logo
ALT_DETAIL_POROVNANI
Pes vhodný ...
pro začátečníky
do bytu
pro pobyt venku
pro alergiky
pro seniory
k dětem
k jiným psům
ke kočkám
na psí sporty
na dlouhé tratě
Přizpůsobivost
snáší samotu
chladné počasí
teplé počasí
citlivost
Vycvičitelnost
učenlivost
inteligence
žvýkací pud
lovecký pud
štěkání a vytí
energie
hravost
hlídač
potřeba cvičit
Zdraví a péče
línání
slintání
snadná péče
zdraví
sklon k obezitě
Ostatní
popularita
velikost
Výmarský ohař

Výmarský ohař

Weimaraner
Další pojmenování: Weimaraner, Silver Ghost

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina VII. - Ohaři
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 99
Of. zkratka plemene v ČR: VO (VOD, VOK)
Země původu: Německo
Vznik plemene: 17./19. století
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Rodinný pes, Výstavní pes, Aktivní pes, Lovecký pes, Coursing, Agility, Frisbee, Flyball
Kluby v ČR:

Klub chovatelů výmarských ohařů ČR (KCHVO)

VARIETY PLEMENE VÝMARSKÝ OHAŘ

Existují dvě variety plemene, lišící se typem srsti: krátkosrstý výmarský ohař a dlouhosrstý výmarský ohař.

Krátkosrstý

Výmarský ohař - Krátkosrstý

Dlouhosrstý

Výmarský ohař - Dlouhosrstý

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Mapa NěmeckaSouběžně s tím, jak se v průběhu staletí vyvíjely a měnily techniky lovu, docházelo také k diferenciaci jednotlivých typů loveckých psů. Psi se speciálními dovednostmi doprovázeli při lovu šlechtice, kteří měli ve společnosti výsadní postavení, a dobře živená smečka loveckých psů patřila běžně ke každému významnějšímu panství. Zvláštní oblibě se dlouhodobě těšil lov pernaté zvěře, při které se osvědčilo použití specificky upravené sítě, do níž byla zvěř polapena poté, co ji předtím vystavil lovecký pes.

Přesný původ výmarského ohaře není znám. Již na obraze od slavného malíře Van Dycka ze 17. století je zpodobněn pes unikátního šedého zbarvení. Za nejstaršího předchůdce novodobých evropských ohařů je považován pointer ze Španělska a jemu příbuzná plemena ze sousedního Portugalska a Itálie. Dnešní plemena ohařů navázala na odkaz vývojově starších honičů, kteří se vyznačovali zejména vynikajícím čichem. U zrodu výmarského ohaře tak stál patrně bloodhaund i pointer, v souvislosti se zbarvením srsti se spekuluje o vlivu dnes již vyhynulých brakýřů či dokonce předchůdců dnešní německé dogy modré barvy.

Svůj název získalo plemeno po oblasti v Německu, kde byly položeny pevné základy jeho systematického chovu. Podle některých teorií se výjimeční šedí psi dostali na dvůr velkovévody Karla Augusta z Výmaru dokonce z Čech. Zhruba od poloviny 19. století křížili tyto psy místní myslivci s křepeláky, aby posílili jejich požadované pracovní vlohy i kýženou exteriérovou podobu plemene. Od roku 1890 byla pečlivě vedena plemenná kniha, přičemž během šlechtění a v rámci dalšího výběrového chovu již nebyl použit pes jiného plemene. V roce 1897 vznikl uzavřený chovatelský klub. Vlastnictví výmarského ohaře se původně omezovalo výlučně na členy tohoto klubu.

Výmarský ohař

POVAHA

Výmarský ohařVýmarský ohař je dodnes aktivně využíván jako lovecký pes, pracovní zkouška je povinná pro všechny chovné jedince. Stále větší popularitu si přesto tento pes získává především v roli rodinného společníka. Pohled nezvykle zbarvených očí výmarského ohaře působí magicky a lze mu propadnout extrémně snadno. Kdekoliv se zástupce tohoto plemene objeví, je v mžiku obdivován nejen pro svou atletickou postavu a ladné držení těla, ale také pro své naprosto jedinečné zbarvení srsti, které přímo bere dech.

Ano, je tak jednoduché se zamilovat do úchvatného vzhledu výmarského ohaře! Bylo by ale velkou chybou se domnívat, že se jedná o hlavní přednost tohoto plemene. Pod prudce elegantním zevnějškem s ohromnou dávkou charismatu se totiž skrývá precizní a všestranný lovecký pes, který oplývá velkou dávkou zdravého sebevědomí, intelektu, ostražitosti a neohroženosti. V jednom bodě má jeho chrabrost slabinu – často špatně snáší pobyt v izolaci a dlouhé odloučení od svého pána.

Punc módního plemene tomuto psovi do značné míry škodí. Výmarského ohaře si totiž pořizují i lehkovážní lidé, kteří mu nejsou schopni zajistit adekvátní životní podmínky. Bohužel jsme v poslední době svědky smutného schématu, kdy po počáteční euforii z pořízení skvostného psa přichází vystřízlivění a občas snaha se již odrostlého a zanedbaného výmarského ohaře se špatnými návyky zbavit. Jedinci z nevyhovujících podmínek pak získávají pověst problémových psů. Nezřídka se jedná o psy bez průkazu původu, kteří se více či méně odchylují od standardu, ať už temperamentem nebo exteriérově. Líbivost plemene s sebou totiž nese další hrozbu – představuje potenciální výzvu pro množitele.

Energický, drsný, někdy bezstarostný a troufalý výmarský ohař není rozhodně pes pro každého. Vyžaduje důsledný výcvik a mnoho pohybu, stejně jako dostatek mentální stimulace vedené žádoucím směrem. I když je tento pes všeobecně přátelský a pod správným vedením poslušný, při kontaktu s dětmi musí být vždy přítomna dospělá osoba, kterou pes stoprocentně respektuje. Tolerance k ostatním domácím mazlíčkům je limitována jeho loveckým pudem. Nikdy by s nimi neměl být necháván o samotě. Obzvláště nedostatečně socializovaný výmarský ohař považuje drobné savce včetně koček nezřídka za kořist. Vůči cizím osobám se může projevovat nedůvěřivě až značně ostře, má silný ochranitelský instinkt. Ve vztahu k ostatním psům se chová sebevědomě až velmi dominantně.

POHYB

Výmarský ohařPokud patříte spíše mezi pasivní jedince, kteří holdují pohybu jen příležitostně, a na výmarského ohaře máte zálusk pro jeho unikátní krásu, rychle na něj zase zapomeňte. Vzájemné soužití s výmarským ohařem přináší do života člověka každodenní akci. Tento atletický pes se nespokojí s krátkými plouživými vycházkami na vodítku okolo bloku. Výmarský ohař denně potřebuje dostat velkou dávku intenzivního pohybu, mít k dispozici dostatek prostoru a pořádně zabavit svou činorodou hlavu. Hodí se do velmi aktivní rodiny či ke sportovním lidem, kteří se mu budou den co den několik hodin intenzivně věnovat. Přemíra nevybité energie a mentální stagnace u výmarského ohaře ústí v nežádoucí behaviorální problémy méně či více závažného charakteru.

Každý zájemce o psa tohoto plemene by si měl uvědomit, že výmarský ohař je v podstatě jen těžko unavitelný dříč. Je to ohař tělem i duší, a tak je mu úplně nejlépe u majitele, který s ním může i v současnosti alespoň příležitostně zabrousit k jeho tradičnímu pracovnímu zaměření, tedy na lov. Vzhledem k tomu, že se v dnešní době jedná o okrajovou záležitost, v případě nemožnosti nebo nechuti k původnímu pracovnímu upotřebení psa je třeba nabídnout výmarskému ohaři nějakou lákavou alternativu. Sportovní aktivity typu agility, dogtrekkingu, flyballu nebo coursingu mohou zajistit tomuto psovi i „bez práce“ plnohodnotný život. Onu pověstnou jiskru v oku a absolutní štěstí mu však přináší zejména nasazení při lovu, kde může uplatnit svůj brilantní nos a vytrvalost.

PÉČE


Výmarský ohař dlouhosrstýPéče o nádherně zbarvenou srst krátkosrstého výmarského ohaře není nikterak náročná. Osrstění má dobrou samočistící schopnost a většina nečistot, jež na srsti psa ulpí ve venkovním terénu, z ní po jeho uschnutí zase samovolně opadá. Pro zajištění dobré kondice srsti postačí vyčesání kvalitním kartáčem jednou týdně. Tato praxe je hlavním předpokladem pro snížený výskyt uvolněných chlupů všude po domě. Koupat psa je nutné jen dle aktuální potřeby. U dlouhosrsté variety plemene je zapotřebí vynaložit při péči o srst větší úsilí, pravidelné vyčesání alespoň jednou týdně zabere o něco víc času než u krátkosrstých ohařů, výsledek ale rozhodně stojí za to. Psa je záhodno zvykat na vyčesávání od štěněčího věku.

Uši výmarského ohaře mohou inklinovat k zánětům, proto by měly být každý týden podrobeny pravidelné kontrole, pozornost majitele psa by měla být zvýšena, třepe-li pes nezvykle hlavou nebo si uši hojně drbe. Jestliže dojde k jejich masivnímu znečištění či jsou patrné známky počínajícího zánětu, je nutné přistoupit k jejich šetrnému a zároveň důkladnému výplachu speciálním přípravkem k čištění uší, který lze zakoupit u veterinárního lékaře. Nikdy nepoužíváme při čištění uší psa vatové tyčinky.

Pravidelně pečujeme o chrup psa. V boji proti zubnímu kameni mohou pomoci zubní pasty pro psy, aplikované pomocí jemného zubního kartáčku, který je v obchodech s potřebami pro zvířecí mazlíčky k dostání v miniaturním provedení, vhodném k praktickému nasazení na prst. Někteří veterináři doporučují aplikaci speciálního přípravku, jenž se pravidelně přidává do pitné vody pro psa a účinně omezuje tvorbu zubního kamene. O něco méně bývá v současnosti vyzdvihována efektivita žvýkacích pochoutek, pro psa je to přesto jistě nejpříjemnější způsob prevence proti zubnímu kameni, přináší mu i radost a potěšení.

Výmarský ohařDrápy psa by měly být zastřihávány pravidelně, neboť platí, že po delším období bez zkracování není již výraznější zastřižení přerostlého drápu bez krvácení proveditelné; nerv prorůstá drápem stále více k jeho okraji. Výsledkem zanedbané péče o drápy je jejich nepříjemné klapání o podlahu až bolestivé zalomení drápku a nepříjemný zánět, jenž omezuje psa v chůzi, způsobuje mu bolest a není radno jej podceňovat.

ZAJÍMAVOSTI

Výmarský ohařModrý výmarský ohař, inzerovaný občas některými chovateli jako senzační zvláštnost, není standardem oficiálně uznán, i když v některých zemích je výklad požadavků na barevný odstín z hlediska standardu dosti benevolentní - zbarvení modrých jedinců bylo údajně ve vzácných případech v zahraničí dokonce uznáno a označeno jako zvláštní odstín šedé. Každopádně dosud platí, že ačkoliv může být pro někoho toto netradiční zbarvení srsti líbivé, štěně modré barvy je označeno jako tzv. „nestandard“ a chovatel by za něj rozhodně pro jeho výjimečnost neměl v takovém případě požadovat vyšší cenu, ba spíše naopak. Modře zbarvený výmarský ohař nemůže být pochopitelně dále uchovněn a není tedy vhodný pro zájemce o výstavního a chovného psa.

VÝŽIVA

Aby z malého štěněte, které si přineseme domů, vyrostl zdravý dospělý jedinec se silnou kosterní soustavou a dobře osvalenou postavou, je třeba psovi zajistit nejen přiměřenou dávku pohybu, ale v první řadě kvalitní a plnohodnotnou výživu. Vyvážené krmivo v odpovídajícím podávaném množství je hnacím motorem zdravého vývoje psa a základním stavebním prvkem při jeho růstu.


Výmarský ohařMnoho informací o dosavadní výživě našeho nového štěněte získáme již od chovatele. Někteří chovatelé poskytují budoucím majitelům psa dokonce i písemné poučení o výživě štěněte a dalších nezbytnostech, ke kterému přibalují i malé množství používaného krmiva. První dny je třeba krmit štěně stejným způsobem, jak bylo doposud zvyklé, i když třeba již od počátku pomýšlíme na změnu typu stravy. K té můžeme přistoupit teprve později a provádíme ji velice pozvolna, v řádu několika dní, minimálně týdne, aby nemělo štěně trávicí obtíže. To samé platí o změně druhu krmiva u psa v jakémkoliv věku.

V současné době je k dostání mnoho typů kvalitních granulovaných krmiv, určených konkrétně pro střední a velká plemena psů. Vždy je nutné se řídit aktuálním věkem psa, nikdy nepodáváme štěněti granule pro dospělce či psa seniora a naopak. Každé krmivo obsahuje živiny ve specifickém poměru, v závislosti na odlišných potřebách jednotlivých věkových kategorií psů. Kromě věku psa je třeba vzít v potaz i množství jeho fyzického vyžití, což je další kritérium, podle kterého jsou kvalitní krmiva dělena. Některé granulované směsi jsou zacíleny přímo na pracovní psy s vyšším výdejem energie.

Další možností je konzervované maso pro psy nebo BARF (syrové maso, kosti a zelenina), obojí představuje pro psa většinou výraznější gurmánský zážitek než masově rozšířené granulované krmivo. Potravu pro psa můžeme připravovat i sami doma, ale v takovém případě je dost obtížné zajistit vyváženou krmnou dávku, což může ohrozit vývoj a zdraví psa, a je třeba si předem nastudovat dostatek odborné literatury, případně se poradit s veterinárním lékařem a zkušenými chovateli.

ZDRAVÍ

Průměrná délka života: 12 let.

Výmarský ohař patří mezi relativně zdravá psí plemena. Nicméně, stejně jako u ostatních plemen psů lze i u něj identifikovat některá onemocnění, která se v porovnání s jinými zdravotními neduhy objevují napříč chovem častěji. Každý budoucí majitel tohoto báječného ohaře by se měl podrobně seznámit s potencionálními zdravotními riziky, která jeho psa mohou, ale také vůbec nemusí potkat. Vyšší pravděpodobnost dobré zdravotní kondice u konkrétního jedince se zvyšuje v závislosti na pečlivém výběru štěněte od zodpovědného chovatele výmarských ohařů s průkazem původu.

Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u výmarského ohaře patří onemocnění pohybového aparátu (dysplazie, zejména loketní), snížená funkce štítné žlázy, oční choroby (progresivní retinální atrofie, entropium, distichiasis), von Willebrandova choroba (porucha krevní srážlivosti, geneticky podmíněné onemocnění), epilepsie. Pohyblivý výmarský ohař je více ohrožen též torzí žaludku, která vede mnohdy k úmrtí psa, ale její propuknutí lze významně minimalizovat vhodnou prevencí (klidový režim po krmení). U malého množství psů se může vyskytnout nežádoucí alergická reakce po vakcinaci.

Výmarský ohařSpecifické nebezpečí představuje pro aktivně využívané lovecké psy včetně výmarského ohaře Aujezskyho choroba. Jedná se o smrtelné virové onemocnění, proti němuž doposud nebylo vyvinuto účinné očkování či spolehlivě fungující léčba. Velké úskalí představuje odolnost viru, jenž dokáže přežít i ve velmi nízkých teplotách pod bodem mrazu v řádu několika desítek dní. Nákaza psa probíhá skrze konzumaci tepelně neopracovaného kontaminovaného masa, v našich podmínkách pocházejícího z divokého prasete. Přenos je ale možný i pouhým bezprostředním kontaktem psa s nakaženým zvířetem. V důsledku Aujezskyho choroby pes umírá zpravidla do pěti dní od okamžiku nákazy. Vzhledem k absenci léčby je mortalita stoprocentní. Chovatelský klub proto nabádá k důslednému dodržování striktních preventivních opatření při manipulaci s černou zvěří.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Výmarský ohař je osobitý inteligentní pes, a ačkoliv by neměl být přehnaně vzrušivý, disponuje i tak velkým množstvím elánu. Tato kombinace s sebou nese slibný předpoklad pro jeho zářnou budoucnost báječného psího společníka, zároveň klade na jeho pána zvýšené nároky na výchovu. V rukou špatného pána může poměrně lehce dojít k velkým problémům a těžko napravitelným škodám v podobě psychicky labilního a nevychovaného psa. Tvrdého výmarského ohaře nelze doporučit začínajícímu pejskaři, který nemá se psy podobného typu žádné předchozí zkušenosti.

Výmarský ohařZástupci tohoto plemene potřebují důsledný a trpělivý výcvik. Samozřejmostí by měla být pravidelná návštěva kvalitního psího cvičiště. Výmarský ohař se rychle učí, dlužno podotknout, že nejen žádoucí návyky. Vycítí-li zvláště mladý pes příležitost a najde-li trhlinu v autoritě svého pána, experimentuje a snaží se zabavit prováděním různých lumpáren. Výmarský ohař potřebuje zaměstnat mentálně i fyzicky, jinak se u něj může projevovat nadměrná nervozita, vytrvalé štěkání, destruktivní hrabání na zahradě i houževnatá demolice zařízení v interiéru, sklony k útěkům na výpravy na vlastní pěst a další nežádoucí chování.

Každého majitele výmarského ohaře čeká oproti chovatelům psích plemen, která nikdy nebyla masivně využívána při lovu, jedna důležitá oblast výcviku navíc. Je třeba u psa docílit adekvátní regulace a usměrnění jeho loveckého apetitu. Lovecký instinkt výmarskému ohaři velí pronásledovat a ulovit vše, co uzná za vhodné. Do ohniska jeho zájmu se mohou dostat drobní savci včetně myší, rozličného ptactva, avšak dokonce i malých psíků a koček. Jestliže se majitel psa nechce v krajním případě dočkat strašidelného scénáře, kdy mu jeho psí hrdina s pýchou přinese k nohám sousedovic kočku, je nutné nepodcenit výcvik žádoucího chování v této oblasti od nejútlejšího věku psa. Nezbytností je řádná socializace štěněte, jeho seznamování a důsledné vedení ke smírné koexistenci s jinými zvířaty od malička.

Důležité je zaměřit se při výcviku i na chování psa ve vztahu k některým konkrétním skupinám osob či předmětů. Vše, co se rychle hýbe a vypadá jen trochu podezřele, se snadno stává vítaným cílem. Špatně socializovaný výmarský ohař dokáže vytrvale pronásledovat automobily, cyklisty, běžce nebo lyžaře. Tento typ počínání je nebezpečný nejen pro pronásledované objekty, ale i pro psa samotného. Klíčem k usměrnění je opět důkladná socializace od štěněčího věku, seznamování psa s cizím prostředím a různými rušivými vlivy, trpělivý trénink základních povelů a setrvání v klidu i v přítomnosti pohyblivých lákadel všemožného charakteru.

Vzhledem ke zvýšeným nárokům výmarského ohaře na dostatek pohybu a každodenní mentální vyžití je jasné, že se nejedná o psa vhodného pro člověka s minimem volného času. Výmarský ohař navíc bývá těsně fixován na svého pána a u řady jedinců se rozvíjí silná separační úzkost, jsou-li náhle ponecháni doma o samotě. Pes by měl být od útlého věku navykán na pánovu dočasnou nepřítomnost, doba ponechání psa samotného by se měla zvyšovat velmi pozvolna a postupně, od pouhých vteřin a minut na odskočení s odpadky či pro poštu po hodinu a delší časové úseky strávené v zaměstnání.

Výmarský ohař na lovuPředevším krátkosrstý výmarský ohař není vybaven srstí extrémně odolnou vůči chladu a měl by být umístěn celoročně venku pouze za předpokladu, že bude mít k dispozici perfektně zateplenou boudu odpovídajících rozměrů. Úplně nejlépe je mu v blízkosti pána, uvnitř domu s přilehlou zahradou. Pobyt na zahradě představuje pro psa příjemné zpestření a nabízí prostor pro aktivní hry a cvičení s pánem, sebevětší zahrada ale nemůže v žádném případě suplovat aktivní procházky a pracovní nasazení tohoto psa. Za každých okolností musí být pozemek, na němž tráví čas výmarský ohař, důkladně oplocen a zajištěn proti oblíbeným útěkům za dobrodružstvím, které jsou jistou libůstkou některých ohařů. Patříte-li mezi útlocitné zahrádkáře, háklivé na drobné rostlinky vysázené na svém pozemku, připravte se na to, že výmarský ohař nebude mít pro drahocennou flóru velké pochopení.

V poslední době si atraktivního výmarského ohaře pořizují i lidé žijící v městských bytech, často s těmi nejlepšími úmysly poskytnout psovi denně několik hodin pobytu venku. To se ovšem podaří do puntíku splnit jen málokomu. Původní předsevzetí pak nebývají dodržena, pes je z důvodu pracovní vytíženosti ponecháván dlouhé hodiny osamocen v malém bytě, kde se ze zoufalství uchyluje k destruktivnímu chování, štěkáním obtěžuje sousedy a při následném venčení je těžko ovladatelný v důsledku velkého množství nakumulované energie. Výmarského ohaře lze chovat v bytě, jedná se však o velký závazek, který je vždy třeba pečlivě zvážit.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pro řádné uchovnění psa, jež je možné realizovat nejdříve ve věku sedmnácti měsíců, je třeba splnit podmínky stanovené Klubem chovatelů výmarských ohařů. Mezi povinné předpoklady k uchovnění patří úspěšně složená pracovní zkouška. Vybrané disciplíny (vystavování, nos, hledání, reakce na výstřel) lze splnit v rámci zkoušek vloh, vytrvalostní zkoušky a podzimní zkoušky. Nezbytností je účast psa na jarním svodu, pes přitom nesmí být starší dvou let. Po dovršení věku dvanácti měsíců musí pes dále absolvovat odborný výběr, při kterém je bedlivě posuzován komisí chovatelské rady. Požadováno je rovněž absolvování minimálně jedné klubové či speciální výstavy s výsledkem nejhůře „velmi dobrý“.

Výmarský ohařChovný pes musí mít nůžkový skus a kompletní chrup. Každá odchylka od standardu je považována za nežádoucí vadu. Mezi vylučující vady znemožňující uchovnění daného jedince patří zcela netypická stavba těla a nevyhovující tělesné proporce, špatně tvarovaná hlava, nestandardní postoj těla, nevýrazný pohlavní dimorfismus, naprosto vadné držení těla během pohybu, nestandardní osvalení a nápadně volná kůže v krční oblasti, nesprávné osrstění a kožní defekty, nesprávné zbarvení srsti, absence více zubů, povahové abnormality (přílišná bázlivost nebo agresivita), u psů nedostatečně vyvinutá varlata.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Maďarský ohař krátkosrstý

Výmarský ohař -

Výmarský ohař je díky svému zvláštnímu zbarvení srsti a pronikavému pohledu jantarových očí jen velmi stěží zaměnitelný se zástupcem jiného plemene i pro naprostého laika. Sportovní postavou a tělesnou konstitucí se blízce podobá ostatním ohařům, celkovou konstitucí a proporcemi hlavy se do určité míry blíží maďarské viszle. Toto zrzavé plemeno si v posledních letech získalo velkou popularitu i mimo lovecké kruhy. Povahově je viszla zpravidla méně tvrdá než výmarský ohař.

 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Vzhledově atraktivní, dobře osvalený lovecký pes středního až velkého vzrůstu, jenž vyniká ojedinělým zbarvením osrstění. Výrazný pohlavní dimorfismus.

Důležité proporce:

Existují dvě variety plemene, lišící se typem srsti: krátkosrstý výmarský ohař a dlouhosrstý výmarský ohař.

Důležité proporce

Vzájemný poměr délky trupu a kohoutkové výšky psa činí cca 12:11.

Délka tlamy měřená od začátku čela ke špičce čenichu je o něco větší než délka mozkovny měřená od začátku čela k týlnímu hrbolu.

U hrudních končetin platí, že lokty a kohoutek jsou vzdáleny téměř stejně jako lokty a střed nadprstí.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 64,5 cm    tolerance: +5,5 cm, -5,5 cm
fenky: 61 cm    tolerance: +4 cm, -4 cm
Pozn. k výšce:

Ideální výška psa se nachází v rozmezí 62 – 67 cm, feny 59 – 63 cm.

Hmotnost:
psi:35 kg,    povolená odchylka: +5 kg, -5 kg
fenky: 30 kg,    povolená odchylka: +5 kg, -5 kg
Pozn. k hmotnosti:
Hmotnostní rozmezí je přibližné.
Srst:

Krátká srst: Krátká, velmi hustá srst, která dorůstá o něco větší délky a dosahuje větší hustoty než u typově podobných plemen psů. Dobré jakosti a síly, přilehlá. Není opatřena podsadou nebo se podsada vyskytuje pouze v nevelkém množství.

Dlouhá srst: Dlouhá srst je na dotyk měkká, hladká či nepatrně zvlněná. Může i nemusí být opatřena podsadou. V oblasti nasazení uší jemně přepadá, špičky uší mohou být porostlé sametově hebkou srstí. Po stranách těla dorůstá délky 3 - 5 cm, zatímco oblast břicha, předhrudí a spodní strany krku pokrývá zpravidla delší osrstění. Končetiny jsou opatřeny praporci a tzv. kalhotami, na spodní části ocasu je nápadná vlajka. Hlava je porostlá kratší srstí. Meziprstní prostory na tlapách jsou rovněž osrstěny.

Zbarvení:

Barva stříbrná nebo šedivá (tzv. srnčí či myší šeď), povoleny jsou různorodé odstíny. Střed hřbetu může být pokryt tmavším pruhem srsti (tzv. úhoří pruh). Osrstění na hlavě a na spodní straně ocasu je světlejší. Tolerovány jsou zcela malé bílé znaky na prstech a na hrudi. Pálení červenožlutého odstínu snižuje hodnocení psa během posuzování, hnědé pálení je klasifikováno jako závažná odchylka od požadovaného standardu.

Kůže:

Přilehlá a silná.

HLAVA

MOZKOVNA

lebka:

Svou velikostí proporčně odpovídá celkovému vzrůstu psa, přitom platí, že lebka feny je užší než lebka psa a lebeční rozměry vždy dobře korespondují s obličejovou částí hlavy. Šířka lebky mezi ušima a celková délka hlavy jsou navzájem v dobrém poměru. Týlní hrbol je přiměřeně vystouplý.

Čelová rýha:

Jasně patrná.

Stop:

Mírný, není téměř zřetelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Dlouhá, především u psů robustní, při pohledu z profilu působí skoro hranatým dojmem. Nosní hřbet je rovný, může být klenutý, prohnutí směrem dolů je krajně nežádoucí. Velká nosní houba přesahuje dolní čelist, je tmavě masově zbarvená, v zadní části přechází v šedou barvu.

Pysky:

Adekvátně převislé, masového zbarvení. Koutky velmi malé.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti opatřené kompletním, dobře rostlým a pravidelným chrupem. Nůžkový skus. Předkus či podkus je nežádoucí.

Líce:

Nápadné a svalnaté.

Oči:

Kulatého tvaru, střední velikosti, trochu šikmo posazené. V dospělosti jantarové zbarvení, jež může variovat od světlého k tmavému odstínu. U štěňat je typické modré zbarvení očí. Pohled psa prozrazuje velkou inteligenci.

Víčka:

Dobře přilehlá.

Uši:

Na koncích zakulaceného tvaru, dosti široké a dlouhé, dosahující do úrovně ústního koutku. Nasazené vysoko a úzce.

KRK

Osvalený, suchý, adekvátně dlouhý, z horní strany klenutý, působící elegantním dojmem. Absence laloku.

Horní linie:

Harmonický přechod mezi oblastí krku a hřbetní linií.

Kohoutek:

Dobře patrný.

Hřbet:

Pevný, osvalený, větší délka není na závadu.

Záď:

Pánev větší délky a adekvátně šikmého postavení.

Spodní linie:

Stoupající.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Dlouhé, rovné, šlachovité, navzájem rovnoběžné, vysoko postavené. Široké postavení je nežádoucí.

Plece:

Bohatě osvalené, dlouhé, přilehlé.

Rameno:

Lopatka je v ramenním kloubu solidně zaúhlena.

Nadloktí:

Silné, šikmo postavené.

Lokty:

Uložené v rovnoběžném směru, přilehlé volně. Absence vbočení či vybočení.

Zápěstí:

Pevné.

Předloktí:

Dlouhé, postavené rovně.

Tlapy hrudních končetin:

Silné a uzavřené, opatřené sevřenými, klenutými prsty a pevnými, tvrdými polštářky. Absence vybočení či vbočení tlap. Prostřední prsty mohou být delší než ostatní. Drápy jsou šedě zbarvené, povoleny jsou světlé i tmavé odstíny šedé barvy.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Dlouhé, rovnoběžné, svalnaté a šlachovité. Absence vybočení či vbočení.

Stehna:

Mohutná, svalnatá.

Kolena:

Disponují silnými a pevnými klouby.

Paspárky:

Nejsou přítomny.

Nárt / zanártí:

Výrazně šlachovitý.

Tlapy pánevní:

Silné, kompaktního vzhledu, uzavřené. Opatřené sevřenými, klenutými prsty a pevnými, tvrdými polštářky. Absence vybočení či vbočení tlap. Prostřední prsty mohou být delší než ostatní. Drápy jsou šedě zbarvené, povoleny jsou světlé i tmavé odstíny šedé barvy.

CHODY PSA

Končetiny se pohybují rovnoběžně, pohyb je prostorný a pln plynulosti.

OCAS

Silný, hojně osrstěný, nasazený pod úrovní hřbetu. V klidovém stavu volně visící, při pracovní činnosti nesen vodorovně a výše.

100%
přečteno: 6 505x