topovat ověřit
Japonský špic

Japonský špic

Nihon supittsu
100%
Další pojmenování: japonec
Japonský špic

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Sekce 5 - Asijští špicové a příbuzná plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 262
Země původu: Japonsko
Vznik plemene: 20. léta 20. století
Průměrná délka života: 12 - 15 roků
Původní využití: Společník
Využití dnes: Společenský pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů špiců

VARIETY PLEMENE Japonský špic

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Pravděpodobným předkem japonského špice je velký bílý německý špic, ten se v Japonsku objevil kolem roku 1920 a dostal se tam přes Sibiř a Čínu. První výstava, kde bylo plemeno předvedeno, se konala v roce 1921, a to konkrétně v Tokyu.

V roce 1925 byla oživena chovatelská základna dvěma páry bílých špiců z Kanady. V následujících 10 letech bylo dovezeno několik dalších jedinců z USA, Kanady, Číny i Austrálie.

Standard, který je známý dodnes, byl sepsán v roce 1948 po skončení druhé světové války. Ta byla temným obdobím v chovu většiny plemen, a to zvláště těch národních plemen zemí, které se přímo konfliktu účastnily. Právě v 50. letech 20. století byl japonský špic velice oblíbený a rozšířený, ale později začal zájem o něj upadat.

Do Evropy se japonský špic dostal poprvé v roce 1973, a to kokrétně do Švédska, odkud se později rozšířil do celé Evropy. Do České republiky bylo plemeno dovezeno v roce 1997. A první vrh se narodil v roce 2001. V současné době se jedná o poměrně málopočetné plemeno.

Mapa Japonsko

POVAHA

Japonský špic je veselý společník, který se skvělě hodí i do rodiny s dětmi. Děti má rád a vychází s nimi dobře, ale i ony musí vědět, jak se k němu správně chovat. Soužití psa s dítětem je nutné mít vždy pod kontrolou. Ke své rodině velmi přilne a samotu nesnáší příliš dobře, ale dokáže se naučit, že na vás musí v klidu počkat, než přijdete z práce domů. A co je velkou výhodou? Toto plemeno téměř neštěká.

S ostatními mazlíčky vychází dobře, ale za předpokladu, že s nimi vyrůstá již od štěněte. S jinými psy nemá problém, ale může být trochu žárlivý, co se pozornosti páníčka týká. Od cizích lidí si udržuje odstup, protože je to velmi dobrý hlídač.

Je inteligetní a učenlivý, najde využití při mnoha aktivitách. V rodině se nejvíce upne na jednoho člena, ale rád má všechny. Výcvik by měl probíhat pozitivní motivací a nezapomeňte na včasnou socializaci, je důležité, aby pes přišel ve štěněcím věku do styku s co nejvíce podněty, aby ho později nic nepřekvapilo.

Japonský špic

POHYB

Japonský špic je aktivní plemeno, které je neustále veselé a plné energie. Je velice hravý a moc rád aportuje. Pokud budete chodit třeba do parku s kamarády a jejich psy, tak si můžete být jistí, že japonec se s nimi parádně vydovádí.

Rád vyráží s páníčky na různé výlety a problém mu nedělá ani turistika. Ovšem v létě dávejte pozor na plavání ve vodě, hustá srst velmi ztěžkne a mohla by způsobit problémy. Můžete společně chodit běhat, ale japonec se neztratí ani na cvičáku a při kynologických aktivitách.

Jelikož je velmi chytrý a dobře se učí, můžete vyzkoušet tolik oblíbený dog dancing, ale hodí se i na agility. Pokud vás zaujme poslušnost, tak klidně můžete společně skládat zkoušky. Dokonce se dá vycvičit i jako canisterapeutický pes a pomáhat tak ostatním lidem.

Japonský špic

PÉČE

Přestože je japonský špic dlouhosrstý, tak jeho srst nevyžaduje tolik péče, jak by se na první pohled mohlo zdát. Má totiž samočisticí schopnost, takže i když se ušpiní, veškerou špínu pes ze srsti oklepe, jakmile zaschne. Ovšem, pokud vám proběhne houštím bodláků, budete muset svou péčí zasáhnout vy. Vyčesávání postačí jednou až dvakrát týdně a v období línání častěji. Počítejte s tím, že budete mít doma dost chlupů.

Bílá srst kolem očí má tendenci se zbarvovat od ospalek, proto byste měli pravidelně pečovat o oční okolí. Hodí se na to oční voda Opthal, kterou můžete mít doma po ruce. Do vztyčených uší se může dostat prach, takže pokud budou špinavé, můžete poprosit veterinárního lékaře, aby je vyčistil, nebo si pořídit ušní kapky. Podceňovat byste neměli ani péči o chrup, na zubech se může tvořit zubní kámen, proti kterému je potřeba bojovat. Ideální je používat doplňky stravy (např. řasu kelpu), které kámen změkčují a následně mechanicky čistit. Pro psy jsou k dispozici speciální kartáčky i enzymatické zubní pasty.

Poslední kapitolou je péče o drápky, ty se musí pravidelně zkracovat, aby nepřerůstaly, což je pro pejska zvláště při chůzi velice nepříjemné. Drápky se mohou samovolně obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu, ale ne vždy to stačí a je potřeba tomu pomoci právě jejich zkrácením zvláštními nůžkami. Na tento úkon zvykejte svého psa od štěněte, patří k těm nejméně oblíbeným, tak ať ho váš japonec zvládá. Pokud si na to doma netroufáte, můžete samozřejmě vyrazit do salonu nebo k veterináři.

Japonský špic

ZAJÍMAVOSTI

Japonský špic není příliš rozšířený, v České republice je malé množství jedinců, a proto může nastat problém, pokud sháníte vhodného krycího psa pro fenku. V první řadě je jich obecně málo, situaci samozřejmě ztěžuje i příbuznost, takže v praxi to znamená, že za vhodným psem můžete cestovat opravdu daleko. Rozšířit chovatelskou základnu není jednoduché, protože mnoho lidí se chovu nechce aktivně věnovat a pořídí si japonského špice jenom jako mazlíčka. Tak chovatelé přichází o kvalitní jedince, kteří by jinak mohli být velmi vyhledávaní.

Japonský špic

VÝŽIVA

Krmení byste měli věnovat pozornost, protože je důležité pro zdraví a dobrou kondici vašeho psa. Japonský špic je malé plemeno, které má rychlý metabolismus a potřebuje dostatek živin. Zároveň je bíle zbarvené a někteří jedinci mohou mít genetické predispozice ke žloutnutí srsti, což se může projevit, pokud je v krmivu vyšší obsah vitamínu A. V případě trávicích obtíží se doporučuje podávat vařené krůtí nebo kuřecí maso s rýží.

Pokud budete krmit granulemi, tak si vždy přečtěte jejich složení, pouze na jeho základě můžete určit, zda se jedná o kvalitní krmivo či nikoliv. Na prvním místě by mělo být maso, naopak u obilovin je žádoucí, pokud jich v krmivu není příliš, populární jsou i granule zcela bez obilovin, protože obiloviny bývají častým alergenem. Pro japonce volte granule pro malá plemena psů a dále přihlížejte k jeho věku, do jednoho roku můžete krmit štěněčími granulemi a pak přejít na dospělácké.

Další možností, jak krmit, je barfování. Spočívá v tom, že si pro psa jednotlivé porce připravujete sami a servírujete mu syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky stravy, aby dostal vše potřebné. Při barfu je nutné, aby měl páníček alespoň základní znalosti z oblasti výživy, nemůžete se do toho pustit jen tak, ale nejdříve si o tom něco přečtěte a nastudujte. Maso se dá sehnat ve speciálních prodejnách, které mají i závozy po předem určených trasách. Jakmile vám zásilka dorazí vše naporcujete a uložíte do mrazáku. Existuje i možnost nakoupit již hotové směsi, které pouze rozmrazíte.

Japonský špic

Zdraví

Japonský špic je zdravé plemeno, které není zatíženo nemocemi. Stejně jako u všech malých plemen, i u něj se může objevit luxace pately. Zejména ve štěněcím věku je vhodné psa příliš nezatěžovat. Doporučuje se také preventivní podávání kloubní výživy, ta pečuje o klouby a zajišťuje regeneraci chrupavky.

Objevit se mohou problémy s očima, a to hlavně časté slzení, které zbarvuje srst kolem očí. Způsobuje to hlavně vnější prostředí, tedy např. vítr nebo prach. Ovšem dědičně předávaným nedostatkem jsou špatně rostlé řasy, které zasahují do oka a neustále ho dráždí.

Japonský špic

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Přestože má rád pohyb, je to velmi přizpůsobivé plemeno. Záleží na každém majiteli, jak k němu bude přistupovat. Hodí se pro začátečníky, protože jeho výchova není složitá.

Přesto je potřeba mít na paměti, že je to poměrně aktivní plemeno, které potřebuje dostatek pohybu a vyžití, aby se nenudilo. Rádo si bude hrát s dětmi a co opravdu zbožňuje, to jsou společné aktivity s rodinou.

I když má hustou srst, která ho v zimě ochrání před špatným počasím, tak by měl bydlet doma, protože potřebuje být v kontaktu se svými páníčky a někde sám by psychicky strádal. Hodí se jak k domku se zahradou, tak do městského bytu. Jen počítejte, že pokud ho pustíte na zahradu, stejně bude čekat, než se mu začnete věnovat.

Japonský špic

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chov japonského špice zaštiťuje v České republice Klub chovatelů špiců, podmínky uchovnění však nejsou složité. Pokud máte nějaké chovatelské ambice, tak to musíte zohlednit již při pořízení štěněte a vybírat si takové, které má předpoklady pro chov a výstavy.

Dále se musíte zúčastnit bonitace, což je akce podobná výstavě, na které je pes odborně posouzen tříčlennou komisí a veškeré jeho odchylky od standardu jsou zaznamenány do bonitační karty. Bonitaci můžete absolvovat od 12 měsíců věku. Aktivní využití v chovu je v případě uchovnění možné od ukončeného 14 měsíce. Fenky mají horní hranici chovnosti stanovenou na 8. rok věku. U psů je chovnost neomezená.

Při uchovnění japonského špice není nutné absolvovat výstavu, ani povinně žádné zdravotní vyšetření. Doporučuje se však nechat psa vyšetřit na luxaci pately. Záleží ovšem na každém chovateli, zda to udělá.

Japonský špic

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Japonský špic je málopočetné plemeno, které není příliš známé, takže se určitě setkáte s tím, že se vás lidé budou ptát, co to máte za psa. Pokud je někdo opravdu neznalý, tak si může myslet, že se jedná třeba o štěně samojeda, ale pravděpodobnější záměna bude s německým špicem.

Německý špic

Německý špic

Pod plemenem německý špic se skrývá několik variet. Nejpodobnější japonskému špicovi je německý střední špic zbarvený bíle. Rozeznávacím znakem mezi oběma plemeny je formát těla, německý špic je kvadratický, protože poměr těla vzhledem ke kohoutkové výčce je 1 : 1. Zatímco u japonského špice je 11 : 10. Navíc japonský špic může mít pouze bílou barvu, kdežto u německého se připouští několik barevných variet. A ještě jedním rozdílem, i když není patrný na první pohled, protože se jedná o povahový rys, je štěkání, německý špic je poměrně uštěkaný, ale japonec téměř neštěká.

Samojed

Samojed

Samojed patří společně se špicem do stejné skupiny FCI, a to ke špicům a primitivním plemenům. Jedná se o středně velkého akrtického špice, ale je větší než japonec. Jeho kohoutková výška je u psů 57 cm a u fen 53 cm, tolerance je 3 cm nahoru i dolů. Na první pohled je tedy větší, japonský špic měří 30 až 38 cm a fenky jsou ještě o něco menší. Společným rysem je bíle zbarvená srst. Ale samojed má srst hustší a silnější, aby ho ochránila proti arktickým teplotám.

Italský volpino

Italský volpino

Chundelatý bílý psík – italský volpino, je také téměř neznámý, opět patří do 5. skupiny FCI ke špicům a primitivním plemenům. Je mírně menší než japonec, jeho kohoutková výška je 27 až 30 cm u psů a 25 až 28 cm u fen. Zbarvení je kromě bílé možné i červené, připouští se i champagne, ale není tolik žádoucí.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Má hustou, čistě bílou srst, špičatou tlamu a trojúhelníkovité, vztyčené uši. Ocas je dobře osrstěný a nošený nad hřbetem. Celek je dobře vyvážený, má silnou konstituci, jeho harmonická krása vyjadřuje oduševnělost, eleganci a vznešenost typickou pro toto plemeno.

Důležité proporce:

Kohoutková výška výška vzhledem k délce těla je v poměru 10 : 11. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 34 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
fenky:
Pozn. k výšce

Fenky jsou o trochu menší než psi.

Srst:

Krycí srst je rovná a odstává, podsada je krátká, měkká a hustá. Kratká srst je na obličeji, uších, přední straně předloktí a pod hlezny, na zbytku těla je srst hustá a dlouhá, a to hlavně od krku k plecím a na předhrudí, kde tvoří límec. Bohatě je orstěn i ocas, na kterém je dlouhý závěs.

Zbarvení:

Čistě bílá.

japonský špic

HLAVA

Velikost je tak akorát v poměru k tělu. Dále je hlava zaoblená a středně široká.

MOZKOVNA

Lebka:

Čelo je středně vyvinuté a nejširší je zadní část lebky.

Stop:

Patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je malá, černá a kulatá. Tlama je špičatá, ale na špičce trochu zaoblená. Dobře vyvážená.

Pysky:

Těsně přiléhající a nejlépe černé.

Čelisti, zuby:

Zuby jsou silné a bílé, skus nůžkový.

Oči:

Středně velké oči mají mandlový tvar, jsou posazené trochu šikmo a tmavé. 

Víčka:

Okraje jsou černě pigmentovány.

Uši:

Malé, trojúhelníkové uši jsou vysoko nasazené, vztyčené, otevřené dopředu a ne příliš daleko od sebe vzdálené.

KRK

Středně dlouhý krk má dobře vyvinuté osvalení.

TRUP

Kohoutek:

Vysoký.

Hřbet:

Krátký a rovný.

Bedra:

Široká.

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký a široký, žebra jsou dobře vyklenutá.

Spodní linie:

Břicho je dobře vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Rameno:

Dost strmé. 

Lokty:

Těsně přiléhající k tělu.

Předloktí:

Rovná.

Tlapy hrudních končetin:

Kočičí. Polštářky jsou silné a žádoucí je černá pigmentace i u drápů.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Osvalené.

Kolena:

Středně zaúhlená.

Hlezno:

Středně zaúhlená.

Tlapy pánevní:

Kočičí. Polštářky jsou silné a žádoucí je černá pigmentace i u drápů.

CHODY PSA

Pohyb je rychlý a aktivní.

OCAS

Vysoko nasazený ocas je středně dlouhý a bývá nošený nad hřbetem.

Japonský špic

přečteno: 782x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...