topovat ověřit
13.03.2024 / 19.04.2024
Německý špic

Německý špic

Deutscher spitz
80%
Další pojmenování: nemá
Německý špic

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Sekce 4 - Evropští špicové
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 97
Of. zkratka plemene v ČR: NS
Země původu: Německo
Vznik plemene: 17. století
Průměrná délka života: 13 - 15 roků
Původní využití: Společenský pes, hlídací pes, ovčácký pes
Využití dnes: Společenský pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes, Aktivní pes, Coursing, Agility, Frisbee, Dogdancing
Kluby v ČR:

Klub chovatelů špiců (KCHŠ)

VARIETY PLEMENE Německý špic

Německý špic byl vyšlechtěn v několika velikostních varietách. Zároveň byla postupně rozšířena barevná variabilita plemene, což ještě více zvýšilo oblibu těchto unikátních psů. Trpasličí, malý a střední špic se přitom vyskytují ve více typech zbarvení než jejich velcí příbuzní.

Malý

Oficiální

Rozlišovacím bodem je kohoutková výška, u malého špice je to 26 cm, tolerují se 3 cm dolů i nahoru. Hmotnost by měla odpovídat výšce. Zbarvení je nejčastěji černé, hnědé, bílé, vlkošedé, ale mohou být i jiné barvy.

Střední

Oficiální

Kohoutková výška u této variety dosahuje 34 cm, je tam tolerance +/– 4 cm. Hmotnost odpovídá výšce. Zbarvení bývá černé, hnědé, bílé, oranžové, vlkošedé, ale přípustné jsou i jiné barvy.

Velký

Oficiální

Překvapivě tento velikostní ráz nepatří k největším, kohoutková výška velkého špice je 46 cm a opět je tu tolerance 4 cm směrem dolů i nahoru. Zbarvení je hnědé, černé nebo bílé. 

Trpasličí (pomeranian)

Oficiální

Pomeranian je velice oblíbený, v kohoutku měří pouhých 20 cm, odchylka může být 2 cm dolů i nahoru, ale nežádoucí je výška pod 18 cm. Hmotnost odpovídá výšce jedince, ale standardem není přesně stanovena. Zbarvení bývá hnědé, černé, bílé, oranžové, vlkošedé, ale připouští se i jiné barvy. 

Vlčí (keeshond)

Oficiální

Největším špicem z rodiny je keeshond, který má kohoutkovou výšku 49 cm, toleruje se odchylka +/– 6 cm. Hmotnost není stanovena, ale musí odpovídat výšce. Jak už napovídá název, zbarvení je vlkošedé. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Toto pozoruhodné plemeno má za sebou velmi dlouhý a pestrý historický vývoj. Pokud bychom pátrali po nejpůvodnějším domestikovaném typu psa, Německý špic by byl velmi vážným kandidátem na tuto pozici. Za nejstaršího blízkého příbuzného Špice je považován tzv. Bažinný pes, jehož kosterní pozůstatky byly nalezeny především v oblasti dnešního Švýcarska a pocházejí z dávného období paleolitu. Z plemen, která existují dodnes, jsou s Německým špicem úzce spřízněni například Norský losí pes či Samojed.

Předkové dnešních Špiců doprovázeli člověka už v mladší době kamenné. Již tehdy se tito psi vyznačovali charakteristickým klínovitým tvarem hlavy, špičatým čenichem, ušima trojúhelníkovitého tvaru a překlopeným, bohatě osrstěným ocasem - rysy naprosto typickými pro tento druh psa. Původně byli Němečtí špicové pravděpodobně využíváni jako pastevečtí psi v roli strážců rozsáhlých ovčích stád. Postupně se z jejich řad profilovali spolehliví hlídači domácností a oblíbení společenští psi.

Špicovití psi se vyskytovali v mnoha evropských zemích včetně Holandska, kde byl jako věrný společník loďařů chován šedavě zbarvený Keeshond. K hlavnímu vývoji Německého špice však, jak již název napovídá, došlo na území dnešního Německa. V různých částech Německa přitom chovatelé preferovali odlišnou velikost a zbarvení psa. Tak bylo kupříkladu ve Westfálsku možné spatřit nejčastěji hnědého špice, ve Württembersku černého a v Pomořansku bílého.

Varevné variety německého špice a mapa původu

Pomořansko je navíc spojeno se vznikem nejmenšího ze špiců, Pomořanským (trpasličím) špicem. Podle některých badatelů má po tomto kraji jen své přízvisko, neboť jeho cílevědomé šlechtění údajně probíhalo v Anglii. Každopádně byl původně Trpasličí špic větší, než jak ho známe dnes. Postupně bylo docíleno miniaturizace plemene a různých barevných rázů, které jen zvýšily již tak značnou atraktivitu plemene. K oficiálnímu ustanovení velikostních a barevných rázů Německého špice došlo v roce 1906.

První svébytný klub chovatelů špiců v Německu vznikl již v roce 1899. V USA byl tamější klub založen roku 1911, necelých dvacet let poté, co bylo plemeno do zámoří poprvé dovezeno. Zajímavostí je, že uznáván je zde pouze Trpasličí špic pod názvem „Pomeranian“ a Holandský keeshond, přičemž velikostně spadají někteří jedinci v kategorii Pomeraniana do evropského rozmezí malého špice.

Pomeranian v Atlase psů na WEBFORDOG

POVAHA

Německý špic si získal obrovský okruh obdivovatelů velmi záhy a dosud patří mezi nejvíce populární plemena v Evropě a v trpasličí formě také v USA. Rozhodující úlohu přitom dozajista hraje široká variabilita velikostních a barevných rázů. Právě tento fakt, tato praktická univerzálnost plemene, hraje do karet lidem toužícím jak po vzrostlém psovi do rodinného domu, tak po maličkém mazlíčkovi do městského bytu.

Většinu příznivců plemene spojuje fascinace skvostnou srstí tohoto psa, která patří k jeho prvotním identifikačním znakům a dodává vzezření psa zcela nepřehlédnutelný půvab a vysokou atraktivitu. Němečtí špicové jsou ovšem neméně milováni také pro svůj nezdolný temperament. I když se v detailech mohou do jisté míry povahově lišit, všem těmto psům je společná nápadně živá povaha, jsou to psi sršící mohutným elánem.

Pro společenského špice, jenž je velmi fixován na svou lidskou smečku, je typická ostražitost a jistá nedůvěřivost k cizím příchozím. Tito sebejistí psi jsou vesměs perfektními hlídači, kteří pečlivě ohlásí každého vetřelce pronikavým štěkotem. Ten může při nesprávné výchově přejít do poněkud obtěžující formy, obzvláště u menších rázů plemene.

Němečtí špicové jsou velmi hraví a učenliví. Nelibují si v toulkách, dokonce i sklony k lovu, patřící k velkým neduhům mnohých psích plemen, jsou jim cizí. Zpravidla vycházejí skvěle s ostatními zvířaty, ale občas můžou trpět jakýmsi pocitem velikášství. Pro jejich bezproblémový vztah s ostatními domácími mazlíčky je podstatná důkladná socializace v raném věku. To samé platí i o jejich vztahu s dětmi.

Německý špic - Pomeranian

POHYB

Množství pohybové aktivity a prostoru, které konkrétní pes tohoto plemene potřebuje, závisí pochopitelně částečně na jeho velikosti. Všeobecně se jedná o velmi temperamentní psy, kteří milují, když se kolem nich něco děje, a s nejvyšším potěšením si užívají hry, a to i ty probíhající uvnitř. Je třeba počítat s tím, že stejná hračka stále dokola špice brzo omrzí, a proto je dobré jim zdroj zábavy průběžně měnit.

Jejich vrozená vysoká dávka živosti a nadprůměrná angažovanost pro splnění zadaného úkolu, jsou-li dobře motivováni, vytváří společně skvělé předpoklady pro četné úspěchy v rámci dlouhé škály psích sportů. Ideální aktivity pro Německého špice představují například agility, při kterém vyniká mrštnost psa, dogdancing, v rámci něhož se uplatňuje i jeho komediální um, nebo obedience, kde je velkým plusem vysoká učenlivost špice.

Ačkoliv Německý špic pohyb skutečně miluje, protože při něm může popustit uzdu svému nadšení, vzrušivosti a extrovertní povaze, je zároveň vysoce přizpůsobivý životnímu rytmu svého pána. Pokud je mu věnována dostatečná pozornost, spokojí se s několika kratšími procházkami denně, aniž by nějakým způsobem výrazně strádal. Důležité je vzít během horkých letních dní v úvahu bohatou srst špice, a přizpůsobit tělesnou zátěž a výskyt na slunci podle situace.

Německý špic - Pomeranian

PÉČE

Ten, kdo hledá psa naprosto nenáročného na údržbu, by měl na Německého špice hodně rychle zapomenout. Není to pes vhodný ani pro potencionálního chovatele, který tvrdě lpí na naprosto vzorném pořádku ve svém interiéru, i když línající osrstění Německého špice z drtivé většiny odchytí kvalitní kartáč, pokud je pes řádně vyčesáván alespoň dvakrát do týdne.

Srst tohoto psa vyžaduje pravidelnou péči, na kterou je nutné ho navyknout již od brzkého věku. Někteří jedinci mohou úpravu srsti totiž špatně snášet a s pokročilejším věkem se navyklá averze k celé úpravné proceduře spíše prohlubuje. Špice není třeba pravidelně koupat, ale měla by být pravidelně zastřihávána srst na tlapkách a na uších.

Vzhledem ke zvýšeným sklonům k tvorbě zubního kamene je užitečné průměrně dvakrát týdně vyčistit svému psovi zuby speciální zubní pastou a miniaturním měkkým kartáčkem. Každý týden preventivně kontrolujeme zevní zvukovod, zda se v něm nenachází špína či se nevytváří zánět. Delší drápky na tlapkách vyžadují opatrné zastřižení.

Péče o Německého špice

ZAJÍMAVOSTI

Německý špic se stal díky svému roztomilému kouzlu a ušlechtilé kráse srsti společníkem mnoha význačných historických osobností. Kromě W. A. Mozarta byla asi nejznámější zbožňovatelkou tohoto psa v jeho tehdejší nejmenší podobě anglická královna Viktorie. Svého prvního Německého špice dostala darem při návštěvě Itálie, kam se plemeno rozšířilo v 18. století z německého Pomořanska. V té době byla již Viktorie zkušenou chovatelkou. Od raného věku měla blízko ke zvířatům a mezi její mazlíčky patřili kromě Greyhoundů a Skye teriérů také papoušci, osel či kozy. I tato zvířata dostala většinou darem. Traduje se, že to byla právě ona, kdo se zasloužil o důslednou miniaturizaci Trpasličího špice. Její první pejsek tohoto plemene se jmenoval Marco a měl spoustu soukmenovců a následovníků. Trpasličí špic jménem Turi jí dělal údajně společnost dokonce na smrtelném loži.

Královna Viktorie a Mozart měli oblibu v Německém špicovi

VÝŽIVA

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme vždy na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se v každém případě volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách se zkrátka nevyplatí nejen u lidí, ale také u psů. Proto se vyhýbáme podezřele laciným granulím či konzervám nabízených na pultech supermarketů. U Německého špice se vyplatí vybírat krmivo prospěšné zároveň pro jeho impozantní srst. Stravu pro psa je možné připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě vynecháme sůl a jakékoliv koření a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje.

Německý špic - Keeshond

Zdraví

Průměrná délka života: 13 – 15 let.

Zástupci tohoto plemene se v porovnání s ostatními psy hojně dožívají úctyhodného věku. Přesto se také u Německého špice vyskytuje řada chorob, které tyto činorodé psy sužují častěji než ostatní. Stejně jako mnohá menší plemena jsou především malí a trpasličí špicové náchylní k luxaci patelly. Dalším nepříjemným onemocněním podobného typu je dysplazie loketního kloubu. Německý špic může mít sklony k různým formám alergií, včetně potravinových. Zcela výjimečná nejsou bohužel ani oční onemocnění. Mnoho psů tohoto plemene sužuje zubní kámen a problémy s dásněmi, především v pokročilejším věku. Spíše ojediněle se u německého špice vyskytuje epilepsie.

Německý špic na WEBFORDOG

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Německý špic je velmi učenlivý, vzácně mohou při jeho výcviku nastat potíže, neboť nesnáší dril a nudnou rutinu. Nejlepší volbou je výcvik založený na pozitivních metodách, proložený zábavnými hrami a jinými lákavými aktivitami. Právě taková forma výchovy platí na veselého špice nejlépe. Citlivý výcvik s absencí trestů prohlubuje silnou fixaci na svého pána, která je pro špice charakteristická.

Co se týče umístění psa, zejména menší formy Německého špice jsou vhodné výhradně k chovu v bytě či domě. Ani pro velkého špice není kotec dobrou variantou, protože potřebuje být v neustálé blízkosti chovatele a jeho rodiny.

Německý špic - Pomeranian

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pro řádné uchovnění psa je třeba úspěšně absolvovat bonitaci v rámci příslušného chovatelského klubu a splnit všechny stanovené podmínky. Klub chovatelů špiců vypisuje termíny bonitací zpravidla 5x ročně. Předpokladem pro účast na bonitaci je přitom dovršení určité věkové hranice, která se u jednotlivých velikostních rázů Německého špice drobně liší. Trpasličí, malý a střední Německý špic musí být během bonitace starší dvanácti měsíců, Velký špic a Keeshond patnácti měsíců.

Psi, kteří vykazují závažné exteriérové vady, nemohou být do chovu zařazeni. Nesprávná stavba těla či špatně tvarovaná hlava jsou posuzovány jako hrubé vady. Důvodem k vyloučení z chovu je předkus, podkus, neuzavřená fontanela, oční abnormality (ektropium, entropium), sklopené uši, výrazné odchylky ve zbarvení srsti (nápadné bílé skvrny u jiných než bílých špiců, merle barva).

Štěně Německého špice - Pomeraniana

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Švédský laponský pes

Zástupci tohoto starobylého plemene mohou dosahovat výšky jen o pár centimetrů větší než velký Německý špic, přičemž ani hmotnostně se od něj příliš neliší. Na první pohled s ním mohou proto být snadno zaměnitelní, a to především díky bohaté srsti, špičatému tvaru čenichové partie a trojúhelníkovitým vztyčeným uším, charakteristickým pro špicovitá plemena. Přesto se liší v rozhodujících tělesných proporcích. Švédský laponský pes má totiž obdélníkový tvar těla.

Finský špic

Finský špic

Finský špic je velikostně podobný velkému Německému špicovi, má však o poznání kratší srst a šlachovitou postavu. Liší se v první řadě svým využitím – narozdíl od Německého špice je Finský špic rozený lovec, který se ve své rodné zemi používá jako vynikající pracovní pes do dnešních dnů. Tento pes není tak fixován na svého pána, naopak dokáže být velmi nezávislý.

Samojed

Samojed

Samojed se vzhledově taktéž blíží velkému Německému špicovi, ale výškou ho převyšuje až o deset centimetrů a hmotností i o dvanáct kilogramů, což již představuje poměrně výrazný rozdíl a proto je možné většinou robustnějšího Samojeda při bližším pohledu rozeznat. Oproti Německému špicovi se překrásný Samojed vyskytuje výlučně ve sněhobílé barvě.

Japonský špic

Japonský špic

Japonský špic je pečlivě miniaturizovaným Samojedem, který byl v Japonsku oblíben především v 50. letech minulého století. Velikostí se blíží střednímu Německému špicovi, krom výšky vykazuje i další společné fyzické znaky, tolik příznačné pro špicovitá plemena. V porovnání s Německým špicem má ale poněkud odlišný poměr kohoutkové výšky a délky těla.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Výrazně osrstěný pes v několika velikostních kategoriích, s typickou liščí hlavou, opatřenou špičatýma vzpřímenýma ušima a bystrým, smělým výrazem v očích. Bohatá srst s vydatnou podsadou odstává od těla, vytváří charakteristický límec okolo krku a obrůstá hojně ocas, jenž bývá nesen s hrdostí nad hřbetem.

Důležité proporce:

Výška v kohoutku a délka trupu psa jsou ve vzájemném poměru 1:1.

Pozn. k výšce

Kohoutková výška závisí na příslušnosti k určité varietě plemene. Rozdělení variet na základě velikosti: Trpasličí špic (Pomeranian), Malý špic, Střední špic, Velký špic, Vlčí špic (Keeshond).

 

Pozn. k hmotnosti Hmotnost psa by měla být přiměřená jeho výšce.
Srst:

Načechraná a značně bohatá. Dvojitá, složená z pesíků a podsady. Pesíky jsou dosti dlouhé, odstávající a rovné. Podsada je naopak krátká, hustá a má vatovitou konzistenci. Oblast hlavy, uší a přední strana všech čtyř končetin včetně tlapek je porostlá krátkou srstí, zbytek těla pokryt srstí dlouhou a velmi bohatou. Krk je obrostlý mohutnou hřívou, stejně jako ocas. Zadní strana předních končetin je opatřena dlouhými praporci srsti, na pánevních končetinách vytváří osrstění výrazné kalhoty. Absence pěšinky na zádech, jakéhokoliv náznaku zkadeření, zvlnění či chundelatosti osrstění.

Zbarvení:

Konkrétní zbarvení srsti závisí na příslušnosti k dané velikostní varietě plemene.

Specifikace jednotlivých barevných variet:

Bílé zbarvení: Barva srsti musí být čistě bílá, bez jakéhokoliv náznaku příměsi jiné barvy, obzvláště pak bez žlutavého nádechu.

Hnědé zbarvení: Celé tělo psa je pokryto barvou stejného odstínu hnědé.

Černé zbarvení: Kůže i podsada osrstění jsou tmavě zbarvené. Povrch srsti je lakově černý, bez sebemenších odznaků v jiné barvě.

Oranžové zbarvení: Celé tělo psa je pokryto barvou stejného odstínu středně oranžové.

Vlčí (vlkošedé) zbarvení: Barva srsti je stříbrošedá, špičky pesíků jsou zbarveny černě. Zbarvení není stejnoměrné. V oblasti čenichu a uší se nachází tmavší zbarvení srsti, okolo očí je nápadná kresba. Plece a krční partie jsou světlejší než zbytek těla. Spodní část ocasu a kalhotovitá srst na končetinách musí mít světle stříbrné zbarvení, zatímco špička ocasu je černá.

Jiné zbarvení: Krémové, creme-sable, black and tan, oranze-sable, strakaté. U strakatých psů (strakošů) je předepsáno jako základní zbarvení bílé, přičemž skvrny v černého, hnědého, šedého či oranžového zbarvení jsou rozmístěny po celém těle psa.

Kůže:

Pevně přilehlá, bez jakýchkoliv záhybů.

Německý špic - Velký

HLAVA

Střední velikosti, při pohledu z horní strany je patrné klínovité zúžení ve směru ke špičce čenichu.

MOZKOVNA

Stop:

Pozvolný. Může být zdůrazněn, ale nikdy není příkrý.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Čenichová partie nepříliš dlouhá, opatřená drobným, okrouhlým nosem. Nos černý či tmavě hnědý u jedinců s hnědou barvou srsti.

Pysky:

Pevně přilehlé, nikoliv převislé, bez záhybů u koutků tlamy. Pigmentované černě, u jedinců s hnědou barvou srsti hnědě.

Čelisti, zuby:

Nůžkového skusu, chrup kompletní o 42 zubech. V případě Malého a Trpasličího špice je přípustná minimální absence premolárních zubů. U Německého špice všech velikostí je přípustný klešťový skus.

Líce:

Zaoblené. Nejsou vystouplé.

Oči:

Střední velikosti, podlouhlého, mandlového tvaru, tmavého zbarvení a inteligentního výrazu.

Víčka:

Černě pigmentovaná, u jedinců s hnědou barvou srsti je pigmentace víček tmavohnědá.

Uši:

Malé velikosti, umístěné navzájem blízko u sebe, trojúhelníkovitého tvaru, na vrcholu ostře zašpičatělé. Nesené pevně vzpřímené.

KRK

Střední délky, jemně klenutý. Umístěn v širokém nasazení. Absence laloku.

TRUP

Horní linie:

S počátkem na špičce uší, silueta opticky zaoblena díky překlopenému huňatému ocasu.

Kohoutek:

Vysoko nasazený.

Hřbet:

Krátký, pevný a rovný.

Bedra:

Krátká, široká, mohutná.

Záď:

Krátká, široká. Není spáditá.

Hrudní koš:

Hrudní koš dobře vyvinutý, dostatečné hloubky, zasahující co nejvíce dozadu. Klenutý.

Břicho a slabiny:

Břicho nepatrně vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Střední délky, rovné, relativně silné.

Plece:

Svalnaté, v dobré návaznosti na hrudní koš.

Rameno:

Svírá s lopatkou pravý úhel.

Přední nadprstí:

Střední délky, značné síly.

Tlapy hrudních končetin:

Malého vzrůstu, okrouhlého tvaru, opatřené dobře klenutými prsty, tzv. kočičí. Zbarvení drápků a polštářků je černé, s výjimkou hnědě zbarvených jedinců, u kterých je předepsáno tmavohnědé zbarvení.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Střední délky, rovné, paralelně postavené, svalnaté. Bohatě osrstěné.

Holeně:

Kost holenní dosahuje přibližně stejné délky jako kost stehenní.

Kolena:

Silný kloub s mírným zaúhlením. Během pohybu absence vybočení či vbočení.

Nárt:

Zánártí střední délky, mocné síly.

Tlapy pánevní:

Malého vzrůstu, okrouhlého tvaru, opatřené dobře klenutými prsty, tzv. kočičí. Zbarvení drápků a drsných polštářků by mělo být co nejtmavší.

CHODY PSA

Pohyb je pevný a pružný, s dobrým posunem.

OCAS

Velmi bujně osrstěný, střední délky, vysoko nasazený, bezprostředně u kořene stočený směrem vzhůru, nošený přes hřbet na stranu, buďto vpravo či vlevo. Dvojitá smyčka na konci je přípustná.

Německý špic - Veliký

přečteno: 37 165x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...