logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné pro lidi, kteří vědí, co péče o psa obnáší a ideálně mají již předešlou zkušenost s výchovou či výcvikem.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno můžete chovat v bytě, ale musíte mu dopřát vše, co potřebuje.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes nemůže bydlet venku v kotci. Na zahradu se půjde rád vyvenčit, ale musí pobývat doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno si mohou pořídit senioři, kteří mají se psy zkušenosti a dopřejí mu vše, co potřebuje.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes může žít s dětmi za předpokladu, že jej budou respektovat a dopřejí mu prostor, který potřebuje.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes nemá problém ujít i větší vzdálenosti a rád vám bude dělat společníka.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Toto plemeno nemá s chladným počasím problém, může pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno nesnáší teplé počasí příliš dobře.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Toto plemeno nemá silnou potřebu něco kousat, takže vaše věci by měly být v bezpečí.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes nemá sklony k lovu, takže se nemusíte bát jej pustit z vodítka.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Toto plemeno má dostatek energie na mnoho aktivit, ale rádo vám pak bude dělat společníka na gauči.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes má předpoklad pro to, být skvělým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Tento pes líná hodně, a to i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Tento pes příliš neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Tento pes vyžaduje poměrně dost péče.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tohoto psa nemoci příliš netrápí.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno u nás patří k nejrozšířenějším, ve vašem okolí se určitě nachází hned několik jedinců.

Německý špic

Německý špic

Deutscher spitz
Další pojmenování:

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Sekce 4 - Evropští špicové
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 97
Of. zkratka plemene v ČR: NS
Země původu: Německo
Vznik plemene: 17. století
Původní využití: Společenský pes, hlídací pes, ovčácký pes
Využití dnes: Společenský pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes, Aktivní pes, Coursing, Agility, Frisbee, Dogdancing
Kluby v ČR:

Klub chovatelů špiců (KCHŠ)

VARIETY PLEMENE NĚMECKÝ ŠPIC

Německý špic byl vyšlechtěn v několika velikostních varietách. Zároveň byla postupně rozšířena barevná variabilita plemene, což ještě více zvýšilo oblibu těchto unikátních psů. Trpasličí, malý a střední špic se přitom vyskytují ve více typech zbarvení než jejich velcí příbuzní.

Malý

Střední

Velký

Trpasličí (pomeranian)

Vlčí (keeshond)

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Toto pozoruhodné plemeno má za sebou velmi dlouhý a pestrý historický vývoj. Pokud bychom pátrali po nejpůvodnějším domestikovaném typu psa, německý špic by byl velmi vážným kandidátem na tuto pozici. Za nejstaršího blízkého příbuzného špice je považován tzv. bažinný pes, jehož kosterní pozůstatky byly nalezeny především v oblasti dnešního Švýcarska a pocházejí z dávného období paleolitu. Z plemen, která existují dodnes, jsou s německým špicem úzce spřízněni například norský losí pes či samojed.

Předkové dnešních špiců doprovázeli člověka už v mladší době kamenné. Již tehdy se tito psi vyznačovali charakteristickým klínovitým tvarem hlavy, špičatým čenichem, ušima trojúhelníkovitého tvaru a překlopeným, bohatě osrstěným ocasem - rysy naprosto typickými pro tento druh psa. Původně byli němečtí špicové pravděpodobně využíváni jako pastevečtí psi v roli strážců rozsáhlých ovčích stád. Postupně se z jejich řad profilovali spolehliví hlídači domácností a oblíbení společenští psi.

Špicovití psi se vyskytovali v mnoha evropských zemích včetně Holandska, kde byl jako věrný společník loďařů chován šedavě zbarvený keeshond. K hlavnímu vývoji německého špice však, jak již název napovídá, došlo na území dnešního Německa. V různých částech Německa přitom chovatelé preferovali odlišnou velikost a zbarvení psa. Tak bylo kupříkladu ve Westfálsku možné spatřit nejčastěji hnědého špice, ve Württembersku černého a v Pomořansku bílého.

Pomořansko je navíc spojeno se vznikem nejmenšího ze špiců, pomořanským (trpasličím) špicem. Podle některých badatelů má po tomto kraji jen své přízvisko, neboť jeho cílevědomé šlechtění údajně probíhalo v Anglii. Každopádně byl původně trpasličí špic větší, než jak ho známe dnes. Postupně bylo docíleno miniaturizace plemene a různých barevných rázů, které jen zvýšily již tak značnou atraktivitu plemene. K oficiálnímu ustanovení velikostních a barevných rázů německého špice došlo v roce 1906.

První svébytný klub chovatelů špiců v Německu vznikl již v roce 1899. V USA byl tamější klub založen roku 1911, necelých dvacet let poté, co bylo plemeno do zámoří poprvé dovezeno. Zajímavostí je, že uznáván je zde pouze trpasličí špic pod názvem „Pomeranian“ a holandský keeshond, přičemž velikostně spadají někteří jedinci v kategorii Pomeraniana do evropského rozmezí malého špice.

POVAHA

Německý špic si získal obrovský okruh obdivovatelů velmi záhy a dosud patří mezi nejvíce populární plemena v Evropě a v trpasličí formě také v USA. Rozhodující úlohu přitom dozajista hraje široká variabilita velikostních a barevných rázů. Právě tento fakt, tato praktická univerzálnost plemene, hraje do karet lidem toužícím jak po vzrostlém psovi do rodinného domu, tak po maličkém mazlíčkovi do městského bytu.

Většinu příznivců plemene spojuje fascinace skvostnou srstí tohoto psa, která patří k jeho prvotním identifikačním znakům a dodává vzezření psa zcela nepřehlédnutelný půvab a vysokou atraktivitu. Němečtí špicové jsou ovšem neméně milováni také pro svůj nezdolný temperament. I když se v detailech mohou do jisté míry povahově lišit, všem těmto psům je společná nápadně živá povaha, jsou to psi sršící mohutným elánem.

Pro společenského špice, jenž je velmi fixován na svou lidskou smečku, je typická ostražitost a jistá nedůvěřivost k cizím příchozím. Tito sebejistí psi jsou vesměs perfektními hlídači, kteří pečlivě ohlásí každého vetřelce pronikavým štěkotem. Ten může při nesprávné výchově přejít do poněkud obtěžující formy, obzvláště u menších rázů plemene.

Němečtí špicové jsou velmi hraví a učenliví. Nelibují si v toulkách, dokonce i sklony k lovu, patřící k velkým neduhům mnohých psích plemen, jsou jim cizí. Zpravidla vycházejí skvěle s ostatními zvířaty, ale občas můžou trpět jakýmsi pocitem velikášství. Pro jejich bezproblémový vztah s ostatními domácími mazlíčky je podstatná důkladná socializace v raném věku. To samé platí i o jejich vztahu s dětmi.

POHYB

Množství pohybové aktivity a prostoru, které konkrétní pes tohoto plemene potřebuje, závisí pochopitelně částečně na jeho velikosti. Všeobecně se jedná o velmi temperamentní psy, kteří milují, když se kolem nich něco děje, a s nejvyšším potěšením si užívají hry, a to i ty probíhající uvnitř. Je třeba počítat s tím, že stejná hračka stále dokola špice brzo omrzí, a proto je dobré jim zdroj zábavy průběžně měnit.

Jejich vrozená vysoká dávka živosti a nadprůměrná angažovanost pro splnění zadaného úkolu, jsou-li dobře motivováni, vytváří společně skvělé předpoklady pro četné úspěchy v rámci dlouhé škály psích sportů. Ideální aktivity pro německého špice představují například agility, při kterém vyniká mrštnost psa, dogdancing, v rámci něhož se uplatňuje i jeho komediální um, nebo obedience, kde je velkým plusem vysoká učenlivost špice.

Ačkoliv německý špic pohyb skutečně miluje, protože při něm může popustit uzdu svému nadšení, vzrušivosti a extrovertní povaze, je zároveň vysoce přizpůsobivý životnímu rytmu svého pána. Pokud je mu věnována dostatečná pozornost, spokojí se s několika kratšími procházkami denně, aniž by nějakým způsobem výrazně strádal. Důležité je vzít během horkých letních dní v úvahu bohatou srst špice, a přizpůsobit tělesnou zátěž a výskyt na slunci podle situace.

PÉČE

Německý špic je velmi učenlivý, vzácně mohou při jeho výcviku nastat potíže, neboť nesnáší dril a nudnou rutinu. Nejlepší volbou je výcvik založený na pozitivních metodách, proložený zábavnými hrami a jinými lákavými aktivitami. Právě taková forma výchovy platí na veselého špice nejlépe. Citlivý výcvik s absencí trestů prohlubuje silnou fixaci na svého pána, která je pro špice charakteristická.

Ten, kdo hledá psa naprosto nenáročného na údržbu, by měl na německého špice hodně rychle zapomenout. Není to pes vhodný ani pro potencionálního chovatele, který tvrdě lpí na naprosto vzorném pořádku ve svém interiéru, i když línající osrstění německého špice z drtivé většiny odchytí kvalitní kartáč, pokud je pes řádně vyčesáván alespoň dvakrát do týdne.

Srst tohoto psa vyžaduje pravidelnou péči, na kterou je nutné ho navyknout již od brzkého věku. Někteří jedinci mohou úpravu srsti totiž špatně snášet a s pokročilejším věkem se navyklá averze k celé úpravné proceduře spíše prohlubuje. Špice není třeba pravidelně koupat, ale měla by být pravidelně zastřihávána srst na tlapkách a na uších.

Vzhledem ke zvýšeným sklonům k tvorbě zubního kamene je užitečné průměrně dvakrát týdně vyčistit svému psovi zuby speciální zubní pastou a miniaturním měkkým kartáčkem. Každý týden preventivně kontrolujeme zevní zvukovod, zda se v něm nenachází špína či se nevytváří zánět. Delší drápky na tlapkách vyžadují opatrné zastřižení.

Co se týče umístění psa, zejména menší formy německého špice jsou vhodné výhradně k chovu v bytě či domě. Ani pro velkého špice není kotec dobrou variantou, protože potřebuje být v neustálé blízkosti chovatele a jeho rodiny.

ZAJÍMAVOSTI

Německý špic se stal díky svému roztomilému kouzlu a ušlechtilé kráse srsti společníkem mnoha význačných historických osobností. Kromě W. A. Mozarta byla asi nejznámější zbožňovatelkou tohoto psa v jeho tehdejší nejmenší podobě anglická královna Viktorie. Svého prvního německého špice dostala darem při návštěvě Itálie, kam se plemeno rozšířilo v 18. století z německého Pomořanska. V té době byla již Viktorie zkušenou chovatelkou. Od raného věku měla blízko ke zvířatům a mezi její mazlíčky patřili kromě greyhoundů a Skye teriérů také papoušci, osel či kozy. I tato zvířata dostala většinou darem. Traduje se, že to byla právě ona, kdo se zasloužil o důslednou miniaturizaci trpasličího špice. Její první pejsek tohoto plemene se jmenoval Marco a měl spoustu soukmenovců a následovníků. Trpasličí špic jménem Turi jí dělal údajně společnost dokonce na smrtelném loži.

VÝŽIVA

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme vždy na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se v každém případě volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách se zkrátka nevyplatí nejen u lidí, ale také u psů. Proto se vyhýbáme podezřele laciným granulím či konzervám nabízených na pultech supermarketů. U německého špice se vyplatí vybírat krmivo prospěšné zároveň pro jeho impozantní srst. Stravu pro psa je možné připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě vynecháme sůl a jakékoliv koření a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 13 – 15 let.

Zástupci tohoto plemene se v porovnání s ostatními psy hojně dožívají úctyhodného věku. Přesto se také u německého špice vyskytuje řada chorob, které tyto činorodé psy sužují častěji než ostatní. Stejně jako mnohá menší plemena jsou především malí a trpasličí špicové náchylní k luxaci patelly. Dalším nepříjemným onemocněním podobného typu je dysplazie loketního kloubu. Německý špic může mít sklony k různým formám alergií, včetně potravinových. Zcela výjimečná nejsou bohužel ani oční onemocnění. Mnoho psů tohoto plemene sužuje zubní kámen a problémy s dásněmi, především v pokročilejším věku. Spíše ojediněle se u německého špice vyskytuje epilepsie.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pro řádné uchovnění psa je třeba úspěšně absolvovat bonitaci v rámci příslušného chovatelského klubu a splnit všechny stanovené podmínky. Klub chovatelů špiců vypisuje termíny bonitací zpravidla 5x ročně. Předpokladem pro účast na bonitaci je přitom dovršení určité věkové hranice, která se u jednotlivých velikostních rázů německého špice drobně liší. Trpasličí, malý a střední německý špic musí být během bonitace starší dvanácti měsíců, velký špic a keeshond patnácti měsíců.

Psi, kteří vykazují závažné exteriérové vady, nemohou být do chovu zařazeni. Nesprávná stavba těla či špatně tvarovaná hlava jsou posuzovány jako hrubé vady. Důvodem k vyloučení z chovu je předkus, podkus, neuzavřená fontanela, oční abnormality (ektropium, entropium), sklopené uši, výrazné odchylky ve zbarvení srsti (nápadné bílé skvrny u jiných než bílých špiců, merle barva).

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Laponský pes

Zástupci tohoto starobylého plemene mohou dosahovat výšky jen o pár centimetrů větší než velký německý špic, přičemž ani hmotnostně se od něj příliš neliší. Na první pohled s ním mohou proto být snadno zaměnitelní, a to především díky bohaté srsti, špičatému tvaru čenichové partie a trojúhelníkovitým vztyčeným uším, charakteristickým pro špicovitá plemena. Přesto se liší v rozhodujících tělesných proporcích. Švédský laponský pes má totiž obdélníkový tvar těla.

Finský špic

Německý špic -

Finský špic je velikostně podobný velkému německému špicovi, má však o poznání kratší srst a šlachovitou postavu. Liší se v první řadě svým využitím – narozdíl od německého špice je finský špic rozený lovec, který se ve své rodné zemi používá jako vynikající pracovní pes do dnešních dnů. Tento pes není tak fixován na svého pána, naopak dokáže být velmi nezávislý.

Samojed

Německý špic -

Samojed se vzhledově taktéž blíží velkému německému špicovi, ale výškou ho převyšuje až o deset centimetrů a hmotností i o dvanáct kilogramů, což již představuje poměrně výrazný rozdíl a proto je možné většinou robustnějšího samojeda při bližším pohledu rozeznat. Oproti německému špicovi se překrásný samojed vyskytuje výlučně ve sněhobílé barvě.

Japonský špic

Německý špic -

Japonský špic je pečlivě miniaturizovaným samojedem, který byl v Japonsku oblíben především v 50. letech minulého století. Velikostí se blíží střednímu německému špicovi, krom výšky vykazuje i další společné fyzické znaky, tolik příznačné pro špicovitá plemena. V porovnání s německým špicem má ale poněkud odlišný poměr kohoutkové výšky a délky těla.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Výrazně osrstěný pes v několika velikostních kategoriích, s typickou liščí hlavou, opatřenou špičatýma vzpřímenýma ušima a bystrým, smělým výrazem v očích. Bohatá srst s vydatnou podsadou odstává od těla, vytváří charakteristický límec okolo krku a obrůstá hojně ocas, jenž bývá nesen s hrdostí nad hřbetem.

Důležité proporce:

Výška v kohoutku a délka trupu psa jsou ve vzájemném poměru 1:1.

Pozn. k výšce:

Kohoutková výška závisí na příslušnosti k určité varietě plemene. Rozdělení variet na základě velikosti: trpasličí špic (pomeranian), malý špic, střední špic, velký špic, vlčí špic (keeshond).

 

Pozn. k hmotnosti:
Hmotnost psa by měla být přiměřená jeho výšce.
Srst:

Načechraná a značně bohatá. Dvojitá, složená z pesíků a podsady. Pesíky jsou dosti dlouhé, odstávající a rovné. Podsada je naopak krátká, hustá a má vatovitou konzistenci. Oblast hlavy, uší a přední strana všech čtyř končetin včetně tlapek je porostlá krátkou srstí, zbytek těla pokryt srstí dlouhou a velmi bohatou. Krk je obrostlý mohutnou hřívou, stejně jako ocas. Zadní strana předních končetin je opatřena dlouhými praporci srsti, na pánevních končetinách vytváří osrstění výrazné kalhoty. Absence pěšinky na zádech, jakéhokoliv náznaku zkadeření, zvlnění či chundelatosti osrstění.

Zbarvení:

Konkrétní zbarvení srsti závisí na příslušnosti k dané velikostní varietě plemene.

Specifikace jednotlivých barevných variet:

Bílé zbarvení: Barva srsti musí být čistě bílá, bez jakéhokoliv náznaku příměsi jiné barvy, obzvláště pak bez žlutavého nádechu.

Hnědé zbarvení: Celé tělo psa je pokryto barvou stejného odstínu hnědé.

Černé zbarvení: Kůže i podsada osrstění jsou tmavě zbarvené. Povrch srsti je lakově černý, bez sebemenších odznaků v jiné barvě.

Oranžové zbarvení: Celé tělo psa je pokryto barvou stejného odstínu středně oranžové.

Vlčí (vlkošedé) zbarvení: Barva srsti je stříbrošedá, špičky pesíků jsou zbarveny černě. Zbarvení není stejnoměrné. V oblasti čenichu a uší se nachází tmavší zbarvení srsti, okolo očí je nápadná kresba. Plece a krční partie jsou světlejší než zbytek těla. Spodní část ocasu a kalhotovitá srst na končetinách musí mít světle stříbrné zbarvení, zatímco špička ocasu je černá.

Jiné zbarvení: Krémové, creme-sable, black and tan, oranze-sable, strakaté. U strakatých psů (strakošů) je předepsáno jako základní zbarvení bílé, přičemž skvrny v černého, hnědého, šedého či oranžového zbarvení jsou rozmístěny po celém těle psa.

Kůže:

Pevně přilehlá, bez jakýchkoliv záhybů.

HLAVA

Střední velikosti, při pohledu z horní strany je patrné klínovité zúžení ve směru ke špičce čenichu.

MOZKOVNA

Stop:

Pozvolný. Může být zdůrazněn, ale nikdy není příkrý.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Čenichová partie nepříliš dlouhá, opatřená drobným, okrouhlým nosem. Nos černý či tmavě hnědý u jedinců s hnědou barvou srsti.

Pysky:

Pevně přilehlé, nikoliv převislé, bez záhybů u koutků tlamy. Pigmentované černě, u jedinců s hnědou barvou srsti hnědě.

Čelisti, zuby:

Nůžkového skusu, chrup kompletní o 42 zubech. V případě malého a trpasličího špice je přípustná minimální absence premolárních zubů. U německého špice všech velikostí je přípustný klešťový skus.

Líce:

Zaoblené. Nejsou vystouplé.

Oči:

Střední velikosti, podlouhlého, mandlového tvaru, tmavého zbarvení a inteligentního výrazu.

Víčka:

Černě pigmentovaná, u jedinců s hnědou barvou srsti je pigmentace víček tmavohnědá.

Uši:

Malé velikosti, umístěné navzájem blízko u sebe, trojúhelníkovitého tvaru, na vrcholu ostře zašpičatělé. Nesené pevně vzpřímené.

KRK

Střední délky, jemně klenutý. Umístěn v širokém nasazení. Absence laloku.

Horní linie:

S počátkem na špičce uší, silueta opticky zaoblena díky překlopenému huňatému ocasu.

Kohoutek:

Vysoko nasazený.

Hřbet:

Krátký, pevný a rovný.

Bedra:

Krátká, široká, mohutná.

Záď:

Krátká, široká. Není spáditá.

Břicho a slabiny:

Břicho nepatrně vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Střední délky, rovné, relativně silné.

Plece:

Svalnaté, v dobré návaznosti na hrudní koš.

Rameno:

Svírá s lopatkou pravý úhel.

Tlapy hrudních končetin:

Malého vzrůstu, okrouhlého tvaru, opatřené dobře klenutými prsty, tzv. kočičí. Zbarvení drápků a polštářků je černé, s výjimkou hnědě zbarvených jedinců, u kterých je předepsáno tmavohnědé zbarvení.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Střední délky, rovné, paralelně postavené, svalnaté. Bohatě osrstěné.

Holeně:

Kost holenní dosahuje přibližně stejné délky jako kost stehenní.

Kolena:

Silný kloub s mírným zaúhlením. Během pohybu absence vybočení či vbočení.

Nárt / zanártí:

Zánártí střední délky, mocné síly.

Tlapy pánevní:

Malého vzrůstu, okrouhlého tvaru, opatřené dobře klenutými prsty, tzv. kočičí. Zbarvení drápků a drsných polštářků by mělo být co nejtmavší.

CHODY PSA

Pohyb je pevný a pružný, s dobrým posunem.

OCAS

Velmi bujně osrstěný, střední délky, vysoko nasazený, bezprostředně u kořene stočený směrem vzhůru, nošený přes hřbet na stranu, buďto vpravo či vlevo. Dvojitá smyčka na konci je přípustná.

přečteno: 8 045x