Český teriér

Jedná se o klidnějšího teriéra, který se hodí klidně i pro začátečníky. Je to ideální společník do rodiny nebo i pro aktivní seniory. Dobře vychází s dětmi a je poměrně přizpůsobivý. S dětmi si dokáže i hrát a ty odrostlejší bude i poslouchat. Jejich soužití byste však měli mít pod dohledem. 

Není agresivní, k cizím lidem se obvykle chová rezervovaně. Má vyvinutý lovecký pud, takže soužití s jinými domácími mazlíčky může být problematické, pomůže tomu, pokud se zvířetem vyrůstá od štěněte. 

Jedná se o učenlivé plemeno, kterého zvládne a začínající kynolog. Výcvik není složitý, důležitá je pečlivá socializace, ale to platí u všech plemen. Poměrně dobře snáší i samotu, ale pak byste mu to měli vynahradit dostatkem pozornosti. 

Tento teriér bude spokojený i po boku starších páníčků, co se týká pohybu tak se vám přizpůsobí, ale na procházku rozhodně potřebuje. Není to úplný sprinter, ale při klusat svým tempem vydrží poměrně vytrvale. 

Nemusí být lovecky veden, ale hodí se i na jiné kynologické aktivity. Půjde mu tanec se psem, protože se rád a poměrně rychle učí nové věci, vyzkoušet můžete i agility, ale spíše v poklidnějším tempu, stejně tak např. běhání. 

Je to ideální parťák na výlety a cestování, díky své velikosti nezabere moc místa a rád bude páníčkovi asistovat při různých dobrodružstvích.

Srst vyžaduje pravidelnou péči, ale není zase tolik náročná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jednou za 2–3 dny podle potřeby srst vykartáčujte a pak byste měli provádět střihovou úpravu za 1,5 až 2 měsíce. Pokud plánujete účast na výstavě, nechte psa upravit u profíka. 

Na každodenní bázi kontrolujte oči a případně odstraňte nečistoty nebo ospalky. Jednou týdně prohlédněte uši, zda v nich není zánět, nebo nejsou znečištěné. Zapomínat nesmí ani na péči o chrup, zuby je nejlepší mechanicky čistit, a to minimálně jednou za 2 dny, aby se plak neusadil a neproměnil na zubní kámen. 

Každý měsíc zkontrolujte délku drápků, možná budete muset některé sami zkrátit. Na stříhání drápů zvykejte svého psa od štěněte, protože to většina psů nemá rádo, tak aby vám později nedělal problémy. Pokud se bojíte, abyste psa nestřihli do živého, tak můžete zajít k veterináři nebo do salonu.

edná se o poměrně novodobé plemeno, které bylo vyšlechtěno během 50. let minulého století. Stojí za ním významný český kynolog František Horák. Má významné prvenství. Jedná se o první české mezinárodně uznané plemeno. K uznání FCI došlo v roce 1963.

Je důležité psovi dávat kvalitní a vyváženou stravu, aby byl zdravý a prospíval. Krmit můžete v zásadě dvěma způsoby, a to granulemi nebo barfem. 

Podávání granulí je pro páníčky bez starostí, jenom musíte vybrat ty pravé, které vašemu psovi sednou. V první řadě si vždycky přečtěte složení a řiďte se podle něj, měl by tam být vyšší obsah masa a méně obilovin (nebo bez obilovin). Pro českého teriéra kupujete granule pro malá plemena. Štěněcí krmivo můžete dávat zrhuba do 12 měsíců věku a pak přejít na granule pro dospělé psy. 

Barfování je v dnešní době velmi oblíbené, ale pro páníčka náročnější. Jídlo totiž psovi chystáte vy sami a musíte mu připravit vyváženou dávku, ve které mu nebude nic chybět. Proto si předtím nastudujte veškeré informace. Při barfu servírujete nejen syrové maso a kosti, ale i doplňky a přílohy. Ale všechny suroviny seženete nejen ve speciálních prodejnách.

Český teriér je zdravé plemeno, ani k jeho uchovnění nejsou vyžadována žádná zdravotní vyšetření. Přesto jej mohou některé nemoci postihnout. Jedná se o problémy s pohybovým aparátem jako je luxace patelly, která bývá typická pro malá plemena. Dále se může vyskytnou křeč v zadních končetinách známá od skotských teriérů. Doporučujeme podávat preventivně kloubní výživu. 

Někteří teriéři mohou mít problém s očními vadami nebo vchlípeným víčkem, ale entropium i ektropium je vyřazující vada z chovu.

Bydlet může jak v bytě, tak i v domě se zahradou, ale není to pes pro pobyt venku v kotci. Každý den byste měli zařadit alespoň jednu delší procházku, ale jinak během dne po stačí rychlé venčení kolem domu nebo nebo krátké vypuštění na zahradu. 

I když se může zdát, že český teriér je nenáročné plemeno, tak rozhodně vaši pozornost a hlavně zamětnání potřebuje. Pokud se bude nudit, může vám začít ničit věci, jsou to velcí „hraboši“, takže krásnou trávu na zahrádce mohou snadno proměnit v oraniště. 

K uchovnění je nutné splnit podmínky stanovené klubem a českého teriéra zaštiťují hned dva. Tím prvním je Klub chovatelů českých teriérů a druhým Klub chovatelů teriérů. První předpokladem pro uchovnění je koupě štěněte s průkazem původu FCI. Mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy, protože to znamená, že nemá žádné vážné vady ze standardu. 

Pak se musíte zúčastnit bonitace, což je akce podobná výstavě, na které je tříčlennou komisí posouzen exteriér a povaha psa. Žádná zdravotní vyšetření nejsou vyžadována. 

Aktivní zapojení v chovu je možné od 15 měsíců věku, horní věková hranice je u fen stanovena na 8. rok věku, u psů není chovnost omezená.

Český teriér není tolik rozšířený, ale zejména u nás, ve své rodné zemi, by ho měli lidé poznat. Exteriérem je podobný jiným mnohem početnějším a mezinárodně známějším teriérům, a to hlavně skotskému a sealyham teriérovi, ze kterých byl vyšlechtěn.