topovat ověřit
Cane corso

Cane corso

Cane Corso Italiano
100%
Další pojmenování: Italský corso pes
Cane corso

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 343
Země původu: Itálie
Vznik plemene: Jeho předkové již ve Starověkém Římě.
Průměrná délka života: 9 - 10 roků
Původní využití: Pomocník v armádě, pes pro zápasy, hlídač.
Využití dnes: Obranář, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Cane Corso klub Česká republika

Moloss club CZ

VARIETY PLEMENE Cane corso

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Toto plemeno se může pyšnit opravdu bohatou historií. Předci cane corso byli rozšířeni již ve starověkém Římě, jednalo se o psa canis pugnax, který se využíval nejen v armádě, ale také bojoval v arénách se šelmami (medvědy a lvy).

Naštěstí s úpadkem Římanů tento moloss nezanikl, ale našel jiné uplatnění. Stal se z něj ochránce majetku i stád, ale také pomocník na lovech. Ve středověku se jednalo o všestraně využitelného pomocníka farmářů, který se těšil velké oblibě. Pak ovšem začali z farem mizet a pár zástupců plemene zůstalo v italské Apulii. 

Novodobá historie se začala psát až v minulém století, kdy se v roce 1973 profesor Francesco Ballotta a doktor Antonio Morsiani začali o plemeno zajímat. Nalezli již jen 19 jedinců, na kterých postavili chov a za pět let odchovali 17 štěňat. Následně začala práce na prvním stadardu. Ten oficiální byl sepsán až v roce 1987, v tuto dobu bylo již zapsáno 100 jedinců cane corso. V 90. letech již počet psů vzrostl na 800 v roce 1994 došlo k uznání organizací ENCI, která se pak dále podílela i na uznání plemene Mezinárodní kynologickou federací, ke kterému došlo definitivně v roce 2007. Cane corso dávno překročilo italské hranice a narazit na něj můžete po celém světě.

POVAHA

Tento obr na první pohled klame tělem, své rodině a hlavně pánovi je naprosto oddaný a udělá pro ně cokoliv. Je to skvělý hlídač a ochranitelský pud má v sobě zakořeněn. Přirozeně je to výborný ochránce, kterému můžete plně důvěřovat. Spolehlivě zvládně střežit svěřený majetek i zvířata. Je to rozvážný pes, který neútočí pro nic za nic a nikdy ne první, ale až v obraně. 

S dětmi vychází velmi dobře, ale vzhledem k jeho velikosti je potřeba jeho soužití s nimi hlídat, aby jim omylem neublížil. S ostatními domácími mazlíčky nebude mít problém, někdy by mohl být trochu temperamentnější k jiným psům, ale pokud s nimi bude vyrůstat, tak by neměl nastat problém. K cizím lidem je přirozeně nedůvěřivý, ale většinou si jich moc nevšímá, pokud vás nějak neohrozí.

Výcvik cane corso musí být důsledný a plný porozumění. Toto plemeno je inteligentní a dobře se učí. Vztah je potřeba budovat na základě oboustranné důvěry. Nepodceňujte včasnou socializaci a začněte s ní hned, jakmile si přinesete domů štěňátko. 

POHYB

Dostatek pohybu je pro cane corso velmi důležitý. Nejlepší je výběh na zahradě spojit s procházkou po okolí. Toto plemeno rádo chodí na procházky do přírody, ale nečekejte, že bude běhat jako smyslů zbavený, jedná se o rozvážného psa.

Pozor byste měli dávat na nevhodný pohyb u štěňat a mladých psů, tedy až cca do dvou let věku. Cane corso patří k obřím plemenům a jeho klouby jsou velmi zatěžovány, a proto by v době růstu vůbec neměl běhat u kola, skákat z výšek a nebo často chodit po schodech.

Vzhledem ke své velikosti se nehodí pro kynologické sporty typu agility či dog dancing, ale je dobré s ním navštěvovat psí cvičiště, aby se správně socializoval. 

PÉČE

Toto plemeno je na péči o srst velmi nenáročné, na hladkou srst se hodí speciální rukavice nebo gumové hřbílko, kterým ji občas projedete. V obodobí línání, dvakrát do roka, počítejte s častějším uvolňováním chlupů.

Svou pozornost byste měli zaměřit na uši, protože cane corso má sklon k zánětům zvukovodů. Již od štěněte zvykejte svého psa na manipulaci s ušima, aby věděl, že je to naprosto běžná záležitost. Podobně byste měli přistupovat i k očím, z jejichž okolí je nutné odstraňovat ospalky. Doma můžete mít borovou vodu nebo Opthal, které se dají pro péči o oči bez problémů využít. 

Co se týká drápů, tak pravděpodobně nebude potřeba jejich zkracování, protože cane corso si je vzhledem ke své váze sám obrousí při chůzi na tvrdém povrchu. Ovšem jednou za čas je kontrolujte a v případě potřeby zastřihněte speciálními kleštěmi, pokud si na to netroufáte, můžete vyrazit k veterináři. Nezapomínejte na pátý dráp na předních packách, který není ve styku se zemí.

ZAJÍMAVOSTI

S cane corso je spojeno jméno RNDr. Evžena Korce, CSc., který nejen, že vlastní chovatelskou stanici Korec Corso, ale je také ředitelem ZOO Tábor. Navíc vede výzkumnou skupinu, která se zabývá výzkumem dlouhověkosti cane corso, a to vzhledem k barvě srsti. 

Průměrný věk cane corso je 9,29 let. Nejdéle se dožívají černožíhaní jedinci, a to 10,3 let. Žíhaní jedinci mají průměrný věk 10,13 a šedožíhaní 9,84 let. Nejnižšího průměrného věku, a to 9 let se dožívají černí a šedí psi, žlutě zbarvení jedinci je překročili pouze o jednu setinu s hodnoutou 9,01 let.

VÝŽIVA

Správné krmení cane corso je velice důležité nejen pro zdravý vývoj, ale i spokojený a vitální život. U velkých plemen je velmi důležité dbát na kvalitní stravu. Ať už se rozhodnete krmit granulemi nebo přirozenou stravou, váš pes musí dostat veškeré potřebné živiny. Ke krmivu byste měli přidávat kloubní výživu, abyste ve štěněčím věku zajistili zdravý vývoj kloubů a pak dále v dosplělosti jako prevenci proti onemocněním pohybového aparátu. 

Pokud budete krmit granulemi, vybírejte ty pro velká a obří plemena psů, které jsou přizpůsobeny jejich potřebám. Je nutné vybrat kvalitní granule s vysokým obsahem masa a nízkým obsahem obilovin nebo zcela bez nich. Proto čtěte složení a nebo si nechte poradit od chovatele. Až do věku dvou let krmte granulemi pro štěňata a mladé psy, jsou přizpůsobeny náročnějším rostoucím psů, pak můžete přejít na dospělácké.

U chovatelů cane corso je oblíbené krmení přirozenou stravou (BARF). Psovi podáváte syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky. Je to náročnější na přípravu a hlavně si musíte vše potřebné nastudovat, abyste byli schopni připravit vyváženou krmnou dávku a dali psovi všechno, co potřebuje. Při velikosti cane corso budete potřebovat opravdu dost místa v mrazáku na předem připravené porce. 

V případě trávicích problémů je vhodné uvařit kuřecí maso s rýží a podávat, dokud se žaludek neuklidní. U cane corso musíte dávat pozor na torzi žaludku, což je akutní stav, který může skončit i smrtí a vzniká při nedodržení správných návyků při krmení. Rozdělte jídlo do více porcí denně a hlavně po krmení nechcet psa odpočívat. Pokud se vám cokoliv nezdá, okamžitě vyhledejte veterinárního lékaře.

 

Zdraví

Cane corso trpí na onemocnění pohybového aparátu podobně jako i ostatní velká plemena psů. Při uchovnění je nutné doložit výsledek vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK), takže je nejlepší vybírat si štěně po rodičích, kteří mají kyčle zdravé. Objevit se může i dysplazie loketního kloubu (DLK) a osteochondróza, ale zde jsou vyšetření klubem pouze doporučená a není povinností chovatele je nechat provést.

Dalším strašákem velkých plemen psů je torze (přetočení) žaludku, což je akutní stav související s nesprávným krmením. V případě podezření na torzi na nic nečekejte a okamžitě jeďte k veterinárnímu lékaři, jedná se o život ohrožující stav. Správným krmením můžete torzi předcházet.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Cane corso potřebuje být v kontaktu se svým pánem a přestože může bydlet v kotci, tak je vhodnější, aby pobýval s vámi doma. Pelech by měl mít na klidném, ale ne odstrčeném místě, aby viděl, co se děje. V případě byldení v boudě a kotci je nutné, aby byla bouda zateplená, cane corso má krátkou srst a navíc pochází z teplejší Itálie. 

Pokud váš pes bydlí v kotci, tak by zde rozhodně neměl být neustále zavírán – potřebuje dostatek pohybu a lásky od svého pána. Do bytu se příliš nehodí, ale na zahradě bude velmi spokojený. Má rád pohyb, a proto by ve vašem denním rozvrhu neměla chybět delší procházka. Ovšem pozor na nadměrné zatěžování pohybového aparátu ve štěněčím věku.

 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Uchovnění je možné v případě, že máte doma jedince s průkazem původu FCI. Štěně si tedy vybírejte z osvědčené chovatelské stanice. Když se chcete věnovat chovu, tak by štěňátko nemělo mít žádné hrubé vady proti standardu. Pokud splníte podmínky stanovené klubem, může být váš pes v dospělosti aktivně využit v dalším chovu. 

Absolvovat musíte alespoň jednu výstavu vyššího typu, kde se zadává titul CAC, a to v mezitřídě, třídě otevřené, pracovní nebo šampionů. Výsledek může být nejhůře známka velmi dobrá. 

K bonitaci, kde je pes odborně posouzen a ohodnocen, se dále přikládá výsledek vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Rentgeny je možné nechat vyhotovit nejdříve ve věku 18 měsíců a musí je zhodnotit klubem určený veterinární lékař. Nejhorší výsledek, aby byl pes uchovněn, je stupeň D, ale takovým psům se již využití v chovu výrazně nedoporučuje.

Můžete ještě nechat provést vyšetření na dysplazii loketního kloubu (DLK) a osteochondrózu (OCD), ale tato dvě vyšetření nejsou povinná a záleží tedy na úvážení každého chovatele.

Pozor na kupírování! Psi s kupírovanýma ušima nebudou v ČR uchovněni, protože je to zde zakázané zákonem. Kupírovaní ocasu je povoleno, ale pouze za předpokladu, že je provedeno do 7 dnů po narození a je nutné doložit potvrzení od veterinárního lékaře, který zákrok provedl a v něm musí být uvedeno, že je proběhlo v souladu se zákonem a ve stanovené době. Ale kupírování ocasu není doporučováno, protože i ve standardu plemene je ocas přirozený.

Po uchovnění smí mít fena maximálně 1 vrh za kalendářní rok. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Cane corso je možné zaměnit s jinými molossoidními plemeny, a to zejména s dalším italským národním plemenem – neapolským mastinem, pak bullmastifem, bandogem či búrským buldokem. Můžete si být téměř jistí, že málokdo plemeno pozná, pokud není znalec molossů. 

Neapolský mastin

Neapolský mastin

I neapolský mastin má za předka molossa, který se choval ještě v Římě. Mastin je větší než cane corso. Kohoutková výška u psů je v rozmezí 65 až 75 cm, u fen pak 60 až 68 cm. Hmotnost se liší více, mastin může vážit až 70 kg, kdežto cane corso má maximální váhu u psů 50 kg. Mastin může mít šedé, olověné, černé, hnědé, plavé a sytě žluté zbarvení. Připouští se navíc malé skvrny a barvy mohou být i žíhané. Mastin má na rozdíl od cane corso na krku výrazný lalok, který je tvořen volnou kůží. 

Boerboel - búrský buldok

Boerboel - búrský buldok

Boerboel patři do skupiny neuznaných plemen FCI, což znamená, že se jeho chov FCI zaštiťuje a můžete se s ním účastnit jejich akcí. Boerboel se vyskytuje v krémově bílé, světle žlutohnědé, červenohnědé, hnědé a ve všech odstínech v žíhané barvě. Ideální výška u psů je 66 cm, u fen je to 61 cm. U boerboela se upřednosňuje kupírovaný ocas, ale cane corso má mít ocas ideálně ponechaný přirozený.

Bandog

Bandog

Hlavním rozdílem mezi bandogem a cane corso je jejich oficiální uznání. Zatímco cane corso je uznán Mezinárodní kynologickou organizací a patří do skupiny číslo 2 FCI, tak bandog je neuznané plemeno, ale není možné ho ani žádných akcích pořádaných pod záštitou FCI vystavovat. Chovat jej můžete pouze pod jinou organizací, a tou je UCI, kterou v České republice zaštiťuje Českomoravská kynologická federace. Jinak jejich kohoutková výška i hmotnost je podobná, bandog může být větší. Bandog měří v kohoutku od 62 cm výše pes a od 50 cm výše fena. Hmotnost se pohybuje od od 50 kg u psů a 35 kg u fen.

Kanárská doga

Kohoutková výška kanárské dogy se pohybuje kolem 60 cm a hmotnost v rozmezí 40 až 60 kg. Zbarvení je možné ve všech odstínech žíhané, od hnědé, plavé až ke světle šedé. Bílé znaky jsou přípustné jen minimálně na místech popsaných standardem. Uši kanárské dogy se kupírují, ale pouze v zemích, kde je to povolené zákonem. Česká republika k nim nepatří, a proto je zde doga k vidění s přirozenýma ušima.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o středně velkého až velkého, statného a silného psa, který má jistou eleganci. Svaly jsou suché a silné.

 

Důležité proporce:

Má obdélníkový formát – kohoutková výška je menší než délka těla, a to přesně o 11 %, délka hlavy dosahuje 36 % kohoutkové výšky.

 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 64–68 cm tolerance: +2 cm, -2 cm
fenky: 60–64 cm tolerance: +2 cm, -2 cm
Hmotnost:
psi 45–50 kg
fenky: 40–45 kg
Pozn. k hmotnosti Hmotnost je podle velikosti jedince.
Srst:

Krátká, lesklá a hustá se skromnou, ale pevnou podsadou.

 

Zbarvení:

Barva je možná černá, břidlicová, olověná šedá, světle šedá a plavá a jelení červená. Dále může být žíhaná (na základní šedé nebo žluté barvě jsou pruhy). U žlutých a žíhaných jedinců černá nebo šedá maska nepřesahuje linii očí. Přípustná je malá bílá skvrna na hrudi, špičkách prstů a hřbetě nosu.

 

Kůže:

Relativně silná a těsně přiléhající.

 

HLAVA

Typicky molossoidní a velká. Horní linie lebky a tlamy je celkem sbíhavá. Bez vrásek.

MOZKOVNA

Lebka:

V jařmových obloucích je široká, tato šířka odpovídá délce. V přední části je klenutá a postupně se zplošťuje směrem k týlnímu hrbolu.  

Čelová rýha:

Začíná u stopu a končí asi v polovině lebky.

Stop:

Dobře vyznačený, má nápadné čelní dutiny.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černě pigmentovaná, šedě zbarvení jedinci mohou mít čumák ve stejné barvě. Nosní houba je velká a nozdry jsou dostatečně otevřené. Je umístěná v prodloužení nosního hřbetu.

Tlama je kvadratická, silná a kratší než mozkovna, její poměr k mozkovně je 1 : 2. Vepředu je tlama plochá, boční linie jsou rovnoběžné. Je skoro stejně široká jako dlouhá. Z profilu je hluboká a nosní hřbet je rovný.

Pysky:

Při pohledu zepředu tvoří horní pysky v místě styku obrácené písmeno U. Z profilu mírně visí. Horní pysky překrývají spodní čelist a tvoří profil dolního okraje tlamy.

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou mohutné, široké a zahnuté. Měl by být lehký předkus (max. 5 mm), ale připouští se i klešťový skus, který ovšem není žádoucí.

Líce:

Žvýkací svaly jsou patrné, ale ne vyboulené.

Oči:

Středně velké oči poněkud vystupují, jsou téměř oválné a posazené dostatečně daleko od sebe skoro na frontální úrovni. Duhovka by měla být co nejtmavší, ale v souladu se zbarvením srsti. Výraz je pozorný a pronikavý.

Víčka:

Přiléhající.

Uši:

Mají trojúhelníkovitý tvar, jsou středně velké a svislé. Základna je široká a jsou posazeny vysoko nad jařmovými oblouky. Uši jsou přirozené, nekupírují se.

KRK

Svalnatý, silný a stejně dlouhý jako hlava. 

TRUP

Je robusní, ale ne podsaditý, je delší než kohoutková výška.

Kohoutek:

Výrazný a posazený výše než záď.

Hřbet:

Pevný, rovný a velmi svalnatý.

Bedra:

Silná a krátká.

Záď:

Široká a dlouhá, mírně skloněná.

Hrudní koš:

Hrudník je dobře vyvinutý a dosahuje až k lokti.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Lopatky jsou šikmé, dlouhé a velmi svalnaté.

Nadloktí:

Silná.

Předloktí:

Velmi silná a rovná.

Zápěstí:

Pružná.

Přední nadprstí:

Pružná a jen mírně šikmá.

Tlapy hrudních končetin:

Kočičí.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Stehna:

Široká, dlouhá a jejich zadní linie je klenutá.

Kolena:

Pevná a přiměřeně zaúhlená.

Nárt:

Nárty jsou silné a šlachovité.

Hlezno:

Bérce jsou silné, ale ne masité. Hlezna jsou přiměřeně zaúhlená.

Tlapy pánevní:

Méně kompaktní než přední.

CHODY PSA

Jsou prostorné. Obvyklým způsobem pohybu je vydatný klus.

OCAS

Ponechává se přirozený. Je nasazený dost vysoko a u kořene velmi silný. Při vzrušení je nesen vysoko, ale ne vztyčený nebo stočený.

přečteno: 279x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...