topovat ověřit
07.08.2019 / 20.05.2025
Norský losí pes šedý

Norský losí pes šedý

Norsk Elghund Gra
80%
Další pojmenování: elkhund
Norský losí pes šedý

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Sekce 2 - Severští lovečtí psi
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 242
Země původu: Norsko
Patronát Norsko
Vznik plemene: oficiálně 19. století
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Rodinný pes, Aktivní pes, Lovecký pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů honičů 

VARIETY PLEMENE Norský losí pes šedý

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Norský losí pes není žádné nové plemeno, jeho předci tu byli už za dob Vikingů. Jejich hlavním posláním byl lov losů, ale nezalekli se ani šelem jako jsou medvědi. Loví tak, že zvíře vystopují a udrží ji na místě, dokud nepřijde člověk, který si s kořistí poradí. 

V Norsku je plemeno registrováno od 19. století, kdy došlo k jeho rozvoji. Do zbytku Evropy se losí pes rozšířil mnohem později, a to ve 30 letech minulého století. Nejdříve se dostal do Anglie a odsud pak i do dalších zemí. Do ČR byl první jedinec importován až v roce 2003. 

POVAHA

Tento pes může klidně dělat společníka aktivní rodině. Vychází také s dětmi, ale i ony s ním musí umět zacházet. Je inteligentní, ale samostatný, své rodině je velmi oddaný. 

Dalo by se říct, že je to dobrý hlídač, ale spíše ve smyslu takového radaru, upozorní vás, že se něco děje, ale vyřešit byste to měli vy. K cizím lidem je spíše rezervovaný. Vztahy s jinými zvířaty nejsou úplně na bodu mrazu jak by se dalo čekat, losí pes je totiž primárně lovecké plemeno. Pokud ovšem s mazlíčky vyrůstá od útlého věku, tak pochopí, že se jedná o členy smečky.

Norský losí pes není vhodné plemeno pro začátečníky, vzhledem k jeho samostatnosti, může někdy působit tvrdohlavě. Ale s oblíbenými pamlsky formou pozitivní motivace to půjde jako po másle. U těchto psů je zvláště důležitá socializace, které probíhá už v prvních týdnech života u chovatele a dále pokračuje u nových páníčků. 

POHYB

Jedná se o aktivního psa, se kterým musíte každý den vyrazit na delší procházku. Potřebuje dostatek pohybu, ale také nějakou činnost, u které musí přemýšlet a namáhat hlavu. Je to skvělý parťák na výlety a túry. Můžete společně chodit běhat a věnovat se třeba canicrossu. 

Pokud není lovecky veden, tak je možné se s ním věnovat různým kynologickým sportům, ale spíše pro zábavu, nečekejte, že si budete odnášet ceny za první místa. Důležité je, že budete společně trávit čas a bude vás to bavit. 

PÉČE

Jeho hustá srst vyžaduje pravidelné kartáčování a v období línání se připravte na vělké množství chlupů. Časté šamponování a mytí není potřeba, srst má poměrně samočistící schopnost, jenom je potřeba, aby se na ní nevytvořily chuchvalce, které nejdou rozčesat. Pokud plánujete účast na výstavě, tak si nechte poradit od chovatele, jak srst nejlépe připravit, aby byl váš pes v kondici. 

Každý den zkontrolujte oční okolí a případně nečistoty odstraňte, hodí se mít doma kapky do očí, kdyby náhodou. S ušima nemívají tito psi problémy, ale mohou se objevit, poznáte to tak, že pes bude dávat ucho do strany, klepat hlavou nebo si ho drbat, pak je jistější navštívit veterináře. Co se týká péče o zuby, tak je samozřejmě ideální mechanické čištění zubů, ale losí pes netrpí na problémy se zubním kamenem a zoubky bude mít pravděpodobně jako perličky. Do krmiva můžete přidávat doplňky, které pečují o zdraví dutiny ústní. 

Na co byste neměli zapomínat jsou drápy, většinou si je pes přirozeně obrousí při chůzi po tvrdém povrchu, ale ne vždy všechny drápky stejnoměrně, proto je jednou měsíčně zkontrolujte a v případě potřeby drápy zkraťte. Slouží k tomu speciální kleště, ale pokud si na to netroufáte, na veterině vám drápky zkrátí. Je ideální zvykat na tento úkon od štěněcího věku, protože psi nemají manipulaci s tlapkami moc rádi.

ZAJÍMAVOSTI

Existují dvě velice podobná plemeno norský losí pes šedý a černý. Jak už název napovídá, liší se na první pohled barvou srsti. Nejedná se o varietu plemene, ale 2 rozdílná plemena, která jsou uznaná Mezinárodní kynologickou federací. Černý pes je „novější“ a byl vyšlechtěn s důrazem na lepší ovladatelnost. V severských zemích mají oba při uchovnění povinnou zkoušku z výkonu.

VÝŽIVA

Norský losí pes není příliš náročný strávník, ale aby byl zdravý a prospíval, tak mu musíte poskytnout kvalitní stravu, ať už ve formě granulí nebo podáváním přirozené stravy, tzv, barfováním. Denní dávku byste měli rozdělit na dvě porce – krmit ráno a večer. Dejte pozor na překrmování, v kombinaci s nižší fyzickou aktivitou by vás pes mohl přibírat na váze. 

Při krmení granulemi je důležité číst složení a na základě toho vybírat, neměla by tam být přehlídka obilovin, protože ty bývají častým alergenem. A co by se mělo objevit na první místě? Samozřejmě maso. Dále granule volíte podle věku a velikosti. Toto plemeno je hmotností na pomezí středních a větších psů, můžete tedy dávat granule pro velká plemena. Z juniorských na dospělácké přecházíte někdy kolem 15 měsíců věku, je to individuální podle vyspělosti každého jedince. 

Pokud nechcete krmit granulemi a raději byste psovi dávali přirozenější stravu, tak pro vás je tady barfování. Podáváte při něm syrové kosti, maso, přílohy a různé doplňky tak, abyste sestavili vyvážený jídelníček. Barfování není jen tak, a nejdříve se s ním seznamte teoreticky, ať víte, co a jak, abyste psovi naopak neublížili. Suroviny seženete ve specializovaných prodejnách, obvykle si objednáte větší množství a vše naporcujete do mrazáku.

Zdraví

Losí pes je zdravé plemeno, s postupujícím věkem se mohou objevit problémy s pohybovým aparátem, hlavně dysplázie kyčelního kloubu, její vyšetření při uchovnění je dobrovolné. Doporučujeme nejen psím seniorům preventivně podávat kloubní výživu. 

Plemeno mohou postihnout problémy s očima, a to progresivní degenerace tyčinek a čípků nebo primární glaukom s otevřeným úhlem. Obě onemocnění je možné před uchovněním vyšetřit, ale není to povinné. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Losí pes není extra náročný, lepší pro něj bude bydlení v domku se zahradou než v městském bytě. Může bydlet venku, jeho srst ho ochrání proti chladu, ale boudu by měl mít v zimě zateplenou a chráněnou před deštěm. Neměl by bát na zahradě stále sám, rád bývá na blízku své rodině a odstrčený někde v kotci by strádal. 

I když se nehodí pro začátečníky, tak jeho výchova a výcvik nejsou náročné, je to inteligentní pes, ale stejně jako jiná plemena tohoto typu, je zvyklý jednat sám a rozhodovat se, tedy 100% poslušnost není nic pro něj. 


PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Chov plemene v České republice zaštiťuje Klub chovatelů honičů a pokud se budete chtít aktivně zapojit, tak musíte splnit podmínky k uchovnění. Tím předpokladem je koupě psa s průkazem původu, který bude mít předpoklady pro chov a výstavy. 

Povinná je účast na výstavě pořádané klubem od věku 12 měsíců, známku si můžete odnést nejhůře velmi dobrou. Dále je dobrovolné složení zkoušky z výkonu BZH nbo ZH. Co se týká zdravotních vyšetření, tak je doporučený rentgen na dysplázii kyčlí (DKK) a dobrovolné jsou také testy na PRA-prcd (progresivní degeneraci tyčinek a čípků v oku) a POAG (primární glaukom s otevřeným úhlem, který se také týká očí). 

Aktivní využití v chovu je možné od 17 měsíců věku, horní věková hranice je u fen stanovena na 8. rok věku, u psů není omezená. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Norský losí pes u nás není tak známé a rozšířené plemeno, celosvětově spíše málopočetné. Na severu Evropy je však velmi rozšířený a stále se využívá ke svému původnímu účelu a pomáhá myslivcům. Exteriérem i vlastnostmi je podobný jiným severským plemenům. 

Norský losí pes černý

Obě plemena jsou uznaná FCI a patří do 5. skupiny ke špicům a primitivním plemenům. Šedý pes je rozšířenější, psi měří ideálně 52 cm a fenky 49 cm. Černý pes je mírně menší, psi ideálně 47 cm a feny 44 cm. Na první pohled se liší zbarvením, jak napovídá i jejich název. 

Jaemthund

Jaemthund

Švédsko má také svého losího psa, je jím jaemthund. Jeho využití je stejné jako u norského bratra. Kohoutková výška je větší – psi měří 57 až 65 cm a feny 52 až 60 cm. Jeho zbarvení je světle či tmavě šedé a chrakteristické pro něj jsou světlejší šedé nebo smetanové zbarvení po stranách tlamy, lících, hrdle, hrudi, břiše, končetinách a pod ocasem. 

Západosibiřská lajka

Západosibiřská lajka

Patří do stejné skupiny FCI, ale pochází z Ruska, velikostně je mírně větší, psi měří 55 až 62 cm a feny 51 až 68 cm. Lajka má větší barevnou variabilitu, ale může být také v šedých tónech, a právě v tomto zbarvení je exteriérem s norským psem zaměnitelná. Lajka je také lovecký pes z drsných severských podmínek, je schopná si poradit s vlky i medvědy. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Typický špic s kompaktním a krátkým tělem a kvadratickou stavbou. Krk je pružný a zdviženě nesený. Uši jsou vztyčené. Srst je bohatá a silná, ale ne štětinatá nebo dlouhá. Ocas je těsně zatočený nad hřbetem.

Důležité proporce:

Kvadratická stavba. Délka lebky a tlamy jsou shodné.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 52 cm
fenky: 49 cm
Pozn. k hmotnosti Hmotnost standard neuvádí.
Srst:

Středně dlouhá srst je hustá a hrubá. Krycí srst je bohatá, bez kadeří. Krátká srst je na hlavě a přední straně končetin. Nejdelší srst je na krku, stehnech, zadní straně končetin a ocasu. Podsada je jemná. 

Zbarvení:

Šedá v různých odstínech, barvu tvoří černé konečky chlupů v krycí srsti. Na hrudníku, břiše, končetinách, spodní straně ocasu, po jeho kořenem a na postrojovém znaku je srst světlejší. Postrojový znak je asi 5 cm široký pruh srsti od kohoutku k lokti, kde na krycí srsti nejsou černé konečky. Uši a přední část tlamy jsou tmavé. Tmavá linie od oka po nasazené ucha vymezuje masku. Podsada je světle šedá. 

Kůže:

Pevná, na hlavě bez vrásek.

HLAVA

Má klínovitý tvar, je suchá a mezi ušima poměrně široká. 

MOZKOVNA

Lebka:

Mírně klenutá.

Stop:

Patrný, ale není příliš výrazný. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černě pigmentovaná. Tlama se postupně zužuje, a to jak při pohledu shora, tak ze strany. Nosní hřbet je rovný. 

Pysky:

Těsně přiléhající.

Čelisti, zuby:

Nůžkový skus s úplným chrupem. 

Oči:

Nevystupující, mají tmavě hnědou barvu. 

Uši:

Pevné, vztyčené uši jsou poměrně malá a vysoko nasazené. Výška uší je o trochu větší než jejich šířka v základně. Jsou špičaté a velmi pohyblivé. 

KRK

Středně dlouhý, vztyčený, s bohatým límcem a bez volné kůže. 

TRUP

Silný s krátkými bedry.

Horní linie:

O kohoutku až ke kořeni ocasu je rovná. 

Kohoutek:

Dobře vyvinutý.

Hřbet:

Rovný, silný a osvalený.

Bedra:

Dobře vyvinutá.

Záď:

Silná a široká.

Hrudní koš:

Hrudník je široký a hluboký, žebra jsou dobře klenutá. 

Břicho a slabiny:

Břicho je téměř rovné. 

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Pevné, silné a rovné. 

Rameno:

Šikmo uložené. 

Nadloktí:

Mírně šikmé. 

Lokty:

Dobře přiléhají, nejsou vytočené dovnitř, ani ven. 

Předloktí:

Při pohledu zepředu i ze strany je rovné.

Přední nadprstí:

Zepředu je rovné a ze strany mírně šikmé. 

Tlapy hrudních končetin:

Kompaktní, poměrně malé s prsty směřujícími dopředu. 

PÁNEVNÍ KONČETINY

Suché, osvalené, silné a přiměřeně zaúhlené. Při pohledu zezadu jsou rovnoběžné. 

Holeně:

Bérce jsou středně dlouhé. 

Stehna:

Široká a osvalená. 

Kolena:

Přiměřeně zaúhlená. 

Hlezno:

Přiměřeně zaúhlené. V postoji nesahají hlezna za kořen ocasu. 

Tlapy pánevní:

Poměrně malé, jsou oválné, kompaktní s prsty směřujícími dopředu. 

CHODY PSA

Pohyb je lehký a bez námahy. Při pohledu zepředu i zezadu je paralelní. 

OCAS

Silný, vysoko nasazený, poměrně krátký a hustě osrstěný, ale bez praporu. Je pevně zatočený nad střední linií a není nesen na žádnou stranu těla. Špička nesmí být u dospělých psů rovná. 

přečteno: 552x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
80%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...