topovat ověřit
Německý křepelák

Německý křepelák

Deutscher Wachtelhund
100%
Další pojmenování: Křepelák
Německý křepelák

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina VIII. - Slídiči, přinášeči a psi vodní
Sekce 2 - Slídiči
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 104
Země původu: Německo
Patronát Německo
Vznik plemene: 1890
Průměrná délka života: 11 - 13 roků
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Lovecký pes, Společenský pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů loveckých slídičů

Klub německého křepeláka

VARIETY PLEMENE Německý křepelák

Toto plemeno se nevyskyzuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Historie křepeláka se začala psát na přelomu 19. a 20. století. Ale psi podobného typu se chovali v Německu již delší dobu. Nejdříve byli psi zbarvení hnědě, bílá barva se do chovu dostala až později. Oba barevné rázy byly později vyčleněny. 

Při šlechtění byli použiti vodní španělé i jiná plemena se skvělými loveckými vlastnostmi. Výsledkem je křepelák, který vyniká jako slídič, ale je to všestranně využitelný lovecký pes. Převážně v Německu je myslivci hojně využíván. Mimo Německo nejsou jeho stavy vysoké, ale oblíbenost plemene každým rokem stoupá. 

Mapa Německo - Německý křepelák

POVAHA

Německý křepelák je v první řadě lovecký pes, ale pro svou milou povahu se hodí i jako pes do rodiny. Má rád děti, dokáže se k nim chovat velmi jemně a opatrně. I tak je ovšem potřeba mít jejich soužití pod kontrolou. Svému páníčkovi chce být na blízku a celkově je rád ve středu dění.

S ostaními psi vychází celkem dobře. Co se týká jiných domácích mazlíčků, tak je to složitejší. Většinou si na ně zvykne, pokud s nimi vyrůstá od štěněte, ale má silně vyvinutý lovecký pud, a proto mu nesmíte dát záminku k tomu, aby je považoval za kořist. Je to sice přátelský pes, ale dokáže i hlídat. Zbytečně neštěká, ale na nově příchozího vás upozorní. Pokud by to bylo nutné, zvládne vás i bránit. 

Je to inteligentní pes, který se dobře učí novým věcem. To z něj dělá skvělé plemeno i pro začínající kynology. Jeho páníček ovšem musí být důsledný, pokud křepelák zjistí, že mu všechno projde, bude si s vámi dělat, co chce. K výcviku vám bude stačit pozitivní motivace.

Německý křepelák

POHYB

Křepelák je velice aktivní plemeno, které má mnoho energie. Každý den potřebuje zaměstnání, aby se vydováděl. Je to velice nadané lovecké plemeno, ale pokud se aktivně nevěnujete lovu, potřebuje to nahradit jinou aktivitou.

Rozhodně počítejte s každodenní delší procházkou, kterou spojíte ještě s další činností, výcvikem, agility, dog dancingem. Toto plemeno velice rádo aportuje, takže rozhodně byste s sebou měli nosit míček. Vyzkoušet můžete puller nebo dog frisbee. Pokud bude venku ošklivě, tak byste měli mít doma interaktivní hračky, které mu zaměstnají hlavu. Vhodné je také učení různých triků.

Na procházkách si dávejte pozor na pouštění na volno. Jakmile křepelák zbystří nějakou kořist, tak se za ní může pustit. Pokud si nejste jistí odvoláním, měli byste ho raději mít na vodítku. Můžete společně chodit běhat a v létě počítejte s koupáním, křepelák miluje vodu.

Německý křepelák

PÉČE

Srst nevyžaduje příliš péče, má samočisticí schopnost, takže není třeba každou chvíli křepeláka koupat a šamponovat. Měli byste mít kartáč, kterým jednou týdně srst pročešete. Má podsadu, takže dvakrát do roka počítejte s línáním. 

Při česání srsti zkontrolujte vždy i uši, jestli nejsou špinavé, zarudlé apod. Každý den odstraňte z očního okolí případné ospalky. Nezapomínejte ani na péči o zuby. U větších psů se zubní kámen netvoří tolik jako u malých, ale ideální je zuby mechanicky čistit speciální pastou. Zabráníte usazování zubního plaku a následné tvorbě kamene. 

Drápky si při pohybu po tvrdém povrchu křepelák pravděposobně bude obrušovat. Jednou měsíčně jejich délku zkontrolujte a v případě potřeby drápky zkraťte. Tato činnost není obecně u psů příliš oblíbená, a proto mu na tlapky sahejte od štěněte, aby na to byl zvyklý. Na stříhání budete potřebovat speciální kleštičky, které seženete v chovatelských potřebách.

Německý křepelák

ZAJÍMAVOSTI

Přestože je německý křepelák poměrně všestranně využitelný pes, tak hlavně v zemi původu se stále chová převážně pro lovecké účely nikoliv jako společník. Chovatelé jsou pyšní na jeho lovecké vlastnosti a snaží se plemeno takto zachovat. Mimo Německo není tolik rozšířený, pokud je chován, tak ne vždy jako lovecký pes, ale stále více jako společník. 

Německý křepelák

VÝŽIVA

Kvalitní strava je vždy důležitá, aby pes prospíval po všech stránkách a byl zdravý. Křepelák je velice aktivní plemeno, takže potřebuje dostatečně výživné krmení. Sáhnout můžete po granulích, které jsou kompletním krmivem, což znamená, že v nich má všechno, co potřebuje. Další možností je krmení přirozenou stravou tzv. BARFem, při něm podáváte syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky, tak abyste sestavili vyváženou krmnou dávku.

Pokud se rozhodnete pro granule, věnujte pozornost jejich výběru. Na trhu je veké množství granulí různé kvality. Vždy si přečtěte složení, na prvním míste by rozhodně mělo být maso. Granule by neměly obsahovat přehlídku obilovin, protože se jedná o časté alergeny. Nezapomeňte vybírat granule pro střední/velká plemena a zohlednit i věk. Je možné, že dospělého křepeláka budete muset krmit granulemi pro aktivní psy.

V případě, že se rozhodnete barfovat, nejdříve si nastudujte potřebné informace. Maso a další suroviny seženete ve specializovaných prodejnách i chovatelských potřebách. Počítejte s tím, že budete potřebovat místo v mrazáku navíc, abyste mohli uskladnit jednotlivě připravené porce, které před podáváním jen rozmrazíte.

Německý křepelák

Zdraví

Průměrná délka života: 11 - 13 let

Křepelák je zdravé plemeno, které není příliš zatíženo dědičnými onemocněními. Trápit ho mohou problémy s pohybovým aparátem jako všechna plemena podobné velikosti. Jedná se hlavně o dysplazii kyčelního kloubu, která se vyšetřuje i při uchovnění. Vybírejte si tedy štěně po zdravých rodičích a v rodokmenu se podívejte i na další předky. Preventivně zejména v období růstu, ale klidně po celý život, můžete podávat doplněk stravy ve formě kloubní výživy, jež bude pečovat o namáhaný pohybový aparát.

Německý křepelák

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno je velice aktivní a potřebuje nejen dostatek pohybu, ale také vyžití. Proto by si ho neměli pořizovat lidé, kteří nejsou příliš aktivní. Nikdy se z něj nestane gaučák, naopak bude strádat, nudit se a může vám začít doma ničit věci. 

Příliš se nehodí do bytu. Štastný bude v domě se zahradou, kde se bude moc kdykoliv proběhnout. I tak počítejte s pravidelnými procházkami. Na zahradě může být kotec s boudou, ale bydlet by měl spíše v domě společně s vámi.

Německý křepelák

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud máte německého křepeláka s průkazem původu FCI, můžete jej uchovnit, když splníte podmínky stanovené chovatelskými kluby. Jeho chov v České republice zaštiťuje Klub německého křepeláka a Klub chovatelů loveckých slídičů.

Se svým křepelákam musíte absolvovat výstavu od věku 12 měsíců (národní, klubuvou nebo speciální), kde musí být změřena výška a také zaznamenán skus a počet zubů do posudku. Nejhorší známka, která může být udělena je velmi dobrá. 

Dále je povinné jedno zdravotní vyšetření, a to na dysplazii kyčelního kloubu. Maximálně může být výsledek 2/2, takový jedinec ovšem může tvořit chovný pár pouze s protějškem, který má 0/0. 

Jelikož je křepelák lovecké plemeno, k uchovnění musíte ještě absolvovat zkoušku dle zkušebního řádu slídičů, konkrétně se jedná v Klubu německého křepeláka o ZV + PZ min. ve II. ceně, nebo ZV + LZ + vodní práce také min. ve II. ceně, a nebo ZV ve II. ceně a VZ ve III. ceně. V Klubu loveckých slídičů je to PZ min. ve II. ceně, nebo LZ + vodní práce min. ve II. ceně, a nebo VZ minimálně ve III. ceně. Limitní známka u obou klubů pro nos, hlasitost, stopu živé zvěře, chování po výstřelu a slídění je vždy 3.

Německý křepelák

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Křepeláka je možné zaměnit s jinými loveckými plemeny podobného typu, která jsou exteriérově téměř stejná. Navíc většina lidí lovecké psy příliš nezná, protože se v nich moc neorientuje.

Malý münsterlandský ohař

Malý münsterlandský ohař

Tento ohař se od křepeláka liší tím, že petří do jiné skupiny FCI, a to konkrétně do 7. k ohařům. Křepelák se řadí do 8. skupiny FCI přinašečům, slídičům a vodním psům. Ohař měří v kohoutku 52 cm feny a 54 cm psi. U křepeláka je to hraniční výška, takže může být i mírně menší. Obě plemena mají svěšené uši. Ohař může hnědobílý, bělouš s hnědými plotnami i pláštěm, stříkaný. Křepelák je hnědý nebo červený s bílými znaky, dále může být hnědý (červený) bělouš.

Německý dlouhosrstý ohař

Německý dlouhosrstý ohař

Dalším plemenem záměny je opět ohař pocházející z Německa. Velikostně je vyšší než křepelák, psi měří 63 až 73 cm a feny 58 až 66 cm. Zbarvení má několik možných odstínů, a to jednotnou hnědou, hnědou s bílými znaky, tmavý nebo světlý bělouš, dále také pstruží bělouš (stříkání na bílém podkladu), hnědobílá barva a výjimečně se žlutým pálením.

Velššpringršpaněl

Velššpringršpaněl

Toto plemeno sdílí s křepelákem 8. skupinu FCI. Pochází ale z Velké Británie. Velikostně je podobné, feny měří 46 cm a psi 48 cm. U křepeláka měří psi 48 až 54 cm a fenky 45 až 52 cm. Velšpringršpaněl může mít pouze jasně červenou a bílou barvu, jiná není přípustná. Jeho ocas se může kupírovat, ale to i u křepeláka, pokud je to v dané zemi povoleno. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o středně velkého, dlouhosrstého slídiče, který má ušlechtilou hlavu a silné kosti. Trup je delší než kohoutková výška. Nepůsobí dojmem, že je na vysokých nohách. 

Důležité proporce:

Poměr délky těla vzhledem ke kohoutkové výšce je 1,2 : 1. 

Hloubka hrudníku je ke kohoutkové výšce v poměru 0,5 : 1. 

Délka tlamy vzhledem k délce mozkovny je 1 : 1.

 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 51 cm tolerance: +3 cm, -3 cm
fenky: 48,5 cm tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
Pozn. k hmotnosti Odpovídá kouhoutkové výšce, pohybuje se v rozmezí 18 až 25 kg, fenky bývají lehčí.
Srst:

Těsně přiléhající, silná srst je převážně zvlněná až kudrnatá nebo dlouhá a hladká. Má hustou podsadu. Není moc dlouhá, jemná, ani hedvábná. Kudrnatá bývá na šíji, uších a zádi. Na zadní straně končetin a ocasu vznikají praporce. Límec je bohatý a dobře osrstěné bývá také břícho. Krátkou, ale hustou srst nalezneme na tlamě a mozkovně. Na uších je srst kudrnatá a dlouhá nebo zvlněná a hustá. Přesahuje i přes vnitřní okraj ucha. Hustě osrstěné je také meziprstí, ale srst tam není moc dlouhá. 

Zbarvení:

Německý křepelák má dva barevné rázy. Může to být jednobarevná hnědá nebo červená s bílými znaky na hrudi a prstech. Druhou možností je hnědý nebo červený bělouš, základová barva je hnědá nebo červená, kterou prokvétá bílá barva. Hlava bývá hnědá nebo červená, stejně tak plotny, které mohou být přes celý hřbet. Patří sem také strakoši, tedy bílá základová barva s velkými hnědými nebo červenými plotnami. Dále sem náleží tygři, kteří jsou zbarvení bíle s hnědým nebo červeným stříkáním či tečkováním. Takoví jedinci se mohou narodit i jednobarevným rodičům. U všech barev se může objevit červené pálení nad očima, na nohách a kolem řitního otvoru. 

Kůže:

Těsně přiléhající, pevná, není vrásčitá, ani pigmentovaná. 

Německá křepelák

HLAVA

MOZKOVNA

Temeno je ploché, přiměřeně široké a bez znatelného týlního hrbolu. 

Stop:

Málo vyjádřený. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je tmavá a velká, nozdry jsou široce otevřené. Pokud jsou na nose pigmentové skvrny považuje se to za vadu. Tlama je silná se širokým hřbetem nosu. Křepelák je klabonosý, což znamená, že tlama je lehce zaoblená dolů. Není špičatá, ani kratší než mozkovna. 

Pysky:

Suché, rovné, pevně přiléhající a v barvě odpovídající barvě srsti. 

Čelisti, zuby:

Úplný chrup má 42 dobře vyvinutých zubů. Skus je silný a nůžkový, takže horní řezáky těsně překrývají ty spodní. Toleruje se i klešťový skus. 

Líce:

Suché s nevystupujícími jařmovými oblouky, kůže na nich těsně přiléhá. 

Oči:

Středně hnědé, ale nejlépe co nejtmavší. Jsou středně velké a poněkud šikmo uložené, nejsou zapadlé, ani nevystupují. 

Víčka:

Víčka pevně přiléhají, spojivka není viditelná, řasy jsou na okrajích víček. 

Uši:

Nasazené vysoko a široce. Visí ploše těsně za okem, nevytáčí se. Nejsou masité, silné, ani hadrovitě svěšené. Jsou osrstěny stejnoměrně a srst přesahuje i jejich okraj. Pokud se ucho natáhne dopředu, tak dosahuje až k čenichu. 

KRK

Silný a pod tupým úhlem plynule přechází do kohoutku a rozšiřuje se ke krudi. Na hrdle není volná kůže, ani lalok. Šíje je mimořádně dobře osvalená. 

TRUP

Horní linie:

Jednotlivé části těla jsou rovné a plynule v sebe přecházejí. Záď je lehce spáditá. Ocas je nesen v prodloužení hřbetní linie nebo lehce pod ní. 

Kohoutek:

Silný a výrazný. 

Hřbet:

Pevný a krátký, za kohoutkem není pronesený. 

Bedra:

Jsou dobře osvalená, a proto působí mohutným dojmem. 

Záď:

Níže než kohoutek, lehce spáditá a nesmí být přestavěná. 

Hrudní koš:

Hrudník při pohledu zepředu oválný. Z profilu dosahuje až k loktům, je hluboký. Hrudní koš je dobře klenutý, dlouhý a není sudovitý, ani plochý. 

Břicho a slabiny:

Břicho je přiměřně dozadu vtažené od posledního volného žebra. Spodní část trupu je hustě porostlá krycí srstí i podsadou. 

Německý křepelák

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Zepředu jsou rovnoběžné a rovné. Při pohledu ze strany jsou jsou dobře pod tělem, směřují kolmo k zemi a mají dobré zaúhlení. 

Plece:

Jsou dobře osvalené, lopatky přiléhají a směřují šikmo dozadu. 

Nadloktí:

V pohybu se lehce pohybuje kolem hrudníku. 

Lokty:

Těsně přiléhají, nejsou vbočené, ani vybočené. 

Zápěstí:

Silné. 

Přední nadprstí:

Směřuje nepatrně dopředu. 

Tlapy hrudních končetin:

Mají lžícovitý tvar, prsty těsně přiléhají. Nežádoucí je zaječí nebo kočičí tlapka. Polštářky jsou pevné, odolné, dobře pigmentované se silnými a dobře se obrušujícími drápy. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu ze strany je vidět dobré úhlení kolen i hlezen. Zezadu jsou končetiny rovnoběžné a rovné. Kosti končetin jsou silné. Postoj není kravský, ani sudovitý. 

Holeně:

Bérec je dlouhý, šlachovitý a svalnatý. 

Stehna:

Velmi svalnatá, široká, dobře úhlená mezi pánví a stehnem. 

Kolena:

Silná a dobře úhlená mezi stehnem a bércem. 

Nárt:

Nárt je krátký a kolmo postavený. 

Hlezno:

Silná. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako na předních končetinách. 

CHODY PSA

Mechanika pohybu je plynulá a prostorná. Končetiny se pohybují rovně a souběžně těsně podle těla. 

OCAS

Nesen v prodloužení hřbetní linie. V klidu je svěšený nebo nesený rovně. Při zvýšené pozornosti a v pohybu je nesen mírně nad hřbetní linií. V zemích, kde je zakázáno kupírování se ponechává přirozený, jinak se během prvních třech dní života kupíruje nejvýš o jednu třetinu, aby nedocházelo k jeho poranění. 

Německý křepelák

přečteno: 411x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...