logo
porovnání velikostí
Pes vhodný ...
pro začátečníky
Pes vhodný pro začátečníky

Některá plemena se dají jednodušeji vychovat, a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, kteří nikdy neměli psa. Existují ovšem i psí plemena, jejichž výcvik je obtížný, a proto potřebují zkušeného pána, protože začátečník by mohl napáchat ve výchově mnoho škod. 

Toto plemeno není vůbec vhodné pro začátečníky, jeho výchova je složitá a potřebuje zkušeného pána, který ví, co dělá.

do bytu
Pes vhodný do bytu

Do bytu se hodí zejména malá a střední plemena. I někteří ze zástupců větších psů mohou být v bytě spokojeni za předpokladu, že jim poskytnete dostatek pohybu. Ale je nutné počítat s častějším úklidem kvůli nepořádku, který takový pes způsobí.

Plemeno se příliš nehodí pro držení v bytě, šťastnější bude v rodinném domě se zahradou.

pro pobyt venku
Pes vhodný na zahradu

Některá plemena psů se hodí k domu se zahradou a pro celoroční pobyt venku. Potřebují ovšem dostatek pozornosti svého pána a není možné, aby byli celý den zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. Ven se naopak nehodí zejména malí a krátkosrstí psi.

Tento pes může pobývat venku a bydlet v kotci, ale v případě potřeby počítejte s tím, že jej vezmete domů.

pro alergiky
Pes vhodný pro alergiky

Vybrat toho správného psa pro alergika není jednoduché. Hypoalergenní pes neexistuje, ale jsou plemena, která mají zvláštní srst, jež obsahuje méně alergenů. Paradoxně se většinou jedná o dlouhosrsté chundelaté psy. Uvažovat lze i o naháčích.

Toto plemeno není pro alergiky vůbec vhodné.

pro seniory
Pes vhodný pro seniory

Pro seniory jsou vhodná plemena psů s klidnější povahou, která se dají snadno vychovat a budou jim dělat společníka při odpočinku i procházce, tedy psi, kteří se přizpůsobí jejich životnímu stylu. 

Toto plemeno není vhodné pro seniory.

k dětem
Pes vhodný k dětem

Někteří psi děti vyloženě milují a nechají si od nich líbit všechno, ti jsou vhodným adeptem na ideálního rodinného psa. Existují ovšem i plemena, která se k dětem příliš nehodí. Zda bude soužití dětí a psů harmonické, záleží především na výchově obou stran. 

Toto plemeno miluje děti a při dobré výchově má s nimi výborný vztah.

k jiným psům
Pes vhodný k jiným psům

Některá plemena jsou velmi přátelská a dobře se snáší s ostatními psy. Skamarádí se i s náhodným kolemjdoucím pejskem na ulici. Jiná jsou v kontaktu s ostatními psy spíše odtažitá, nebo mají v oblibě pouze jedince stejného plemene.

Toto plemeno není k ostatním psům přátelské.

ke kočkám
Pes vhodný ke kočkám

Kočku a psa máme zaškatulkované jako nepřátele. Ne vždy to tak musí být. Existují psi, kteří při dobré výchově mohou mít kočku či jiné domácí zvíře za nejlepšího přítele. Hodně záleží právě na socializaci. Některá plemena se ovšem k žádným jiným zvířatům nehodí zejména kvůli silnému loveckému pudu.

Toto plemeno není ke kočkám příliš vhodné.

na psí sporty
Pes vhodný na psí sporty

Existují psí plemena, která se pro psí sporty přímo narodili a milují jakoukoliv aktivitu. Jiná psí plemena se ovšem kvůli tělesné konstituci, horší vycvičitelnosti či povaze pro takové vyžití vůbec nehodí. 

Toto plemeno není vhodné pro všechny aktivity, ale jistě s ním v některé disciplíně najdete uplatnění.

na dlouhé tratě
Pes vhodný na dlouhé tratě

Existuje mnoho plemen, která se hodí na delší tratě a budou se svým pánem nadšeně běhat, dělat mu společníka u kola či při dlouhých procházkách. Svou výdrží mohou překvapit někteří malí psi, kteří vás budou rádi doprovázet kamkoliv a navíc jsou skladní.

Tento pes zbožňuje dlouhé procházky a rád vám bude dělat parťáka při běhání, u kola či na túrách.

Přizpůsobivost
snáší samotu
Jak pes snáší samotu

Každý pes miluje společnost svého pána. Některá plemena jsou na člověka tak fixována, že samotu snáší velmi špatně a mohou mít dokonce sklony k ničení prostředí. Jiní psi naopak poslušně vydrží čekat, než se jejich páníček vrátí z práce. Hodně záleží také na výchově.

Tento pes nemá samotu rád, a proto se hodí pro lidi, kteří s ním mohou být většinu času doma.

chladné počasí
Jak pes snáší chladné počasí

Některá plemena kvůli své velikosti či typu srsti nejsou vůbec vhodná do chladného počasí, protože by mohla prostydnout. Jiní psi naopak zimu milují a nemají problém ani s celoročním pobytem venku v kotci.

Tento pes miluje chladné počasí a při nižších teplotách začne ožívat, může celoročně pobývat venku.

teplé počasí
Jak pes snáší teplé počasí

Existují psi, kteří zbožňují teplé počasí a jsou schopní se vyhřívat na sluníčku. Musíte je dokonce hlídat a v případě potřeby zajistit, aby šli do stínu. Jiná plemena ovšem preferují chladnější počasí, mohou být i náchylnější na přehřátí a před sluncem se budou schovávat ve stínu.

Toto plemeno nesnáší teplé počasí příliš dobře.

citlivost
Jak je pes citlivý

Někteří psi jsou velmi citliví a potřebují jemné zacházení a výcvik prostřednictvím pozitivní motivace. Při jejich výchově musíte být důslední, ale ne hrubí. Jiným plemenům naopak nevadí, pokud je okřiknete. Každý pes je ovšem jiná osobnost a vždy záleží na socializaci a výchově. 

Zástupci tohoto plemene patří k těm citlivějším psům.

Vycvičitelnost
učenlivost
Jak je pes učenlivý

Některá psí plemena jsou velmi učenlivá a vzhledem k tomu se skvěle hodí pro výcvik a psí sporty. U jiných plemen ovšem není ani základní výcvik jednoduchý, protože jsou paličatí a nechtějí jen bezhlavě plnit povely.

Toto plemeno učenlivostí právě nevyniká.

inteligence
Jak hodně je pes inteligentní

Každé plemeno má jiné přednosti, někteří psi jsou velmi inteligentní a učenliví, díky tomu se hodí na mnohé kynologické aktivity. Jiná plemena naopak vysokou inteligencí neoplývají, nijak jim to ovšem nebrání ve vykonávání pozice vašeho nejlepšího přítele. 

Tento pes je chytrý, ale ne vždy pochopí věci tak, jak byste si představovali.

žvýkací pud
Jak hodně pes rád kouše věci

Jsou psi, kteří milují kousání bot, a proto je nemůžete nechat v blízkosti svých nových bot, protože by je určitě zničili. Jiná plemena o vaše osobní věci či nábytek nejeví zájem a vystačí si se svými hračkami. Záleží na tom, jak budete důslední při výchově psa.

Tento pes rád žvýká, proto byste v jeho dohledu neměli nechávat věci, které jsou pro vás důležité a naopak mu poskytněte dost hraček.

lovecký pud
Jak má pes silný lovecký pud

Alespoň malý lovec se nachází asi v každém psovi, jsou ovšem taková plemena, která kvůli této lovecké vášni nemůžete pustit na volno na neoploceném pozemku, protože byste riskovali útěk za zvěří. To, jak pes bude na ostatní zvířata reagovat, můžete částečně ovlivnit i výchovou.

Tento pes nemá sklony k lovu, takže se nemusíte bát jej pustit z vodítka.

štěkání a vytí
Jak hodně pes štěká

Štěkot je pro psy přirozený, každopádně si musíte uvědomit, že celodenní štěkání psa v bytě bude sousedům jistě nepříjemné. Přestože jsou plemena, která štěkají více, tak lze hlasový projev vašeho čtyřnohého mazlíčka ovlivnit i výchovou. 

Tento pes štěká celkem hodně, ale důslednou výchovou to jde zvládnout.

energie
Jak je pes energický

Každý pes má jiné množství energie. Některá plemena jsou doslova neunavitelná, i když se budete snažit sebevíc, tak dříve odpadnete vy a váš pes bude mít stále energie na rozdávání. Jiní psi se unaví po klasické procházce, pak se prospí a jsou znovu připraveni na další aktivitu.

Tento pes má mnoho energie, takže mu musíte vymyslet dostatek aktivit, abyste jej unavili.

hravost
Jak je pes hravý

Většina psů je dost hravá, takový aport patří k oblíbené činnosti mnoha plemen. Najdou se ale i takoví psi, kteří budou veškerou hru sledovat z pohodlí svého pelíšku a nezapojí se do ní. Dokonce ani krabice plná hraček tyto typy nezlomí.

Tento pes má rád jen určité hry, pokud zjistíte, které to jsou, tak si jej získáte.

hlídač
Jaký je pes hlídač

Jsou plemena, která mají předpoklad být dobrými hlídači, ale pokud chcete, aby opravdu hlídali, tak je vhodné to podpořit výcvikem. Na druhou stranu zejména malá plemena sice nevzbuzují příliš respektu, ale často vás na nově příchozího upozorní štěkotem. Dalším typem jsou psi, kteří každého přivítají bez ohledu, zda je to cizí, nebo známý člověk.

Toto plemeno se na hlídání příliš nehodí.

potřeba cvičit
Jak hodně potřebuje pes cvičit

Některá plemena jsou snadno vycvičitelná, takže jejich výcviku nemusíte věnovat moc času a základní povely se snadno naučí i doma. Jiní psi ovšem potřebují cvičit neustále a hlavně pravidelně, již od štěněčího věku je vhodné navštěvovat cvičák, kde se pes naučí základní poslušnosti a vy, jak jej správně ovládat.

U tohoto plemene je výchova těžší, výcviku je nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodcenit ji.

Zdraví a péče
línání
Jak hodně pes líná

Každé plemeno líná, ať již více, nebo méně, ale pokud si pořídíte psa, tak se chlupům nevyhnete. Některá plemena línají pouze v období výměny srsti, jiná pouští chlupy po celý rok. Pokud se rozhodnete pro pořízení takového psa, tak musíte počítat s častějším úklidem.

Toto plemeno líná téměř pořád, srst musíte často vyčesávat.

slintání
Jak hodně pes slintá

Existují plemena, která jsou proslulá častým slintáním. Většina psů ovšem běžně příliš neslintá a zvýšené produkce slin se můžete dočkat v případě, že konzumujete něco dobrého, co by chutnalo i vašemu čtyřnohému kamarádovi. 

Toto plemeno neslintá.

snadná péče
Jak snadno se o plemeno pečuje

Každý pes má své potřeby, péče o některá plemena je náročnější, a to zejména pokud se jedná o dlouhosrsté psy, kteří se musí každý den vyčesávat. Jiná plemena potřebují ke spokojenosti mnoho pohybu a u dalších může být zase nezbytný výcvik. 

Péče o toto plemeno není snadná, každý den je nutné věnovat mu potřebnou pozornost.

zdraví
Jak je pes zdravý

S každým plemenem jsou spjaté jiné typické nemoci, které jsou často přenášené geneticky, a proto se do chovu vybírají jedinci, kteří mají v pořádku vyšetření na tyto choroby. Běžnou nemocí se váš pes ovšem může nakazit i v parku při venčení od ostatních psů.

U tohoto psa se mohou projevit některá dedičná onemocnění, ale jinak je to zdravý jedinec.

sklon k obezitě
Jak je pes náchylný k obezitě

Některá plemena psů mají sklony k obezitě, takže jim musíte dopřát kvalitní stravu, dostatek pohybu a nepřekrmovat je. Jiní psi naopak mohou sníst cokoliv a stejně si udrží štíhlou postavu. Je všeobecně známé, že tendence k přibírání na váze se může objevit po kastraci, ale vždy záleží na konkrétním jedinci.

U tohoto plemene se může objevit lehká nadváha, ale stačí mu dostatek pohybu a vyběhá to.

Ostatní
popularita
Jak je pes oblíbený

Na světě existuje mnoho plemen, některá jsou velmi oblíbená a jejich zástupce můžete potkat na každém rohu. Jiná plemena nejsou tak běžná nebo jsou dokonce vzácná. Při výběru psa rozhodně zapátrejte i mezi neznámými plemeny, třeba vás některé z nich osloví.

Toto plemeno je poměrně oblíbené, ale ne každý jej na první pohled pozná.

velikost
Jak je pes velký

Existují miniaturní a naopak i velcí psi. Každé plemeno má svoje klady i zápory. Malí psi jsou skladní, hodí se skvěle i do bytů a navíc mohou všude chodit s vámi. Velká plemena potřebují větší prostor, takže jsou vhodná spíše k domku se zahradou.

Tento pes patří k zástupcům velkých plemen.

Aljašský malamut

Aljašský malamut

Alaskan Malamute
Další pojmenování:

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.:
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 243
Of. zkratka plemene v ČR: AM
Země původu: USA
Vznik plemene: Za původních eskymáckých kmenů
Původní využití: Saňový pes pro tahání těžkých nákladů
Využití dnes: Psí spřežení
Kluby v ČR:

Klub severských psů

Alaskan malamute klub ČR

VARIETY PLEMENE ALJAŠSKÝ MALAMUT

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Inuité - původní chovatelé Aljašského malamutaAljašský malamut je nejmohutnější  a velmi vytrvalý tažný pes, což jej předurčovalo k tahání těžkých nákladů na velké vzdálenosti. Jeho historie sahá až k původním eskymáckým kmenům, které osidlovaly Aljašku a patří tak k nejstarším saňovým psům. Innuitům, kteří jej chovali se říkalo Mahlamuté a plemeno po nich bylo pojmenováno. 

Na Aljašce patřil malamut až do konce 19. století k jedinému saňovému psu, jiná plemena se zde začala využívat až později. Psi byli svými pány vysoce ceněni a byly považováni za součást rodiny. Innuité na ně v mnoha ohledech spoléhali. Kromě tahání nákladů pomáhali i při lovu ledních medvědů či tuleňů. 

Na počátku 20. století, kdy na Aljašce propukla zlatá horečka a začaly sem proudit davy přištěhovalců, se malamutovi příliš nedařilo. Začaly být totiž populární závody psích spřežení, kde se sázelo hlavně na rychlost a mohutný malamut byl oproti jiným plemenům pomalý. Nastala tak doba křížení, aby vyšlechtění potomci získali ty nejlepší předpoklady pro sport. 

Situace se změnila v roce 1926, kdy se opět začalo pracovat na čistokrevném chovu. Standard byl AKC (Americkým kennel klubem) uznán v roce 1936. Je potřeba zmínit, že malamuti se hojně využívali při polárních expedicích, kde se osvědčili jako neocenitelní pomocníci. Do České republiky byl první zástupce tohoto plemene dovezen až v roce 1980 a o rok později se narodil první vrh.

POVAHA

Malamut je přátelský a milý pes, svou rodinu má velmi rád a je jí oddaný. K lidem nesmí být nikdy agresivní, proto se absolutně nehodí do role hlídacího psa ani na obrany. K cizím lidem je přátelský a spíše je přivítá. Děti má rád a vědomě by jim neublížil, ale je třeba mít na paměti, že při své velikosti může způsobit zranění nechtěně. Děti se ho musí naučit respektovat a neobtěžovat.

Má velice silné instinkty. Zdůraznit musíme jeho lovecký pud. Pozor na jeho pouštění na nechráněných pozemcích. Jakmile zbystří zvěř, tak ho jenom těžko přivoláte, takže je lepší takovým situacím předcházet. Je to smečkový pes, takže s ostaními psy vychází velmi dobře a nemá problém s nimi žít. Co se týká ostatních zvířat, tak je to složitější právě kvůli zmíněnému loveckému pudu. Pokud bude od mala vyrůstat s jiným mazlíčkem, budou spolu pravděpodobně vycházet dobře, ale horší to bude, kdybyste k němu chtěli v dospělosti pořídit třeba kočku – malamut ji bude považovat za kořist.

Je to temperamentní a samostatný pes, který se umí rozhodnout. Velice důležitá je u něj dostatečná a včasná socializace, která začíná již u chovatele. Malamut musí ve štěněším věku přijít do styku se všemi možnými podněty, aby jej později nic nezaskočilo a nestal se z něj bojácný či agresivní jedinec. Nehodí se pro začátečníky, protože musíte vědět, jak s ním pracovat. Výcvik není obtížný a měl by být založen hlavně na porozumění.

POHYB

Malamut je na pohyb velice náročné plemeno, je to pracovní pes a potřebuje proto dostatek aktivity. Byl vyšlechtěn do tahu, nejlepší je samozřejmě využití ve psím spřežení, v čemž vyniká. Když není sníh může být zapřažen do káry. 

Pokud se nehodláte věnovat mushingu, jsou vhodné i jiné sporty. Malamut vás velmi rád bude doprovázet u kola, této disciplíně se říká bikejöring v případě jízdy na koloběžce je to pak scootering. Vhodný je také canicross neboli běh se psem či dogtrekking, což je v podstatě dlouhá terénní túra, závody trvají více dní a je třeba absolvovat trasy dlouhé několik desítek kilometrů, jedná se o vytrvalostní sport, pro který se malamut skvěle hodí. Dalším vhodným sportem pro malamuta je pulling, tedy táhnutí břemen.

Kromě těchto typických sportů se můžete věnovat i jiným aktivitám. Tento seveřan se hodí na canisterapii a uplatnění najde i jako záchranářský pes. Výjimkou nejsou ani jedinci, kteří skládají zkoušky z poslušnosti.

PÉČE

O huňatou malamutovu srst nemusíte nijak speciálně pečovat. Stačí ji jednou týdně pečlivě vykartáčovat, v období línání je to potřeba každý den, abyste pomohli uvolnit odumřelé chlupy. Malamut se ani na výstavy nestříhá, povolené je maximálně zastřižení srst mezi polštářky na tlapkách.

Stejně jako u každého jiného plemene, je nutné pečovat psovi o oči, uši a chrup. Očka čistíme od ospalek, používat můžete tamponek s borovou nebo oční vodou Opthalem. Uši stačí vyčistit jednou za čas kapkami k tomu určenými, nebo můžete zajít k veterináři.

Pokud se s malamutem věnujete mushingu, měli byste pečovat o polštářky na tlapkách. Ty jsou sice pevné a odolné, ale při velké záteži se musí chránit. Dále je potřeba hlídat délku drápků, i když při hmotnosti a aktivitě tohoto seveřana si je obrousí sám, takže stříhat budete muset pouze pátý dráp na předních packách, který není ve styku se zemi a nedochází k jeho přirozenému obroušení.

ZAJÍMAVOSTI

Malamuty proslavila událost, která se stala v roce 1925. V Nome vypukla epidemie záškrtu, ale neměli tam dost séra na aplikaci nemocným. To se nacházelo v Anchorage, které bylo od Nome vzdáleno přes 1600 km nehostinou krajinou a hlavně v tu dobu panovaly extrémní podmínky a teploměr klesal až k mínus padesáti stupňům. Jako nejlepší řešení, jak nejrychleji dostat sérum k nemocným, byla štafeta sestavená ze psích spřežení, kde samozřejmě převažovali právě malamuti. Za účelem památky na tuto událost byl založen světoznámý závod Iditarod, který se jel poprvé v roce 1973. 

VÝŽIVA

Krmivo pro psa musí být dostatečně výživné a kvalitní, aby mu poskytlo vše, co potřebuje a u malamuta v zátěži to platí dvojnásob. Jednodušším způsobem je krmení granulemi, které patří ke kompletním krmivům, což znamená, že obsahují vše důležité a nic dalšího se již nemusí přidávat. 

Existuje velké množství různých značek a zorientovat se na trhu s krmivy není jednoduché. Kvalitní granule poznáte podle složení. Na prvním místě by se mělo objevit maso, ne žádné vedlejší produkty živočišné výroby, ale skutečné maso – dehydratované, moučka, čerstvé (zde je nutné počítat s tím, že při výrobním procesu se jeho obsah změnší). Správné granule obsahují nízký obsah obilovin, nebo jsou zcela bez obilovin, najdete tam bylinky, ovoce, zeleninu a další přidané vitamíny a minerály.

Dále jsou granule rozděleny podle věku na štěněčí, dospělácké a pro seniory. Mnoho značek dále rozlišuje i velikost psa. Malamut rozhodně patří k velkým plemenům. Je možné, že v dospělosti budete muset při zvýšené aktivitě sáhnout po zátěžových granulích.

Další možností je krmení syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky, kterému se říká BARF. Tato metoda je velmi oblíbená, protože opravdu víte, co svému psovi dáváte. Je ale časově náročnější, sami musíte připravit vyváženou krmnou dávku, tak aby psovi nic nechybělo. Než začnete barfovat, je nutné si vše nastudovat. Budete také potřebovat dostatek místa v mrazáku, protože malamut toho sní poměrně dost.

ZDRAVÍ

Jedná se o zdravé a velmi odolné plemeno. V chovu se sledují dědičné oční vady, a to hlavně progresivní retinální atrofie, tato vyšetření je třeba pravidelně opakovat. Dále je pak k uchovnění požadováno vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu.

Jedná se o větší plemeno, které může postihnout torze žaludku, té se dá předcházet dodržováním jednoduchých pravidel při krmení – rozdělení krmné dávky, klid po jídle a podobně.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno se nehodí pro začátečníky, pořídit byste ho měli, pokud už máte s kynologií a výchovou psa nějaké zkušenosti a hlavně jen v případě, že budete schopni uspokojit malamutovu potřebu pohybu. Potřebuje zaměstnat, jinak se bude nudit, což může vést třeba k utíkání.

Je to seveřan, takže může bez problémů pobývat celoročně venku, jeho srst jej ochrání proti nepříznivým vlivům počasí. Nemá problém fungovat ani v mrazivých teplotách. Bydlet může v boudě, kterou byste na zimu vystlat např. slámou. Příliš se nehodí do bytu, ale teoreticky ani s bydlením v bytě nebude mít problém, když se mu budete dostatečně věnovat a podnikat různé aktivity.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chov aljaškého malamuta zaštiťuje v ČR Alaskan Malamute Klub nebo Klub severských psů. Abyste se mohli snažit o uchovnění, musíte mít doma malamuta s průkazem původu FCI. Šanci na úspěch máte v případě, že váš pes nemá žádnou z vylučujících vad. 

Pro uchovnění musíte absolvovat bonitaci, což je chovatelská akce podobná výstavě, na níž je pes posouzen odbornou komisí. Zúčastnit se jí mohou psi a feny od 24 měsíců věku. Zapojit se v chovu pak uchovnění jedinci mohou od 24 měsíců

K bonitaci musíte doložit výsledek RTG vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK), které je možné absolvovat také od 24 měsíců. Dále pak vyšetření na dědičné oční vady. Dále je požadováno zhotovení DNA profilu.

Horní věková hranice je u fen stanovena na 8 let věku, u psů není omezena. Fena může odchovat maximálně jeden vrh za kalendářní rok, u psů opět nejsou krytí omezena. Aljašský malamut má dva druhy chovu, a to obecný a pak výběrový (složitější podmínky pro přijetí).

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Není mnoho plemen takových jako aljašský malamut, ale nějaké přece jenom najdeme. Každý znalec saňové psy pozná a umí je od sebe odlišit, ale laik by se malamuta mohl snadno splést se sibiřským huskym. 

Sibiřský husky

Aljašský malamut -

Obě plemena patří do stejné skupiny FCI, a to do páté ke špicům a primitivním plemenům. Husky je menší než jeho mohutný kolega. A dále je možné rozeznat je podle zbarvení. U huskyho jsou povolené všechny barvy od černé až k čistě bílé, běžně se vyskytují různé znaky v obličeji, a to ve vzorech, které u jiného plemene nenajdete. Narozdíl od malamuta může mít husky oči zbarvené modře, přípustné jsou obě stejně barevná i každé jiné. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o jedno z nejstarších severských saňových psů. Je mohutně stavěný, silný a má hluboký hrudník. Jeho postoj je pevný v tlapkách, tělo drží hrdě, hlava je vztyčená a oči jsou se zvědavým ale ostražitým výrazem. Má širokou hlavu s trojúhelníkovýma ušima, při zvýšené pozornosti jsou vzpřímené. Tlama je mohutná a směrem k čumáku se jen lehce zužuje. Malamut má hustou podsadu, která je pokrytá tvrdou krycí srstí. Barva srsti je různá, výrazné jsou znaky na hlavě, díky kterým se jednotliví jedinci rozlišují. Jedná se o kápi, obličejvá část je bílá nebo se znaky, pruhem nebo maskou. Ocas je nošen nad hřbetem a velmi dobře osrstěn, vypadá jako chochol. Kostra je silná, končetiny jsou pevné, hrudník hluboký a plece silné. Malamut musí mít fyzické předpoklady pro velký výkon. Pohyb je plynulý, vyvážený, neúnavný a účelný. Není určen jako závodní saňový pes, ale má podávat silný a vytrvalý výkon, čemuž musí odpovídat i jeho povaha. Všechny odchylky, které odporují těmto předpokladům, se považují za vážnou vadu.  

Důležité proporce:

Hloubka hrudníku dosahuje zhruba polovině kohoutkové výšky psa, a to nejhlubší místo je hned za předními končetinami. Délka trupu od ramene až po vrchol sedací kosti je větší než kohoutková výška. Trup nesmí být příliš těžký a kosti musí mít dobrý poměr k velikosti.

Výška:
Ideální kohoutková výška psi: 25 palců (63,5 cm)
fenky: 23 palců (58,4 cm)
Pozn. k výšce:

Výška se uvádí v určitém rozsahu a ideální výška je 25 palců (63,5 cm) u psů a 23 (58,4 cm) u fen. 

Kohoutková výška by neměla být nadhodnocena celkovému hodnocení typu, správných proporcí, pohybu a dalších znaků. Pokud jsou posuzováni jedinci, kteří jsou stejní v typu, proporcích a pohybu, pak by se měla dát přednost tomu, který dosahuje ideální výšky.  

Hmotnost:
psi:85 liber (38,5 kg)
fenky: 75 liber (34 kg)
Srst:

Krycí srst je tvrdá, nesmí být dlouhá ani měkká. Podsada je hustá, mastná, vlnitá a dlouhá jeden až dva palce (2,5 až 5 cm). Délka obou typů srsti se mění. Na bocích je srst poměrně krátká, na plecích, krku zádi, zadní straně ocasu a stehen je delší. V létě je srst většinou kratší a méně hustá. Na výstavách by srst měla být upravena přirozeně. Jakékoliv zastřihování je nepřípustné. Stříhat se může pouze srst na tlapkách, a to tak aby vynikl jejich přirozený tvar. 

Zbarvení:

Barva může být od světle šedé, přes středně šedou až k černé, sobolí až po červenou. Barevné kombinace jsou možné v podsadě a na okrajových částech těla. Jedinou jednotnou povolenou barvou je bílá. Ta vždycky převažuje na spodní straně těla, končetinách, tlapkách a v podobě znaků na obličeji. Na přední straně hlavy je lysina, na šíji pak límec nebo skvrna. Má plášť, skvrny na trupu jsou nežádoucí.

HLAVA

Široká a hluboká, má harmonické a elegantní tvary. Není hrubá, má správný poměr k velikosti psa. Výraz je jemný, vyjadřuje přátelskost a laskavost. 

MOZKOVNA

Mezi ušima je široká a středně klenutá, směrem k očím je plošší a užší. Mezi očima je patrná čelová rýha. 

Stop:

Mírný stop se tvoří na spojení horní linie mozkovny a hřbetu nosu.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Široká a mohutná. Svou velikostí je v dobrém poměru k mozkovně. Směrem k čumáku se lehce zužuje.

Pysky:

Těsně přiléhají. Pigmentace pysků, víček i čumáku je černá u všech barev kromě červené, tam může být hnědý pigment. Přijatelné je světlejší žíhání čenichu. 

Čelisti, zuby:

Horní i dolní čelist je dostatečně široká, zuby jsou velké v nůžkovém skusu. Předkus i podkus se považuje za vadu.

Oči:

V lebce jsou posazené šikmo. Mají hnědou barvu, jsou oválné a středně velké. Modré oči jsou nepřípustné.

Uši:

Vzhledem k velikosti hlavy jsou relativně malé, ale jejich velikost je střední. Mají trojúhelníkový tvar, ale špičky jsou zaoblené. Jejich posazení je široké po vnějších stranách mozkovny, jsou posazeny stejně vysoko jako horní oka. Vzpřímené uši vypadají, jakoby od hlavy odstávaly. Pokud jsou vztyčené, tak ukazují dopředu, ale hlavně při práci mohou být sklopeny k lebce. Uši by neměly být vysoko nasazené.

KRK

Mírně klenutý a silný.

TRUP

Kompaktně stavěný, ale není příliš krátký.

Hřbet:

Rovný a směrem k zádi mírně klesá.

Bedra:

Dobře osvalená a pevná. Za vadu se považují dlouhá bedra, která oslabují horní linii.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Mají silné kosti a jsou dobře osvalené. Při pohledu zepředu jsou až k nadprstí rovné.

Plece:

Středně skloněné. 

Tlapy hrudních končetin:

Podobají se sněžnicím. Jsou hluboké, uzavřené a mají pevné polštářky, díky kterým jsou pevné a kompaktní. Tlapky jsou velké  a dobře klenuté s těsně přiléhajícími prsty. Mezi prsty najdeme ochrannou srst. Tlapky jsou silné a tvrdé s krátkými a silnými drápy. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu zezadu jsou v postoji i v pohybu rovnoběžné s hrudními končetinami. Nejsou úzké, ani postavené příliš široce. 

Stehna:

Ve stehnech jsou silné a mohutně osvalené.

Kolena:

Přiměřeně úhlená a dobře skloněná.

Paspárky:

Jsou nežádoucí a dochází k jejich odstranění brzy po narození. 

CHODY PSA

Jeho krok je vyvážený, vytrvalý a plný síly. I přes svou velikost a stavbu těla je čilý. Při bočním pohledu vykazují zadní končetiny silný posun, který se přes dobře osvalená bedra nese až k předním končetinám, ty získávají zezadu silný impuls, který přenášejí v dlouhý krok. Když se podíváme zepředu nebo zezadu, tak se končetiny pohybují v přímce, a to nepříliš těsně ani daleko od středové linie. Při rychlém klusu se končetiny pohybují blíže k ose těla. Postihován bývá neúčelný a unavený krok, nebo kulhání.

OCAS

Středně nasazený a v kořeni pokračuje v linii páteře. Když pes nepracuje, ocas je nesen nad hřbetem, ale není zatočený, ani zakroucený proti zádi. Není huňatý jako u lišky, ale je dobře osrstěn a připomíná chochol.

 

Aljašský malamut leží na trávě

100%
přečteno: 154x