topovat ověřit
Bobtail

Bobtail

Old english sheepdog
80%
Další pojmenování: staroanglický ovčák
Bobtail

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 16
Země původu: Velká Británie
Patronát Velká Británie
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 10 - 12 roků
Původní využití: Pastevec
Využití dnes: Obedience, poslušnost psa, Rodinný pes, Společenský pes, Výstavní pes
Kluby v ČR:

Bobtail club

VARIETY PLEMENE Bobtail

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Jedná se o pastevecké plemeno pocházející z Anglie, známé je také pod jménem staroanglický ovčák. Organizovaný chov můžeme datovat do 19. století. Předtím to byl hlavně pomocník na farmách a místním nešlo o exteriér nebo typ, zajímali se hlavně o vlastnosti. Proto nebylo jednoduché najít dostatek typických jedinců, kteří posloužili jako základna chovu.

V roce 1865 byl poprvé předveden na výstavě a koncem 19. století došlo k exportu do Ameriky, kde se stal oblíbeným rodinným společníkem. Do tehdejšího Československa byli první bobtailové přivezeni v roce 1964. 

POVAHA

Bobtail je mírumilovný pes, který se skvěle hodí do rodiny s dětmi. Je hravý, veselý a zároveň inteligentní. K dětem se chová jemně a jejich společnost má rád. Ony se ovšem musí naučit, jak se psem zacházet. 

Nevyhledává konflikty, vychází jak se psy, tak ostatními mazlíčky. Jeho původním úkolem bylo pastevectví. K cizím lidem se chová celkem přátelsky, což jen odráží jeho celkovou povahu, nečekejte od něj, že bude ostražitě hlídat zahradu a jen se něco v rohu šustne, poběží tam. 

Toto plemeno se snadno cvičí, je učenlivý, a proto se hodí i pro začínající kynology. Důležitá je socializace od útlého věku. Chodit můžete i na psí cvičiště, kde se pes naučí základní poslušnosti a ještě se seznámí s dalšími svého druhu.

POHYB

Jedná se o aktivní plemeno, které je ale poměrně přizpůsobivé. Rozhodně byste měli každý den vyrazit na delší procházku, ale bobtail se spokojí i s tím, když bude probíhat v poklidnějším tempu. Je dost hravý a potřebuje zaměstnat hlavu, aby se nenudil. Psí hlavolamy ho budou určitě bavit. Je jenom na vás, co společně vyzkoušíte. 

Každopádně jeho energii je potřeba vybít, věnovat se můžete různým kynologickým sportům, bobtail se hodí na agility, ale třeba i poslušnost. Vyzkoušet můžete také pastevectví, ve kterém bude jako ryba ve vodě. 

Díky své dobrosrdečné povaze se hodí i pro canisterapii, takže společně můžete pomáhat druhým lidem. 

PÉČE

Péče o srst tohoto chlupáče je náročnější a rozhodně se nehodí pro netrpělivé lidi. Pečlivé rozčesání je nutné, aby srst neplstnatěla. Jak často budete česat, to je na vašem uvážení. Pokud o srst budete pečovat každý den nebo jednou za dva dny, nebudete mít pak na konci týdne tolik práce s chuchvalci. Bobtail se střihově neupravuje, maximálně před výstavou se doladí linie a s tím vám poradí chovatel. 

Každý den kontrolujte oční okolí a odstraňte nečistoty. Alespoň jednou za měsíc byste měli prohlédnout uši. Jsou zakryté hustou srstí a mohou se snadno zapařit. Zapomínat byste neměli ani na péči o chrup, nejlepší je zuby mechanicky čistit, ale používat můžete i různé doplňky stravy. 

Jednou za měsíc zkontrolujte délku drápů a v případě potřeby je zkraťte, i když bobtail si je bude přirozeně obrušovat chůzí po tvrdém povrchu. Na stříhání drápů zvykejte svého psa od štěněte, je to jedna z nejméně oblíbených psích činností. Když už jsme u těch tlapek, pokud je mezi polštářky srst, která znepříjemňuje pohyb nebo se na ní v zimě nabaluje sníh, tak srst mezi polštářky prostříhejte.

ZAJÍMAVOSTI

Určitě znáte populárního Maxipsa Fíka, který dělal společnost holčičce Áje. Víte, že předlohou pro Fíka byl právě bobtail? Výtvarník Jiří Šalamoun, který má kreslenou podobu Fíka na svědomí, se inspiroval ve svém vlastním psovi. 

VÝŽIVA

Správné krmení je důležité pro všechny psy bez ohledu na plemeno. V dnešní době můžete krmit dvěma způsoby, buď budete dávat granule, které jsou považovány za kompletní krmivo a nebo se rozhodnete barfovat. Po jídle byste měli vždy dodržovat klidový režim a i v dospělosti je lepší rozdělit denní dávku na dvě porce. Správné stravovací návyky jsou důležitou prevencí pro torzi žaludku.

Krmení granulemi je pro páníčky určitě pohodlnější. Ale je potřeba vybrat kvalitní granule, aby na nich pes prospíval. Bobtail patří k velkým plemenům, a to musíte zohlednit i při koupi granulí. Dále vybírejte podle věku, velká plemena dospívají později, zhruba do 15 až 24 měsíců můžete krmit juniorskými granulemi a až poté přejít na dospělácké. 

Při barfování servírujete psovi do misky syrové maso, kosti, přílohy a doplňky ve vyváženém poměru tak, aby pes dostal všechno, co potřebuje. Než se do toho pustíte, je nutné si nastudovat potřebné informace, protože barfování není o tom, že dáte psovi kus masa, ale jídelníček musí být vždy v určitém časovém horizontu vyvážený. Maso se obvykle nakupuje ve větším množství a jednotlivé porce si připravíte a zamrazíte. Při velikosti bobtaila počítejte s tím, že vám jeho jídlo zabere v mrazáku dost místa.

Zdraví

U bobtaila se mohou objevit problémy s pohybovým aparátem, a to zejména dysplazie kyčelního kloubu. Je vhodné podávat preventivně kloubní výživu nejen v době dospívání, ale i v dospělosti. 

Méně známým onemocněním je primární ciliární dyskineze (PCD), což je dědičné onemocnění, pro které je charakteristická nedostatečná funkce řasinek epitelární sliznice. Důsledkem toho jsou časté infekce dýchacích cest, snížení plodnosti u samců a zhruba u poloviny jedinců opačná pozice vnitřních orgánů. 

Dalším možným onemocněním je dědičná hluchota. Objevit se mohou i oční vady, a to zejména šedý zákal a progresivní retinální atrofie, při které odumírají světločivné buňky na sítnici.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Bobtail se spíše hodí do rodinného domu se zahradou, ale to neznamená, že by měl bydlet v kotci a být stále o samotě venku, nebo že se tam proběhne a už se mu nemusíte věnovat. Potřebuje nejen pozornost svého páníčka, ale hlavně jeho blízkost. Toto plemeno zvládne bydlet i v bytě, ale nesmíte podcenit jeho potřebu pohybu.

Pokud se mu nebudete věnovat, nebo ho budete příliš nechávat samotného, může se to na něm negativně podepsat. Bude se nudit a může ničit zahradu i vybavení, ale hlavně se mohou objevit i problémy jako je separační úzkost. Proto se svému psovi aktivně věnujte a dávejte mu lásku, kterou potřebuje. 

Bobtail může mít v létě problémy s přehříváním, proto ho mějte pod kontrolou a hlídejte, aby byl v horkých dnech ve stínu a měl dostatek vody.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chov plemene zaštiťuje v České republice Bobtail club, který stanovuje podmínky přijetí do chovu. Svůj chovatelský záměr byste měli zohlednit již při nákupu štěněte, to musí mít průkaz původu a být bez vad, které by ho vyřazovaly z chovu. 

Zúčastnit se musíte alespoň dvou klubových výstav a minimálně jedné až po dovršení 15 měsíců věku. Posudky se následně dokládají k žádosti o uchovnění. Dále musíte zaslat fotografii psa v postoji, průkaz původu, řádně vyplněnou žádost a hlavně doložit výsledky požadovaných zdravotních vyšetření. Dále se dokládá posouzení chrupu a naměřená kohoutková výška od jakéhokoliv českého rozhodčího exteriéru psů (musí být vyplněno v žádosti o uchovnění.

Absolvovat musíte rentgeny na dysplazii kyčelního kloubu od věku 15 měsíců u MVDr. Lukáše Duchka, přijatelný výsledek je nejhůře 1/1. Dále je nutné nechat vyšetřit oční pozadí – katarakta a PRA s negativním výsledkem (od 12 měsíců). Při aktivním zapojení v chovu může být toto vyšetření staré max. 24 měsíců a je nutné ho tedy pravidelně po dvou letech opakovat. Dále je potřeba vyšetření na primární ciliární dyskenezi, které se provádí pouze stěrem z tlamy. Přenašeč může být spojen pouze s negativním jedincem.

Aktivní využití v chovu je možné od 18 měsíců věku a horní hranice pro chovnost je u fen 8. rok věku, u psů není omezena.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Bobtaila je možné zaměnit s plemeny podobného vzezření, jedním takovým je právě bearded kolie. Dalším možným adeptem je briard, ale to spíše pro kynologického laika. 

Bearded kolie

Bearded kolie

Obě plemena sdílí první skupinu FCI a pochází z Velké Británie. Bobtail je mírně větší, jeho kohoutková výška je od 61 cm u psů a 56 cm u fen. Kolie měří 53 až 56 cm psi a 51 až 53 cm fenky. Mají podobné husté osrstění. Pro bobtaila je typické šedé zbarvení kombinované s bílou. Bearded kolie může být břidlicově šedá, červenavá jelení, černá, modrá, ve všech odstínech šedé, pískové a hnědé s bílými znaky nebo bez nich. Kolie se na rozdíl od bobtaila nerodí s krátkým ocasem, ani se jí nekupíroval, vždy je přirozeně dlouhý.

Briard

Briard

Briard je také pastevecké plemeno, ale pochází z Francie a dříve byl nazýván francouzský nížinný ovčák. Výška psů se pohybuje od 62 do 68 cm a u fen je to 56 až 64 cm. Srst má dlouhou zvlněnou v barvě černé, plavé a plavé s příměsí černé. Bobtail bývá v šedé kombinované s bílou. Lze je tedy pohodlně rozlišit podle zbarvení srsti.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Bobtail je silný pes se čtvercovým formátem. Má dobrou symetrii a celkově je v souladu. Všechny části těla jsou bohatě osrstněné. Nemá příliš dlouhé nohy. Má inteligentní výraz, celkově je robustní, svalnatý a podsaditý. Přirozenou siluletu by neměla narušit střihová úprava ani trimování. Je velmi vitální, jeho pohyb je typicky houpavý. Horní linie mírně stoupá a shora má trup hruškovitý tvar. Štěkot má zvláštní zvukové zabarvení. 

Důležité proporce:

Kohoutek je níže než bedra. Hlavně je v dobrém poměru vzhledem k tělu. Tlama dosahuje poloviny délky hlavy. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: min. 61 cm
fenky: min. 56 cm
Pozn. k výšce

Nejdůležitější je typ a symetrie, nesmí být podceněny na úkor výšky. 

Pozn. k hmotnosti Hmotnost není standardem stanovena.
Srst:

Chundelatá srst je bohatá s hrubou texturou, není rovná, ale zároveň ani kadeřavá. Podsada je hustá a nepropouští vodu. Hlava i mozkovna jsou dobře pokyrté srstí. Uši jsou středně osrstěné a krk je dobře osrstěn. Hrudní končetiny jsou silně osrstěné po celém obvodu. Na zádi a pánevních končetinách je bohatší orstsnění než na zbytku těla. Důležitější než délka a bohatost srsti, je její textura a kvalita. 

Zbarvení:

Všechny odstíny šedé, grošované (grizzle), nebo modré. Tělo, záď i pánevní končetiny jsou jednobarevné s bílými ponožkami nebo bez nich. Bílé skvrny v jednobarevné části se neupřednostňují. Hlava, krk, hrudní končetiny i podbřišek jsou bílé se znaky nebo bez nich. Odstíny hnědé barvy nejsou žádoucí. 

HLAVA

MOZKOVNA

Prostorná a spíše čtvercová. Nad očima je dobře klenutá. 

Stop:

Dobře vyjádřený. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je široká a černá, nozdry jsou široce otevřené. Tlama je silná, čtvercová a ostře useknutá. 

Čelisti, zuby:

Zuby jsou velké, silné a pravidelně usazené. Skus je nůžkový, čelisti jsou silné s pravidelným a kompletním chrupem. Horní řezáky těsně překrývají spodní a v čelisti jsou usazeny kolmo. Tolerován je i klešťový skus, ale není žádoucí. 

Oči:

Umístěné široko od sebe. Tmavě zbarvené, nebo je jedno oko hnědé a druhé modré. Přijatelné jsou i obě oči modré, ale světlé oči nejsou žádoucí. 

Víčka:

Preferují se dobře pigmentované víčka. 

Uši:

Malé a přiléhají ke stranám hlavy. 

KRK

Poměrně dlouhý, silný a půvabně klenutý. 

TRUP

Spíše krátký a kompaktní. 

Bedra:

Pevná, široká a mírně klenutá. 

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký a prostorný. Žebra jsou dobře klenutá. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Dobře uložené, směřují dozadu vrcholu kohoutku jsou užší než u vrcholu plecí. Nežádoucí jsou těžké plece. 

Lokty:

Přiléhající. 

Předloktí:

Rovné, s dobrou stavbou kostí, drží tělo dobře nad zemí. 

Tlapy hrudních končetin:

Malé, zaoblené a pevně uzavřené. S dobře klenutými prsty a tvrdými, pevnými polštářky. Nevybočují ven, ani nevbočují dovnitř. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Oblé, svalnaté a dobře pokryté srstí. 

Kolena:

Dobře, ale ne přehnaně zaúhlená. 

Nárt:

Nárt je při pohledu zezadu paralelní. 

Hlezno:

Postaveno nízko. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako tlapy na předních končetinách. 

CHODY PSA

Při pohybu v kroku se vzadu projevuje medvědovité houpání. V klusu je patrný silný posun zezadu a překrok bez námahy. Pohyb končetin je rovný podél osy pohybu. Cval je pružný. Při pomalejším tempu mohou někteří jedinci přecházet k mimochodu. Hlava může být v pohybu přirozeně nesena níž. 

OCAS

Dříve se kupíroval nebo byl přirozené krátký. Pokud se přistoupí ke kupírování (v zemích, kde to není zakázáno), ocas se kupíruje úplně. Nekupírovaný ocas je nesen přirozeně, je dobře a bohatě osrstěný a srst na něm má tvrdou texturu. 

přečteno: 2 266x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...