logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno je vhodné ty, kteří už mají alespoň základní zkušenost s výchovou psa.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno můžete chovat v bytě, ale musíte mu dopřát vše, co potřebuje.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tohoto psa můžete přes den nechat venku na zahradě a vlastní boudou nepohrdne, ale bydlet by měl doma.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno si mohou pořídit senioři, kteří mají se psy zkušenosti a dopřejí mu vše, co potřebuje.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno se s ostatními psy snese, ale vyloženě jejich společnost nevyhledává. Se psy, které zná již dlouho, za předpokladu dobré výchovy vychází.

 

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Tento pes se s kočkami dokáže tolerovat, ale vše záleží na výchově.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Tento pes se hodí pro psí sporty, zaměřte se na disciplínu, která je pro plemeno typická.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Toto plemeno se hodí i na delší trati, stačí zjistit, jaká disciplína bude jeho oblíbenou.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes při dostatečné výchově vydrží doma sám po nezbytně nutnou dobu.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes v chladném počasí vydrží, ale raději má vyhřátou postel svého pána.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno nesnáší teplé počasí příliš dobře.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Tento pes se učí dobře.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Toto plemeno je velmi chytré.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes sice rád žvýká, ale pokud vymezíte hranice a dopřejete mu dostatek hraček, tak se o své věci bát nemusíte.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

U toho psa není lovecký pud příliš silný.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Toto plemeno je uštěkaností proslulé, každého nově příchozího hlasitě přivítá, ale záleží i na výchově.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Toto plemeno je neuvěřitelně energické, až by se mohlo zdát neunavitelné.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Tento pes zbožňuje veškeré hry a je skvělým parťákem pro každou špatnost.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Toto plemeno může být dobrým hlídačem.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

Tento pes se dá dobře vycvičit, ve štěněčím věku je vhodné navštěvovat školu na cvičišti.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno líná zejména v době výměny srsti, na chlupy však narazíte i během roku.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Toto plemeno nevyžaduje speciální péči.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

Toto plemeno je velmi odolné a zdravé.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

Tento pes netrpí obezitou.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno není v České republice tak populární.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Toto plemeno je miniaturní, jeho velikost v kohoutku v dospělosti nepřesáhne 30 cm.

Šiperka

Šiperka

Shipperke
Další pojmenování:

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 83
Of. zkratka plemene v ČR: SIP
Země původu: Belgie
Vznik plemene: 15. století
Původní využití: pomocník, lovec krys
Využití dnes: Rodinný pes, Aktivní pes, Pasení, ovčácký pes, Agility, Frisbee, Flyball, Dogdancing
Kluby v ČR:

Klub chovatelů málopočetných plemen psů (www.kchmpp.cz)

VARIETY PLEMENE ŠIPERKA

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

První zmínka o šiperkách pochází již z 15. století, kde jsou v kronikách zmiňováni malí černí bezocasí psi. prý byla dříve užívána jako pomocník na lodích. Ale více známou se stala až koncem 17. století. Název plemene schipperke ve vlámštině znamená malý ovčák. Údajným předkem nejen šiperky, ale i belgického ovčáka byl pes leuvenaar, který byl poměrně malý a černý. Kolem rku 1690 byla šiperka oblíbená a vlastnilo ji mnoho ševců, kteří na šiperkách prezentovali na soutěžích bronzové obojky. 

Šiperky mimo jiné lovily myši a krysy a v Belgii byli velmi oblíbenými společníky v domácnosti. V roce 1882 byli poprvé vystavovány v belgickém městě Spa. Jejich chov se velmi rozšířil zejména díky královně Marii Henriettě Belgické (manželka Leopolda II.), které se šiperky zalíbily natolik, že si jednu z výstavy rovnou odvezla.

Následně, v roce 1887, došlo k vývozu šiperek do USA a Velké Británie. V roce 1888 byl založen Schipperke Club a také sepsán standard. Jedná se o nejstarší chovatelský klub v Belgii. V roce 1930 byl klub přejmenován panovníkem na Královský klub šiperek. Stejně jako mnoho dalších plemen i šiperku zasáhly světové války. Naštěstí byl chov zachráněn a i dnes se můžeme těšit z tak úžasného plemena jako je šiperka.

POVAHA

Šiperka je ideální rodinný společník, jedná se o velmi zvědavého, veselého a učenlivého pejska. Miluje děti a je pro ně skvělým kamarádem, navíc i děti dokáží šiperku bez problémů ovládat a mohou se s ní věnovat některému kynologickému sportu, velmi oblíbené je agility. Své rodině je tento psík velmi oddaný a rád vám bude dělat společnost při každé aktivitě. 

Přestože vzhled by mohl klamat, patří šiperka k ovčáckým psům a je to dobrý hlídač, na nově příchozího vás rozhodně upozorní a k cizím lidem může být nedůvěřivá, dokud neuvidí, že páníček jim důvěřuje. S ostatními zvířaty v domácnosti nemá toto plemeno problém. Od štěněcího věku je vhodné jej zvykat na přítomnost jiných mazlíčků. Šiperka je na svou velikost poměrně temperamentní, ale konflikty nevyhledává.

Šiperka má velkou osobnost, ale vzhledem k lehké ovladatelnosti se hodí i pro začínající kynology. Je velmi inteligentní a dobře se učí, ale někdy může být trochu tvrdohlavá, ale oblíbený pamlsek to rychle spraví. Základní poslušnost zvládne lehce, ráda dělá páníčkům radost, takže se vám bude snažit zavděčit.

POHYB

Šiperka možná klame svou velikostí, ale je to velmi aktivní psík. Rozhodně ji neuspokojí pár kratší procházek. Potřebuje zaměstnání a ideálně se pořádně vyblbnout, aby byla spokojená, alespoň trochu unavená a nenudila se. 

Je to skvělý parťák na běhání či ke kolu, pokud by se někde objevilo nevhodné prostředí, můžete ji naložit do košíku a převést, kam bude potřeba. Šiperka je velmi učenlivá a díky tomu se skvěle hodí pro výcvik a mnohé psí sporty. Její mrštnost a rychlost oceníte při agility, poslušnost při obedienci a dogdancingu. Je to ovčácké plemeno, takže se můžete věnovat i pasení oveček, které šiperky velmi baví.

Díky malé velikosti můžete šiperku zabavit i na zahradě či v případě špatného počasí doma. Ráda se učí, využijte toho k různým trikům a interaktivním hrám. 

Šiperka je prostě čiperka!

PÉČE

I když by se mohlo na první pohled zdát na základě dlouhé srsti, že péče o šiperku je náročná, tak opak je pravdou. Srst stačí jednou týdně pročesat, časté šamponování se nedoporučuje. Naopak koupání a plavání má šiperka ráda, vezměte ji v létě k vodě a uvidíte, jak se bude kožíšek lesknout. Dvakrát do roka v období línání se musí počítat se značným množstvím chlupů a každodenním vyčesáváním.

Stejně jako u každého pejska je vhodné kontrolovat délku drápků a v případě potřeby je zkrátit spiciálními kleštičkami. Šiperky mají drápy černé, takže pozor, abyste nestřihli příliš. 

Je vhodné pečovat o chrup, aby zoubky byly stále jako perličky. Ideální prevencí proti zubnímu kameni je mechanické čištění zubů, pak nedochází k usazování plaku a následnámu vzniku nežádoucího kamene. Používat můžete různé doplňky stravy, oblíbená je řasa kelpa.

ZAJÍMAVOSTI

V historii bývá na šiperku poukazováno jako na bezocasého psa. Ocásky byly dříve hojně kupírovány, od čehož se v dnešní době již upouští. Existují celkem tři domněnky, jak došlo k rozsáhlé tradici kupírování. Ale jaká z nich pravdivá, to se už asi nikdy nedozvíme.

Podle první se dva ševci snažili uspět v soutěži s obojky a neustále se předháněli, který vyrobí lepší a honosnější obojek. Ten který prohrál byl naštvaná a usekl ocas soupeřově šiperce. Tato úprava se lidem tak zalíbila, že se začalo s hromadným kupírováním. 

Druhá domněnka říká, že dvě ševci byli sousedé a šiperka jednoho z nich neustále pobíhala po zahradě toho druhého, toho to rozzlobilo natolik, že šiperce uťal ocásek.

Podle poslední pověry byli šiperky bez ocásku, protože když se plavily na lodích, tak ocáskem často shazovaly věci. Proto lodník ocásek usekl, aby se šiperka mohla po lodi bezpečně pohybovat a nehrozilo, že něco rozbije.

VÝŽIVA

Šiperka je malý psík a moc toho nesní. Můžete ji dopřát to nejlepší a nezruinuje vaši peněženku. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, vždy čtěte složení, na prvním místě by se mělo objevit maso, a to nejlépe sušené, pokud je v čerstvém stavu, tak počítejte, že jeho objem se přo zpracování zmenší asi o dvě třetiny. S konzervami zacházejte opatrně, abyste si šiperku zbytečně nerozmlsali. Jakmile okusí něco lepšího, mohla by si pak začít s jídlem vymýšlet. Granule vybírejte podle věku, protože v každém životním stadiu (štěně, dospělý pes a senior) má pes jiné výživové nároky. Orientovat se můžete i podle velikosti. Výrobci často granule rozdělují pro malá, střední a velká plemena.

Pokud vaše šiperka ohrnuje nad granulemi čumáček, nebo jen nevěříte jejich složení a chcete mít přehled o tom, čím krmíte, tak můžete vyzkoušet přirozenou stravu. BARF (z anglického Bones And Raw Food) je oblíbený způsob krmení, při kterém pejskovi podáváte syrové maso, syrové kosti a přílohy v podobě zeleniny či ovoce. Než začnete takto krmit, doporučujeme nastudovat si potřebné informace, protože musíte sestavit vyváženou krmnou dávku tak, aby vašemu pejskovi nic nechybělo. Potřebovat budete místo v mrazáku, ale vzhledem k velikosti šiperky to nebude moc. Maso a ostatní suroviny seženete ve specializovaných obchodech.

Zejména v případě střevních potíží je vhodné krmit vařeným masem, ideálně kuřecím s rýží a mrkví. Jedná se o dietní stravu, která zbytečně nedráždí trávení. 

ZDRAVÍ

Průměrný věk: 13–15 let

Šiperka je zdravé a odolné plemeno, o čemž svědčí i fakt, že jedinci, kteří jsou přijímaní chovu, nepotřebují žádné zdravotní vyšetření. Přesto mají chovní psi i feny často provedeno vyšetření na luxaci pately (vykloubení čéšky), jež je pro malá plemena velmi časté. 

Zodpovědní chovatelé nechávají šiperky vyšetřit i na onemocnění postihující oči – progresivní retinální atrofii (PRA). Zasahuje oční sítnici a způsobuje její degeneraci, v důsledku toho přichází pes postupně o zrak. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno nemá zvláštní nároky. Jedná se o malého psíka, takže jej můžete mít bezproblémů i v bytě, pokud mu poskytnete dostatek pohybu. Šiperce stačí pelíšek ve vaší blízkosti, ale stejně bude určitě spát s vámi v posteli. Během dne klidně může pobývat na zahradě, ale měla by mít k dispozici boudu, do které se může schovat. Šiperka je ráda ve společnosti svých lidí, takže by neměla být na zahradě neustále sama, rozhodně potřebuje vaši pozornost a zaměstnání, aby se nenudila.

Péče o šiperku není náročná a výcvik poměrně jednoduchý, protože se jedná o inteligentní a učenlivé plemeno. Vychovat ji zvládne i začátečník a je to vhodný pejsek pro děti, které šiperka bezproblémů poslouchá. 

I přes svou velikost vyžaduje šiperka dostatek pohybu, pár krátkých procházek jí stačit nebude. Hodí se do aktivní rodiny, která ji dostatečně zaměstná.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chov plemene šiperka zaštiťuje v České republice Klub chovatelů málopočetných plemen psů (KCHMPP). Abyste mohli svého pejska uchovnit, tak musíte splnit podmínky stanovené klubem.

Prvním předpokladem je koupě štěněte s průkazem původu a ideálně předpokladem pro chov a výstavy. Ve věku minimálně 12 měsíců se musíte zúčastnit bonitace, na které je pejsek odborně posouzen komisí a zaznamenají se jeho odhcylky od standardu.

Šiperka nepotřebuje k přijetí do chovu žádná zdravotní vyšetření. Jen se musíte zúčastnit výstavy ve třídě mladých se známkou nejhůře velmi dobrý. Pes musí mít vyvinuté varlata sestouplá v šourku.

Psi i feny mohou být v chovu použiti od 15 měsíců věku, u psů není věková hranice omezena, u fen je chovnost ukončena 8. rokem věku. Klubem jsou povoleny maximálně 3 vrhy za dva dva kalendářní roky s doporučeným schématem: vrh – vrh –pauza – vrh – pauza.

Odchylky jsou definovány standardem, mezi vylučující vady patří: agresivita a bázlivost; nedostatek plemenného typu; vady chrupu (podkud, předkus, zkřížený skus, absence jednoho špičáku, jednoho P3, jednoho horního P4 nebo jednoho dolního P4, jedné stoličky M1 nebo M2, dále také absence jiných zubů nebo čtyř a více zubů (mimo P1); ztráta pigmentu nosní houby, pysků a očních víček; poloklopené nebo svislé uši; dlouhá srst; barva jiná než černá; hmotnost zasahující mimo vymezenou hranici.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Šiperka patří do skupiny FCI číslo 1 k ovčáckým psům a říká se o ní, že je to nejmenší ovčák. S ostatními ovčáckými psy je ovšem těžko zaměnitelná právě díky své velikosti a natolik typickému vzhledu. Toto plemeno však není příliš rozšířené, a proto se určitě setkáte s tím, že lidé nebudou vědět, o koho se jedná. Vzhledově je šiperka podobná špicům.

Německý špic

Šiperka -

Špic se objevuje v celkem v 5 velikostních rázech. Se šiperkou může být zaměnitelný malý a případně i střední špic. Na rozdíl od šiperky patří do skupiny 5 FCI ke špicům a primitovním psům. Šiperce jsou podobní vzhledem i velikostí. Kromě černého zbarvení je u nich navíc možné i hnědé, bílé, oranžové a vlkošedé či jiné. Velikost středního špice je 34 cm (+/– 4 cm), u malého špice je kohoutková výška 26 cm (+/– 3 cm). Výška šiperky není ve standardu definována, ale pohybuje se kolem 25–30 cm. Špicové mají dlouhou a hustou srst s podsadou, na krku tvoří výrazný límec stejně jako u šiperky.

Shiba-Inu

Šiperka -

Shiba patří stejně jako špic do skupiny 5 FCI. Její zbarvení může být červené, černé se žlutými znaky, sezamové, černé sezamové a červené sezamové. Výška v kohoutku je větší než u šiperky, pohybuje se od 35–40 cm. Shiba má navíc kratší srst bez výrazného límce. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o malého a pevně stavěného ovčáka lupoidního typu. Hlava je klínovitého tvaru s poměrně krátkým čenichem a dobře vyvinutou mozkovnou. Tělo je podsasité, krátké, poměrně široké a dobře vyvážené. Končetiny mají jemnou kostru. Díky typické srsti má šiperka poměrně jedinečný vzhled, je hustá a rovná, na krku tvoří límec, hřívu a fiží pro končetiny jsou pak typické kalhotky. Pohlavní dimorfismus je znatelný. Jedná se o oblíbené malé plemeno s ovčáckou povahou.

Důležité proporce:

Toto plemeno má kvadratický rámec těla, tedy kohoutková výška se rovná délce těla. Hrudník je hluboký a sahá až k loktům. Čenichová partie je zřetelně kratší než polovina hlavy.

Pozn. k výšce:

Výšková hranice není standardem stanovena.

Pozn. k hmotnosti:
Hmotnost se pohybuje mezi 3–9 kg, průměrně však mezi 4–7 kg.
Srst:

Šiperka má dvojí typ srsti: podsadu i krycí srst. Podsada je měkká a hustá. Krycí srst je hustá, bohatá, rovná, pevná a celkem hrubá, na dotek je suchá a odolná. Nejkratší srst nalezneme na uších. Krátká se objevuje na hlavě, přední straně hrudních končetin, nártech a hleznech. Na zbytku těla se nachází přiléhající středně dlouhá srst. Srst na krku je delší, typicky odstává a vytváří límec, který je jedním z poznávacích znamení plemene. Dlouhá srst kolem krku se nazývá límec, dlouhá srst na zadní straně krku, která pokračuje až ke kohoutku a plecím je hříva, dlouhá srst na hrdle a hrudi, která sahá až mezi hrudní končetiny se nazývá fiží. Na zadní straně stehen se objevují kalhotky, tedy dlouhá srst a bohatá srst, která mívá konce zahnuté dovnitř. Na ocase se nachází středně dlouhá srst jako jinde na těle.

Zbarvení:

Pro šiperku je typické černé zbarvení, ale podsada může být i tmavě šedé barvy, když ji krycí srst plně překrývá. Toleruje se prošedivění zejména na čumáku u starších jedinců.

Kůže:

Po celém těle těsně přiléhá. 

HLAVA

Lupoidního typu. Má klínovitý tvar, ale není příliš dlouhá. Je dostatečně široká a společně s tělem působí v harmonii. Přechod od mozkovny k čenichové partii je zřetelný, ale ne příliš výrazný.

MOZKOVNA

Hormí linie mozkovny a tlamy je paralelní. Čelo je poměrně široké a směrem k očím se postupně zužuje, při pohledu z boku je mírně zaoblené. 

Nadočnicové oblouky:

Společně s jařmovými jsou mírně klenuté.

Stop:

Je vyjádřený, ale ne přehnaný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je malá a vždy černá. Čenich se směrem k ni zužuje, je dobře utvářený, ale ne příliš dlouhý a na konci není tupý. Délka čenichu dosahuje asi 40 % z celkové délky hlavy. Linie jsou rovné.

Pysky:

Těsně přiléhají a jsou černě pigmentované.

Čelisti, zuby:

Zuby jsou zdravé, dobře vsazené a mají nůžkový skus, ale toleruje se i klešťový skus. Chrup by měl být úplný podle zubního vzorce. Toleruje se absence jednoho nebo dvou P1 a P2. V úvahu není bráno, pokud chybí M3. 

Líce:

Suché a plynule přechází do čenichu.

Oči:

Hnědé a malé. Mají mandlový tvar, nevystupují, ani nejsou příliš zapadlé. Pro plemeno je typický živý, pronikavý a uličnický pohled. 

Víčka:

Oční víčka jsou černě lemovaná.

Uši:

Velmi malé, trojúhelníkové (ideálně rovnoramenný trojúhelmík), špičaté, vztyčené, pevné, pohyblivé a nasazené vysoko, ale ne příliš blízko u sebe.

KRK

Dobře osvalený, silný, středně dlouhý, dobře vsazený do plecí, v afektu je nošen výše. Vypadá velmi mohutně díky typickému límci. Má mírně klenutou horní linii.

TRUP

Zavalitý, krátký a široký, ale ne příliš těžký či objemný. Ideálně je kvadratický, tedy délka těla těla (od ramenního kloubu k sedacímu hrbolu) se shoduje s kohoutkovou výškou. 

Horní linie:

Linie hřbetu a beder je pevná a rovná, často od zádi směrem ke kohoutku mírně stoupá.

Kohoutek:

Velmi zřetelný a ještě navíc zvýrazněný hřívou.

Hřbet:

Rovný, silný a krátký.

Bedra:

Široká, silná a krátká.

Záď:

Vodorovná, široká a rovná. Zadní část je zaoblená (přechod od zádi k zadní straně stehen) podobně jako u morčat.

Předhrudí:

Při pohledu z profilu je výrazné.

Spodní linie:

Plynule stoupá od hlubokého hrudníku k břichu, to je mírně vtažené (ani ne visící či vykasané).

KONČETINY

Dobře postavené pod trupem s jemnou kostrou.

HRUDNÍ KONČETINY

Při pohledu z jakékoliv strany jsou rovné a zepředu rovnoběžné. Délka od země k lokti přibližně dosahuje poloviny kohoutkové výšky.

Plece:

Šikmé, dlouhé a normálně zaúhlené.

Nadloktí:

Dlouhá a přiměřeně šikmá.

Lokty:

Silné a rovné (nevbočené ani vbočené).

Zápěstí:

Nevystupující a silná.

Předloktí:

Rovná, při pohledu zepředu dobře postavená.

Tlapy hrudních končetin:

Okrouhlé, malé a pevné (kočičí). Prsty jsou klenuté. Drápy jsou krátké, silné a vždy černě pigmentované.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Musí být postaveny pod tělem. Při pohledu zezadu jsou naprosto rovnoběžné.

Stehna:

Silně osvalená a dlouhá s bohatou srstí (kalhotkami), díky které vypadají širší.

Kolena:

V linii kyčlí a jsou normálně zaúhlená. Bérce jsou přibližně stejně dlouhé jako stehna.

Paspárky:

Nežádoucí.

Nárt / zanártí:

Nárty jsou poměrně krátké.

Hlezno:

Dobře (na přehnaně) zaúhlené.

Tlapy pánevní:

Stejné jako přední, nebo mohou být delší.

CHODY PSA

Při klusu je pohyb pružný a pevný, vykročení je přiměřené a posun dobrý. Při pohybu zůstává hřbetní linie vodorovná a končetiny se pohybují paralelně. Lokty se nesmějí vytáčet ven. Pohyb předních končetin by měl být v souladu se zadními končetinami. Při vyšší rychlosti dochází k přibližování končetin.

OCAS

Vysoko nasazený. Mohou se narodit jedinci bez ocasu, se zakrnělým nebo krátkým ocasem. Kvůli tomu by však neměli být penalizováni. Přirozeně dlouhý ocas dosahuje alespoň ke hleznům, přednostně je nošen dolů ale zejména v pohybu jej může pes i zvedat ale maximálně do horní úrovně trupu a ne výše. Přípustný je i zatočený nebo vysoko nesený ocas.

přečteno: 1 143x