topovat ověřit
Rotvajler

Rotvajler

Rottweiler
100%
Další pojmenování: rotvík, RTW
Rotvajler

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi)
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 147
Of. zkratka plemene v ČR: RTW
Země původu: Německo
Vznik plemene: Starověk/19. - 20. století
Průměrná délka života: 11 - 12 roků
Původní využití: Hlídací pes, pastevecký pes
Využití dnes: Pracovní pes, Obranář, Hlídací pes, Služební pes, Společenský pes, Rodinný pes
Kluby v ČR:

Rottweiler klub (RKČR)

VARIETY PLEMENE Rotvajler

U tohoto plemene se nevyskytují různorodé variety.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Postupné formování současného vzhledu rotvajlera do těch nejmenších detailů je záležitostí předposledních dvou staletí. Kořeny pestré historie tohoto plemene však sahají velmi daleko do minulosti, do doby starověkého Říma. Ve starověku se v alpské oblasti a jejím okolí v samotném srdci Evropy postupně vyvíjela celá řada dogovitých typů psů. Jednotlivé typy sice vznikaly v důsledku různorodého terénu lokality navzájem vesměs odděleně, ale přesto nesly mnoho společných charakteristických znaků.

Je pravděpodobné, že mnozí tito psi byli potomky zvířat, které s sebou přivedli vojáci z římských legií při svém tažení na sever Evropy a sami je získali původně ve vzdálených východních krajinách. Převážení psi sloužili patrně k lovu divoké zvěře a honbě početných stád dobytka, jenž byl určen pro potřeby římského vojska a býval použit i při následném osidlování nově zabraných oblastí. Na jihu dnešního Německa založili Římané za vlády Tita Flavia Vespasiana osadu Area Flaviae, která byla stěžejní spojnicí důležitých cest.

Kdysi významná římská osada na jihu dnešního Německa byla později přejmenována na Rottweil. Ve 13. století jí byl přiznán status svobodného říšského města. Město se stalo vyhlášeným centrem pro obchod s dobytkem, působilo zde mnoho řezníků a stáda sem byla hnána i z velkých dálek. Při takových cestách bylo naprosto nezbytné zajistit cenným kusům dobytka co nejlepší ochranu před predátory různého druhu. K tomu sloužili zvláště silní a výkonní psi, kteří byli potomky dávných římských předků.

Tohoto psa, jenž měl některé znaky společné se švýcarskými salašnickými psy, choval nejeden řezník z Rottweilu. Psům se proto začalo přezdívat podle názvu města „rottweiler“. Rotvajlery ale používali ve své době také místní šlechtici při lovu černé zvěře a šelem, vyskytujících se ve zdejších hlubokých lesích. K velkému zvratu v historii plemene došlo na začátku 20. století, kdy byla zavedena železnice. Hlavní pracovní upotřebení plemene v podobě honáckého psa tím pádem vzalo za své a rotvajler se ocitl téměř před vyhynutím. K tomu naštěstí nakonec nedošlo, neboť rotvajler začal být používán ve službách policie.

V roli policejního psa se osvědčil nadmíru dokonale. K oficiálnímu uznání rotvajlera coby policejního plemene došlo v roce 1910. Rotvajler se tak zařadil po bok vedle německého ovčáka a erdelteriéra, kteří byli pro své výjimečné schopnosti rovněž vybráni pro policejní službu. V roce 1914 byl založen Deutsche Rottweiler Klub, o rok později vznikl v jižním Německu International Rottweiler Klub. Oba kluby se původně lišily ve svých preferencích ohledně zaměření a důležitých specifik plemene. V roce 1921 byly sloučeny a byl tak vytvořen Německý klub chovatelů rotvajlerů.

POVAHA

Rotvajler patří do nechvalně proslulé skupiny psích plemen, o kterých se v poslední době hojně diskutuje v negativním kontextu, zejména ve spojitosti s agresivním psím chováním, nebezpečným ostatním zvířatům a dokonce i člověku. Mnozí lidé jsou toho názoru, že chov rotvajlerů je riskantním zahráváním si s ohněm. Obrovská síla mohutných čelistí tohoto psa je všeobecně známá a obávaná.

Povaha každého konkrétního psa je ovlivněna a formována celou řadou okolností. Hlavní úlohu hraje nejen dědičnost, ale také dostatečnost procesu socializace a kvalita výcviku. Rotvajler, vychovávaný v rukou asertivního a přitom trpělivého chovatele, je perfektním psem. Oplývá rozhodností, nebojácností, klidem a vyrovnaností, je citlivý, zcela oddaný svému pánovi a miluje děti. Někdy může vykazovat jisté sklony k tvrdohlavosti, které ovšem zkušený chovatel dokáže předvídat a eliminovat.

Ačkoliv je rotvajler vždy silně odhodlán bránit svou rodinu a její majetek před případným nebezpečenstvím, při správné výchově není nikdy agresivní bez příčiny. Je výborným hlídacím psem, který neštěká zbytečně a vzbuzuje respekt již jen svým vzhledem. Rozhodně by neměl být pořizován primárně právě z tohoto důvodu, k pouhému odstrašení potenciálních zlodějů. Tento inteligentní pes je velmi přizpůsobivý, avšak pouhé sezení u boudy rozhodně není nic pro něj.

POHYB

Zástupci tohoto plemene byli téměř po celou dobu své sáhodlouhé existence využíváni ryze coby pracovní psi. Až v posledních desetiletích rotvajlera někteří chovatelé pasovali do role společenského a rodinného společníka. Tuto roli dokáže rotvajler bezesporu splnit na výbornou, ale stále v něm třímá duše tvrdého dříče, který potřebuje plně uplatnit svou fyzickou sílu a vytrvalost.

Pokud se rozhodneme pro pořízení rotvajlera, musíme počítat s tím, že tento pes vyžaduje skutečně značné množství pohybu a zároveň mentálního tréninku. Ani sebevětší výběh sám o sobě nenahradí aktivní pracovní minulost. Pouze plně zaměstnaný rotvajler může být spokojeným a bezproblémovým psem, který nám bude dělat jen radost.

Z výše uvedeného vyplývá, že rotvajler je vhodným společníkem pro zkušeného chovatele, jenž holduje pohybu a je odhodlán věnovat svému psovi maximum volného času. Každodenní samozřejmostí by měly být dlouhé procházky, rotvajler může svého majitele doprovázet při běhu i při jízdě na kole, z psích sportů se pro něj skvěle hodí obedience, pachové práce a obrana.

U štěněte rotvajlera raději se sportovními aktivitami, které kladou zvýšené nároky na zatížení jeho kosterního aparátu, vyčkáváme do dospělého věku psa.

PÉČE

Nezbytným předpokladem pro rozvoj kladných vlastností rotvajlera, pro které byl po staletí ceněn, je důsledný a přitom citlivý výcvik. Ten je zároveň mechanismem, který včas podchytí a odvrátí možné budoucí problémy. Rotvajler je pes, kterého lze doporučit pouze zkušenému chovateli. Člověku, jenž je povahově vyrovnaný, sebevědomý, dokáže v psovi vzbudit dostatečnou důvěru, respekt a být pro něj nejvyšší autoritou, aniž by přitom používal nechtěné negativní metody. V takových rukou je rotvajler velmi snadno cvičitelný.

U rotvajlera hraje obrovskou roli socializace, jejímž prostřednictvím se od raného věku seznamuje s ostatními lidmi a zvířaty. Pro rotvajlera je přirozené za každých okolností chránit svou rodinu. Je velmi důležité, aby pes správně rozpoznal, kdy není zákrok a obrana z jeho strany žádoucí. Nedostatečně socializovaný pes, pes u kterého byl zanedbán výcvik nebo nebyl veden správným způsobem, může zaměňovat zcela standardní situace typu nečekané návštěvy sousedky s ohrožujícím jednáním ze strany budoucího predátora.

Rotvajler je odolný vůči nepřízni počasí různého charakteru a může být umístěn celoročně v kotci venku. Je to pes s úzkou vazbou na svou lidskou smečku. Při nadměrném odloučení od „svých lidí“ by trpěl, kotec by měl být pro něj pouze místem odpočinku a spánku, nikoliv jakousi permanentní adresou jeho pobytu za minimálního kontaktu se svým pánem.

Péče o srst rotvajlera není nikterak náročná, dostatečné je občasné pečlivé vykartáčování. Dobré je na tuto proceduru psa zvykat od malička. Nezapomínáme na pravidelné čištění uší, stříhání drápů a kontrolu chrupu. Vznik zubního kamene můžeme eliminovat podáváním speciálních žvýkacích kostí, ideální je čistit psovi dvakrát až třikrát týdně zubní pastou určenou pro psy.

ZAJÍMAVOSTI

Pokud si chtěli být majitelé předchůdců dnešních rotvajlerů v dávných dobách úplně jisti svými těžce vydělanými penězi a dopřát si klidného spánku, upevňovali měšce se zlaťáky svým psům na krk. Tak měli naprostou jistotu, že o finanční obnos určitě nepřijdou, neboť ostražitý rotvajler dokázal peníze patřičně ochránit před každým nenechavým lapkou.

VÝŽIVA

Rotvajler je v dospělosti značně vzrostlý a silný pes. Aby z malého štěněte, které si přineseme domů, vyrostl zdravý dospělý jedinec se silnou kosterní soustavou a dobře osvalenou postavou, je třeba psovi zajistit nejen přiměřenou dávku pohybu, ale v první řadě kvalitní a plnohodnotnou výživu. Vyvážené krmivo v odpovídajícím podávaném množství je hnacím motorem zdravého vývoje psa a základním stavebním prvkem při jeho růstu.

Co nejvíce informací o dosavadní výživě našeho nového štěněte získáme již od chovatele. Někteří chovatelé štěňat poskytují budoucím majitelům psa dokonce i písemné poučení o výživě štěněte a dalších nezbytnostech, ke kterému přibalují sáček používaného krmiva. První dny je třeba krmit štěně stejným způsobem, jak bylo doposud zvyklé, i když třeba již od počátku pomýšlíme na změnu typu stravy. K té můžeme přistoupit teprve později a provádíme ji velice pozvolna, v řádu několika dní, minimálně týdne, aby nemělo štěně trávicí obtíže. To samé platí o změně druhu krmiva u psa v jakémkoliv věku.

V současné době je k dostání mnoho typů kvalitních granulovaných krmiv, určených konkrétně pro velká plemena psů. Další možností je konzervované maso pro psy. Potravu pro psa můžeme připravovat i sami doma, ale v takovém případě je dost obtížné zajistit vyváženou krmnou dávku a je třeba si předem nastudovat dostatek odborné literatury. Vždy je nutné se řídit aktuálním věkem psa, nikdy nepodáváme štěněti granule pro dospělce či psa seniora a naopak. Každé krmivo obsahuje živiny ve specifickém poměru, v závislosti na odlišných potřebách jednotlivých věkových kategorií psů. Kromě věku psa je třeba vzít v potaz i množství jeho fyzického vyžití, což je další kritérium, podle kterého jsou kvalitní krmiva dělena.

Zdraví

Průměrná délka života: 11 – 12 let.

K některým onemocněním jsou rotvajleři obecně náchylnější než k ostatním. U tohoto plemene byla zaznamenána zvýšená predispozice k několika specifickým očním chorobám, včetně šedého zákalu a progresivní retinární atrofie (PRA). V případě PRA dochází u psů zpravidla ve věku od dvou do pěti let nejprve k rozvoji tzv. noční slepoty a následně, během období trvajícího okolo jednoho roku, k úplnému oslepnutí daného jedince.

Stejně jako u řady velkých plemen existuje taktéž u robustního rotvajlera určité riziko pro výskyt dysplazie kyčelního či loketního kloubu. Toto onemocnění je v raných stádiích - někdy i v pokročilé fázi - zcela bezpříznakové a lze ho diagnostikovat až na základě zobrazovacího vyšetření u veterinárního lékaře. U rotvajlerů bylo dále zaznamenáno zúžení aorty, některé typy rakoviny (osteosarkom), alergií či von Willebrandova nemoc (dědičná choroba podobná hemofilii). Je třeba dbát na zvýšenou prevenci torze žaludku. Důležité je rovněž předcházení obezity psa, ke které rotvajler dosti inklinuje.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Předpokladem pro řádné uchovnění psa je úspěšné absolvování bonitace, která probíhá v režii daného chovatelského klubu. Bonitace se mohou účastnit psi starší 18-ti měsíců, přičemž výsledné hodnocení se vztahuje na celý život zvířete. Ve výjimečných případech může být na základě posouzení žádosti majitele psa provedena přebonitace.

Během bonitace je tříčlennou bonitační komisí podrobně posuzován exteriér psa, a to pomocí speciální bonitační tabulky. Hodnocena je rovněž povaha psa; je sledována reakce psa na skupinu cizích osob, výstřel z pistole, během několika modelových situací je sledována jeho vyrovnanost a adekvátní obranné schopnosti. Další nezbytnou podmínkou pro uchovnění je zkouška z výkonu.

Co se exteriéru týče, mezi vylučující vady patří výrazně netypický vzhled psa, nadměrná nebo nedostatečná velikost, maskulinní vzhled feny a naopak, chybějící zuby, deformace čelisti a závažné vady skusu, žlutá barva očí či různě zbarvené oči, bílé skvrny v srsti, chybějící znaky v osrstění, závažné odchylky v nesení ocasu, kryptorchismus. Důvodem k vyloučení z chovu je nadměrná bázlivost či agresivita.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Beauceron

Beauceron

Rotvajler má dosti specifický vzhled a není snadno zaměnitelný se zástupcem jiného psího plemene. Určitou nejistotu může vyvolat beauceron, který se rotvajlerovi podobá především typem zbarvení své srsti. Tento francouzský ovčák příbuzný s briardem je méně podsaditý než rotvajler, může být nepatrně vyšší, přičemž má zpravidla nižší tělesnou hmotnost. Stejně jako rotvajler má pověst psa, který s oblibou útočí.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Mohutný pes středně velkého až velkého vzrůstu, vyvážené a podsadité postavy. Velmi silný, houževnatý a obratný. Přílišná těžkopádnost či naopak lehkost nejsou žádoucí, stejně jako chrtovitý charakter postavy.

Důležité proporce:

Celková délka trupu přesahuje výšku psa v kohoutku maximálně o 15%, přičemž délka trupu je měřena od vrcholu kosti hrudní k výběžku kosti sedací.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 64,5 cm tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
fenky: 59,5 cm tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm
Pozn. k výšce

Zástupci plemene jsou na základě standardu děleni do čtyř velikostních kategorií („malý“, „velký“, „střední“, „zvlášť velký“), které se řádově liší v jednotlivých centimetrech. Optimální výška odpovídá kategorii „velký“ (65 – 66 cm u psů, 60 – 61 cm u fen).

Hmotnost:
psi cca 50 kg
fenky: cca 42 kg
Pozn. k hmotnosti Jedná se o ideální hmotnost, standardem není stanoveno omezené toleranční rozmezí.
Srst:

Tzv. patrová srst, obsahující nevystupující podsadu a krycí osrstění střední délky, přiléhající těsně k tělu, drsné na omak a velmi husté. Partie pánevních končetin je porostlá o něco delší srstí než zbytek těla.

Zbarvení:

Černé se zřetelně ohraničeným pálením. Červenohnědá barva se vyskytuje na lících, tlamě, nad očima, na hrudníku, na všech končetinách a pod kořenem ocasu.

HLAVA

MOZKOVNA

Lebka:

Střední délky, široká mezi ušima, čelo je při pohledu z profilu pozvolna klenuté. Týlní hrbol dobře patrný, nevystupuje však nadměrně nápadně.

Stop:

Zřetelně vyznačený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Vyvážených rozměrů vzhledem k celkovým proporcím mozkovny, ani příliš dlouhá ani zkrácená. Nosní hřbet je v nasazení široký, rovný a nepatrně se zužující ve směru k dobře vyvinutému čenichu. Nosní houba musí být černá.

Pysky:

Černé, přilehlé. Koutky uzavřené, dásně tmavě zbarvené.

Čelisti, zuby:

Obě čelisti silné a široké. Chrup úplný, zuby silné, pravidelného nůžkového skusu.

Líce:

Výrazný jařmový oblouk.

Oči:

Střední velikosti, mandlového tvaru, tmavohnědého zbarvení.

Víčka:

Dobře přilehlá.

Uši:

Vysoko nasazené, umístěné navzájem daleko od sebe, velikosti střední, trojúhelníkovitého tvaru, převislé a položené vpřed. Opticky rozšiřují temeno hlavy.

KRK

Adekvátně dlouhý, silný, notně osvalený, suchý, s absencí laloků a volné kůže. Šíje lehce klenutá.

TRUP

Hřbet:

Rovný, robustní a pevný.

Bedra:

Krátká, silná a hluboká.

Záď:

Střední délky, lehkého zaoblení, dosti široká. Není zcela rovná ani přehnaně spáditá.

Předhrudí:

Dobře vyvinuté.

Hrudní koš:

Hrudní koš rozložitý, hluboký a široký. Tvoří přibližně polovinu kohoutkové výšky. Žebra solidně klenutá.

Břicho a slabiny:

Slabiny nevtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při pohledu z přední strany rovné, nejsou posazené moc blízko u sebe.

Nadloktí:

Dobře přilehlé.

Předloktí:

Rovné při posouzení z profilu, solidně vyvinuté a svalnaté.

Přední nadprstí:

Silné, není strmé.

Tlapy hrudních končetin:

Okrouhlého tvaru, s dobře uzavřenými, klenutými prsty, opatřené tvrdými polštářky. Krátké drápy černého zbarvení jsou silné.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu ze zadní strany rovné, nejsou posazené moc blízko u sebe. Stehna svírají s kyčelními kostmi v nenuceném postoji tupý úhel, stejně tak stehna s bérci a bérce s nárty.

Stehna:

Střední délky, značné šíře, bohatě osvalená a silná.

Paspárky:

Nejsou přítomny.

Hlezno:

Silné, adekvátně zaúhlené, nikoliv strmé.

Tlapy pánevní:

Dosahují větší délky než tlapy předních končetin, okrouhlého tvaru, s dobře uzavřenými, klenutými prsty, opatřené tvrdými polštářky. Krátké drápy černého zbarvení jsou silné.

CHODY PSA

Pohyb je sebejistý, vyvážený, kontinuální a plný síly. Krok je prostorný. Hřbetní oblast se při pohledu výrazně nevychyluje, je stabilně pevná. Typický pro toto plemeno je pohyb v klusu.

OCAS

Dříve kupírován nakrátko. V současnosti v ČR nekupírovaný, nesený ve vodorovné poloze v prodloužení hřbetu či volně visící.

přečteno: 10 015x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...