topovat ověřit
18.06.2020 / 19.05.2024
Knírač střední

Knírač střední

Schnauzer
80%
Další pojmenování: nemá
Knírač střední

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 1 - Pinčové a knírači
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 182
Země původu: Německo
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 13 - 16 roků
Původní využití: Lovec hlodavců a hlídač povozů
Využití dnes: Agility, Rodinný pes, Aktivní pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů kníračů České republiky

VARIETY PLEMENE Knírač střední

Střední knírač má dvě možnosti: černou a pepř a sůl. 

Existuje více velikostních rázů kníračů, ale jedná se o samostatná plemena, a to knírače malého a velkého.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Psi podobní kníračům jsou zachyceni na evropských obrazech již z dob 15. až 18. století. Byli to hlídači zejména povozů a také lovci škodných hlodavců ve stájích. Nazýván býval jako formanský pes nebo stájový pinč. Střední knírač vznikl ze všech kníračů jako první. 

V roce 1985 došlo v Německu k založení Klubu chovatelů pinčů a kníračů a v té době byli do plemenné knihy zapsáni první jedinci. Ovšem na tehdejšího knírače bylo nahlíženo jako na hrubosrstého pinče, k jeho přejmenování došlo později, a to v roce 1917.

V tehdejším Československu se knírači chovali od 20. let 20. století. Ještě před válkou byl Němci na našem území založen první spolek kníračů, ale ten v roce 1939 zanikl, respektive byl spojen s německým klubem. Druhá světová válka chovatelské snahy narušila, ale po ní byl již založen klub Českou kynologickou jednotou. 

Knírač se rozšířil samozřejmě i do Ameriky, kde je ovšem od toho klasického evropského lehce odlišný v typu. Má jinou srst a více se podobá teriérům. 

Knírač střední Německo

POVAHA

Knírač je velmi oddaný, ale temperamentní pes, pokud nad sebou nemá důsledného páníčka, tak toho může využít ve svůj prospěch a snažit se být vůdcem smečky. Příliš se nehodí pro začínající kynology, jeho majitel by měl přesně vědět, jak na něj.

Je to veselý společník, který vychází dobře s dětmi, ale ony musí vědět, kdy psa nechat v klidu odpočívat, protože knírač si nenechá líbit všechno. K cizím lidem je velmi nedůvěřivý, a proto je to skvělý hlídač. Co se týká soužití s jinými psy, může se vůči nim projevovat temperamentně. Ostatní zvířata celkem zvládá, až na mazlíčky hlodavce, protože historicky byl využíván i jako jejich likvidátor např. ve stájích. 

Knírač je velmi inteligentní a dobře se učí, poradit si ale musíte s jeho tvrdohlavostí. Proto potřebuje majitele s pevnou rukou, který mu nepovolí, když to na něj bude zkoušet. Zapomeňte ovšem na fyzické tresty, mohem lépe ho zvládnete přes oblíbené pamlsky. Ideální je s kníračem navštěvovat cvičiště, kde vám poradí a navíc budete cvičit v kolektivu ostatních psů. Je to skvělé prostředí pro socializaci.

Střední knírač

POHYB

Ač je knírač poměrně přizpůsobivý, tak potřebuje dostatek pohybu, rozhodně mu nebude stačit, když ho samotného pustíte na zahradu, nebo s ním obejdete blok. Každý den potřebuje pravidelné procházky a jedna by měla být delší. 

Ideální je chodit třeba do blízkého parku, kde ho budete moc pustit a věnovat se oblíbené hře. Jeho energii můžete vybít také na cvičáku nebo při různých kynologických sportech. Je poměrně rychlý, a proto se určitě neztratí při agility. Ale společníka vám může dělat i při běhu v lese. Vzhledem k tomu, že je učenlivý, můžete zkusit i dogdancing a různé psí triky.

Střední knírač

PÉČE

Srst knírače není potřeba příliš často česat, vyžaduje ovšem speciální péči v podobě trimování. Pokud se provádí správně, tak pes pak nelíná, takže máte o starost méně. Nezapomínejte každý den kontrolovat vous a v případě potřeby jej vyčistit od zbytků jídla a pročesat. Jsou i páníčci, kteří na knírače používají strojek, ale naruší se tak přirozené vlastnosti srsti. Je vhodné navštívit psí salon, nebo se obrátit na chovatele. Pokud plánujete účast na výstavách, tak úprava bude složitejší a nejlépe vám s ní poradí právě chovatel.

Každý den je nutné otřít případné ospalky z očního okolí. Jednou za čas nezapomeňte zkontrolovat uši, které jsou klopené a nemusíte si na první pohled všimnout nějaké změny. Nepodceňujte péči o chrup, je vhodné zuby mechanicky čistit a podávat doplňky stravy, které podporují hygienu dutiny ústní.

Poslední, na co nesmíte zapomenout, tak je stříhání drápků, aby nepřerůstaly, protože pak znepříjemňují chůzi. Zkracování drápů bývá u psů velmi neoblíbené, a proto na to svého knírače zvykejte již od štěněte.

Střední knírač

ZAJÍMAVOSTI

Knírač existuje ve třech velikostních rázech, ale nejedná se o variety plemene, nýbrž každý je pod FCI veden jako samostatné plemeno se svým standardem. Přestože se jedná o dobře využitelné plemeno a skvělého společníka, tak nepatří k hojně vyhledáváným a moderním plemenům. Díky tomu se stále zachovává vysoká kvalita odchovaných jedinců. Štěňata ve vrzích jsou velice vyrovnaná a vyrůstají z nich skvělí psi. 

Střední knírač

VÝŽIVA

Krmení byste něměli podcenit a odbývat psa zbytky nebo nekvalitními granulemi, protože jen díky plnohodnotné a vyvážené stravě bude vás pes vitální a zdravý. Kromě klasických granulí, které se považují za kompletní krmivo, protože v nich má pes všechno, co potřebuje, můžete také barfovat, tedy podávat přirozenou stravu. 

Při krmení granulemi musíte věnovat pozornost jejich výběru, pro knírače volte ty pro střední plemena psů a nezapomeňte přihlédnout také k věku. Do věku zhruba 15 měsíců můžete krmit štěněčími a pak je vhodné přejít na dospělácké. U granulí čtěte složení a vybírejte takové, které nejsou plné obilovin, ale masa.

V dnešní době je velmi populární BARF, krmení syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky. Je ovšem na páníčkovi, aby svému psovi sestavil vyváženou krmnou dávku, a proto si musíte o barfu nejdříve něco načíst, abyste věděli, jak na to.

Někteří páníčci svým psům i vaří, ale při tepelné úpravě dojde ke znehodnocení živin. Po vařené rýži s kuřecím nebo krůtím masem a případně mrkví můžete sáhnout v případě, že má váš pes zažívací problémy, pak je vhodné podávat i probiotickou pastu. 

Střední knírač

Zdraví

Střední knírač je poměrně dlouhověké plemeno, které není zatíženo genetickými nemocemi. Objevit se může dysplazie kyčelního kloubu (DKK), ale jedinci přijímaní do chovu mají povinné vyšetření, takže můžete vybírat štěně po zdravých rodičích. Preventivně můžete podávat  kloubní výživu, která bude podporovat pohybový aparát. 

Dalším onemocněním, které knírače postihuje, je rakovina, a to konkrétně karcinom prstů na zadních tlapkách. Výskyt je více prokázán u černého zbarvení. 

Střední knírač

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Střední knírač se díky své velikosti hodí do bytu i domku. V bytě potřebuje mít pelech na klidném místě, kam si bude moc jít odpočinout. Vzhledem k tomu, že má odolnou srst, která ho ochrání proti rozmarům počasí, tak zvládne být u domu se zahradou i venku, ale je velmi kontaktní a potřebuje být na blízku svým páníčkům, takže by měl mít přístup dovnitř. 

Jedná se o poměrně aktivní plemeno, které potřebuje nějakou aktivitu, abyste ho zaměstnali a samozřejmostí je alespoň jedna delší procházka denně. 

Vzhledem k tomu, že se jedná o temperamentního psa, který občas bývá tvrdohlavý a snaží si prosadit svou, tak je lepší, pokud si ho pořídí někdo, kdo už psa měl a není úplný začátečník. V nezkušených rukou by se mohl proměnit v manipulátora celé rodiny.

Střední knírač

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Máte chovatelský záměr a rádi byste svého knírače uchovnili? Pak musíte splnit podmínky, které stanovuje Klub chovatelů kníračů České republiky. Prvním předpokladem je koupě štěněte s průkazem původu FCI. 

Zúčastnit se musíte bonitace, což je speciální akce podobná výstavě, na které bonitační komise zhodnotí nejen exteriér psa a vše zaznamená do bonitační karty. Psi i feny mohou být bonitováni od věku 15 měsíců. Součástí bonitace je také zkouška povahy. Volitelná je potom zkouška odvahy, která je u velkého knírače povinná.

K uchovnění je potřeba absolvovat klubovou výstavu a dostat známku nejhůře velmi dobrá. Pro bonitaci je výstava směrodatná až od účasti v mezitřídě a výše. Střední knírač dále musí mít k uchovnění vyšetřené kyčle na dysplazii kyčelního kloubu. Z chovu jsou vyloučeni jedinci s výsledkem 4. Do chovu dále nejsou přijati jedinci, kteří mají nepřípustné odchylky od standardu.

Střední knírač

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Knírač má natolik typický vzhled, že jeho záměna s jinými plemeny není příliš možná. Uvádíme jeho bratry malého a velkého knírače.

Knírač malý

Knírač malý

Jedná se o dvě samostatná plemena, která jsou uznaná Mezinárodní kynologickou federací. Hlavní rozdíl je ve velikosti. Zatímco malý knírač má kohoutkovou výšku 30 až 35 cm, tak ten střední 45 až 50 cm. Dále se liší možným zbarvením. Střední může být černý a nebo v barvě pepř a sůl. Malý má potom ještě navíc černo-stříbrnou a nebo bílou s bílou podsadou.

Knírač velký

Knírač velký

Tito dva knírači se od sebe už liší jenom velikostí, zbarvení je u obou totožné. Velký knírač měří v kohoutku 60 až 70 cm a střední 45 až 50 cm. Velikostní rozdíl je patrný na první pohled, a proto by nemělo docházet k záměně těchto plemen.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o středně velkého psa, který je silný a spíše podsaditý než štíhlý, je drsnosrstý.

Důležité proporce:

Má kvadratickou stavbu těla, tedy kohoutková výška je skoro stejná jako délka těla. 

Délka hlavy od špičky nosu k týlnímu hrbolu je stejná jako polovina délky hřbetu měřeného od kohoutku až po kořen ocasu.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 47,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 47,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Hmotnost:
psi 17 kg tolerance: +3 kg, -3 kg
fenky: 17 kg tolerance: +3 kg, -3 kg
Srst:

Tvrdá, drátovitá a hustá. Má hustou podsadu a krycí srst, která není příliš krátká, je tvrdá a dobře přiléhající. Drsná krycí srst je dostatečně dlouhá, aby se dala zkontrolovat její struktura, není zvlněná ani rozježená. Na končetinách bývá srst měkčí. Krátká srst je na čele a uších. Jedním z charakteristických rysů je vous na tlamě, který není příliš jemný. Dále je typické huňaté obočí, které může zastiňovat oči. 

Zbarvení:

Jsou možné dvě barevné varianty, a to černá nebo pepř a sůl. 

V případě psů v barvě pepř a sůl je snaha o střední odstín se stejnoměrně rozloženým a dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Připouští se odstíny od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Typická je tmavá maska, která dotváří celkový výraz a ladí s barevným rázem. Nežádoucí jsou výrazné bílé znaky na hlavě, hrudníku a končetinách. 

Kůže:

Přiléhající po celém těle. 

Střední knírač

HLAVA

MOZKOVNA

Lebka:

Silná a protažená, týlní hrbol silně nevystupuje. Hlava odpovídá celkové mohutnosti psa. Čelo je ploché a bez vrásek, postavené rovnoběžně s nosním hřbetem. 

Stop:

Kvůli obočí vypadá výrazně vyjádřený. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Dobře vyvinutá nosní houba má velké nosní dírky a je černě pigmentovaná. Tlama je ukončena tupým klínem a hřbet nosu je rovný.

Pysky:

Koutek tlamy je uzavřený, pysky pevně a hladce přiléhají k čelistem a jsou černě pigmentované.

Čelisti, zuby:

Čelisti jsou silné s úplným chrupem (42 zubů podle předepsaného zubního vzorce). Skus je nůžkový, zuby jsou dobře vyvinuté, silné a bílé. Silně vyvinuté jsou žvýkací svaly. 

Líce:

Tvar hlavy s vousem je pravoúhlý a nesmí ho narušovat moc silně vyvinuté líce.

Oči:

Středně velké oči oválného tvaru směřují dopředu, jsou tmavé a mají živý výraz. 

Víčka:

Dobře přiléhají.

Uši:

Klopené uši jsou vysoko nasazené a mají tvar písmene V. Jejich vnitřní okraje přiléhají k lícím a jsou stejnoměrně nesené, otočené směrem dopředu ke spánkům. Ohyb, který je rovnoběžný, nepřesahuje temeno hlavy.

KRK

Ušlechtilá klenutá šíje je svalnatá a silná. Krk plynule a harmonicky přechází v kohoutek. Ve svém nasazení je silný, dále je štíhlý a ušlechtile klenutý. Odpovídá celkové mohutnosti psa. Na hrdle se nevytváří lalok, ale kůže je bez záhybů a těsně přiléhá.

TRUP

Horní linie:

Při pohledu z profilu vychází z kohoutku a směrem dozadu lehce klesá. 

Kohoutek:

Je nejvyšším bodem horní linie.

Hřbet:

Krátký, pevný a silný.

Bedra:

Silná, pevná a hluboká. Pes je kompaktní, což znamená, že vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká.

Záď:

Lehce zaoblená a nepozorovaně přechází v nasazení ocasu. 

Předhrudí:

Díky špičce hrudní kosti je výrazně vyvinuté.

Hrudní koš:

Hruď je středně široká a má oválný průřez. Je hluboká a dosahuje až k loktům. 

Spodní linie:

Slabiny nejsou nadměrně vtažené a společně s dolní stranou hrudního koše vytvářejí elegantní prohnutou linii.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Zepředu jsou robustní, rovné, ale nejsou příliš úzce postavené. Ze strany jsou předloktí rovná.

Plece:

Lopatky pevně přiléhají k hrudníku, po obou stranách jejich hřebene jsou dobře osvalené a v horní části přesahují trnové výběžky hrudní páteře. Jsou uložené šikmo a skloněné dozadu. S vodorovnou línií svírají úhel zhruba 50 stupňů. 

Nadloktí:

Silné, svalnaté a dobře přiléhající k trupu. S lopatkou svírá úhel 95 až 105 stupňů. 

Lokty:

Nejsou vbočené dovnitř, ani vybočené ven, dobře přiléhají. 

Předloktí:

Ze všech stran je dokonale rovné, dobře osvalené a silně vyvinuté. 

Zápěstí:

Stabilní, silné a velmi lehce se odklání od struktury předloktí. 

Přední nadprstí:

Zepředu je svislé. Ze strany je lehce šikmé, silné a lehce pružící.

Tlapy hrudních končetin:

Kulaté a krátké tlapy mají těsně sevřené a dobře klenuté prsty (kočičí tlapka). Polštářky jsou hrubé a drápy krátké a tmavé. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Ze strany jsou šikmo postavené. Zezadu jsou rovnoběžné a jejich postavení není příliš úzké. 

Holeně:

Lýtka jsou silná, dlouhá, šlachovitá a přecházejí v silné hlezno. 

Stehna:

Středně dlouhá stehna jsou široká a dobře osvalená. 

Kolena:

Nejsou vbočená dovnitř, ani vybočená ven.

Nárt:

Nárt je krátký a k zemi postavený kolmo. 

Hlezno:

Výrazně zaúhlené, stabilní, silné a rovné, nevybočuje ven, ani nevbočuje dovnitř. 

Tlapy pánevní:

Mají krátké, klenuté a sevřené prsty s krátkými, černými drápy. 

CHODY PSA

Elegantní, pružné, prostorné, volné a obratné. Přední končetiny v pohybu kmitají co nejdále dopředu, zadní dosahují daleko a poskytují potřebný posun a zároveň pruží. Přední končetina na jedné straně a zadní na té druhé se dopředu pohybují společně. Vazy, klouby i hřbet jsou pevné. 

OCAS

Přirozený se šavlovitým nebo srpovitým nesením. 

Střední knírač

přečteno: 6 250x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...