logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno je možné chovat i v bytě, ale musíte počítat s častějším úklidem a dopřát mu dostatek pohybu.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno není vhodné pro seniory.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Tento pes se příliš k ostatním psů nehodí.

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Toto plemeno není ke kočkám příliš vhodné.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Toto plemeno se hodí i na delší trati, stačí zjistit, jaká disciplína bude jeho oblíbenou.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes v chladném počasí vydrží, ale raději má vyhřátou postel svého pána.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno teplé počasí vydrží, ale pro odpočinek bude vyhledávat chladnější místo ve stínu.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Tento pes je citlivý, ale zbytečné přecitlivělosti se bát nemusíte.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

U toho psa není lovecký pud příliš silný.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno vám dá najevo, když se mu něco nelíbí, ale zbytečně neštěká.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Toto plemeno má dostatek energie na mnoho aktivit, ale rádo vám pak bude dělat společníka na gauči.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Toto plemeno je hravé a rozhodně se s ním nebudete nudit.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Tento pes má předpoklad pro to, být skvělým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Tento pes slintá hodně.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Péče o toto plemeno je snadná.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Tento pes může snadno onemocnět

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

Tento pes je velmi náchylný k obezitě, dopřejte mu dostatek pohybu a hlavně jej nepřekrmujte.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Tento pes je u nás velmi rozšířený a jistě jste jej na ulici ve vašem městě již potkali.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Tento pes patří k zástupcům velkých plemen.

Rotvajler

Rotvajler

Rottweiler
Další pojmenování: rotvík, RTW

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 147
Of. zkratka plemene v ČR: RTW
Země původu: Německo
Vznik plemene: Starověk/19. - 20. století
Původní využití: Hlídací pes, pastevecký pes
Využití dnes: Rodinný pes, Společenský pes, Služební pes, Hlídací pes, Obranář, Pracovní pes
Kluby v ČR:

Rottweiler klub (RKČR)

VARIETY PLEMENE ROTVAJLER

U tohoto plemene se nevyskytují různorodé variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Postupné formování současného vzhledu rotvajlera do těch nejmenších detailů je záležitostí předposledních dvou staletí. Kořeny pestré historie tohoto plemene však sahají velmi daleko do minulosti, do doby starověkého Říma. Ve starověku se v alpské oblasti a jejím okolí v samotném srdci Evropy postupně vyvíjela celá řada dogovitých typů psů. Jednotlivé typy sice vznikaly v důsledku různorodého terénu lokality navzájem vesměs odděleně, ale přesto nesly mnoho společných charakteristických znaků.

Je pravděpodobné, že mnozí tito psi byli potomky zvířat, které s sebou přivedli vojáci z římských legií při svém tažení na sever Evropy a sami je získali původně ve vzdálených východních krajinách. Převážení psi sloužili patrně k lovu divoké zvěře a honbě početných stád dobytka, jenž byl určen pro potřeby římského vojska a býval použit i při následném osidlování nově zabraných oblastí. Na jihu dnešního Německa založili Římané za vlády Tita Flavia Vespasiana osadu Area Flaviae, která byla stěžejní spojnicí důležitých cest.

Kdysi významná římská osada na jihu dnešního Německa byla později přejmenována na Rottweil. Ve 13. století jí byl přiznán status svobodného říšského města. Město se stalo vyhlášeným centrem pro obchod s dobytkem, působilo zde mnoho řezníků a stáda sem byla hnána i z velkých dálek. Při takových cestách bylo naprosto nezbytné zajistit cenným kusům dobytka co nejlepší ochranu před predátory různého druhu. K tomu sloužili zvláště silní a výkonní psi, kteří byli potomky dávných římských předků.

Tohoto psa, jenž měl některé znaky společné se švýcarskými salašnickými psy, choval nejeden řezník z Rottweilu. Psům se proto začalo přezdívat podle názvu města „rottweiler“. Rotvajlery ale používali ve své době také místní šlechtici při lovu černé zvěře a šelem, vyskytujících se ve zdejších hlubokých lesích. K velkému zvratu v historii plemene došlo na začátku 20. století, kdy byla zavedena železnice. Hlavní pracovní upotřebení plemene v podobě honáckého psa tím pádem vzalo za své a rotvajler se ocitl téměř před vyhynutím. K tomu naštěstí nakonec nedošlo, neboť rotvajler začal být používán ve službách policie.

V roli policejního psa se osvědčil nadmíru dokonale. K oficiálnímu uznání rotvajlera coby policejního plemene došlo v roce 1910. Rotvajler se tak zařadil po bok vedle německého ovčáka a erdelteriéra, kteří byli pro své výjimečné schopnosti rovněž vybráni pro policejní službu. V roce 1914 byl založen Deutsche Rottweiler Klub, o rok později vznikl v jižním Německu International Rottweiler Klub. Oba kluby se původně lišily ve svých preferencích ohledně zaměření a důležitých specifik plemene. V roce 1921 byly sloučeny a byl tak vytvořen Německý klub chovatelů rotvajlerů.

POVAHA

Rotvajler patří do nechvalně proslulé skupiny psích plemen, o kterých se v poslední době hojně diskutuje v negativním kontextu, zejména ve spojitosti s agresivním psím chováním, nebezpečným ostatním zvířatům a dokonce i člověku. Mnozí lidé jsou toho názoru, že chov rotvajlerů je riskantním zahráváním si s ohněm. Obrovská síla mohutných čelistí tohoto psa je všeobecně známá a obávaná.

Povaha každého konkrétního psa je ovlivněna a formována celou řadou okolností. Hlavní úlohu hraje nejen dědičnost, ale také dostatečnost procesu socializace a kvalita výcviku. Rotvajler, vychovávaný v rukou asertivního a přitom trpělivého chovatele, je perfektním psem. Oplývá rozhodností, nebojácností, klidem a vyrovnaností, je citlivý, zcela oddaný svému pánovi a miluje děti. Někdy může vykazovat jisté sklony k tvrdohlavosti, které ovšem zkušený chovatel dokáže předvídat a eliminovat.

Ačkoliv je rotvajler vždy silně odhodlán bránit svou rodinu a její majetek před případným nebezpečenstvím, při správné výchově není nikdy agresivní bez příčiny. Je výborným hlídacím psem, který neštěká zbytečně a vzbuzuje respekt již jen svým vzhledem. Rozhodně by neměl být pořizován primárně právě z tohoto důvodu, k pouhému odstrašení potenciálních zlodějů. Tento inteligentní pes je velmi přizpůsobivý, avšak pouhé sezení u boudy rozhodně není nic pro něj.

POHYB

Zástupci tohoto plemene byli téměř po celou dobu své sáhodlouhé existence využíváni ryze coby pracovní psi. Až v posledních desetiletích rotvajlera někteří chovatelé pasovali do role společenského a rodinného společníka. Tuto roli dokáže rotvajler bezesporu splnit na výbornou, ale stále v něm třímá duše tvrdého dříče, který potřebuje plně uplatnit svou fyzickou sílu a vytrvalost.

Pokud se rozhodneme pro pořízení rotvajlera, musíme počítat s tím, že tento pes vyžaduje skutečně značné množství pohybu a zároveň mentálního tréninku. Ani sebevětší výběh sám o sobě nenahradí aktivní pracovní minulost. Pouze plně zaměstnaný rotvajler může být spokojeným a bezproblémovým psem, který nám bude dělat jen radost.

Z výše uvedeného vyplývá, že rotvajler je vhodným společníkem pro zkušeného chovatele, jenž holduje pohybu a je odhodlán věnovat svému psovi maximum volného času. Každodenní samozřejmostí by měly být dlouhé procházky, rotvajler může svého majitele doprovázet při běhu i při jízdě na kole, z psích sportů se pro něj skvěle hodí obedience, pachové práce a obrana.

U štěněte rotvajlera raději se sportovními aktivitami, které kladou zvýšené nároky na zatížení jeho kosterního aparátu, vyčkáváme do dospělého věku psa.

PÉČE

Nezbytným předpokladem pro rozvoj kladných vlastností rotvajlera, pro které byl po staletí ceněn, je důsledný a přitom citlivý výcvik. Ten je zároveň mechanismem, který včas podchytí a odvrátí možné budoucí problémy. Rotvajler je pes, kterého lze doporučit pouze zkušenému chovateli. Člověku, jenž je povahově vyrovnaný, sebevědomý, dokáže v psovi vzbudit dostatečnou důvěru, respekt a být pro něj nejvyšší autoritou, aniž by přitom používal nechtěné negativní metody. V takových rukou je rotvajler velmi snadno cvičitelný.

U rotvajlera hraje obrovskou roli socializace, jejímž prostřednictvím se od raného věku seznamuje s ostatními lidmi a zvířaty. Pro rotvajlera je přirozené za každých okolností chránit svou rodinu. Je velmi důležité, aby pes správně rozpoznal, kdy není zákrok a obrana z jeho strany žádoucí. Nedostatečně socializovaný pes, pes u kterého byl zanedbán výcvik nebo nebyl veden správným způsobem, může zaměňovat zcela standardní situace typu nečekané návštěvy sousedky s ohrožujícím jednáním ze strany budoucího predátora.

Rotvajler je odolný vůči nepřízni počasí různého charakteru a může být umístěn celoročně v kotci venku. Je to pes s úzkou vazbou na svou lidskou smečku. Při nadměrném odloučení od „svých lidí“ by trpěl, kotec by měl být pro něj pouze místem odpočinku a spánku, nikoliv jakousi permanentní adresou jeho pobytu za minimálního kontaktu se svým pánem.

Péče o srst rotvajlera není nikterak náročná, dostatečné je občasné pečlivé vykartáčování. Dobré je na tuto proceduru psa zvykat od malička. Nezapomínáme na pravidelné čištění uší, stříhání drápů a kontrolu chrupu. Vznik zubního kamene můžeme eliminovat podáváním speciálních žvýkacích kostí, ideální je čistit psovi dvakrát až třikrát týdně zubní pastou určenou pro psy.

ZAJÍMAVOSTI

Pokud si chtěli být majitelé předchůdců dnešních rotvajlerů v dávných dobách úplně jisti svými těžce vydělanými penězi a dopřát si klidného spánku, upevňovali měšce se zlaťáky svým psům na krk. Tak měli naprostou jistotu, že o finanční obnos určitě nepřijdou, neboť ostražitý rotvajler dokázal peníze patřičně ochránit před každým nenechavým lapkou.

VÝŽIVA

Rotvajler je v dospělosti značně vzrostlý a silný pes. Aby z malého štěněte, které si přineseme domů, vyrostl zdravý dospělý jedinec se silnou kosterní soustavou a dobře osvalenou postavou, je třeba psovi zajistit nejen přiměřenou dávku pohybu, ale v první řadě kvalitní a plnohodnotnou výživu. Vyvážené krmivo v odpovídajícím podávaném množství je hnacím motorem zdravého vývoje psa a základním stavebním prvkem při jeho růstu.

Co nejvíce informací o dosavadní výživě našeho nového štěněte získáme již od chovatele. Někteří chovatelé štěňat poskytují budoucím majitelům psa dokonce i písemné poučení o výživě štěněte a dalších nezbytnostech, ke kterému přibalují sáček používaného krmiva. První dny je třeba krmit štěně stejným způsobem, jak bylo doposud zvyklé, i když třeba již od počátku pomýšlíme na změnu typu stravy. K té můžeme přistoupit teprve později a provádíme ji velice pozvolna, v řádu několika dní, minimálně týdne, aby nemělo štěně trávicí obtíže. To samé platí o změně druhu krmiva u psa v jakémkoliv věku.

V současné době je k dostání mnoho typů kvalitních granulovaných krmiv, určených konkrétně pro velká plemena psů. Další možností je konzervované maso pro psy. Potravu pro psa můžeme připravovat i sami doma, ale v takovém případě je dost obtížné zajistit vyváženou krmnou dávku a je třeba si předem nastudovat dostatek odborné literatury. Vždy je nutné se řídit aktuálním věkem psa, nikdy nepodáváme štěněti granule pro dospělce či psa seniora a naopak. Každé krmivo obsahuje živiny ve specifickém poměru, v závislosti na odlišných potřebách jednotlivých věkových kategorií psů. Kromě věku psa je třeba vzít v potaz i množství jeho fyzického vyžití, což je další kritérium, podle kterého jsou kvalitní krmiva dělena.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 11 – 12 let.

K některým onemocněním jsou rotvajleři obecně náchylnější než k ostatním. U tohoto plemene byla zaznamenána zvýšená predispozice k několika specifickým očním chorobám, včetně šedého zákalu a progresivní retinární atrofie (PRA). V případě PRA dochází u psů zpravidla ve věku od dvou do pěti let nejprve k rozvoji tzv. noční slepoty a následně, během období trvajícího okolo jednoho roku, k úplnému oslepnutí daného jedince.

Stejně jako u řady velkých plemen existuje taktéž u robustního rotvajlera určité riziko pro výskyt dysplazie kyčelního či loketního kloubu. Toto onemocnění je v raných stádiích - někdy i v pokročilé fázi - zcela bezpříznakové a lze ho diagnostikovat až na základě zobrazovacího vyšetření u veterinárního lékaře. U rotvajlerů bylo dále zaznamenáno zúžení aorty, některé typy rakoviny (osteosarkom), alergií či von Willebrandova nemoc (dědičná choroba podobná hemofilii). Je třeba dbát na zvýšenou prevenci torze žaludku. Důležité je rovněž předcházení obezity psa, ke které rotvajler dosti inklinuje.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Předpokladem pro řádné uchovnění psa je úspěšné absolvování bonitace, která probíhá v režii daného chovatelského klubu. Bonitace se mohou účastnit psi starší 18-ti měsíců, přičemž výsledné hodnocení se vztahuje na celý život zvířete. Ve výjimečných případech může být na základě posouzení žádosti majitele psa provedena přebonitace.

Během bonitace je tříčlennou bonitační komisí podrobně posuzován exteriér psa, a to pomocí speciální bonitační tabulky. Hodnocena je rovněž povaha psa; je sledována reakce psa na skupinu cizích osob, výstřel z pistole, během několika modelových situací je sledována jeho vyrovnanost a adekvátní obranné schopnosti. Další nezbytnou podmínkou pro uchovnění je zkouška z výkonu.

Co se exteriéru týče, mezi vylučující vady patří výrazně netypický vzhled psa, nadměrná nebo nedostatečná velikost, maskulinní vzhled feny a naopak, chybějící zuby, deformace čelisti a závažné vady skusu, žlutá barva očí či různě zbarvené oči, bílé skvrny v srsti, chybějící znaky v osrstění, závažné odchylky v nesení ocasu, kryptorchismus. Důvodem k vyloučení z chovu je nadměrná bázlivost či agresivita.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Beauceron

Rotvajler -

Rotvajler má dosti specifický vzhled a není snadno zaměnitelný se zástupcem jiného psího plemene. Určitou nejistotu může vyvolat beauceron, který se rotvajlerovi podobá především typem zbarvení své srsti. Tento francouzský ovčák příbuzný s briardem je méně podsaditý než rotvajler, může být nepatrně vyšší, přičemž má zpravidla nižší tělesnou hmotnost. Stejně jako rotvajler má pověst psa, který s oblibou útočí.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Mohutný pes středně velkého až velkého vzrůstu, vyvážené a podsadité postavy. Velmi silný, houževnatý a obratný. Přílišná těžkopádnost či naopak lehkost nejsou žádoucí, stejně jako chrtovitý charakter postavy.

Důležité proporce:

Celková délka trupu přesahuje výšku psa v kohoutku maximálně o 15%, přičemž délka trupu je měřena od vrcholu kosti hrudní k výběžku kosti sedací.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 64,5 cm    tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
fenky: 59,5 cm    tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
Pozn. k výšce:

Zástupci plemene jsou na základě standardu děleni do čtyř velikostních kategorií („malý“, „velký“, „střední“, „zvlášť velký“), které se řádově liší v jednotlivých centimetrech. Optimální výška odpovídá kategorii „velký“ (65 – 66 cm u psů, 60 – 61 cm u fen).

Hmotnost:
psi:cca 50 kg
fenky: cca 42 kg
Pozn. k hmotnosti:
Jedná se o ideální hmotnost, standardem není stanoveno omezené toleranční rozmezí.
Srst:

Tzv. patrová srst, obsahující nevystupující podsadu a krycí osrstění střední délky, přiléhající těsně k tělu, drsné na omak a velmi husté. Partie pánevních končetin je porostlá o něco delší srstí než zbytek těla.

Zbarvení:

Černé se zřetelně ohraničeným pálením. Červenohnědá barva se vyskytuje na lících, tlamě, nad očima, na hrudníku, na všech končetinách a pod kořenem ocasu.

HLAVA

MOZKOVNA

lebka:

Střední délky, široká mezi ušima, čelo je při pohledu z profilu pozvolna klenuté. Týlní hrbol dobře patrný, nevystupuje však nadměrně nápadně.

Stop:

Zřetelně vyznačený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Vyvážených rozměrů vzhledem k celkovým proporcím mozkovny, ani příliš dlouhá ani zkrácená. Nosní hřbet je v nasazení široký, rovný a nepatrně se zužující ve směru k dobře vyvinutému čenichu. Nosní houba musí být černá.

Pysky:

Černé, přilehlé. Koutky uzavřené, dásně tmavě zbarvené.

Čelisti, zuby:

Obě čelisti silné a široké. Chrup úplný, zuby silné, pravidelného nůžkového skusu.

Líce:

Výrazný jařmový oblouk.

Oči:

Střední velikosti, mandlového tvaru, tmavohnědého zbarvení.

Víčka:

Dobře přilehlá.

Uši:

Vysoko nasazené, umístěné navzájem daleko od sebe, velikosti střední, trojúhelníkovitého tvaru, převislé a položené vpřed. Opticky rozšiřují temeno hlavy.

KRK

Adekvátně dlouhý, silný, notně osvalený, suchý, s absencí laloků a volné kůže. Šíje lehce klenutá.

Hřbet:

Rovný, robustní a pevný.

Bedra:

Krátká, silná a hluboká.

Záď:

Střední délky, lehkého zaoblení, dosti široká. Není zcela rovná ani přehnaně spáditá.

Předhrudí:

Dobře vyvinuté.

Břicho a slabiny:

Slabiny nevtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při pohledu z přední strany rovné, nejsou posazené moc blízko u sebe.

Nadloktí:

Dobře přilehlé.

Předloktí:

Rovné při posouzení z profilu, solidně vyvinuté a svalnaté.

Tlapy hrudních končetin:

Okrouhlého tvaru, s dobře uzavřenými, klenutými prsty, opatřené tvrdými polštářky. Krátké drápy černého zbarvení jsou silné.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu ze zadní strany rovné, nejsou posazené moc blízko u sebe. Stehna svírají s kyčelními kostmi v nenuceném postoji tupý úhel, stejně tak stehna s bérci a bérce s nárty.

Stehna:

Střední délky, značné šíře, bohatě osvalená a silná.

Paspárky:

Nejsou přítomny.

Hlezno:

Silné, adekvátně zaúhlené, nikoliv strmé.

Tlapy pánevní:

Dosahují větší délky než tlapy předních končetin, okrouhlého tvaru, s dobře uzavřenými, klenutými prsty, opatřené tvrdými polštářky. Krátké drápy černého zbarvení jsou silné.

CHODY PSA

Pohyb je sebejistý, vyvážený, kontinuální a plný síly. Krok je prostorný. Hřbetní oblast se při pohledu výrazně nevychyluje, je stabilně pevná. Typický pro toto plemeno je pohyb v klusu.

OCAS

Dříve kupírován nakrátko. V současnosti v ČR nekupírovaný, nesený ve vodorovné poloze v prodloužení hřbetu či volně visící.

100%
přečteno: 8 452x