topovat ověřit
Leonberger

Leonberger

Leonberger
100%
Další pojmenování: leon
Leonberger

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu 145
Of. zkratka plemene v ČR
Země původu Německo
Vznik plemene: 1846
Původní využití společník, hlídač
Využití dnes Hlídací pes, Společenský pes, Rodinný pes
Kluby v ČR

Klub chovatelů psů leonbergerů ČR (http://www.leonberger.cz)

Moravskoslezský klub chovatelů a přátel leonbergerů, z. s. ( http://www.leonbergerclub.info)

VARIETY PLEMENE Leonberger

Leonberger se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Leonberger není příliš straré plemeno, jeho vznik dokonce přímo vážeme do roku 1846. Vyšlechtil jej pan Heinrich Essig, který byl radním v německém městě Leonberg, odtud je pak převztaý název plemene. Cíl byl jasný, pan Essig se snažil vytvořit plemeno, které by bylo podobné lvu a zároveň bylo dobrým hlídačem i společníkem. Do křížení zapojil svatobernardského psa, novofunlanďana a také pyrenejského ovčáka. Jak můžeme v dnešní době vidět, tak jeho záměr se vydařil. 

V 70. letech 19. století obliba leonbergerů vzrůstala a našli si několik páníčků i v řadách evropských panovníků. Chov byl poznamenán smrtí pana Essiga v roce 1889, ale milovníci plemene zajistili jeho přetrvání i pro další generace a v roce 1895 vznikl první mezinárnodní chovatelský klub leonbergrů ve Stuttgartu. 

Jako je tomu u mnoha jiných plemen, tak i leonberger byl velmi ohrožen světovými válkami a téměř zanikl. Díky mnoha nadšencům přetrval a v roce 1948 byl založen německý chovatelský klub přímo v Leonbebrgu. 

Leonberger se těší poměrě velké popularitě, je to skvělý rodiný pes, který miluje děti a navíc na něj můžete vždy spolehnout. Kromě Německa jej najdete i v dalších evropských zemích, ale chová se také v USA. Do tehdejšího Československa byli první leonbergeři importování v roce 1979. První brh byl odchován až v roce 1984. 

POVAHA

Leonberger je obřík svou velikostí, ale dobrák svým srdcem. Je to skvělý rodinný pes a své rodině je plně oddaný. Děti má velmi rád a nechá si od nich ledacos líbit, ale jako u každého psa je nutné hrátky dětí i leonbergera sledovat a opatrně zacházet s menšími dětmi, kterým by mohl i nechtěně kvůli své velikosti ublížit. 

Leonberger se dá velmi snadno vycvičit, se základními povely nebude žádný problém. Poslouchá všechny členy rodiny. Co se týká výchovy, tak není potřeba žádný speciální přístup. Leoberger je velmi chápavý a chytrý pes, kterého zvládne cvičit i začátečník. Dostatek času byste měli věnovat socializaci ve štěněčím věku, aby vám vyrostl vyrovnaný a bezproblémový dospělák, ale to platí pro všechna psí plemena.

Přestože je to velký pes, tak je citlivý a velmi vnímavý – mohou ho ovlivnit nálady páníčka i např. hádky v rodině. Leonberger je dobrý hlídač, ale narozdíl od jiných podobných plemen se nehodí na hlídání velkých objektů, kde bude trávit čas převážně sám. Je to parťák pro život a rodinný pes, ale dům vám ohlídá stejně jako vás samotné a pokud by něco přihodilo, tak vás bude chránit vlastním tělem. Potřebuje být se svou rodinou. S ostatními zvířaty vychází dobře.

POHYB

Leonberger potřebuje dostatek, i pokud máte velkou zahradu, tak byste s ním měli vyrazit na procházku. Je to skvělý společník při některých sportech, ale dejte pozor, abyste příliš nepřepínali jeho klouby, je to velké plemeno a vyvýjí se až do věku dvou let. Zátěž by tedy vždy měla být přiměřená. Velice rád plave, takže v letních měsících můžete společně vyrazit k vodě. 

Můžete se společně věnovat některým kynologickým aktivitám, uvidíte, že váš leon u nich bude nadšení. Někteří jedinci působí jako canisterapeutičtí psi a pomáhají nemocných a starší lidem. Skvěle se hodí např. pro záchranářský výcvik, ale pozor – služební pes z něj nikdy nebude, na to vůbec nehodí. 

PÉČE

Kvůli delší hebké srsti je jasné, že péče o leobergera vám nějaký čas zabere. Je nutné jej pravidelně ideálně každý den vyčesávat, aby srst nezplstnatěla. Dvakrát ročně v období línání se připravte na velké množství chlupů.

Vzhledem k velikosti leonbergera zastřihování drápů zřejmě nebude třeba, protože si je obrousí při chůzi na trvdém povrchu. Kontrolovat byste ovšem měli 5. dráp na předních packách, protože ten není ve styku se zemí a může zarůstat. 

Leoberger má povislé uši dolů, takže čas od času je zkontrolujte a udržujte v čistotě. Velká plemena většinou nemají sklony k tvrobě zubního kamene, ale měli byste svého psa zvykat i na manipulaci v tlamě, aby vás v případě potřeby nechal zasáhnout. 

ZAJÍMAVOSTI

Leonerger je zaštítěn hned dvěma chovatelskými kluby. Jeho vznik jako plemene je jasně daný, stejně jako jeho šlechtitel, jiná plemena mají historii mnohem zastřenější. Dohadovat se nemusíme ani o pojmenování, které je taky jednoznačné – po německém městečku Leonberg, kde žil zakladatel plemene. Leonberger může na první pohled připomínat lva, což byl i záměr, kolem krku má hustou hřívu. 

 

VÝŽIVA

Krmení takto velkého psa bude finančně náročné, a to je potřeba si uvědomit ještě před jeho pořízením. Pak můžete krmit v podstatě dvěma způsoby: granulemi a BARFem. 

Granule jsou kompletní krmivo, takže pes v nich dostane vše, co potřebuje, na vás je jenom výběr té správné značky, abych na jich leon prospíval. Zejména v období vývoje je nutné dávat opravdu kvalitní krmivo. Vybírejte výdy granule pro velká a obří plemena, které jsou jako na míru ušité jejich potřebám. Madým psům není na škodu podávat kloubní výživu pro správný vývoj pohybového aparátu. 

Granule vybírejte podle složení, ideálně by měly mít nízkých obsahe obilovin či být zcela bez nich. Ve složení by na prvním místě mělo být maso. Správné granule mají přírodní konzervaci a najdete v nich plno vitamínů, ovoce či bylinky.

BARFování je krmení přirozeným způsobem, tedy syrovým masem, kostmi a přílohami. Krmné dávky si připravujete sami, a proto je potřeba nejdříve vše pečlivě nastudovat, pak je také nutné si uvědomit, že pro leona budete potřebovat hodně místa v mrazáku na předpřivené dávky. Ve štěněčím věku tjsou jeho nároky na výživu vysoké a pokud si na BARF nestroufáte, tak s ním nezačínejte, abyste svému psovi spíše neublížili. 

Zdraví

U lenbergerů se při vstupu do chovu hlídají dvě možné zdravotní problémy, je to polyneuropatie a pak stejně jako u dalších velkých plemen dysplazie kyčelního kloubu. 

Polyneuropatie je neurologické onemocnění, které je podmíněno geneticky. Označuje se zkratkou LPN. Onemocnění se obvykle projevuje problémy s pohybem pánevních končetin, šelesty, ztíženým dýcháním, neschopností štěkat a končí tak, že zvíře má problém vůbec stát. Testuje se typ LPN1 + LPN2, ale objevit se mohou i jiné druhy onemocnění, na které zatím testy neexistují. Je vhodné vždy vybírat štěně po negativních rodičích.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Leon patří k molossoidním psům a vzhledem k jeho velikosti je několik požadavků, kterým musíte věnovat pozornost. V první řadě je potřeba mít pro tak velkého psa vhodné podmínky. Přestože k tomu jeho velikost může svádět, tak by neměl být trvale umístěn v kotci na zahradě. Je to velice kontaktní pes, který lpí na své rodině a v kotci by strádal. To ale neznamená, že nemá na zahradě mít své místo i např. v podobě boudy umístěné v kotci, kam je možné jej v případě potřeby na určitou dobu zavřít. Nejšťastnější bude za místo v domě, spát může i na chodbě či v jiné místnosti.

U takto velkého plemne je nutné počítat také s větším finančním zatížením a to nejen v oblasti krmiva, ale třeba také u poplatků za veterináře. S tím souvisí i možné problémy s pohybovým aparátem. Vývoj u obřích plemen je pomalejší a dospívají až kolem druhého roku. V době vývoje je nutné zajistit kvalitní stravu a hlavně psa nepřetěžovat.

Jak už bylo zmíněno, leon velmi miluje svou rodinu. Potřebuje jí být na blízku, i když je to dobrý hlídač a ochránce, tak se absolutně nehodí do role hlídače různých objektů, protože by neměl být neustále jen sám. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud máte s lenbergerem chovatelský záměr, tak to musíte zohlednit již při výběru štěněte. To musí mít předpoklady pro chov a výstavy, tedy nemít hrubé vady oproti standardu. Ovšem neznamená to, že z bechybného štěněte vám vyroste šampion, některé odchylky se mohou objevit při vývoji. Leona a vlastně každého psa si vždy pořizujte jako parťáka pro život a pokud vám vyjde uchovnění, tak to berte jako plus navíc.

K uchovnění musíte splnit podmínky stanovené jedním ze dvou klubů (Klub chovatelů psů leonbergerů v ČR a Moravskoslezský klub chovatelů a přátel leonbergerů) – zúčastnit se výstavy, svodu, bonitace a nechat vyšetřit kyčle. Svod mladých je nutné absolvovat ve věku od 6 do 20 měsíců a slouží ke zhodnocení odchovů daných rodičů. Dále se musíte přihlásit na výstavu vyššího typu (mezinárodní, národní, klubovou nebo speciální), a to nejdříve od 15 měsíců věku (mezitřída). Nejhůře můžete dostat známku velmi dobrá.

Dále se provádí krevní vyšetření na polyneuropatii, což je genetické onemocnění, které se může u lenbergerů objevit. V současné době se provádí test na LPN1 a LPN2. Do chovu se připouští pouze negativné jedinci. 

Nejdříve v 18 měsících věku musí váš leon podstoupit RTG vyšetření kyčlí, které musí provést způsobilý veterinární lékař, snímky se pak odesílají k posouzení. Výsledek vyšetření se dokládá u bonitace a nejhůře to může být C/C. Té se můžete se psem zúčastnit od věku 24 měsíců. Jedinec je zda odborně posouzen a výsledkem je bonitační kód, který popisuje vady či přednosti. Bonitace u leonů platí 3 roky, pak je nutné absolvovat tzv. rebonitaci.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Leonberger má svůj typický vzhled díky límci a hřívě, kterou připomíná lva, přesto by si ho čneznalý člověk mohl lehce splést s jiným plemenem, a to konkrétně s novofunlanďanem nebo kavkazákem.

Novofundlandský pes

Novofundlandský pes

Novofunlanďan a leonberger spolu sdílí 2. skupinu FCI, liší se zeí původu. Novofunlandský pes pochází z Kanady a je mnohem starší, jeho vznik se datuje do 12. století. Na první pohled se od leona liší zbarvením srsti, ta může být černá, která je zároven také nejběžnější barvou, pak se objevuje i bíločerná a hnědá v různých odstínech. Výška psů bývá kolem 71 cm a u fen je to 66 cm. Leonberger může být vyšší, a to téměř až o 10 cm.

Kavkazský pastevecký pes

Kavkazský pastevecký pes

Dalším podobným plemenem je kavkazan, který je opět řazen do stejné skupiny FCI. Zemí původu je Rusku (bývalé SSSR). Pyšní se poměrně rozsáhlou historií, protože psi podobného typu byli v Rusku již kolem přelomu letopočtu. Výška kavkazáka se pohybuje kolem 73 cm u psů a 68 cm u fen. Leon bývá ještě trochu vyšší. Kavkazský pastevecký pes se vyskytuje v jakékoliv barvě a jejích odstínech, povolena není celočerná, modrá nebo játrová.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Je to velký, svalnatý, robusní, ale elegantní pes. Charakteristická je pro něj vyvážená stavba těla, sebevědomý klid a trocha temperametu. Psi jsou v porovnání s fenami mohutní a silní.

Důležité proporce:

Kohoutková výška je k délce těla v poměru 9 : 10. Hloubka hrudníku je téměř polovina kohoutkové výšky.

Výška
Ideální kohoutková výška
psi 76 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
fenky: 70 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
Srst:

Poměrně dlouhá a těsně přiléhající, je středně měkká až hrubá a souvisle pokrývá telo. Podsada je hustá, ale i tak jsou zřetelné obrysy těla. Srst bývá rovná nebo mírně vlnitá. Na krku, hrudi tvoří hustý límec a na končetinách pak praporce. 

Zbarvení:

Žlutavé, jež připomíná zbarvení lva, dále také červené, červenohnědé, pískové a všechny jejich kombinace, maska je vždy černá. Povoleny jsou černě zbarvené konce chlupů, ale nesmí to být převládající barva. Na spodní části ocasu, hřívě a praporcích je světlejší srst, ale nesmí rušit harmonii celkové barvy. Toleruje se drobná bílá skvrna na hrudi a bíle zbarvené chlupy na prstech končetin.

HLAVA

Je spíše hlubší než širší a více protáhlá než hrubá. Tlama je v vzhledem k mozkovně v poměru 1 : 1. Kůže všude přiléhá, vrásky se netvoří.

MOZKOVNA

Lebka:

Z profilu a zepředu je mírně klenutá. Vzhledem k tělu je v rovnováze, vzhledem ke končetinám je silná, ale ne příliš těžká. Týlní část není výrazně širší než u očí.

Stop:

Patrný, ale není přehnaně vyznačený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černá. Tlama je dlouhá, ale ne špičatá. Nosní můstek není sedlovitý, spíše lehce vyklenutý (římský nos), jeho šířka je vyrovnaná.

Pysky:

Pevně přiléhají a jsou černě pigmentované, koutky pysků jsou uzavřené.

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou silné, skus je pravidelný nůžkový a chrup plný. Horní zuby těsně přesahují ty spodní, zuby jsou zasazeny do čelisti kolmo. Úplný chrup má 42 zubů přesně podle zubního vzorce, může chybět pouze M3. Povoluje se také klešťový skus, ale nesmí omezit špičáky ve spodní čelisti.

Líce:

Mírně vyvinuté.

Oči:

Hnědé (od svtlé k co nejtmavší), středně velké a oválné, nejsou zapadlé, ani nevystupují. Vzdálenost mezi očima je tak akorát. Oční bělmo není začervenalé.

Víčka:

Těsně přiléhají, spojivka není viditelná.

Uši:

Nasazené vysoko, ale ne moc vzadu, jsou svěšené a středně velké, přiléhají k hlavě, ušní boltce jsou masité.

KRK

Je spíše dlouhý než moutný, na hrdle není volná kůže ani lalok. v lehké a plynulé křivce přechází v kohoutek.

TRUP

Kohoutek:

Vyznačený, a to zejmená u psů (samců).

Hřbet:

Rovný, široký a pevný.

 

Bedra:

Dobře osvalená, široká, silná.

Záď:

Široká a poměrně dlouhá, je mírně zakulacená, není přestavěná a plynule přechází do linie ocasu.

 

Hrudní koš:

Hluboký a široký. Hrudní kost dosahuje minimálně k loktům. Není sudovitý, žebra jsou lehce zaoblená.

 

Břicho a slabiny:

Lehce vtažené směrem k bedrům.

KONČETINY

Jsou silné, a to zejména u psů (samců).

 

HRUDNÍ KONČETINY

Postoj není úzký při pohledu zepředu jsou rovné a paralelní.

Nadloktí:

Dlouhá a šikmá, svíraný úhel s ramenem není příliš tupý, dobře osvalená.

Lokty:

Těsně u těla.

Přední nadprstí:

Silné a pevné, při pohledu zepředu je rovné a ze strany téměř kolmé k zemi. 

Tlapy hrudních končetin:

Rovné (nejsou vbočené ani vybočené). Jsou kulaté, dobře klenuté a pevné s pevnýi prsty a černými polštářky. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu zezadu jsou paralelní, nejsou postavené příliš blízko u sebe. Hlezna a tlapky nejsou vbočené ani vybočené. Výčnělek pánevní kosti je sešikmený.

Stehna:

Dlouhá, dobře osvalená a šikmá. 

Kolena:

Zaúhlení je výrazné. 

Hlezno:

Silné, mezi bércem a stehnem je výrazný úhel.

Tlapy pánevní:

Podlouhlé, ale rovné. Prsty jsou klenuté s černými polštářky.

CHODY PSA

V pohybu má leonberger rovnoměrný a prostorný krok s dobrým předkrokem hrudních a posunem pánevních končetin. Při pohledu zepředu i zezadu se končetiny pohybují v přímé linii.

OCAS

Je hustě osrstěný, v klidu jej leon nosí volně svěšený. V pohybu jej mírně prohýbá, neměl by být nošen nad úrovní hřbetní linie.

přečteno: 498x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...