topovat ověřit
Černý teriér

Černý teriér

Tchiorny Terrier
0%
Další pojmenování: Ruský černý teriér
Černý teriér

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 1 - Pinčové a knírači
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 327
Země původu: Rusko
Patronát Rusko
Vznik plemene: 40.–50. léta 20. století
Průměrná délka života: 10 - 12 roků
Původní využití: Pracovní pes
Využití dnes: Pracovní pes, Obedience, poslušnost psa, Zadržení útočníka, Rodinný pes, Výstavní pes, Hlídací pes, Služební pes, Obranář
Kluby v ČR:

Klub chovatelů a přátel ruských černých teriérů v ČR

Klub přátel černého ruského teriéra

VARIETY PLEMENE Černý teriér

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Zrod tohoto plemene nesahá příliš hluboko do historie, stačí se ohlédnout do minulého století. Šlechtění se odehrálo mezi roky 1940 až 1950 a černý teriér vznikl selektivním křížením velkého knírače, rotvajlera, erdelteriéra a novofundlandského psa. Cílem bylo vytvořit pracovního psa s výbornými vlastnostmi pro ostrahu a zároveň odolného proti nepříznivému počasí. 

Za šlechtěním stála vojenská kynologická škola s chovatelskou stanicí Rudá hvězda, která sídlila v blízkosti Moskvy. Jako základ chovu byl použit velký knírač. První oficiální představení plemene proběhlo v roce 1955 na zemědělské výstavě právě v Moskvě. K uznání plemene Mezinárodní kynologickou federací došlo v roce 1984. Nejdříve byl zařazen do 3. skupiny FCI k teriérům, ale později (koncem 90. let) došlo na základě jeho vzezření k přeřazení do 3. skupiny k pinčům, kníračům, molossoidním plemenům a švýcarským salašnickým psům.

POVAHA

Tento teriér se hodí do pro aktivní páníčky, má rád děti a je k nim něžný, takže může klidně žít v rodině, ale je potřeba nastavit a hlavně dodržovat pravidla soužití dětí se psem. K cizím lidem je rezervovaný, jelikož má přirozený ochranitelský pud, který se mu rozvíjí, jak dospívá. 

Je to rozvážný pes, který nevyvolává potyčky, ale pokud je potřeba zasáhnout, tak bude svou rodinu bez váhání chránit. S jinými psy nebo mazlíčky by měl ideálně být v kontaktu od štěněte, aby se s nimi sžil a bral je jako členy smečky. 

Jedná se o inteligentní plemeno, které se dobře učí, ale je poněkud tvrdohlavé. Není proto vhodným prvním psem pro začátečníka. Důležité je nezanedbat socializaci a začít hnedka, co si štěně přinesete domů. Při výcviku buďte důslední, aby pes věděl, že si nemůže dělat, co chce. Často se vybírá jednoho člena rodiny, který je pro něj tím hlavním. 

POHYB

Jedná se o aktivního psa, který se nespokojí jen s krátkou procházkou kolem baráku, ale potřebuje se pořádně proběhnout a také zaměstnat, aby se nenudil. Doporučujeme chodit na cvičák, ať již na skupinové nebo individuální lekce, kde si můžete vyzkoušet různé disciplíny a zjistíte, která vám bude vyhovovat nejvíce. 

Černý teriér se hodí na agility, canicross či náročnější dogtrekking, zářit můžete na poli poslušnosti a vydat se cestou plnění zkoušek. Ale kromě konkrétního zaměření byste samozřejmě měli vyrážet i na procházky nebo túry, kde vám bude váš pes dělat společnost. A v létě ho nezapomeňte vzít k vodě, má ji moc rád. 

PÉČE

Srst vyžaduje pravidelné vyčesávání, aby se netvořily chuchvalce. Střihově se upravuje srst na hlavě. Navštívit můžete salon nebo si nechat poradit od chovatele, s ním se domluvte i v případě, pokud se chystáte na první výstavu, aby vám ukázal, jak jedince připravit. 

Denně kontrolujte oční okolí a případně z něj odstraňte nečistoty. V uších si na první pohled ničeho nevšimnete, tak je alespoň jednou týdně zkontrolujte, zda je vše v pořádku. Zapomínat byste neměli ani na péči o dutinu ústní. Tvorbě zubního kamene nejlépe zabráníte mechanickým čištěním zubů. 

Jednou měsíčně zkontrolujte délku drápů a v případě potřeby je zastřihněte. Většinu z nich si váš teriér pravděpodobně samovolně obrousí při chůzi po tvrdém povrchu. Krácení drápů většina psů nemá v oblibě, a proto to trénujte od štěněte, aby na to byl vás pes zvyklý.

ZAJÍMAVOSTI

Vzhledem k tomu, že se názvem jedná o teriéra, dalo by se očekávat, že jej Mezinárodní kynologická federace bude řadit do 3. skupiny právě k teriérům, ale není tomu tak. Ruský černý teriér patří do 2. skupiny k pinčům, kníračům, molossoidním plemenům a švýcarským salašnickým psům.

VÝŽIVA

Správné krmení velkých psů je důležité,  aby byli zdraví a prospívali. Hlavně v juniorském věku je potřeba podávat opravdu kvalitní stravu, aby se správně vyvíjeli a neměli v dospělém věku zdravotní problémy. Buď můžete krmit granulemi, nebo stravou připravovanou doma – tzv. BARF. 

Granule jsou kompletní krmivo, což znamená, že pes v nich máme vyváženou krmnou dávku na každý den. Pro černého teriéra vybírejte granule pro velká plemena psů, nejdříve štěněčí či pro juniory, u kterých můžete zůstat až do věku zhruba 20 měsíců, pak můžete přejít na dospělácké. Granule vybírejte podle složení, aby byly opravdu kvalitní. 

Barfování je pro páníčky složitější, protože vyváženou krmnou dávku musíte sestavit sami, a proto než se do toho pustíte, tak je nutné si načíst potřebné informace. Porce se pak skládají ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. U psa velikosti černého teriéra počítejte s tím, že budete potřebovat dostatek místa v mrazáku na připravené porce. 

Zdraví

Jedná se o zdravé plemeno, které není příliš zatíženo nemocemi. Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem, a to hlavně dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu. Na obě nemoci se jedinci vyšetřují při přijetí do chovu, vybírejte tedy štěně po zdravých rodičích, ale podívejte se i na další předky. Zároveň je vhodné podávat preventivně kloubní výživu. 

Dále se může vyskytnout hyperurikosurie, tedy zvýšená koncentrace kyseliny močové v moči a krvi. Jedince lze testovat v laboratoři a zjistíte tak, zda je zdravý, nemocný nebo pouze přenašeč genu.

Dalším genetickým onemocněním, které je typické pro černého teriéra je juvenilní laryngeální paralýza a polyneuropatie. Dochází při ní k dýchacím problémů, které mohou skončit až paralýzou hrtanu, také se může objevit ataxie, distální slabost a snížené reflexy páteře.

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Pro černého teriéra je nejlepší, pokud bydlí v domku se zahradou. Ač ho jeho srst ochrání proti rozmarům počasí, tak by neměl trvale pobývat sám venku na zahradě v boudě, nebo být zavřený v kotci. Toto plemeno si vytváří úzký vztah se svým páníčkem a potřebuje mu být na blízku, aby nestrádalo.

Dopřát mu musíte nejen dostatek pohybu, ale hlavně nějakou činnost, která ho zaměstná, aby se nenudil. Hlavně potřebuje důsledného a zkušeného majitele, který si poradí s jeho tvrdohlavostí.

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud se chcete v budoucnu zapojit do chovu, musíte to zohlednit již při koupi štěněte, které nesmí mít žádné vady ze standardu, jedná se o štěně s předpoklady pro chov a výstavy. V dopělosti pak musíte splnit podmínky stanované klubem. V ČR jsou dva kluby, Klub chovatelů a přátel ruských černých teriérů a Klub přátel černého ruského teriéra.

Zúčasnit se musíte svodu mladých, a to po přezubení jedince. Povinná je také účast na dvou výstavách vyššího typu (kde se zadává titul CAC) od mezitřídy. Pes si musí nejhůře odnést známku výbornou, fena může být ohodnocena i velmi dobrou. Dále je vyžadováno absolvování bonitace, a to od 15 měsíců věku. Jedná se o akci podobnou výstavě, kde je pes odborně posouzen. 

Mezi povinná vyšetření patří rentgeny na dysplazii kyčelního a loketního kloubu, a to od věku 18 měsíců. U kyčlí je vyřazující vadou i jednostranný stupeň 4 (E) a zvýšenou pozornost vyžaduje stupeň 3 (D). U loktu je vyřazující i jednostranný stupeň 3 (D). 

Dále musíte nechat provést genetický test na hyperurikosurii, což je zvýšená koncentrace kyseliny močové v moči a krvi. A dalším gen testem je ten na juvenilní laryngeální paralýzu a polyneuropatii, toto onemocnění způsobuje dýchací problémy, které mohou vést až k paralýze hrtanu.

Aktivní zapojení v chovu je možné od 18 měsíců věku a u fen chovnost zaniká 8. rokem věku. Jedna fena může odchovat maximálně 2 vrhy za 2 roky.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Černý teriér se dá zaměnit s jinými exteriérově podobnými plemene, a to hlavně s velkým kníračem, který byl použit při jeho šlechtění a nebo flanderským bouvierem. 

Knírač velký

Knírač velký

Obě plemena patří do druhé skupiny FCI. Knírač měří od 60 do 70 cm a váží 35 až 47 kg. Teriér má kohoutkovou výšku 70 až 78 cm u psů a 66 až 74 cm u fen. Hmotnost u psů je 50 až 60 kg a u fen 45 až 50 kg. Zbarvení teriéra je pouze černé, kdežto knírač může bý černý nebo tzv. pepř a sůl – což je šedá podsada s dobře pigmentovaným pepřením. Obě plemena mají na bradě typický vous. 

Flanderský bouvier

Flanderský bouvier

Bouvier patří do první skupiny FCI. Jeho výška je od 61 do 69 cm u psů a 58 až 64 cm u fen, hmotnost je od 35 do 40 kg u psů a od 27 do 35 kg u fen. Je tedy mírně menší než černý teriér. Bouvier má srst šedou, žíhanou nebo uhlovou. Srst může být také zcela černá, ale není to preferováno. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Mohutný nadprůměrně vysoký pes s atletickou postavou robustního typu a pevné konstituce. Má masivní kostru a silné svaly. Je symetrický, má výraznou hlavu, kompaktní tělo a objemný, hluboký hrudník. pohlavní výraz je jasně definován. 

Důležité proporce:

Délka těla je mírně větší než kohoutková výška, u fen je tento rozdíl výraznější. Hloubka hrudníku dosahuje nejlépe alespoň půlky kohoutkové výšky. Délka by neměla být menší než 40 % výšky v kohoutku. Tlama je mírně kratší než mozkovna. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 74 cm tolerance: +2 cm, -2 cm
fenky: 70 cm tolerance: +2 cm, -2 cm
Pozn. k výšce

Psi neměří méně než 70 cm a více než 78 cm a feny méně než 66 cm a více než 74 cm. Mírně vyšší jedinci se tolerují pouze v případě harmoničnosti a vynikajícího plemenného typu. 

Hmotnost:
psi 55 kg tolerance: +5 kg, -5 kg
fenky: 50 kg tolerance: +5 kg, -5 kg
Srst:

Hustá a hrubá srst s podsadou. Krycí srst je hrubá, hustá a lehce zvlněná. Podsada je měkká, krátká a hustá. Svrchní srst pokrývá celé tělo. Pokud není srst upravována, je dlouhá 5 až 15 cm. Na hlavě je velmi dobře vyvinutá, je tam bohaté obočí a vous na bradě. Končetiny pokrývá dlouhá a hustá srst. 

Tento teriér se střihově upravuje. střih umocňuje znaky silného a sebejistého psa a není pouze jako dekorativní prvek. Nejdelší srst najdeme na nohou a v okolí tlamy. Střih akcentuje mohutnou hlavu s plochým čelem, dobře klopené uši, silný krk a dobře stavěné, silné tělo psa. 

Zbarvení:

Celočerné. Černá barva se může mísit se zanedbatelným množstvím šedých chlupů. Nesmí pokrývat více jak 1/3 těla. 

Kůže:

V dobré kondici, těsně přiléhající, bez záhybů či volné kůže. Je pružná a rovnoměrně pigmentovaná. 

HLAVA

MOZKOVNA

Hlava je poměrná k tělu. Je velká, masivní a dlouhá. 

Lebka:

Přiměřeně široká s plochým čelem. Horní linie mozkovny je rovnoběžná s horní linií tlamy. 

Nadočnicové oblouky:

Středně výrazné stejně jako týlní kosti. 

Stop:

Viditelný, ale není ostrý. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je velká a černá. Tlama je silná, široká a trochu kratší než mozkovna. U kořene je čenich široký a postupně se zužuje směrem ke špičce. Knír a brada zvýrazňují objem a dávají tlamě obdélníkový, tupý vzhled. 

Pysky:

Silné, těsně přiléhající a dobře pigmentované. Jejich kraje jsou tmavé. 

Čelisti, zuby:

Velké, bílé zuby jsou uloženy těsně vedle sebe. Skus nůžkový, dolní řezáky jsou umístěny v řadě, chrup by měl být úplný. 

Líce:

Lícní kosti jsou suché se zaoblenými, ale nevystupujícími lícemi. 

Oči:

Středně velké, oválné, zpříma hledící a tmavě zbarvené. 

Víčka:

Oční víčka jsou pevná, suchá a černá.

Uši:

Zavěšené, nasazené vysoko a symetricky po obou stranách hlavy. Středně velké ucho má trojúhelníkový tvar. Přední okraj těsně přiléhá lícím psa. Kůže na uších je pevná bez záhybů. 

KRK

Svalnatý, silný a suchý. Je přibližně stejně dlouhý jako hlava. Vzhledem ke hřbetní linii je nesen v úhlu 40 až 45 stupňů. Šíje je dobře vyvinutá a silná. 

TRUP

Tělo je masivní, objemné, hluboké a dobře vyvážené. 

Horní linie:

Od kohoutku se k ocasu mírně svažuje. 

Kohoutek:

Dobře vyvinutý, vysoký a u psů výraznější než u fen. 

Hřbet:

Rovný, svalnatý a silný. Jeho délka se rovná polovině délky hřbetu naměřené od kohoutku ke kořeni ocasu (druhou část tvoří bedra). 

Bedra:

Krátká, široká, svalnatá a mírně klenutá. Tvoří půlku délky hřbetu. 

Záď:

Svalnatá, široká, středně dlouhá a mírně spáditá. 

Hrudní koš:

Hrudník je dlouhý, široký, hluboký s lehce klenutými žebry. Na průřezu je tvar oválný. Prsní kost je dlouhá a přední část hrudníku se mírně rozšiřuje skrz ramenní klouby a je dobře osvalená. 

Spodní linie:

Je na stejné úrovni jako loket nebo mírně pod. Břicho je mírně vtažené a slabiny jen mírně vyvinuté. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Při pohledu zepředu jsou rovné a rovnoběžné. Vzdálenost od lokte k zemi se rovná 50 až 52 % kohoutkové výšky. 

Rameno:

Lopatky jsou dlouhé a široké. Úhel mezi lopatkou a ramenní kostí je kolem 100 stupňů. 

Nadloktí:

Svalnaté a není kratší než lopatka. 

Lokty:

Přiléhají k tělu. 

Předloktí:

Rovné, silné a kulaté kosti. Z profilu i zepředu je svislé. 

Přední nadprstí:

Masivní, krátké a při pohledu z boku mírně šikmé. 

Tlapy hrudních končetin:

Kompaktní, velké a kulaté. Drápy i polštářky jsou černé. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné. Šířeji postaveny než přední končetiny. Z profilu jsou v mírném postavení za psem. 

Stehna:

Středně dlouhá, mírně nakloněná, široká a s dobře vyvinutým o objemným svalstvem. 

Kolena:

Dobře zaúhlená. Lýtka nejsou kratší než stehna. 

Paspárky:

Nejsou. 

Nárt:

Nízký, silný a svisle postavený. 

Tlapy pánevní:

Jsou menší než tlapy na předních končetinách a s tendencí k oválnému tvaru. Drápy i polštářky jsou černé. 

CHODY PSA

Pohyb je dobře vyvážený, volný s hladce ohybnými klouby. Typickým pohybem je energický klus s dlouhým krokem, který vychází z mocného odrazu zadních končetin. Ty v pohybu dosahují až k předním končetinám. Horní linie by při pohybu měla zůstat pevná. 

OCAS

Vysoko nasazený ocas je u kořene silný. Při pohybu je nesen vesele, ale kořen ocasu nemá sklon přes záď (veverčí ocas). V zemi původu se tradičně kupíruje. Pokud není kupírovaný, neovlivňuje to hodnocení jedince. Nekupírovaný ocas je ve tvaru šavle nebo srpu. 

přečteno: 220x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
0%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...