topovat ověřit
17.09.2023 / 19.05.2024
Landseer

Landseer

Landseer
100%
Další pojmenování: nemá
Landseer

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 226
Země původu: Německo/Švýcarsko
Patronát Německo
Vznik plemene: oficiálně 1960
Průměrná délka života: 9 - 11 roků
Původní využití: Pomocník na rybářských lodích
Využití dnes: Rodinný pes, Záchranářský pes
Kluby v ČR:

Landseer Klub

VARIETY PLEMENE Landseer

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Vývoj landseera je spjat s novofoundlandským psem, který vznikl na kanadském ostrově, podle kterého je pojmenován. Původní psi měli pocházet z Anglie a postupně se spolu křížili. První zmínky o ladnseerech pocházejí z 18. století. Sloužili hlavně jako pomocníci rybářů a putovali na lodích. 

Existují domněnky, podle kterých byli při jeho šlechtění použiti právě černobílí novofoundlandští psi, kteří se původně utráceli. Dost dlouho byl landseer chápán spíše jako varieta právě novofounlanďana. K uznání samostatného plemene došlo poměrně pozdě, a to až v roce 1960. Do Československa se první zástupci plemene dostali v 70. letech. 

V současné době se u nás nevyskytuje mnoho jedinců a počet odchovaných vrhů se pohybuje kolem 10 ročně.

POVAHA

Landseer je sice velký a budí respekt svým vzhledem, ale ve skutečnosti je to velmi přátelský pes. Hodí se do rodiny i k dětem, má s nimi trpělivost a pokud chce mít klid, prostě sám odejde. I děti musí psa respektovat a jejich soužití byste vždy měli mít pod kontrolou. Svou rodinu má velmi rád a nejšťastnější je, pokud vám bude na blízku. Samotu nemá moc rád, a proto je nutné ho od útlého věku učit být o samotě. 

Mile se bude chovat i vašim návštěvám, i když dříve působil jako hlídací pes. Ochranářský pud ke svojí rodině v sobě má, ale není to typické pracovní plemeno. S ostatními psy vychází bez problémů. S jinými mazlíčky nemívá problém, ale vždy je lepší, pokud spolu vyrůstají od malička.

Výchova a výcvik nejsou tolik obtížné, landseer je ochotný spolupracovat. Potřebuje důsledného páníčka, ale musíte k němu přistupovat citlivě, žádné hrubé zacházení.

POHYB

Landseer je veliký pes, který potřebuje každý den delší procházku, ale není to žádný velký sportovec, abyste se společně věnovali např. agility. 

Co opravdu miluje, tak to je voda a plavání, pokud máte v letních měsících možnost, určitě společně vyrazte k rybníku či přehradě. Pokud se budete koupat s ním, tak bude opravdu nadšený. 

V některých zemích se zástupci tohoto plemene využívají ve vodní záchranařině a objevují se také asistenční jedinci a nebo psí canisterapeuté.

PÉČE

Toto plemeno má huňatou srst, které potřebuje pravidelně kartáčovat, aby nebyla zacuchaná. Zvláště na nohách a kolem pacek je někdy nutné srst prostříhat, aby se netvořily chuchvalce. Pokud plánujete účast na výstavě, určitě si nechte poradit od chovatele, jak srst landseera nejlépe připravit. 

Každý den kontrolujte oči a oční okolí, případné nečistoty odstraňte. Jednou týdně prohlédněte uši, na první pohled si v klopenéném uchu nemusíte všimnout ničeho špatného, ale hlavně po koupání se může snadno zapařit. K pravidelné péči by měla patřit také starostlivost o zuby, i když velké plemena tolik netrpí na usazování zubního kamene. Nejlepší je mechanické čištění zubů kartáčkem a psí pastou.

Jednou za měsíc zkontrolujte délku drápků a případně je zastřihněte, i když je velká pravděpodobnost, že si je landseer bude sám přirozeně obrušovat. Nezapomínejte však na pátý dráp, který není ve styku se zemí. Na stříhání drápků zvykejte svého psa od štěněte, je to jedna z nejméně oblíbených aktivit.

ZAJÍMAVOSTI

Stejně jako novofoundlandský pes má landseer srst odolnou proti vodě, aby ho chránila proti prochladnutí. Zároveň mají mezi prsty jakési plovací blány, které z něj činí výborného plavce. Je to velký milovník vody a využití najde např. jako vodní záchranář.

VÝŽIVA

Kvalitní krmení je u velkých plemen psů zvláště důležité, můžete podávat granule, které jsou kompletním krmivem a pes v nich tak má všechno, co potřebuje, nebo můžete barfovat, v tom případě podáváte syrové maso, kosti, doplňky a přílohy, ale jídelníček si sestavujete sami podle určitých pravidel.

U landseera se může objevit torze žaludku, a proto je nutné dodržovat správně stravovací návyky, tedy rozdělit denní porci alespoň do dvou dávek a po jídle nechat psa v klidu odpočívat.

Při podávání granulí věnujte pozornost jejich výběru, musí to být granule pro velká a obří plemena a dále také přihlížíte k věku. Až do věku 20–24 měsíců můžete podávat juniorské granule a pak přejít na dospělé. Důležité je složení, na první místě musí obsahovat maso, rozhodně by to neměla být přehlídka obilovin. 

BARF je pro páníčky náročnější a hlavně si nejdříve musíte nastudovat potřebné informace. Landseer toho hodně sní, takže počítejte s velkým místem mrazáku, abyste si mohli jednotlivé porce připravit dopředu.

Zdraví

Landseer je odolný a zdravý pes, ale mohou ho trápit problémy s pohybovým aparátem. Při uchovnění se vyšetřuje dysplazie loketních a kyčelních kloubů, vybírejte si tedy vždy štěně po zdravých rodičích a dívejte se i na další generace dozadu. Je velmi vhodné preventivně podávat doplněk stravy – kloubní výživu, a to již od štěněcího věku.

Dále můžete landseera nechat testovat na trombopatii, tedy dědičnou zvýšenou krvácivost a muskulární dystrofii, která způsobuje postupné ochabování svalstva. Tyto testy nejsou k uchovnění povinné.

U landseera hrozí torze žaludku, což je akutní život ohrožující stav, který je nutné okamžitě řešit na veterině. Dojde k zaškrcení přívodu a vývodu žaludku a pomůže chirurgický zákrok. Prevencí je dodržování správných stravovacích návyků.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Tento obřík potřebuje dostatek místa, je to ideální pes k domku se zahradou, do panelákového bytu se příliš nehodí. Na pohyb není tolik náročný, částečně se určitě proběhne na zahradě, ale každodenní procházka by měla být samozřejmostí.

Vzhledem k srsti, která ho ochrání proti vnějším vlivům, může klidně celoročně bydlet venku, ale rozhodně musí mít k dispozici přístřešek/kotec, který jej ochrání před deštěm a větrem. Landseer je velmi kontaktní pes, pokud bude neustále sám na zahradě nebo zavřený v kotci, nebude mu to svědčit, potřebuje výt v kontaktu se svou rodinou. 

Jedná se o obří plemeno, takže musíte počítat s tím, že jeho vlastnictví je poměrně finančně náročné. Poměrně hodně toho sní a v případě, že budete muset vyhledat veterináře, částky se mohou šplhat hodně vysoko. Určitě je na místě zvážit, zda psa nepojistit.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud byste se rádi aktivně zapojili v chovu, je nutné to zohlednit již při koupi štěněte, to by mělo mít tzv. předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že v době odběru od chovatele nemá žádné vady, které by uchovnění znemožňovaly. Ty se ale mohou objevit až v průběhu dospívání, s tím je potřeba vždy počítat, abyste pak nebyli zklamaní.

Chov zaštiťuje v České republice Landseer Klub, který stanovuje podmínky uchovnění. Samozřejmostí je průkaz původu, dále se musíte od 18 měsíců věku zúčastnit bonitace – tedy akce, která se podobá výstavě, ale pes je na ní podrobněji posouzen 3člennou komisí a zhodnocen, zda odpovídá standardu. 

Musíte se zúčastnit alespoň 2 výstav vyššího typu (kde se zadává CAC) od věku 15 měsíců a odnést si známku nejhůře velmi dobrá. Minimálně jedna z výstav musí být pořádána klubem. 

Čekají vás také zdravotní vyšetření, od 18 měsíců věku musíte podstoupit rentgeny kyčlí a loktů kvůli dysplazii (DKK a DLK). Nejhorší možný výsledek u kyčlí je 2/2 a u loktů je to 1/1. 

Aktivní zapojení v chovu je možné od věku 21 měsíců, u psů není stanovena horní věková hranice, u fen je to 8. rok věku.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Tento dobrosrdečný obřík má typický vzhled, a proto znalý člověk by ho měl jednoznačně rozlišit. Jako plemeno záměny uvádíme novofoundlandského psa, za jehož varietu je u jiných organizací mimo FCI dodnes landseer považován, známého lenbergera a také tornjaka.

Tornjak

Tornjak

Tornjak je také uznán FCI, psi měří 65 až 70 cm a feny 60 až 65 cm, možná je odchylka plus/mínus 2 cm. Landseer má v kohoutku od 72 do 80 cm u psů a od 67 do 72 cm u fen. Tornjak má dlouhou srst, základní barvou je obvykle bílá s vícebarevnými znaky. Můžou se objevit i psi v základu černí s bílými znaky.

Novofundlandský pes

Novofundlandský pes

Oba psí velikáni jsou uznáni Mezinárodní kynologickou federací a patří do 2. skupiny k pinčům, kníračům, molossům a švýcarským salašnickým psům. Landseer měří v kohoutku od 72 do 80 cm u psů a od 67 do 72 cm u fen. Novofoundlanďan má kohoutkovou výšku 71 mc u psů a 66 cm u fen. Srst obou plemen má jedinečné schopnosti a je voděodolná. Základním rozpoznávacím rysem je barva srsti, landseer je bílý s černými plotnami a novoufoundlandský pes je celočerný, hnědá nebo i bíločerný.

Leonberger

Leonberger

Také leonberger patří do druhé skupiny FCI a pochází z Německa.Psi měří ideálně 76 cm (72 až 80 cm) a feny 70 cm (65 až 75 cm). Hlavně u psů vytváří dlouhá srst na krku a hrudi hřívu. Zbarvení je u leonbergera následující – žlutá barva, která připomíná lva, pak červená, červenavě hnědá i písková a všechny kombinace těchto barev, maska je vždy černá a povolené jsou také černé konce chlupů, ale černá nesmí převládat. Landseer je pouze bílý s černými plotnami.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Působí dojmem velkého, robustního psa, ale má harmonickou formu. Nohy jsou vyšší než u černého novofoundlandského psa, a to zvláště u psů samců. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 76 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
fenky: 69,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k výšce

Malé odchylky směrem nahoru i dolů se tolerují. 

Pozn. k hmotnosti Není standardem uvedena.
Srst:

S výjimkou hlavy je srst po těle dlouhá, co nejhladší a nejjemnější, na omak je měkká promísená podsadou, která není tak jemná jako u černého novofoundlaského psa. Na hřbetě a stehnech může být srst mírně zvlněná. Srst kartáčovaná proti směru růstu chlupů se musí sama vrátit do správné polohy. 

Zbarvení:

Základní barva je jasně bílá s černými plotnami, které jsou rozmístěny na zádech a trupu. Krk, hrudník, břicho, přední nohy od loktů dolů a zadní nohy od kolen dolů i ocas jsou bílé. Naopka hlava je zbarvená černě. Bílá oblast tlamy s bílou symetrickou, ale ne příliš širokou lysinou, jež rozděluje masku na dvě půlky se považuje za žádoucí a měla by se chovem upěvňovat. Na bílém podkladu se může objevit stříkání, které sice není vadou, ale mělo by se omezovat.

HLAVA

Kůže na hlavě je bez vrásek a pokrývá ji jemná krátká srst. Výraz je ušlechtilý a hlava je výrazně modelována. 

MOZKOVNA

Mohutná a široká s výrazným týlním hrbolem. 

Stop:

Výrazný, ale ne tolik jako u svatobernardského psa. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Čenich je černě pigmentovaný. Délka tlamy odpovídá její hloubce (měřeno od stopu). 

Pysky:

Černě pigmentované, suché. Horní pysk je pokud možno těsně přiléhající, neslintající a mírně překrývá spodní. 

Čelisti, zuby:

Nůžkový skus. 

Líce:

Středně vyplněné a plynule přechází do čenichové partie. 

Oči:

Středně velké, středně hluboko uložené oči jsou hnědé až tmavě hnědé (světle hnědé se tolerují). Pohled je přátelský. Spojivka není viditelná. Sírově žluté nebo žlutošedé oči se považují za vadu a stejně tak oči posazené příliš blízko u sebe. 

Víčka:

Mají tvar mandle. 

Uši:

Středně velké, pokud je natáhneme, dosahují až k vnitřnímu koutku oka. Tvar je trojúhelníkový, dole jsou zaoblené. Nasazené jsou vysoko, ale nejsou zavěšené daleko vzadu. Ke stranám hlavy přiléhají těsně a hladce. Jsou osrstěny krátkou a jemnou srstí, delší třásně jsou pouze vzadu v místě zavěšení ucha. 

KRK

Na průřezu není úplně kruhový, ale lehce vejčitý. Je svalnatý a symetrický. V místě napojení hrudi a plece je široký, směrem k hlavě se mírně zeštíhluje. Od týlního hrbolu až ke kohoutku je dlouhý 3 až 4/5 délky hlavy od týlního hrbolu až po špičku čumáku. Lalok není žádoucí. 

TRUP

Tělo je široké a mohutné od lopatek až po záď. Hřbetní partie od kohoutku až po nasazení ocasu je téměř stejná jako dvojnásobek délky hlavy. 

Hřbet:

Rovný a pevný. Slabý nebo klesající hřbet je vadou. 

Bedra:

Svalnatá. Povolená bedra jsou vadou. 

Záď:

Široká, z boku i zezadu jsou mohutné polštáře svalů. 

Hrudní koš:

Hrudní koš je tvořený silně klenutými žebry a přechází do široké hrudi mezi silně osvalenými lopatkami. 

Břicho a slabiny:

Břicho je málo vztažené, mezi břichem a bedry by měla být zřetelně patrná plochá prohlubeň v oblasti slabin. Příliš vtažené břicho a a moc krátká poslední žebra také. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Jsou rovné, svalnaté a korektně zaúhlené. Zadní stranu pokrývá až po loket dlouhá srst ve formě praporců. Silné a mohutné svalstvo vychází z plecí, obaluje silné kosti ramenní kosti.

Lokty:

Lokty přiléhají k nejspodnější části hrudníku, jsou postaveny poměrně vysoko a směřují přesně dozadu. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Zadní končetiny jsou mohutné, lehce pohyblivé, jejich kostra je silná s mohutným osvalením. Praporce jsou středně výrazné. Vadou je kravský postoj a nedostatky v úhlení. 

Stehna:

Jejich vrchní část je obzvláště vyvinutá. 

Paspárky:

Jejich přítomnost je vylučující. Pokud se objeví, měly by být odstraněny co nejdříve po narození. 

CHODY PSA

Končetiny jsou velmi svalnaté, pohyb pak uvolněný s prostorným krokem. 

OCAS

Silný ocas mírně přesahuje hlezenní kloub, je bohatě osrstěný přiléhavou srstí, ale ta nevytváří vlajku. V klidu i postoji je svěšený s mírně zahnutou špičkou. V pohybu a při zvýšené pozornosti může být nesen v prodloužené linii hřbetu opět se zahnutým koncem nahoru. Pokud je ocas deformovaný, nebo zatočený na hřbetě, jedná se o vylučující vadu. 

přečteno: 762x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...