topovat ověřit
Malorská doga

Malorská doga

Perro dogo Mallorquin
100%
Další pojmenování: Perro de Presa Mallorquin, Mallorský buldok, Mallorský strážní pes
Malorská doga

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 249
Země původu: Španělsko
Patronát Španělsko
Vznik plemene: 17. století
Průměrná délka života: 9 - 11 roků
Původní využití: Strážce
Využití dnes: Rodinný pes, Hlídací pes, Obranář
Kluby v ČR:

Moloss Club CZ

VARIETY PLEMENE Malorská doga

Toto plemeno se nevyskytuje ve více varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Pokud se vydáme do minulosti po stopách tohoto plemene, tak se musíme vrátit až do středověku, kdy byl ve Španělsku rozšířený tzv. mastif z Iberského poloostrova. Pomáhal lidem střežit jejich majetek, ale zapojil se i do lovu a v neposlední řadě byl využíván při býčích zápasech. 

V první polovině 13. století se tento pes dostal společně s králem Jakubem I. na Baleárské ostrovy. A když v 17. století začalo britské impérium spravovat tyto ostrovy, dovezli sem své psy, které zkřížili se zdejším mastifem. Nově vzniklé plemeno mělo přesně takové vlastnosti, jaké byly pro tehdejší dobu žádoucí a hlavně vynikalo v bojích s býky.

Španělská plemenná kniha se o malorské doze zmiňuje již v roce 1923. A poprvé bylo plemeno vystaveno v roce 1929 na výstavě v Barceloně.

POVAHA

Tento moloss potřebuje vyrovnaného a důsledného pána, který má již nějaké zkušenosti se psy, nehodí se pro začátečníky. Může bydlet v rodině s dětmi, mívá s nimi hezký vztah, ale je nutné mít jejich soužití pod kontrolou. Zejména, pokud budete mít doma návštěvu, nebo si budou děti hrát s jinými, mohlo by se stát, že by váš pes špatně vyhodnotil některou situaci a zasáhl. 

Jedná se o špičkového hlídače a obránce. Je zvyklý jednat samostatně a v krizi se na něj můžete určitě spolehnout. Cizí lidi řeší v případě, pokud naruší jeho prostor. S jinými psy se může objevit problém, pokud si na něj začnou dovolovat, v tom případě zakročí a ukáže jim, kde je jejich místo. 

Socializace je velice důležitá, od štěněcího věku psa seznamujte se vším, co vás jenom napadne. Neobejdete se bez základního výcviku, je důležité, aby vás pes respektovat a poslouchal. Každý chovatel by měl nové páníčky vybírat pečlivě a zvážit, zda jsou vhodnými adepty pro malorskou dogu.

POHYB

Na pohyb není toto plemeno náročné, molossové jsou kvůli své velikosti obecně klidnější a působí těžkopádným dojmem. V pohybu se vám přizpůsobí, ale rozhodně počítejte s tím, že jednou denně byste měli vyrazit na delší procházku. 

Na psí sporty typu agility se nehodí, velká plemena navíc dospívají později, a proto není vhodné je zhruba do věku dvou let fyzicky přetěžovat, je to nálož na klouby a můžete si zadělat na zdravotní problémy v pozdějším věku. Na druhou stranu byste měli svého psa udržovat v kondici, aby nebyl obézní, je důležité jen najít v pohybu balanc. 

PÉČE

Krátká srst nevyžaduje žádnou speciální péči, stačí ji jednou za čas projet kartáčem nebo jen speciální gumovou rukavicí. Srst vyžaduje opravdu minimální pozornost, ale každý den byste měli odstranit případné ospalky z očního okolí. Jednou za 2 týdny prohlédněte uši, zda tam není nic neobvyklého. Přestože velká plemena obvykle netrpí na tvorbu zubního kamene, tak můžete podávat doplňky stravy, které podporují zdravé prostřední v ústní dutině a hlavně redukují zápach. 

Zmínit musíme i drápy, přestože si je vaše doga bude pravděpodobně přirozené obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu. Jednou měsíčně tlapky zkontrolujte a delší drápy zkraťte speciálními kleštěmi. Netroufáte si na to? Můžete se objednat do salonu nebo k veterináři. A hlavně nezapomínejte na pátý dráp, který není ve styku se zemí a má tendence se kroutit. Na manipulaci s tlapkami psa zvykejte, abyste v dospělém věku neměli problém. 

ZAJÍMAVOSTI

Jedná se o málo rozšířené plemeno, které ve světě není příliš známé a mimo Španělsko se s ním příliš nesetkáte. Je to rozený ochránce a dříve byl mimo jiné šlechtěn pro zápasy s býky – Ca de Bou, tedy jedno z pojmenování pro plemeno, znamená v překladu býčí pes.

VÝŽIVA

Velké plemena jsou na krmení obzvláště náročná, mají velmi dlouhé období dospívání, a proto potřebují kvalitní a výživné krmivo, které jim dodá vše, co potřebují. Jako prevence torze žaludku je důležité dodržovat 2 základní pravidla, rozdělit denní porci alespoň na dvě menší dávky a po jídle mít klidový režim a nevyrážet např. na procházku. Zároveň je důležité psa nepřekrmovat, aby nebyl obézní.

Granule jsou kompletní krmivo, což znamená, že obsahují všechno, aby váš pes dostával vyváženou krmnou dávku. Je důležitý jejich správný výběr, pro malorskou dogu volte krmivo pro velká plemena psů, do věku 20 až měsíců můžete krmit juniorskou recepturou a poté přejít na dospěláckou. A jak poznat kvalitní granule? Přečtěte si složení a řiďte se podle něj.

Druhou možností, jak krmit, je barfování, kterému se také říká krmení přirozenou stravou. A co to znamená? Psovi dáváte syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky, abyste vytvořili vyvážený jídelníček. Pozor, nepouštějte se do toho, pokud si nejdříve nenastudujete potřebné informace, mohli byste psovi i ublížit. Zejména v době růstu je na zvážení, zda se do barfování pouštět. Počítejte také s tím, že pro malorskou dogu, budete potřebovat dostatek místa v mrazáku, kam si jednotlivé porce připravíte dopředu.

Zdraví

Molossové mívají problémy s pohybovým aparátem, objevit se může hlavně dysplázie kyčelního a loketního kloubu. Na první zmiňovanou jsou povinná vyšetření při přijetí do chovu, a proto vždy vybírejte štěně po zdravých rodičích. Vhodné je podávat kloubní výživu, které bude klouby chránit a pečovat o ně, je možné podávat z preventivních důvodu trvale, nebo dělat pravidelné kúry.

Akutní stav, který může toto plemeno postihnout, je torze žaludku, při které dochází k přetočení žaludku a zaškrcení jeho vývodu i přívodu. Jedná se o život ohrožující problém, který musí být rychle řešen chirurgicky u veterinárního lékaře. Abyste torzi předcházeli, měli byste dodržovat správné stravovací návyky.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Malorská doga se příliš nehodí do bytu, a to hlavně kvůli svojí velikosti a povaze. Má v krvi hlídat majetek, a proto je lepší si ji pořídit k domu se zahradou, kde by rozhodně měla mít kotec, kam ji budete moc v případě potřeby zavřít. Nesmí ovšem v kotci trávit většinu dne, to bude strádat. 

Toto plemeno by si měl pořídit jen zkušený chovatel, ideální je, pokud má již s plemeny podobného typu zkušenost a ví jak na ně.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Plánujete se se svým psem zapojit do chovu? Malorská doga spadá pod Moloss Club CZ, který stanovuje chovné podmínky. V první řadě si však musíte koupit štěně s předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že nemá žádné vady ze standardu. 

Absolvovat musíte bonitaci, na které je pes posouzen z hlediska exteriéru i povahových rysů. Zároveň je nutná účast na jedné výstavě vyšší typu (kde se zadává titul CAC) a nejhorší povolená známka je velmi dobrá. 

Předkládají se i výsledky zdravotního vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DLK), které je možné udělat až od věku 18 měsíců. Z chovu jsou vyloučeni všichni jedinci s výsledkem E. 

Aktivní využití dogy v chovu je možné od 18 měsíců. U fen je horní hranice 8. rok věku, psi jsou chovní doživotně. Fena může odchovat pouze jeden vrh v kalendářním roce. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Vzhledem k tomu, že malorská doga není příliš rozšířené plemeno, dá se zaměnit s jinými exteriérově podobnými molossy, kteří jsou mezi lidmi známější. Jedná se např. o cane corso, bullmastifa nebo kanárskou dogu.

Cane corso

Cane corso

Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří druhé skupiny k molossům. Cane corso je o trochu větší, jeho kohoutková výška je 64 až 68 cm u psů a 60 až 64 cm u fen (tolerance je +/- 2 cm), může dosahovat hmotnosti až 50 kg. Doga váží maximálně 38 kg a měří 55 až 58 cm psi a 52 až 55 cm feny. Corso může být černý, olověně šedý, břidlicový, světle šedý, světle plavý i v jelení červené, dále také žíhaný s prihy na základní žluté nebo šedé. Doga je ideálně žíhaná, plavá nebo černá. 

Bullmastif

Bullmastif

Bullmastif je poměrně rozšířené a všeobecně známé plemeno. Je samozřejmě také uznán FCI. Opět je větší než malorská doga, může také vážit až 50 kg jako cane corso. Kohoutková výška psů je 64 až 69 cm a fen 61 až 66 cm. Zbarvení je žíhané či plavé červené v různých odstínech.

Kanárská doga

Kanárská doga

Kanárská doga patří také k uznaným plemenům FCI. Psi mohou vážit až 65 kg, jejich kohoutková výška je 60 až 66 cm a u fen je to 56 až 62 cm. Malorská doga je s váhou max. 35 kg výrazně menší. Barva kanárské dogy je žíhaná ve všech odstínech. V zemích kde je to povoleno se její uši kupírují.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Typický moloss s poněkud delší stavbou těla, je mohutný, silný a středně velký. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 56,5 cm tolerance: +1,5 cm, -1,5 cm
fenky: 53,5 cm tolerance: +1,5 cm, -1,5 cm
Hmotnost:
psi 36,5 kg tolerance: +1,5 kg, -1,5 kg
fenky: 32 kg tolerance: +2 kg, -2 kg
Srst:

Krátká a na pohmat hrubá. 

Zbarvení:

Žíhané, plavé a černé, upřednostňuje se v tomto pořadí. U žíhaných i plavých psů se preferuje tmavší odstín. Bílé skvrny jsou povoleny na maximálně 30 % těla, a to jen na tlapách, hrudníku a tlamě. Povolena je i černá maska. 

Kůže:

Poměrně silná, těsně přiléhající k tělu, na krku může být malý lalok. 

HLAVA

Masivní a silná. 

MOZKOVNA

Lebka:

Široká, velká a téměř čtvercová. Její obvod je větší než velikost hrudníku měřená u kohoutku (zvláště u samců). Čelo je široké a ploché. Pokud se díváme zepředu, tak není vidět zadní část lebky, a to kvůli jejímu tvaru. Horní rovina lebky a tlamy jsou téměř paralelní, mírně konvergující. 

Čelová rýha:

Dobře vyznačená. 

Stop:

Z profilu je silně vyznačený a vystupující. Zepředu je znatelný díky tomu, že oblouky obočí tvoří výraznou čelní vrásku. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Čelistní svaly jsou silné a dobře vyvinuté a vystupující, sahají až ke střední oblasti pod okem. Přestože jdou šikmo přes žvýkací svaly záhyby, tak celkově na hlavě záhyby nejsou. 

Tlama:

Nosní houba je široká a černě pigmentovaná. Mezi nozdrami je dobře vyznačený můstek. Tlama je nasazený od vnitřního koutku oka. Má kuželovitý tvar a z boku vypadá jako komolý kužel se širokou základnou. Nosní můstek je rovný a mírně zvednutý. Tlama je v poměru k mozkovně dlouhá 1 : 3.

Pysky:

Horní pysk až do střední části tlamy překrývá ten spodní. Horní pysk je napjatý, spodní pysk je ve středu zvrásněný. Při zavření tlamě nejsou pysky téměř vidět. Sliznice dutiny ústní je červená a má zřetelné příčné oblouky. Kraje dásní jsou pigmentovány černě. 

Čelisti, zuby:

V silných čelistech jsou postaveny řezáky v rovné řadě, ale špičáky jsou oddělené. Chrup by měl být úplný se zdravími, bílými a silným zuby. Předkus nesmí být větší než 1 cm. Při zavřené zuby nejsou zuby viditelné. 

Oči:

Oválné, velké a s široce otevřenými víčky. Jsou jasně ohraničené a mírně šikmé. Barva odpovídá barvě srsti, ale ideálně co nejtmavší. Spojnice není viditelná. Zepředu byste neměli vidět ani bělmo. Oči jsou postavená daleko od sebe. 

Uši:

Nasazené vysoko a poměrně ke stranám. Jsou malá s viditelným otvorem středního ucha a přitažené v oblouku dozadu, tím vzniká tzv. růžicové ucho. V klidu je jeho špička pod linií oka. 

KRK

Mohutný, silný v celkové harmoniii s tělem. V místě nasazení má zhruba stejný průměr jako hlava a hladce přechází v kohoutek. Kůže je lehce volná a je povolen malý lalok. 

TRUP

Bedra:

Krátká a poměrně úzká se zřetelným obloukem k zádi. 

Záď:

V postoji je o 1 až 2 cm výše než kohoutek. K horizontálně se sklání v úhlu 30 stupňů a je užší než hrudník. 

Hrudní koš:

Hrudní koš je válcovitý a hluboký, dosahuje až k loktům. Hrboly ramenních lopatek jsou daleko od sebe. Hrudník je v úrovni kohoutku široký. 

Spodní linie:

V oblasti hrudníku probíhá rovnoběžně se zemí, v oblasti břicha se mírně zvedá a je lehce vtažená, ale ne jako u chrtů.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Mírně šikmé, středně krátké a sotva vystupující. 

Nadloktí:

Paralelní, rovné a poměrně široce nasazené. 

Lokty:

Kvůli širokému hrudnímu koši odstávají od hrudníku, ale nejsou vytočené ven. 

Předloktí:

Dobře osvalené, rovné a se silnou stavbou kostí. 

Tlapy hrudních končetin:

Mohutné se silnými, těsně přiléhajícími a mírně zakulacenými prsty. Polštářky jsou mírně pigmentované.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Osvalení mohutnější než u předních končetin. 

Stehna:

Široká a přirozeně zauhlená. 

Paspárky:

Nežádoucí. 

Hlezno:

Rovné, krátké a silné. 

Tlapy pánevní:

Mohutné se silnými prsty, které jsou delší než u předních tlapek, ale celkově oválné. 

CHODY PSA

Typickým chodem tohoto plemene je klus. 

OCAS

Nasazený nízko, u kolene je silný a ke špičce se zužuje. V klidu je přirozeně svěšený, v pohybu tvoří lehký oblouk a je zvednutý do výše hřbetní linie. 

přečteno: 1 491x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...