logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Tento pes se do bytu vůbec nehodí. Potřebuje výběh na zahradě.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno není vhodné pro seniory.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes nemá s dětmi problém a může jim být kamarádem, ale je nutná důkladná výchova, jak dítěte, tak i psa. 

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se k soužití s kočkami nehodí, ale nadšeně je bude prohánět po zahradě.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Tento pes je nadšenec do veškerých aktivit, a proto se hodí i pro psí sporty.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes miluje chladné počasí a při nižších teplotách začne ožívat, může celoročně pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se dokáže naučit mnoho věcí, ale musí sám chtít.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Tento pes zbožňuje veškeré hry a je skvělým parťákem pro každou špatnost.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Toto plemeno se na hlídání příliš nehodí.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Péče o toto plemeno není snadná, každý den je nutné věnovat mu potřebnou pozornost.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tohoto psa nemoci příliš netrápí.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Tento pes u nás není vůbec rozšířený, jeho chovem se zabývá pouze malé množství chovatelů.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Toto plemeno je v dospělosti středně velké.

Finský špic

Finský špic

Suomenpystkorva
Další pojmenování: finkie, suomenpystykorva

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 49
Země původu: Finsko
Vznik plemene: 19. století
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Rodinný pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů špiců (www.spic.cz)

VARIETY PLEMENE FINSKÝ ŠPIC

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Novodobá historie finského špice se datuje do 19. století, ale psi podobného typu tu byly už stovky let předtím. Původními obyvateli byli tito psi používáni k lovu. Jeho hlavní schopností je  vyštěkat zejména pernatou zvěř na strom.

Důležitým mezníkem pro plemeno je rok 1890, kdy se začal chov čistokrevných jedinců zapisovat do plemenné knihy. Chovatelskou základu vytvořili jedinci ze severu a východu Finska. V roce 1892 byl vytvořen první standard plemene a konala se také první speciální výstava finského špice. Začaly se pořádat i lovecké soutěže, první akce určená přímo pro lov pernaté zvěře se uskutečnila v roce 1897. 

V dnešní době není finský špic ve světě rozšířen, ale k prvním vývozům ze země původu do Anglie došlo v roce 1927, do USA se zástupci plemene dostali až v 50. letech 20. století. za svou přezdívku "finkie" vděčí lady Kitty Ritson, která se zasloužila i o vznik prvních chovatelského klubu finského špice. Plemeno patří k finským národním památkám a v roce 1979 byl vyhlášen za národní plemeno.

Ještě před rokem 2006 existovala dvě podobná plemena: finský špic a karelsko-finská lajka. V dohodě mezi Finským kynologickým svazem a Ruskou kynologickou federací došlo k jejich splynutí v jedno, finského špice i s původním standardem.

POVAHA

Jedná se o velmi pracovité lovecké plemeno. Jeho povaha není jednoduchá, ale stručně lze říci, že je to milý a přátelský pes. Ke svému páníčkovi dokáže být velmi milující a je mu hluboce oddán. Hodí se do aktivní rodiny, s dětmi vychází velmi dobře, ale rozhodně by neměl sloužit jako jejich mazlíček. Nesmí být agresivní. Snášenlivost s ostatními zvířaty je horší, protože je to lovec. Podobné je to s ostatními psy, pokud plánujete pořízení druhého psa, tak finský špic může být žárlivý, vyhovuje mu, pokud má svého pána jen pro sebe.

Typickým znakem finského špice je uštěkanost. Při lovu je zvyklý hlasitě dávat najevo, že našel kořist. Je dobré jej od raného věku mírně usměrňovat, protože sousedi z jeho zvučného hlasu mít radost nebudou. Kromě lovu je i dobrým hlídačem a každého nově příchozí ohlásí.

Finkie je na výchovu složitější, se socializací je dobré začít v útlém štěněčím věku. Přestože základní poslušnost a povely zvládá, tak počítejte s tím, že se nejdná o psa, který vždy poslechne na 100 %. Je poměrně tvrdohlavý a nedělá mu problém samostatné jednání, jak je pro psy z páté skupiny FCI zvykem. Hodí se dokonce na některé psí sporty.

POHYB

Finský špic je velice aktivní plemeno a potřebuje mnoho pohybu. Jeho hlavní předností je vytrvalost a rychlost. Je vhodný pouze pro lidi, kteří rádi tráví mnoho čsu v přírodě. Využívat se samozřejmě dá k lovu, což je jeho hlavní pracovní zaměstnání. Abyste vybily jeho energii, tak počítejte s každodenními dlouhými procházkami a nejlépe nějakou aktivitou v podobě psích sportů.

Přestože je to poněkud trvdohlavý pes a jeho výcvik může být náročnějsí, tak se hodí i na agility. Vzhledem k jeho přednostem se můžete věnovat vytrvalostním sportům a dokonce se dá využít i v zápřahu. Vhodné jsou aktivity jako canicross (běh se psem), bikejöring (jízda na kole se zapřaženým psem), skijöring (jízda na lyžích se psem v zápřahu) či dogtrekking, což je extrémní sport, při němž psovod se psem překonávají velké vzdálenosti (minimálně 80 km, ale většinou přes 100 km). 

PÉČE

Přestože se jedná o plemeno s bujnejší srstí, tak není potřeba žádná speciální péče. Vzhledem k bohaté podsadě však počítejte v období línání s velkým množstvím chlupů a každodenním kartáčování. Jinak je srst finského špice relativně bezúdržbová. Toto plemeno se vyznačuje tím, že jej nedoprovází typický psí zápach. Jesltliže nemáte výstavního šampiona tak alší úprava srsti není nutná, finkie rád plave, takže v létě můžete vyrazit společně někam k vodě.

Při pohybu po tvrdém povrchu sice dochází k obrušování drápů, ale je vhodné pravidelně kontrlovat jejich délku, aby nepřerůstaly. V případě potřeby drápky zastřihněte speciálními kleštěmi a nezapomínejte na pátý dráp na předních tlapkách, který není ve styku se zemí. Na stříhání drápů zvykejte svého špice již od štěněčího věku, pro většinu psů je to choulostivá činnost, kterou nemají příliš rádi. 

Pečujte o zuby, abyste předešli tvorbě zubního kamene. Můžete je čistit mechanicky, nebo podávat doplňky stravy, které zabraňují jeho vzniku. 

ZAJÍMAVOSTI

Podle některých zdrojů je předkem finského špic arktický vlk, kterému vděčí za skvělé lovecké schopnosti. Podle jiných došlo dokonce ke zkřížení vlka a lišky, od které plemeno převzalo typický vzhled. tyto informace nejsou nijak podložené a jedná se pouze o dohady.

Již jsme zmiňovali, že finkie je dost uštěkaný, ale není se čemu divit, má to v povaze. Jeho zvláštní hlas, který je podle některých podobný jódlování je velmi ceněn. Ve Finsku se dokonce pořádají soutěže ve štěkání o tzv štěkajícího krále. Štěkání se prověřuje i u zkoušek, kde musí štěknout 60krát za minutu.

VÝŽIVA

Finský špic je psí strávník jako každý jiný. Aby pes prospíval, tak mu musíte dopřát kvalitní krmivo. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, tak to máte bez starostí, protože obsahují vše potřebné. Dostatek pozornosti byste měli věnovat jejich výběru, vždy si přečtěte složení, na prvních místech by mělo být deklarováno maso (nejlépe v sušeném stavu). Zaměřte se i na obsah obilovin, ideální je vybírat krmivo Grain free (bez obilovin) nebo Low grain (s nízkým obsahem obilovin), protože pšenice, kukuřice i sója patří k nejčastějším alergenům, které mohou vašemu pejskovi způsobit problémy.

Jestli chccete mít kutečný přehled o tom, co váš pes jí a nevěříte průmyslově vyráběným krmivům, tak můžete krmit přirozenou stravou, čemuž se říká BARF, zkratka pochází z anglického Bones and Raw Food a pejskovi servírujete syrové maso, zeleninu, přílohy kosti a potřebné doplňky. Než začnete krmit barfem, tak si musíte nastudovat potřebné informace, protože vaším úkolem je sestavit psovi vyváženou krmnou dávku, aby mu nic nechybělo. Budete potřebovat nějaké místo v mrazáku, abyste si mohli jednotlivé porce připravit dopředu. Někteří lidé krmí i vařenou stravou, při tepelné úpravě však suroviny ztrácí mnoho prospěšných látek. Vařené jídlo, zejména rýže s kuřecím masem a mrkví se doporučuje podávat v případě, že máš pes zažívací problémy.

ZDRAVÍ

Průměrný věk: 12–14 let

Finský špic je zdravé a odolné plemeno. Může se u něho vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu, ale v celé populaci postihuje pouze zanedbatelné procento jedinců. Pokud byste se rozhodli, že si chcete toto plemeno dovézt, tak si určitě kupte štěně po zdravých a vyšetřených rodičích.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Finský špic se hodí k celoročnímu pobytu venku, protože před nepříznivými vlivy počasí ho chrání jeho srst. Není s ním problém ani při soužití v bytě, ale pouze za předpokladu, že plně uspokojíte jeho pořebu pohybu. Na zahradě je nutné mít kvalitní oplocení, protože někteří jedinci mohou mít sklony k utíkání. Finie rád vyhrabává díry, takže se připravte, že váš trávník nebude vypadat tak upraveně jako předtím. 

Vzhledem ke své povaze a větší náročnosti na výcvik není ideální jako první pes pro začátečníka. Potřebuje důslednou výchovu a socializaci, aby z něho vyrostl bezproblémový pes. Hodí se pouze do aktivní do rodiny. I když bude dobře vycvičen, tak si uvědomte, že to není plemeno, které poslechne za všech okolností. Finský špic je relativně samostatný a má svoji hlavu. 

Při procházkách venku byste jej neměli pouštět z vodítka, aby se nezatoulal za zvěří, jeho lovecký pud je silný a funguje spolehlivě, proto ho pouštějte na volno pouze na oplocených pozemcích.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

V současné době (2017) se v České republice zřejmě nevyskytuje žádný chovný jedinec tohoto plemene, protože na stránkách klubu chybí takové informace. Chov zaštiťuje Klub chovatelů špiců a ten definuje podmínky udělení chovnosti.

Prvním předpokladem k uchovnění jedince je nákup štěněte s průkazem původu po zdravých a úspěšných rodičích. Pokud byste se rozhodli pro koupi tohoto plemene, tak byste museli štěňátko importovat ze zahraničí, zřejmě ze země původu či Švédska, protože finští špicové nejsou příliš rozšíření.

K uchovnění je třeba se zúčastnit bonitace pořádané klubem, a to od věku 15 měsíců jedince. tato akce je podobná výstavě a pes je na ní odborně posouzen a veškeré jeho nedostatky jsou zaznamenány. Předkládají se výsledky zdravotních vyšetření (v případě finského špice zřejmě DKK), ale vyšetření může být provedeno minimálně vě věku 1 roku, dřívější by nebylo uznáno.

Finský špic může být v chovu využit od ukončeného 17. měsíce věku. Horní věková hranice je u psů neomezná a feny mohou svůj poslední vrh odchovat do 8 let věku. Další podmínkou stanovenou klubem jsou maximálně 3 vrhy za 2 roky.

Vylučující vady z chovu jsou: bázlivost nebo agresivita, jiné než vztyčené uši, jinak pigmentovaná nosní houba než černá, žluté či bílé oči, vady chrupu (podkus, předkus), zálomek na ocase, velké bílé znaky na hrudi či ponožky, vlnitá a kudrnatá srst, odlišná výška, tři a více chybějících zubů. Psi musí mít navíc obě varlata plně vyvinutá a sestouplá v šourku.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Finský špic se vyskytuje zejména v zemi svého původu a sousedním Norsku, pokud se v ČR nachází někteří zástupci tohoto plemene, tak byste je spočítali na prstech jedné ruky. Jedná se o relativně vzácné a málopočetné plemeno, takže si jej lze snadno splést a jinými špici a hlavně japonskou shibou inu.

Shiba-Inu

Finský špic -

Shiba-inu je japonské plemeno, které bylo vyšlechtěno k lovu ptáků a drobných zvířat. S finským špicem sdílí nejen podobný vzhled, ale oba náleží k páté skupině FCI. Jsou si podobní zbarvením, finie se vyskytuje v odstínech červené a zlatorudé barvy. Shiba má kromě červené barvy standardem povolenou černou s pálením, sezamovou, černě sezamovou a červeně sezamovou. Sezamová zbarvení je směs černých a bílých chlupů, u černě sezamové převládají černé chlupy a u červeně jsou smíchány červené a černé chlupy. Velikost shiby je ideálně u psů 40 cm a u fen 37 cm (+/- 1,5 cm), kohoutková výška finského špice se pohybuje v rozmezí od 39 do 50 cm. Finkie se odlišuje typickým odstávajícím límcem kolem krku, i když i shiba má srst na krku lehce odstávající.

Německý špic

Finský špic -

Špic se objevuje v několika variantách, finie se může velikostně podobat velkému špicovi (49 cm) a střednímu špicovi (34 cm). Zbarvení u špiců je možné v několika barevných variantách, finskému špicovi se podobá oranžové či hnědé zbarvení, záleží na odstínu. Obě plemena mají hustou srst s podsadou, ale finie se odlišuje výrazným límcem na krku z odstávající srsti.  Obě plemena opět patří do páté skupiny FCI, ale jeho úkolem nebyl lov, slouží jako společník a je také dobrým hlídačem. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Menší než střední pes téměř čtvercového rámce, je štíhlý, šlachovitý s dobrým nesením těla. 

Důležité proporce:

Má téměř čtvercový rámec, z čehož vyplývá, že jeho kohoutková výška se rovná délce těla. Hloubka hrudníku je o něco menší než polovina kohoutkové výšky. Lebka by měla být širší než delší – její hloubka je stejná jako šířka. Délka čenichu a lebky je v poměru 3 : 4.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 47 cm    tolerance: +3 cm, -3 cm
fenky: 42 cm    tolerance: +3 cm, -3cm
Pozn. k hmotnosti:
Hmotnost standard neuvádí, ale pohybuje se kolem 10 kg.
Srst:

Má krátkou, hustou, světlou a měkkou podsadu. Tělo pokrývá poměrně dlouhá, napůl, nebo plně odstávající srst, která je pevně vztyčená na krku, plecích a hřbetě. Krátká s přilehlá srst se objevuje na hlavě a končetinách mimo zadní strany pánevních končetin. U psů je vztyčená srst na plecích  delší a hrubší. Dlouhá a hustá srst se vyskytuje na ocase vzadu na stehnech (tzv. kalhotky). 

Zbarvení:

Červená nebo zlatorudá barva jasných odstínů se objevuje na hřbětě. V uších, na lících, hrdle, hrudi, břichu, vnitřní straně končetin, zadní straně stehen a na ocase je barva ve světlejších odstínech. Povolena je malá bílá skvrna na hrudi a také se akceptují bílé znaky na tlapkách.

HLAVA

MOZKOVNA

lebka:

Při pohledu shora vějčitá, směrem k uším se plynule rozšiřuje (mezi ušima je nejširší). Přo pohledu zepředu a zboku je mírně klenutá. Roviny temene lebky je téměř paralelní s nosním hřbetem.  

Nadočnicové oblouky:

Jsou společně s týlním hrbokem málo patrné.

Čelová rýha:

Je velmi mělká.

Stop:

Není příliš výrazný, ale úhel mezi hřbetem čenichu a lebkou je zřetelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je spíše menší, ale sytě černě pigmentovaná. Čenich je úzký a suchý. Při pohledu shora a z boku se rovnoměrně zužuje. Nosní hřbet je rovný. 

Pysky:

Jsou dobře pigmentované, těsně přiléhají, pevné a spíše tenké.

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou silné, spodní je výraznější. Má pravidelné a dobře vyvinuté zuby v těsném nůžkovém skusu (42 zubů podle obvyklého vzorce).

Líce:

Jařmové oblouky jsou mírně naznačené.

Oči:

Výraz je živý a pozorný. Oči jsou středně velké, mírně šikmé, mandlového tvaru a nejlépe tmavé.

Uši:

Nasazené poměrně vysoko, vždy jsou nošeny vztyčené. Jsou spíše menší, velmi pohyblivé, špičaté a pokryté jemnou srstí.

KRK

Svalnatý, střední délky (u fen), ale u psů kvůli bohatému límci vypadá jako krátký. Hrdlo je bez laloku.

Kohoutek:

Zejména u psů je výrazný.

Hřbet:

Vodorovný, svalnatý a spíše krátký.

Bedra:

Krátká a svalnatá.

Záď:

Dosahuje střední délky, je dobře vyvinutá a mírně spáditá.

Předhrudí:

Normální, není příliš výrazné.

Spodní linie:

Mírně vtažená.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Zepředu jsou rovné a paralelní. Kostra je středně silná. Nadloktí je kratší než lopatka a předloktí.

Plece:

Nepříliš šikmé, velmi pohyblivé a pevné. 

Nadloktí:

Mírně šikmá, silná a kratší než lopatky. 

Lokty:

Směřují přímo vzad. Jsou postavené před svislou linií spuštěnou z kohoutku.

Předloktí:

Svislá a poměrně silná.

Tlapy hrudních končetin:

Podobné jako kočičí tlapky jsou okrouhlé. Prsty jsou dobře klenuté a pevné. Polštářky jsou pružné a černě pigmentované, po stranách je hustá srst.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu zezadu jsou rovné a paralelní. Jsou silné a přiměřena zaúhlené. Kostra je středně silná. Stehno je delší než bérec.

Stehna:

Poměrně široká, středně dlouhá a dobře osvalená.

Kolena:

Středně zaúhlená a směřují dopředu. Bérce jsou svalnaté.

Hlezno:

Středně zaúhlené a celkem nízko položené.

Tlapy pánevní:

Nadprstí jsou svislá, silná a relativně krátká. Tlapky jsou podobné předním, akorát mírně delší.

CHODY PSA

Pohyb by měl být lehký, bez námahy a prostorný. Končetiny se pohybují paralelně. Nejpřirozenější chod je pro něho cval, do kterého umí z klusu velmi lehce přejít. Zejména při následování zvěře dokáže bežet velmi rychlým cvalem.

OCAS

Od kořene se stáčí směrem dopředu těsně nad tělem. Natažený dosahuje asi ke hleznům. Když směřuje dolů a přitlačí se ke stehnu, pak jeho špička sahá ke středu stehna.

přečteno: 114x