topovat ověřit
Bloodhound

Bloodhound

Chien de saint Hubert
0%
Další pojmenování: Pes Sv. Huberta
Bloodhound

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina VI. - Honiči a barváři
Sekce 1 - Honiči
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 84
Země původu: Belgie
Patronát Belgie
Vznik plemene: 7. století
Průměrná délka života: 10 - 12 roků
Původní využití: Lovecký pes – stopař
Využití dnes: Záchranářský pes, Rodinný pes, Služební pes, Lovecký pes
Kluby v ČR:

Bloodhound Club CZ

VARIETY PLEMENE Bloodhound

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Toto plemeno pochází z Belgie, kokrétně bylo chováno v opatství sv. Huberta, a proto se jim také někdy říká svatohubertský pes. Byl chován již od 7. století mnichem Hubertem. Ale podobní předci plemene tu zřejmě byli ještě v dobách před naším letopočtem. 

Už tehdy byli vyhledáváni pro své skvělé stopařské vlastnosti. Později byli dovezeni do Francie a Anglie, kde bylo velmi oblíbení. Dokonce padli do přízně královny Viktorie, díky které se rozšířili. V dnešní době je rozšířený po celém světě, a to nejen jako rodinný pes a společník, ale také jako lovecký pes u myslivců a hlavně služební pes záchranářů a policistů, kteří jej využívají při hledání pohřešovaných osob.

POVAHA

Bloodhound je je velmi milý pes, který se hodí do rodiny i k dětem, ke kterým se chová velmi jemně a dost toho od nich snese. Na svém pánovi je celkem závislý a nemá rád samotu. K cizím lidem se chová přijatelně, takže to není vyhlášený hlídač.

Je to vynikající stopař, ale přestože má vyvinutý lovecký pud, snese se dobře i s jinými mazlíčky, nemá totiž tendenci pronásledovat rychle se pohybující objekty, ale řídí se nosem. Problém nemá ani s ostatními psy, takže můžete mít doma klidně smečku.

Je to citlivý pes, který může občas působit tvrdohlavě, proto se musíte naučit, jak na něj, abyste byli s výcvikem a výchovou úspěšní. Zapomeňte na tresty a hrubé zacházení, potřebuje páníčka, který s ním bude mít trpělivost. Učí se poměrně dobře, ale někdy si dělá, co chce.

POHYB

Je to vytrvalý pes, které potřebuje dostatek pohybu, ale nehodí se na příliš „rychlé“ aktivity, takže běh se psem nebude úplně ideální. Lepší je vyrazit na procházku, nebo si najít nějaký turistický cíl. 

Je škoda mrhat bloodhoundovým talentem, a proto byste měli aktivně využít jeho neobyčejného čichu. Pokud nejste myslivec a nebudete psa zapojovat do své práce, pak si najděte aktivitu, která vám bude vyhovovat. Stopy jsou největší bloodhoundovou předností, dokáže sledovat zvířecí kořist i vyhledávat ztracené lidi. 

PÉČE

Péče o srst není složitá, protože je krátká. Postačí vám gumové hřbílko, vyčesávací rukavice nebo speciální kartáč na tento typ srsti. Koupání je nutné jen v případě, že pes zapáchá, nebo je velmi znečištění.

Oči jsou náchylnější na záněty, proto je každy den kontrolujte a udržujte v čistotě. Podobně je to i s ušima, mají tendence se zapařit a takové prostředí je ideální pro množení bakterií. Jednou týdně uši prohlédněte, zda je vše v pořádku. Velká plemena nejsou tolik náchylná k tvorbě zubního kamene, ale není na škodu podávat doplňky stravy, které bojují proti zubnímu kameni. Nebo můžete zuby čistit i mechanicky.

Vzhledem k velikosti si bloodhound drápy bude přirozeně obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu, ale jednou za měsíc zkontrolujte jejich délku a pokud některé přerůstají, zastřihněte. Budete na to potřebovat speciální kleště.

ZAJÍMAVOSTI

Bloodhound se pyšní hned několika zajímavostmi, jedná se o největšího stopaře mezi loveckými psy, zároveň je svým čichem pověstný a velmi ceněný, Dokáže stopovat nejen zvěř, ale také pátrat po nezvěstných osobách, jejichž stopu je schopen vyčenichat i po několika dnech. 

Název bloodhound by mohl v některých lidech evokovat psa, který lační po krvi, z anglického „blood“, tedy krev. Ale pojmenování odkazuje na „čistou krev“, tedy původ psa, během staletí totiž nebyli kříženi s jinými rasami, ale zachovali si čistokrevnost.

VÝŽIVA

Výživě je nutné věnovat dostatek pozornosti, protože je důležitá, aby byl váš pes zdravý a prospíval. Zvláště u velkých plemen je potřeba podávat velmi kvalitní stravu, a to obzvláště v juniorském věku, kdy rostou a vyvíjí se. Zároveň je nezbytné dodržovat správné stravovací návyky, abyste předešli torzi žaludku. Jedná se hlavně o rozdělení jídla do dvou menších porcí za den a dodržování klidového režimu po jidle. 

Granule jsou kompletním krmivem, to znamená, že váš pes v nich dostane vše potřebné a nemusíte již nic dalšího (snad kromě kloubní výživy) přidávat. Ale musíte vybrat kvalitní granule s vyšším obsahem masa a nízkým obsahem obilovin nebo bez nich. Bývají totiž častým alergenem. Zároveň musíte vybírat granule pro velké plemena psů, jsou přizpůsobené jejich potřebám. Na dospělácké granule můžete klidně přejít až ve dvou letech věku. 

Pokud si na to troufáte, další možností krmení, je barfování, tedy podávání syrového masa, kostí, příloh a doplňků. Ale sestavení vyvážené krmné dávky je na vás, což znamená, že nejdříve musíte proniknout do tajů barfu, abyste svému psovi spíše neublížili. Při velikosti bloodhounda také počítejte s tím, že budete potřebovat dostatek místa v mrazáku, abyste si mohli jednotlivé porce připravit dopředu a zamrazit.

Zdraví

Bloodhound může mít problémy s pohybovým aparátem, což u takto velkého psa rozhodně není překvapením. Objevit se může dysplazie kyčelního i loketního kloubu. V období růstu je zvláště důležití psa nepřetěžovat a celoživotně můžete podávat kloubní výživu jako doplněk stravy. 

Vzhledem ke zvrásněné kůži se mohou v záhybech objevit kožní problémy, proto mějte psa pod kontrolou a v případě potřeby navštivte veterinárního lékaře. Bloodhound může být náchylnější na entropium, tedy vchlípené víčko, kdy se spodní víčko stáčí směrem do oka, které tím dráždí, a ektropium, při kterém dochází k odchlípení víčka od oční bulvy a tím vzniká prostor pro vniknutí prachu apod.

Onemocnění, které dále může toto plemeno postihnout, je torze žaludku, jedná se o akutní stav, který ohrožuje život a je potřeba okamžitě jednat. Dochází totiž k zaškrcení přívodu a vývodu žaludku, což je velmi nebezpečné a musí se to řešit operativně. Torzi můžete předcházet dodržováním správných stravovacích návyků.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Jedná se o velké plemeno, které se nehodí do bytu, nešťastnější bude v domku se zahradou někde na vesnici. Zahrada by měla být dobře oplocená, aby se nemohl vydat na průzkum stop v okolí. Má rád blízkost svého pána, a proto by neměl být celý den sám na zahradě, nebude mu to prospívat. V zimě ho srst neochrání před nepříznivými vlivy počasí, tak bude lepší, když může spát doma. 

Potřebuje dostatek zaměstnání, je to vášnivý stopař, takže se s ním můžete věnovat stopám na poměrně vysoké úrovni. Pokud se nevěnujete lovu, nebo třeba záchranařině a vyhledávání osob, je nutné bloodhounda náležitě zaměstnat, aby se nenudil, mohl by vám totiž ničit věci.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud plánujete svého psa uchovnit, je nutné si pořídit štěně s průkazem původu, to by nemělo mít žádné vady ze standardu. Chov v České republice zaštiťuje Bloodhound club CZ. 

Od věku 15 měsíců musíte absolvovat chovný svod, kde bude pes posouzen chovatelským kolegiem. Dále od 12 měsíců se musíte zúčastnit dvou výstav (klubová, národní, mezinárodní) a odnést si nejhůře známku velmi dobrá. Žádná zdravotní vyšetření nejsou k uchovnění potřeba.

Pes může být aktivně využit v chovu od 18 měsíců a fena od 24 měsíců věku. Horní věková hranice je pro feny stanovena na 8. rok věku.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Toto plemeno má charakteristický vzhled, takže není snadno zaměnitelné. Navíc je dost známé a vyhlášené jako skvělý stopař. Uvádíme coonhounda a anglického mastifa.

Černo-tříslový coonhound

Černo-tříslový coonhound

Obě plemena patří do stejné skupiny FCI, a to do šesté k honičům, barvářům a podobným plemenům. Kohoutková výška je podobná, bloodhound měří 68 cm psi a 62 cm fenky, coonhound má u psů rozmezí 63 až 68 cm a u fen 58 až 63 cm. Liší se hlavně barvou, zatímco bloodhound je nejčastěji jednobarevný červený, nebo pak černý s pálením a hnědý s pálením, tak coonhound je pouze v uhlově černé barvě s výraznými znaky pálení. Coonhound nemá tak výrazně volnou kůži se záhyby, ani na krku se netvoří lalok. 

Anglický mastif

Anglický mastif

Mastif patří do jiné FCI, a to do druhé k pinčům, kníračům a molossoidním plemenům. Má zvrásněnou kůži a na krku se mu tvoří lalok. Nemá tak dlouhé uši, ani nosní partii jako bloodhound. Liší se zbarvením, může být v meruňkové, plavé nebo žíhaná barvě. Navíc je to hlídač a strážce, nikoliv lovec jako bloodhound. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Velký a mohutný lovecký, jeden z nejsilnějších honičů. Linie má harmonické, kostru silnou, osvalení dobré, ale nepůsobí těžkopádně. Má delší, obdélníkový formát. Působí impozantním a vznešeným dojmem. Vznešené je i jeho chování. Na hlavě a krku je bohatě vyvinutá kůže, která je jemná, pružná a spadá v hlubokých záhybech. Pohyb je důstojný, spíše pomalejší a působí klátivým dojmem. Je ovšem elastický, pružný a nenucený. Celková harmoničnost nesmí být narušena, nesmí se objevit známky hrubosti či poškozeného zdraví. Přípustné jsou tyto odchylky: příliš světlé nebo malé oči, volná oční víčka, přehnaně volná kůže, moc velký lalok a příliš úzká hlava. Nežádoucí jsou také příliš velcí psi s těžkou a masivní tělesnou stavbou. Škodí to jejich využití. 

Důležité proporce:

Délka těla vzhledem ke kohoutkové výšce je v poměru 10 : 9. 

Hloubka hrudníku vzhledem je kohoutkové výšce je v poměru 1 : 2. 

Délka hlavy vzhledem k délce těla je v poměru 3 : 7.

Délka nosní partie vzhledem k délce hlavy je v poměru 1 : 2.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 68 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
fenky: 62 cm tolerance: +4 cm, -4 cm
Hmotnost:
psi 50 kg tolerance: +4 kg, -4 kg
fenky: 44 kg tolerance: +4 kg, -4 kg
Pozn. k hmotnosti Výška a váha musí být v souladu.
Srst:

Tělo pokrývá přiléhavá krátká srst, která je hustá, tvrdá a odolná proti nepohodě. Na hlavě a uších je srst jemnější a velmi krátká. Spodní strana ocasu je pokryta delší a tvrdší srstí. 

Zbarvení:

Jsou možné tři zbarvení, a to dvoubarevný černý s pálením (black and tan), dvoubarevný hnědý s pálením (brown and tan) a jednobarevný červený (red). 

Černí psi s pálením mají rozlohu černého zbarvení různou podle toho, zda je to zbarvení plášťové nebo sedlové. U plášťového je černá převládající a pálení je pouze na čenichu, lících, nad očima, hrudi, končetinách a pod ocasem. U sedlového zbarvení je pálení rozsáhlejší a černá je omezena v podstatě jen na hřbetní oblast. Stejné rozmístění je možné i u barvy hnědé s pálením. Barvy nemusí být vždy ostře ohraničeny. V oblastech, kde je tmavší srst se může mísit se světlejší srstí. Toto promísení se připouští. 

V případě jednobarevné červené může být odstín od světlé až po tmavou. Žádoucí není světlý odstín pálení nebo světlá červená u jednobarevných jedinců. Toleruje se trochu bílé srsti na hrudi, prstech nebo konci ocasu. 

Kůže:

Po celém těle je volná, pružná a elastická. Velmi jemná, bohatě vyvinutá a volná je na hlavě. To je charakteristickým rysem plemene. Na čenichové partii zepředu i ze strany se tvoří vrásky, které jsou výraznější v případě, že je hlava nesena nízko. Vrásky nesmí v žádném případě škodit očím a omezovat je. Zvrásnění po těle a příliš bohatá kůže na hřbetě nejsou žádoucí. 

HLAVA

Impozantní, majestátní a plná vznešenosti. Je nejtypičtějším znakem plemene. Je spíše vysoká, ale zároveň úzká vzhledem k její délce a dlouhá vzhledem k velkové délce těla. Dobře patrná je kostní struktura. Laterální linie jsou ploché a profil je hranatý. Nosní hřbet je paralelní s prodlouženou horní linií čela. Bohatě vyvinutá kůže vytváří na čele a lících hluboké vrásky a záhyby. Pokud je hlava nesena nízko, tak se shrnují a přecházejí v záhyby laloku, který je silně vyvinutý. U feny je kůže méně bohatě vyvinutá. 

MOZKOVNA

Vysoká, dlouhá a spíše úzká s plochými stranami. Týlní hrbol je výrazný a zřetelně vystupující. 

Nadočnicové oblouky:

Nadočnicové oblouky jsou nevýrazné, ale znatelné. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nos je černý nebo hnědý, ale u jedinců černých s pálením vždy pouze černý. Je široký, dobře vyvinutý a se širokými nozdrami. Nosní hřbet je stejně dlouhý jako mozkovna, vysoký, široký a zcela rovný, nebo klenutý (lehce beraní nos). 

Pysky:

Velmi dlouhé a volné, horní pysk spadá přes spodní a vepředu svírá pravý úhel s nosním hřbetem, díky tomu působí čenich hranatým dojmem. Směrem ke koutkům jsou pysky masitější a přechází nepozorovaně do výrazného laloku (u fen je to méně výrazné). Horní pysk přesahuje spodní čelist zhruba o 5 cm. Pysky jsou dobře pigmentované, a to černě nebo hnědě v souladu s nosní houbou. 

Čelisti, zuby:

Chrup je úplný, skus nůžkový, zuby jsou silné a bílé, správně postavené v čelistech. Toleruje se klešťový skus. 

Líce:

Suché, výrazně modelované, a to zvláště pod očima. 

Oči:

Tmavě hnědé nebo oříškové, světlejší odstín mají u jedinců bez černého sedla či pláště. Jsou středně velké, oválné, nevystupují, ani nejsou zapadlé, neslzí. Řasy se nedotýkají očí, aby je nedráždily. Výraz je milý, mírný, ale vážný, pohled bývá melancholický. 

Víčka:

Správně tvarovaná a přizpůsobená oční bulvě. Tolerována jsou i volnější spodní víčka. 

Uši:

Tenké, pružné a pokrývá je krátká srst, na dotek jsou sametové. Boltec je velmi dlouhý, při natažení dopředu by měl přesahovat špičku nosu. Nasazeny jsou po stranách hlavy nízko, v úrovní očí nebo níže. Spadají v ladných záhybech a stáčejí se směrem ke špičce (jsou vývrtkovité). 

KRK

Dlouhý, aby pes mohl pohodlně sledovat stopu s čenichem u země. Je sovalený, volná kůže na hrdle vytváří dvojitý lalok (u fen je to méně výrazné). 

TRUP

Horní a spodní linie jsou téměř paralelní. 

Kohoutek:

Málo výrazný. 

Hřbet:

Široký, rovný, dlouhý a pevný. 

Bedra:

Silná, krátká, široká a velmi lehce klenutá. 

Záď:

Svalnatá a téměř vodorovná, nikdy není spáditá. Je dost dlouhá a široká. 

Hrudní koš:

Hrudník je oválný, hluboký a široký. Průřez mezi končetinami má téměř tvar lodního kýlu. Hrudní koš je dostatečně dlouhý. Lopatky dobře přiléhají. Žebra jsou přiměřeně klenutá, ale ne sudovitá nebo plochá. 

Spodní linie:

Je téměř vodorovná, spodní strana hrudníku je spuetšná hluboko. Slabiny jsou správně vyplněné, široké, volné a jenom břicho je nepatrně vtažené. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Silné, svalnaté, rovné a rovnoběžné. Mají silné a oblé kosti. 

Plece:

Lopatky jsou dlouhé, přiměřeně šikmé a svalnaté, ale ne přetížené. 

Rameno:

Šikmé, dlouhé a svírá správný úhel s lopatkou. 

Lokty:

Správně postavené, nevbočují dovnitř, ani nevybočují ven. 

Zápěstí:

Pevné. 

Přední nadprstí:

Záprstí je při pohledu zepředu rovné. Z boku je mírně nakloněné dopředu. 

Tlapy hrudních končetin:

Kompaktní, velmi silná, není vytočená ven, ani dovnitř. Prsty jsou klenuté se správnými články a sevřené jako u kočičí tlapky. Polštářky jsou jsou odolné a tvrdé. Drápy jsou krátké a silné. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Silné, dobře osvalené a v souladu s předními končetinami. Zezadu jsou perfektně rovné, nejsou vytočené dovnitř, ani ven. 

Stehna:

Správně dlouhá a silně osvalená. 

Kolena:

Dobře zaúhlená, nevbočují dovnitř, ani nevybočují ven. 

Nárt:

Silný a krátký. 

Hlezno:

Silné, položené nízko u země a dobře zaúhlené. 

Tlapy pánevní:

Stejné jako přední tlapky. 

CHODY PSA

Posuzování pohybu je mimořádně důležité. Za normální pohyb je považován klus, který je rovnoměrný s pravidelným krokem. Zároveň je pružný, volný a pokrývá více terénu než u ostatních honičů. Charakteristické je, že je houpavý, ale pes nejde nakoso. Pánevní končetiny mají prostorný krok. Posun přední i zadních končetin je v ose a nohy se pohybují rovnoběžně. Při větší rychlosti se mohou dotýkat. Bloodhound musí být schopen klusat delší dobu bez známek únavy. Ocas je při pohybu nesen vysoko a šavlovitě, ale stočení není příliš výrazné. 

OCAS

Dlouhý, silný a mohutný ocas je nasazený vysoko v prodloužené dorsální linii. Směrem ke konci se postupně zužuje. Nesen je šavlovitě. Při akci je prohnutý nad hřbetem, ale nikdy není zatočený nebo nesený vybočeně. Jeho spodní stranu pokrývá hrubší srst, která je dlouhá zhruba 5 cm a směrem ke konci se zkracuje. 

přečteno: 412x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
0%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...