logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné ty, kteří už mají alespoň základní zkušenost s výchovou psa.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno můžete chovat v bytě, ale musíte mu dopřát vše, co potřebuje.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes nemůže bydlet venku v kotci. Na zahradu se půjde rád vyvenčit, ale musí pobývat doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Tento pes se příliš pro seniory nehodí.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Tento pes nemá s dětmi problém a může jim být kamarádem, ale je nutná důkladná výchova, jak dítěte, tak i psa. 

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Tento pes je nadšenec do veškerých aktivit, a proto se hodí i pro psí sporty.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes v chladném počasí vydrží, ale raději má vyhřátou postel svého pána.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Tento pes je velmi inteligentní a měli byste jeho hlavu zaměstnat, aby se nenudil.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes má lovecký pud vyvinutý, takže byste jej při procházkách měli mít pod kontrolou, aby se nezaběhl za zvěří.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Toto plemeno se na hlídání příliš nehodí.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tohoto psa nemoci příliš netrápí.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Tento pes u nás není vůbec rozšířený, jeho chovem se zabývá pouze malé množství chovatelů.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Tento pes se řadí k malým plemenům.

Kooikerhondje

Kooikerhondje

Kooikerhondje
Další pojmenování: holandský kachní pes, kooiker

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina VIII. - Slídiči, přinášeči a psi vodní
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 314
Země původu: Nizozemí
Vznik plemene: 17. století
Původní využití: lovecký pes
Využití dnes: Rodinný pes, Společenský pes, Výstavní pes, Aktivní pes, Lovecký pes, Agility, Dogdancing
Kluby v ČR:

Klub chovatelů loveckých slídičů (http://www.kchls.cz)

VARIETY PLEMENE KOOIKERHONDJE

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Zmínky o psech, kteří se vzhledem velmi podobali dněšním kooikerhondje pocházejí již ze 17. století. Tito psi byli hojně využíváni k lovu kachen, protože lovci potřebovali psa, který by byl schopný kachny vylákat a následně zahnat do klecí. Práce kooikra spočívala ve vábení kachen z rákosů a trav podél břehů vod na svůj vztyčený ocas. Jakmile kachny projevily zájem o návnadu a opustily bezpečný úkrýt, tak přišla další část úkolu, nahnat kachny do klecí. Kooikerhondje se pro tuto činnost hodil i díky své jemné tělesné stavbě, je to nejmenší pes, který sloužil pro lov ptáků. I přes svou velikost je vytrvalý, odolný, spolehlivý a miluje vodu.

V roce 1942 nizozemská baronka van Hardenbroek van Ammerstol zahájila regeneraci plemene. Obrázek psa podobného typu předala podomnímu obchodníkovi a uložila mu úkol, aby takové jedince vyhledal. On skutečně našel fenku ve Frísku, jednalo se o zakladatelku plemene kooikerhondje, která je známá pod jménem Tommy. V roce 1943 bylo plemeno zapsáno v nizozemské plemenné knize. Standard byl vytvořen v roce 1966 a o pět let později, tedy v roce 1971, došlo k oficiálnímu uznání Mezinárodní kynologickou federací.

Díky přísné selekci jsou dnešní generace kooikerhondje zdraví psi, kteří nejsou příliš zatížení genetickými onemocněními, protože do chovu jsou přijati pouze jedinci s požadovanými výsledky ze zdravotních testů. V současné době jeho obliba stoupá, ale počet jedinců není tak vysoký, proto se kooikerhondje řadí k málopočetným plemenům.  

POVAHA

Kooikerhondje je veselý, inteligentní a společenský pes. Má citlivou duši, a proto při výchově musíte postupovat jemně, pozitivní motivací, nesnáší tresty ani hrubé zacházení. Je ovšem velmi učenlivý a inteligentní, takže s jeho výcvikem nebude problém. Trénovat jej mohou i starší děti, kooiker je bude plně respektovat. Je to vhodný pes do rodiny, s dětmi vychází dobře za předpokladu, že vědí, jak se psem zacházet a chovají se slušně. Vše je založeno na správné oboustranné výchově. Vzhledem ke své mírné povaze se nehodí jako hlídač, ale nově příchozího přivítá štěkotem.

Jedná se o loveckého psa, a i když jeho hlavním posláním bylo lákat kachny, tak lovecký pud přetrvává, může mít sklony prohánět zvěř. Je důležité naučit jej, že za zvěří se vydávat nesmí a hlavně v lese být ve střehu. Kooiker má silné vazby na pána, takže většina zástupců tohoto plemene se bude držet spíše u vás.

Se svou smečkou bude vycházet dobře, konflikty nevyvolává a s cizími psy se příliš družit nebude. Nemá problém vycházet ani s ostatními zvířaty, ale ideální je, aby si na ně zvykal od útlého věku.

 

POHYB

Jedná se o aktivního psa, takže pohyb rozhodně potřebuje, alespoň jednou denně je nutná delší procházka, na které se bude moc proběhnout. Díky své učenlivosti a inteligenci se kooiker hodí pro mnoho psích sportů, vyzkoušet můžete dogdancing, agility, dogfrisbee a další. Věnovat se můžete běhu se psem nebo svého parťáka vzít ke kolu. Bude nadšený ze všech vašich společných aktivit.

Můžete jej chovat i v bytě, ale je nutné uspokojit jeho potřebu pohybu, v případě nouze se spokojí i s kratší procházkou, ale pak je vhodné zaměstnat ho nějakou hrou, u které bude muset přemýšlet, aby se trochu unavil. Pokud máte kooikerhondje v rodinném domku se zahradou, tak jen pustit jej samotného ven nestačí, lehne si tak, aby blízko k vám a bude čekat, než vyjdete ven. Musíte se mu věnovat a unavit jej.

PÉČE

Údržba kooikera není složitá. Přestože má delší srst, tak není nutná její zvláštní úprava, stříhání, ani příliš časté česání. Líná tradičně dvakrát do roka, v tomto období je nutné srsti věnovat více pozornosti. Tito psi rádi plavou, takže v létě je vhodné s nimi zajet k vodě. Koupel se šamponem není téměř nutná, pokud se pes nezašpiní něčím "voňavým".

Vhodné je pravidelně kontrolovat uši a v případě nutnosti je vyčistit. Zapomínat byste neměli ani na drápy, při chození na tvrdém povrchu dochází sice k jejich obrušování, ale to může být nedostatečné a navíc pátý prst na předních tlapkách není ve styku se zemí, takže jej musíte zkracovat nůžkami.

Pozornost byste měli věnovat psímu chrupu, někteří jedinci mají tendence k tvoření zubního kamene. Je vhodné proti němu preventivně zakročit prostřednictvím doplňků stravy a mechanickým čištěním zubů.

ZAJÍMAVOSTI

Kooikerhondje je zajímavý název plemene a i když se jeho vyslovení může zdát na první pohled nemožné, ve skutečnosti to není tak hrozné. Českou alternativou je pojmenování holandský kachní pes, z toho je hned patrné, k čemu plemeno sloužilo. A proč tedy kooikerhondje? Etymologie názvu plemene pochází z nizozemštiny. Kooi kooi je zvuk, který kachny vydávají a hondje znamená pes. Spojení je tedy jasné, kachní pes.

VÝŽIVA

Kvalitní stravu musíte dopřát každému psovi bez ohledu na plemeno. V případě, že se rozhodnete pro kompletní krmiva, tak byste měli pečlivě číst složení. Vhodné jsou granule s nízkým obsahem obilovin nebo zcela bez obilovin, vysoké procento podílu by mělo zastupovat maso (dehydratované, moučka, čerstvé – tam ale při zpracování výrazně ubyde jeho podíl). V případě konzerv vybírejte ty masové, ale dejte pozor, abyste si pejska zbytečně nerozmlsali. Výhodou kompletních krmiv je, že se nemusíte o nic starat a váš pes má zajištěn přísun všech potřebných látek.

Můžete krmit BARFem (syrovou stravou), v tomto případě však musíte jídelníčku vašeho psa věnovat dostatečnou pozornost, protože krmná dávka musí být v určitém časovém plánu vždy vyvážená. Rozhodně je vhodné si o tomto druhu krmení nejdříve přečíst informace a rady zkušených. Neobejdete se bez místa v mrazáku, syrové maso, přílohy a doplňky je možné objednat ze specializovaných prodejen, poté doma připravit do balíčků jednotlivé porce a zamrazit. Pokud máte ve městě známého řezníka, tak můžete brát maso klidně od něj. Kromě masa a příloh přijde řada i na kosti, ty podávejte vždy syrové, nikdy tepelně upravené, protože kost pak mění strukturu a mohla by psovi v trávicím traktu ublížit.

ZDRAVÍ

Průměrný věk: 14–15 let

U tohoto plemene se mohou vyskytnout některá dědičná onemocnění. Jedinci vybíraní do chovu jsou na tyto nemoci testováni a pokud není výsledek uspokojivý, tak nemohou být uchovněni. Tato selekce vede k tomu, že dnešní kooikerhondje jsou zdraví psi.

Provádí se vyšetření na luxaci pately (vykloubení čéšky), v chovném páru se pak nesmí objevit dvakrát výsledek "volný". Dále se kooikerhondje testuje na VWD, což je porucha srážlivosti krve zvaná Von Willebrandova nemoc, která se může projevit jednou ze tří forem. Z chovu jsou vyloučeni postižení jedinci i přenašeči, takže nemoc není rozšířená. 

Kooikerhondje může být postižen šedým nebo zeleným zákalem (kataraktou). Provádí se na to oftalmologické vyšetření, jež je nutné absolvovat každé dva roky nebo PRA test, který zhotoví genetická laboratoř na základě DNA a jeho platnost je doživotní.

Objevit se může vrozená nekrotizující myelopatie, která postihuje páteř a způsobuje ochrnutí jedince v mladém věku. V dnešním době lze díky DNA testům vysledovat jedince, kteří jsou přenašeči a není povoleno spojení chovného páru, ve kterém by oby byli přenašeči, z takového vrhu se narodí 1/4 štěňat postižených touto nemocí.

Pokud si ovšem koupíte štěně s průkazem původu po testovaných rodičích s dobrými výsledky, tak se těchto onemocnění nemusíte bát.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno není náročné na výchovu ani péči a hodí se skvěle i pro začátečníky. Výcvik musí být pozitivní, protože je to citlivý a přátelský pes, pro kterého vedení tvrdou rukou není v žádném případě vhodné. Potřebuje blízkost svého pána, nadšeně se s vámi bude vrhat do různých aktivit. Musíte mu poskytnout přiměřený pohyb, jedna delší a několik kratších, venčících procházek denně však postačí. Ideálně se společně můžete zapojit do nějakých psích sportů, uvidíte, jakou radost svému čtyřnohému parťákovi uděláte.

Kookerhondje by neměl být chován v kotci, potřebuje být v blízkém kontaktu se svou rodinou a pokud by od ní byl oddělen, tak by strádal. Pustit jej samotného na zahradu a myslet si, že tím splníte jeho denní potřebu pohybu, je špatné a rozhodně mu to nebude stačit. Za pelíšek na klidném místě ve vaší blízkosti bude nadšený. Kooikra můžete chovat i v bytě za předpokladu, že se mu budete patřičně věnovat. Rozhodně tam nebude trpět a zvykne si.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

kooikerhondjeJestliže chcete mít doma chovného psa nebo fenu, tak prvním předpokladem je koupě štěněte, jež má předpoklady pro chov a výstavy. Jedná se o jedince, který nevykazuje vady proti standardu, ale nikdo vám nezaručí, že ze štěňátka vyroste pes šampion, v první řadě to musí být váš kamarád.

U kooikrů v ČR máte dle klubových podmínek na výběr ze dvou variant, jak jej uchovnit.

Varianta č. 1:
Pokud si vyberete tuto možnost, tak to pro vás znamená účast na dvou výstavách, z toho alespoň jedna musí být vyššího typu. Nejhorší hodnocení, které si můžete z kruhu odnést je Velmi dobrý (VD). Výstav je nutné se zúčastnit až po roce věku psa. Výstavy musíte doplnit jakoukoliv zkouškou z výkonu. 

Varianta č. 2:
V tomto případě se musíte zúčastnit 3 výstav, z nichž musí alespoň jedna být vyššího typu. Posudky je nutné obdržet od aspoň dvou rozhodčích a nejhorší přípustná známka je Velmi dobrý (VD). 

Na jedné z výstav si musíte u psa nechat změřit kohoutkou výšku a prohlédnout skus, obojí musí být zaznamenáno v posudku. 

Požadovaná zdravotní vyšetření jsou pro obě varianty stejná. Musíte absolvovat vyšetření na luxaci pately, v chovu pak nesmí dojít ke spojení dvou jedinců s výsledkem "volný". Dále je nutné provést test na von Willebrandovu nemoc (VWD), požadovaný výsledek je "clear" a na vrozenou nekrotizující myelopatii (ENM), kde může být jedinec přenašeč, ale nikdy nesmí dojít ke spojení dvou přenašečů. Posledním nutným je vyšetření očí, které se musí každé dva roky opakovat nebo test PRA, jehož platnost je doživotní. 

Uchovnění je možné až od ukončeného 17. měsíce věku. Ideální skus je nůžkový, ale připouští se i klešťový, kohoutková výška je definovaná standardem a stejně tak vylučující vady, psi musejí mít obě varlata sestouplá v šourku. 

Žádná bonitace se u kooikerhondje nepořádá a jakmile splníte všechny podmínky, tak zašlete potřebné dokumenty příslušné poradkyni chovu a pokud bude vše v pořádku, tak je váš pes uchovněn.

 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Kooikerhondje je specifické plemeno a jeho záměna za jiné psy není tak častá. Spíšei se setkáte s tím, že lidé nebudou vědět, o jaké plemeno se vůbec jedná a dost možná o něm ani nikdy neslyšeli. Holandský kachní pes není mezi veřejností příliš rozšířen, a proto nečekejte, že vás budou lidé na ulici poznávat. 

Novoskotský retrívr

Kooikerhondje -

Vzhledově na první pohled podobný je mu Nova Scottia Duck Tolling retrívr a není se čemu divit, obě plemena měla navíc společný úkol lákání kachen z jejich úkrytů. Retrívr ovšem kachny nejen vylákal před mušku, ale také přinášel mrtvé zvíře. Podobnosti si můžeme všimnout již u názvů, etymologii slova kooikerhondje jsme si již objasnili a u novoskotského retrívra je to podobné (duck je anglicky kachna a tolling lákání). 

Kromě těchto detailů jsou si však obě plemena podobná i vzhledově. Kooiker je menší, jeho kohoutková výška je u fen 38 cm a u psů 40 cm. Retrívr má rozmezí 45–48 cm u fen a 48–51 cm u psů. Výškový rozdíl činí kolem 10 cm. Struktura srti je podobná a liší se její zbarvení, zatímco Holanďan má jasně ohraničené oranžové skvrny na bílém podkladu, tak Kanaďan má srst rezavé barvy s bílými znaky. Hlava kooikera je jemnější a stejně tak působí celá postava. Retrvír je zavalitější s typickou hlavou pro toto plemeno.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Lovecký pes kvadratického formátu, harmonické stavby těla a menší velikosti. Srst je oranžovo-červené barvy, ocas má dobře osrstěný a na špičkách uší je černá srst (tzv. náušnice). 

Důležité proporce:

Délka těla může být o něco větší než kohoutková výška (od vrcholu lopatky, skapulo-humerálního kloubu až k sedacím hrbolům). Mozkovna a tlama mají zhruba stejnou délku.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 40 cm    tolerance: +2 cm, -3 cm
fenky: 38 cm    tolerance: +2 cm, -3 cm
Pozn. k hmotnosti:
Ideální hmotnost standard neuvádí.
Srst:

Je jemná, středně dlouhá, mírně zvlněná, nebo rovná, dobře přiléhající s dobře vyvinutou podsadou. Na předních končetinách jsou bohaté prapory, které sahají až k zápěstím. Na zadních končetinách je dlouhá srst na kalhotách, ale žádné prapory pod hleznem. Krátká srst se nachází na hlavě, přední straně končetin a tlapách. Spodní strana ocasu je dostatečně osrstěna stejně jako spodní strana krku a předhrudí. Velmi žádoucí jsou černě zbarvené špičky uší – náušnice.

Zbarvení:

Bílé s jasně ohraničenými červeno-oranžovými skvrnami. Malé flíčky jsou akceptovatelné na nohách. Méně žádoucí jsou černé chlupy, které se promíchávají s červenou a tvoří mírné stříkání. Na hlavě by se měla nacházet bílá lysina sahající až na nos. Kolem očí a na lících je srst vybarvená. Méně žádoucí je, pokud je lysina příliš široká či úzká, nebo pouze z části zabarvené líce. Na ocase je povolen černý kroužek v místech, kde červená přechází na bílou barvu.

HLAVA

Je přiměřeně dlouhá, suchá s čistými liniemi, přizpůsobená celkovému vzhledu.

MOZKOVNA

lebka:

Přiměřeně klenutá a dostatečně široká.

Stop:

Ne příliš výrazný, ale z profilu patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černá a dobře vyvinutá. Při pohledu z profilu je tlama klínovitá a ne příliš hluboká. Shora není příliš zašpičatělá a pod očima je dobře vyplněná.

Pysky:

Dobře přilehlé, ale ne převislé. Preferována je dobrá pigmentace.

Čelisti, zuby:

Skus by měl být nůžkový, ale přípustný je i klešťový skus.

Oči:

Tmavě hnědé, mandlového tvaru s přátelským a pozorným výrazem.

Uši:

Středně velké a nasazené těsně nad linií, která spojuje konec nosu s okem. Jsou zavěšené a přiléhají k lícím. Srst na uších vytváří praporce a velmi žádoucí je, pokud špičky jsou černě zbarvené.

KRK

Dostatečně dlouhý, dobře osvalený a suchý.

Horní linie:

Plynulá od kohoutku k ocasu.

Hřbet:

Silný, rovný a poněkud krátký.

Bedra:

Dostatečně dlouhá a dobře osvalená.

Záď:

Dostatečně široká a mírně spáditá. Délka zádi by měla dosahovat 1,5 šířky.

Předhrudí:

Je dostatečně vyvinuté.

Spodní linie:

Břicho je mírně vtažené směrem k bedrům.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Lopatky jsou dostatečně šikmo uložené, aby tvořily plynulou linii od krku ke hřbetu.

Nadloktí:

Dobře zaúhlené, dosahuje stejné délky jako lopatka.

Lokty:

Těsně přiléhají k tělu.

Předloktí:

Paralelní a rovné, má silné kosti, které dosahují dostatečné šířky i délky.

Tlapy hrudních končetin:

Tlapy jsou malé, mírně oválné a kompaktní s dobře sevřenými dopředu směřujícími prsty.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Jsou dobře zaúhlené, rovné a mají silné kosti. Při pohledu zezadu jsou rovnoběžné.

Stehna:

Dobře osvalená. Bérec je stejné délky jako stehno. 

Hlezno:

Nízko nasazené.

Tlapy pánevní:

Stejné jako tlapy hrudních končetin.

CHODY PSA

Končetiny jsou rovnoběžné. Chody jsou plynulé, prostorné, pružné a s dobrým posunem.

OCAS

Je nasazen v rovině s horní linií. Při pohybu je nesen zároveň s výškou horní linie nebo vysoce nad ní. Ocas je bohatě osrstěn a poslední ocasní obratel by měl dosahovat k hleznu.

přečteno: 1 293x