tu nejkvalitnější dostupnou stravu. Někteří chovatelé připravují stravu pro psa doma, při tomto postupu je ovšem velmi obtížné docílit každodenně optimálního nutričního složení potravy. Přesto se k této alternativě uchyluje pozvolna stále více chovatelů, jejichž záměrem je poskytnout svému psovi co nejpřirozenější stravu. Celkově nejvyhledávanější možností je v současné době konzervované či superprémiové granulované krmivo, u kterého můžeme přesně odměřit adekvátní krmnou dávku. Některé typy granulí jsou speciálně tvarované tak, aby se psovi dobře zpracovávaly v miniaturních čelistích, příjemným bonusem je obsah složek, napomáhajících prevenci proti zubnímu kameni. Některé čivavy mají sklony k mlsnosti, zároveň hrozí při nevhodné výživě tomuto plemeni nebezpečná obezita. K obojímu je potřeba při výběru stravy přihlédnout.

Čivava a výživa v Atlase psů na WEBFORDOG

Zdraví

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Ačkoliv průměrná délka života čivavy nijak výrazně nepřevyšuje stejný údaj u ostatních malých plemen, někteří jednotlivci plemene čivavy se dožívají nadprůměrně vysokého věku. Ačkoliv se jedná o poměrně zdravé psí plemeno, některá onemocnění se mohou u čivavy objevit v hojnější míře. Tenké končetiny tohoto psa jsou velmi křehké a náchylné na vnější poranění. Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u čivav patří luxace pately, což je onemocnění příznačné pro malá plemena psů. Někdy představuje jediné řešení chirurgický zákrok. Čivavu může především v mladším věku postihnout hypoglykemie, způsobená velmi malou kapacitou žaludku a nerovnováze mezi dodanou a spotřebovanou energií. Zranitelnou oblastí představuje oblasti zubů, které jsou náchylné k tvorbě zubního kamene. K dalším zdravotním problémům, které se u čivavy vyskytují častěji, patří obezita, kožní choroby či hydrocefalus.

Čivava patří mezi psí plemena, po kterých je dlouhodobě vysoká poptávka. Tato skutečnost nahrává mnoha nezodpovědným množitelům, kteří za účelem co největšího finančního zisku produkují obrovské množství štěňat bez průkazu původu. Rodiče těchto štěňat jsou degradováni na pouhé výrobní stroje, spolu se štěňaty žijí často v otřesných podmínkách, bez potřebné péče a prostoru, v minimálním kontaktu s člověkem. Štěně, pocházející z takového prostředí, si odnáší fatální újmu a je negativně poznamenáno na celý život. Jednak dlouhou škálou fyzických vad, ať už zřetelných či skrytých, ale také v podobě behaviorálních problémů. Pečlivý výběr štěněte s průkazem původu z řádně registrovaného chovu je jediným způsobem, jak se uchránit osobního zklamání a problémům z pořízení vážně nemocného a problémového psa. Zároveň představuje možnost, jak pozitivně přispět k řešení celkové situace a postupně zamezit dlouhodobému týrání alarmujícího množství psů.

Čivava na WEBFORDOG

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Během výcviku můžou některé čivavy vykazovat jisté nepochopení v reakci na pánovy povely a tak jim může trvat déle se něco naučit, než zástupcům jiných plemen. V takovém případě je třeba se obrnit trpělivostí a nesklouznout k prudkému jednání. Někteří chovatelé bohužel výchovu čivav podceňují, protože mají pocit, že tak malého psa není zapotřebí příliš cvičit. Tento fakt stojí velmi významně za negativním stínem na jinak dobré pověsti tohoto plemene.

Čivava v Atlase psů na WEBFORDOG

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

V případě zájmu o uchovnění psa je praktické stát se členem některého z příslušných chovatelských klubů. V České republice existují dva chovatelské kluby věnující se čivavám, jejichž podmínky ohledně uchovnění se v detailech liší. Chihuahua klub České republiky povoluje absolvování svodu psům starším devíti měsíců, zatímco dle řádu Klubu chovatelů čivav a naháčů je účast na popisném svodu povolena až ve věku psa deset měsíců a více. Další nezbytnou podmínkou je absolvování klubové, speciální, mezinárodní či národní výstavy po dovršení jednoho roku psa, přičemž pes musí být na této výstavě ohodnocen nejhůře velmi dobře. Mezi vylučující vady při bonitaci patří otevřená fontanela, závažné odchylky v osrstění psa, absence ocasu, výrazně nestandardní tělesné proporce nebo celkově závadná stavba těla, zdeformované čelisti, příliš krátké či visící ucho, poruchy chování.

Čivava štěňátka

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Pražský krysařík

Pražský krysařík

Někteří lidé mají podobu miniaturního psíka zafixovanou výhradně se světoznámou čivavou, a tak s ní mohou celkem snadno zaměnit zástupce vzácného pražského krysaříka, ačkoliv se obě plemena vzájemně fyziologicky dosti výrazně liší. Moderní pražský krysařík vznikl teprve nedávno, v průběhu 80. let 20. století. Ideální kohoutková výška je 20 – 23 cm při hmotnosti 2,6 kg. Velikostně je tedy s některými většími zástupci plemene čivava téměř identický, působí ještě o něco křehčím dojmem díky méně osvalenému krku, opticky delším končetinám a o mnoho drobnějšímu hrudnímu koši.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Pes výrazně malých rozměrů, s kompaktní stavbou těla, lebkou ve tvaru jablka a středně dlouhým, nápadně vysoko nošeným ocasem, ohnutým nebo zatočeným do půlkruhu.

Důležité proporce:

Kohoutková výška je o něco menší než celková délka těla, přesto je žádán téměř kvadratický vzhled, zejména u psů.

Pozn. k výšce

Není standardem stanovena.

Hmotnost:
psi 2,25 kg tolerance: +0,75 kg, -0,75 kg
fenky: 2,25 kg tolerance: +0,75 kg, -0,75 kg
Srst:

Dvě varianty osrstění.

Specifikace krátkosrsté varianty: Hladká, přilehlá, lesklá a měkká na dotyk. Krátká na celém povrchu těla. Pokud je přítomna podsada, dorůstá srst o něco větší délky. V oblasti hrdla a ocasu může být trochu delší než jinde po těle.

Specifikace dlouhosrsté varianty: Hladká, rovná či zvlněná, měkká a hedvábná na dotyk, bez příliš husté podsady. Na uších, zadní straně končetin, na tlapách, v oblasti krku a na spodní straně ocasu se nachází delší srst v podobě praporců.

Zbarvení:

Možné je jakékoliv zbarvení v různých spojeních a variacích odstínů, kromě merle barev.

Kůže:

Hladká.

Čivava hlava

HLAVA

MOZKOVNA

Lebka:

Typickým znakem plemene je jablkovitý tvar hlavy.

Stop:

Jasně zřetelný, výrazné hloubky a šíře, čelo nápadně vyklenuté. Barva nosní houby je přípustná černá i světlých odstínů.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Ze strany rovná, krátká, nasazena široce, směrem ke špičce zúžená.

Pysky:

Adekvátně přilehlé.

Čelisti, zuby:

Zuby pravidelného nůžkového či klešťového skusu. Odchylka ve formě předkusu nebo podkusu je považována za těžkou vadu.

Líce:

Jen nepatrně vyvinuté.

Oči:

Kulatého tvaru, dosti velké a nápadné, preferováno je tmavé zbarvení, světlejší odstíny jsou tolerovány, ale nejsou vítány.

Uši:

Veliké, navzájem doširoka posazené, za plné pozornosti nošené ve vztyčené pozici, v klidu částečně svěšené do stran. Směrem k jemně okrouhlé špičce se postupně zužují.

KRK

Silný a mohutný, střední délky, jemně klenutý. Pro psy je ve srovnání s fenami charakteristický silnější krk.

TRUP

Kompaktní, při větší délce ku menší kohoutkové výšce, s krátkým hřbetem.

Horní linie:

Rovná.

Kohoutek:

Nepříliš vyjádřen.

Hřbet:

Krátký.

Bedra:

Svalnatá.

Záď:

Skoro plochá či lehce skloněná.

Hrudní koš:

Hrudník výrazné šíře a hloubky, žebra solidně klenutá. Sudovitý tvar je nežádoucí.

Břicho a slabiny:

Velmi vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rovné a silné, adekvátně dlouhé.

Plece:

Nepříliš svalnaté.

Lokty:

Dobře přilehlé.

Přední nadprstí:

Pružné, v šikmém postavení.

Tlapy hrudních končetin:

Oválného tvaru a značně malých rozměrů, s jasně oddělenými, avšak nepříliš rozevřenými prsty. Polštářky jsou solidně vyvinuté, pružné. Drápy adekvátní délky, zřetelně klenuté.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Svalnaté, opatřené dlouhými kostmi, při pohledu ze zadní strany rovné a svisle postavené.

Stehna:

Osvalená.

Paspárky:

Nežádoucí.

Nárt:

Krátký.

Tlapy pánevní:

Oválného tvaru a značně malých rozměrů, s jasně oddělenými, avšak nepříliš rozevřenými prsty. Polštářky jsou solidně vyvinuté, pružné. Drápy adekvátní délky, zřetelně klenuté.

CHODY PSA

Pohyb je temperamentní, volný a plný pružnosti, s patrným posunem ze zadní části těla a dlouhým krokem vpředu. Hlava je nesena vysoko zvednutá, zadní končetiny jsou při pohledu ze zadní strany vzájemně téměř rovnoběžné.

OCAS

Jeden z identifikačních znaků plemene, nošený specifickým způsobem. Přiměřeně dlouhý, vysoko nasazený. Za chůze nesený volně do oblouku, zúženou špičkou směřující k bedrům. V klidovém stavu nesený volně visící. V případě dlouhosrsté varianty pokryt delší srstí ve formě praporců.

Čivava na WEBFORDOG

přečteno: 55 968x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...